BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Invazní vrtule ovocných plodin v podmínkách ČR

16. 12. 2020 Ing. Michal Skalský a kol. Škůdci Zobrazeno 4100x

Ještě do nedávné doby vnímali pěstitelé ovoce v ČR, jako škůdce z řad vrtulí, pouze jeden druh a to vrtuli třešňovou Rhagoletis cerasi (Linnaeus, 1758). Avšak s rozvojem globalizace, celosvětového transportu rostlinného materiálu, ovoce, migrace obyvatel planety z různých částí světa atd., došlo k invazi nových, v ČR nepůvodních druhů vrtulí.

Varistar

Některé z těchto druhů se v našich klimatických podmínkách již adaptovaly a jsou schopné způsobit hospodářské škody, další jsou v procesu adaptace a prvních evidovaných poškození. Jsou také druhy, pro které nejsou v současné době klimatické podmínky ČR natolik vyhovující, aby došlo k trvalému usídlení jejich populace, nebo se jedná o druhy vrtulí, které mají potenciál se u nás rozšířit, ale zatím k jejich expanzi z původního areálu rozšíření ještě nedošlo. Níže uvádíme nejen invazní druhů vrtulí, které již byly na území ČR zaznamenány, ale také ty, které se mohou v budoucnu na území ČR rozšířit a způsobovat významné hospodářské a ekonomické ztráty.

Vrtule rakytníková

Vrtule rakytníková Rhagoletis batava (Hering, 1958) byla v České republice poprvé nalezena v roce 2017. Místem nálezu byl komerční rakytníkový sad v Libereckém kraji. Jedná se o první oficiálně určený nález, nicméně je s určitostí jasné, že tato invazní vrtule byla přítomna v ČR již dříve, jen unikala významnější pozornosti. Zjištěna byla poté také ve Středočeském kraji. Hlavním poznávacím znakem dospělců vrtule rakytníkové, například od vrtule třešňové Rhagoletis cerasi, je absence horní tmavé krátké čáry cca ve 2/3 křídel. Původní areál rozšíření vrtule rakytníkové je západní Sibiř, oblast Altaje. V Německu byl potvrzen výskyt v roce 2013, v Polsku v roce 2014.

Hostitelskou rostlinou, jak už český název škůdce napovídá, je rakytník řešetlákový Hippophae rhamnoides (Linnaeus, 1753). Vrtule rakytníková je termofilní druh hmyzu. Létání, páření a kladení vajíček se aktivuje pouze v teplém počasí. Počátek letové aktivity dospělců závisí na teplotních podmínkách z předchozích týdnů. Dospělci (obr. 1) obvykle létají od počátku července do poloviny srpna. Vrchol letové aktivity je na přelomu července a srpna. Po 6–14 dnech od počátku letové aktivity dospělců začínají samičky klást vajíčka pod slupku plodů. V jednom plodu mohou být nakladena 2–3 vajíčka. Celkově je jedna samička schopna naklást 200 a více vajíček. Období líhnutí larev (obr. 2) trvá zhruba 6 týdnů. Přezimuje puparium (obr. 3) v půdě pod napadenými stromy, převážně v hloubce 1–5 cm. Způsobené škody mohou být totální, tedy až 100%, což bylo patrně v již zmíněné výsadbě, kde byla vrtule detekována. Napadené plody hnijí, předčasně opadávají či usychají a nepříjemně zapáchají. Poškození je ilustrováno na obrázku 4.

Obr. 1: Vrtule rakytníková - dospělec
Obr. 1: Vrtule rakytníková - dospělec

Obr. 2: Vrtule rakytníková - larva
Obr. 2: Vrtule rakytníková - larva

Obr. 3: Vrtule rakytníková - kukla
Obr. 3: Vrtule rakytníková - kukla

Obr. 4: Vrtule rakytníková - poškození plodů rakytníku
Obr. 4: Vrtule rakytníková - poškození plodů rakytníku

Vrtule velkohlavá

Vrtule velkohlavá Ceratitis capitata (Wiedemann, 1824), dříve nazývaná vrtule ovocná, je široce polyfágní druh vrtule, považovaný za jednoho z celosvětově nejvýznamnějších škůdců ovoce. Spektrum hostitelských druhů v některých literárních pramenech uvádí až 400 druhů rostlin. Z ovocných druhů napadá tato vrtule především citrusy. Dále pak slivoně, broskvoně, meruňky, třešně, jabloně a hrušně.

Původním areálem rozšíření vrtule velkohlavé jsou teplé oblasti Afriky, odkud se postupně rozšířila spolu s komoditami hostitelských rostlin na další kontinenty. Nejvíce rozšířená je ve státech tropického a subtropického pásma. V Evropě způsobuje škody zejména v jižních státech, kde se trvale rozšířila. Ze států se stabilizovanou škodící populací je spolu s ovocem zavlékána i do severnějších států, kde však tvoří pouze dočasné populace, neschopné přezimovat. Šíření vrtule velkohlavé po světě je tak z velké části způsobeno globalizací, konkrétně importem ovoce a zeleniny ze zemí, kde se vrtule velkohlavá vyskytuje. Patrně právě kvůli importu ovoce do ČR byla v roce 2019 vrtule velkohlavá zaznamenána také v Praze, kde byla zjištěna v ovoci místního zahrádkáře, jehož pozemek se nachází v blízkosti velkotržnice s ovocem. Mezi další faktory, které mohou napomoci šíření do nových areálů a stabilizaci populací vrtule v budoucnu, patři bez pochyby globální změny klimatu.

Co se týče samotné morfologie vrtule velkohlavé (obr. 5), velikost dospělců je 3,5–5 mm, křídla mají charakteristickou kresbu, která umožňuje bezpečně rozpoznat vrtuli velkohlavou od další druhů vrtulí, vyskytujících se na našem území. Od podobných druhů, které mohou být importovány spolu s exotickým ovocem, se pozná podle zbarvení štítku, který je v zadní části celý černý (bez světlé kresby). Dospělí jedinci jsou při přemisťování na delší vzdálenosti schopni využívat anemochorie (pomocí větru). Což je vzhledem k tomu, že nejsou dobří letci, pro ně klíčový způsob transportu na nové lokality.

Délku života dospělců ovlivňují klimatické podmínky, voda, množství a kvalita dostupné potravy. V případě, že nemají dospělci žádnou potravu, uhynou do 4 dnů. Přibližně 50 % jedinců uhyne 2 měsíce po vylíhnutí. Za ideálních podmínek se naopak někteří jedinci dožívají více než 6 měsíců. Po spáření kladou samičky při teplotách nad 16 °C od 1 do 10 vajíček 1 mm hluboko většinou do dozrávajícího ovoce. Jedna samička naklade za svůj život kolem 300 vajíček. Vývoj vajíček, larev a kukel se přerušuje při teplotě 10 °C. V průběhu teplého počasí se larvy líhnou z vajíček po 1,5 až 3 dnech od nakladení. Chladné počasí naopak stadium vajíčka prodlužuje. Pro samičky vrtule velkohlavé je výhodnější klást vajíčka do tvrdšího, ještě nezralého ovoce. V dozrálém ovoci, které je více šťavnaté, dochází k vyšší mortalitě vajíček a mladých larev. Larvy (obr. 6) jsou bělavé, dorůstají 7–8 mm a procházejí třemi vývojovými stupni. Larvy jsou okamžitě po vylíhnutí aktivní a začínají přijímat potravu. Více larev v jednom plodu si nekonkuruje a jsou tak schopné dosáhnout konečného stadia vývoje. U citrusů, zejména limetek a citronů, se délka vývoje larev prodlužuje na 14–26 dní. Oproti tomu v zelené broskvi je to 10–15 dní. Po dokončení vývoje opouští larva plod a kuklí se v půdě. Stadium kukly trvá v závislosti na teplotách 6–19 dní. Puparium je válcovitého tvaru, 4–4,3 mm dlouhé, tmavě červenohnědé. V podmínkách ČR lze předpokládat vývoj 2–3 generací za rok.

Mezi typické příznaky poškození patří červené skvrny na pokožce v okolí vpichu, pod pokožkou dutinka po kladení vajíček, od vpichu dovnitř jablka vede chodbička/chodbičky a po rozkrojení jablka lze pozorovat labyrint chodeb (které se mohou spojovat v dutinu) s hnijící dužninou okolo a larvami uvnitř. Příznaky poškození jablek jsou nezaměnitelné s poškozením jinými druhy našich škůdců a i při absenci larev uvnitř plodů by mělo být možné původce identifikovat.

Obr. 5: Vrtule velkohlavá - dospělec
Obr. 5: Vrtule velkohlavá - dospělec

Obr. 6: Vrtule velkohlavá - larva v jablku
Obr. 6: Vrtule velkohlavá - larva v jablku

Vrtule ořechová

Nepůvodní druh způsobující významné škody na ořešácích, vrtule ořechová Rhagoletis completa (Cresson, 1929) pochází původně ze Severní Ameriky. První nálezy jsou datovány na přelom 80. a 90. let 20. století, kdy byla zjištěna poprvé ve Švýcarsku a Itálii. Od té doby se úspěšně adaptovala na klimatické podmínky v mnoha zemích Evropy (Francie, Německo, Belgie, Rakousko, Slovensko, aj.), včetně České republiky, kde byla poprvé zjištěna v roce 2017 na jižní Moravě.

Vrtule ořechová má jednu generaci za rok. Ze zkušeností jiných států Evropy začíná rozvleklá letová aktivita dospělců od druhé poloviny června a trvá až do října. Vrcholu populační hustoty dosahuje v polovině srpna. Tato fakta ale nejsou ještě ověřena v podmínkách ČR, předpokládá se však, že nejvyšší početnost bude obdobně v červenci a srpnu.

Stejně jako ostatní druhy vrtulí má vrtule ořechová charakteristickou kresbu na křídlech. Délka těla dospělců je 4–6 mm, žlutooranžově až světle hnědě zbarvené (obr. 7). Mezi pohlavími je patrný pohlavní dimorfismus, tj. samice jsou obvykle větší než samci, na zadečku mají teleskopicky zasunuté kladélko a světlejší stehna oproti samcům.

Samičky kladou po spáření vajíčka těsně pod slupku plodu hostitelských rostlin, kterými jsou ořešáky rodu Juglans. Zhruba po týdnu se z vajíček líhnou bílé až žluté larvy, válcovitého tvaru, beznohé a bezhlavé. V průběhu vývoje procházejí třemi vývojovými stadii. Po ukončení vývoje opouštějí larvy posledního vývojového stadia plod a kuklí se nehluboko pod povrchem půdy. Puparium měří cca 0,5 cm, zbarvené je do hněda. Vrtule ořechová v tomto stadiu přezimuje, dospělci se líhnou od června následujícího roku. Stejně jako u některých dalších druhů vrtulí, také u vrtule ořechové může dojít k výjimečnému přeležení i 2 roky.

Příznakem napadení ořechů larvami vrtule je poškození a tmavnutí oplodí až zčernání skořápky (obr. 8). Napadené ořechy jsou zakrslé a předčasně opadávají. Míra napadení bývá z počátku na nízké úrovni, přičemž bývá poškození způsobené vrtulí ořechovou často přisuzováno houbovým chorobám. Pravda je, že ty jsou v návaznosti na přítomnost larev vrtule také přítomny. Samotná škodlivost se většinou pohybuje v rozmezí 50–70 %, při přemnožení populace až 90 %.

Poškození vrtulí ořechovou může být zaměněno s poškozením způsobeným larvami zelenušky Polyodaspis ruficornis (Macquart, 1835) které se mohou také vyvíjet v oplodí vlašských ořechů. Na rozdíl od vrtule ořechové se ale larvy zelenušky vyskytují pouze v části oplodí napadené chorobami, přičemž nepoškozují zdravou, zelenou část.

Monitoring výskytu a letové aktivity dospělců se provádí pomocí žlutých lepových desek. Účinnost lepových desek se zvýší připojením návnady v podobě octanu amonného.

Obr. 7: Vrtule ořechová - dospělec
Obr. 7: Vrtule ořechová - dospělec

Obr. 8: Vrtule ořechová - příznaky poškození
Obr. 8: Vrtule ořechová - příznaky poškození

Vrtule višňová

Vrtule višňová Rhagoletis cingulata (Loew, 1862) pochází ze severní Ameriky, rozšířila se na východ a jih USA a do Evropy. V jiných částech světa zaznamenána prozatím nebyla. První nález v Evropě spadá do roku 1983 a v České republice jsou první nálezy datovány z roku 2014.

Vrtule višňová je vzhledově velmi totožná velikostí i zbarvením s vrtulí třešňovou (Rhagoletis cerasi). Hlavním poznávacím znakem, který tuto vrtuli odlišuje, je absence horní tmavé krátké čáry cca ve 2/3 každého křídla a rozdílná kresba na konci křídel, která připomíná písmeno ypsilon (obr. 9).

Vrtule višňová způsobuje poškození jak u třešní, tak především u višní. Může škodit i na slivoních. Příznaky poškození jsou obdobné jako u vrtule třešňové. Jedná se tedy o klasickou „červivost plodů“.

Vrtule višňová přezimuje ve stadiu kukly v půdě přímo pod hostitelskými rostlinami. Na jaře se líhnou dospělci, kteří mohou žít až 40 dní. Po spáření kladou samičky vajíčka do plodů stejným způsobem jako vrtule třešňová. K líhnutí larev dochází po 3–7 dnech. Larvy vyžírají dužninu plodů 2–5 týdnů. Následně dochází k uzavření vývojového cyklu kuklením v půdě. Hlavním a velmi významný rozdílem v životním cyklu vrtule třešňové a vrtule višňové je letová aktivita vrtule višňové, která je mnohdy pozorována až do konce srpna, čímž dochází k napadení i pozdních odrůd třešní a višní.

Zároveň je proti vrtuli višňové poměrně složitá insekticidní ochrana, a to s ohledem na rozvleklou letovou aktivitu dospělců a dodržení ochranných lhůt registrovaných přípravků. V České republice se vrtule višňová vyskytuje, ale nejsou doposud evidovány žádné způsobené škody na pěstovaném ovoci.

Obr. 9: Dospělec vrtule višňové
Obr. 9: Dospělec vrtule višňové

Další vrtule

Mimo výše popsané 4 nepůvodní druhy vrtulí způsobuje hospodářské škody na třešních v ČR vrtule třešňová Rhagoletis cerasi (Linnaeus, 1758).

V Severní Americe se vyskytují minimálně další tři potenciálně nebezpečné invazní druhy vrtulí. Jedná se o vrtule způsobující škody na borůvkách Rhagoletis mendax (Curran, 1932) na třešních a višních Rhagoletis fausta (Osten Sacken, 1877) a na jabloních Rhagoletis pomonella (Walsh, 1867).

Monitoring a ochranná opatření

monitoringu všech vrtulí a případnému vychytávání dospělců (u zahrádkářů) se používají žluté optické lapače, ideálně oválného tvaru, viz obr. 10, případně klasické žluté ploché desky nebo křížové lapáky typu Rebell. Podle druhu vrtule lze přidat i potravní atraktant.

ošetření stromů proti invazním druhům vrtulí není v ČR registrovaný žádný přípravek. Lze však využít spektrum stejných účinných látek jako např. na vrtuli třešňovou - neonikotinoidy, spinosad, spirotetramat, organofosfáty (nelze použít v integrované produkci). Termín aplikace lze nejlépe určit podle náletů na lepových deskách.

Preventivní ochranou proti výskytu vrtulí může být v mnoha případech i odstraňování napadených plodů a jejich likvidace, případě zapravování hluboko do půdy. V některých případech se doporučuje zakrýt prostor pod stromem nepropustnou folií, která by zabránila výletu dospělců zpod stromů. Pokud jsou ale v okolí napadené stromy, ze kterých se mohou vrtule šířit do okolí, tak je toto opatření téměř bezvýznamné.

Obr. 10: Oválný optický lapač žluté barvy
Obr. 10: Oválný optický lapač žluté barvy

Článek byl uveřejněn za podpory Ministerstva zemědělství při České technologické platformě pro zemědělství a projektu NPU - L01608 „Výzkumné ovocnářské centrum“.

Ing. Michal Skalský, Ing. Jana Ouředníčková, Ph.D.; Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o.

foto: 1–6, 9, 10 - M. Skalský; 7, 8 - O. Pultar

Související články

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 445x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 434x

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 404x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 610x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 388x

Další články v kategorii Škůdci

detail