Chemap Agro s.r.o.

Jak dál v kůrovcové kalamitě?

02. 03. 2020 Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., Ing. Marie Zahradníková; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Strnady-Jíloviště Škůdci Zobrazeno 631x

Je současná kalamita skutečně pro naše lesy takovou pohromou? Jaké porosty jsou vlastně ohroženy, jaké druhové skladby a jakého stáří? Jde o celoplošný problém nebo lokální? Co můžeme vlastně dělat a existují vůbec možnosti řešení tohoto problému? O tom se stále více spekuluje. Ve stručnosti se pokusím na tyto otázky odpovědět.

Krátký pohled do historie

Současná situace je snad ještě horší, než si myslíme. V minulosti jsme zažili 4 velká přemnožení lýkožrouta (1868–1878 na Šumavě, a dále 1944–1954, 1983–1988 a 1993–1996, která postihla celé naše území, ale s lokálními rozdíly). Současnou kalamitu, která započala v roce 2003, dělíme do tří etap (2003–2004, 2007–2010 a 2015–dosud). Všechny, až na poslední etapy, v ročním objemu napadeného dříví nepřekročily 2 mil. m3. V roce 2016 to však byly již 3 mil. m3 a každoročně se objem napadeného dříví minimálně zdvojnásobuje. Nyní jsme již na více než desetinásobku z předchozích kalamit. A situace se bude zřejmě dále zhoršovat.

Které porosty jsou ohroženy a kde

Původně byly napadány smrkové porosty ve stáří nad 50–60 let (a to více méně bez ohledu na nadmořskou výšku), mladší pak pouze zcela ojediněle. V současné době jsou však napadány i porosty mladší, a to i ve věku 15–20 let, 30 a 40 leté celkem běžně. A kromě smrků jsou napadány někdy i modříny, a výjimečně borovice. Ostatní dřeviny napadány nejsou (ale jsou ohroženy jinými škůdci, kteří jsou také významní, ale s ohledem na zastoupení těchto dřevin se o nich nyní tolik nemluví).

Současná, třetí etapa kalamity započala v Moravskoslezském kraji a přilehlých okresech Olomouckého a Zlínského kraje, kde propukla s nebývalou silou a rychlostí. Odtud se pak šířila na jižní Moravu (západní část), na Vysočinu a dále na západ v příhraničních okresech až po Domažlice. V následujícím roce se kůrovec začal z jihu šířit na sever a ze severní Moravy také na západ. V současné době je intenzivně napadena zhruba třetina území, přičemž nejhorší je zřejmě situace v západní části Českomoravské vrchoviny. Ovšem i v ostatních regionech se situace výrazně zhoršuje a je jen otázkou času (1–2 roky), až tam bude situace obdobná jako v kraji Vysočina. Zatím nejlepší situace je obecně na severozápadě Čech.

Je ovšem nutné podotknout, že podobně je lýkožrout smrkový přemnožen i v okolních státech - na Slovensku, v jižní části Polska, na severu Rakouska, v Německu pak především v Bavorsku (Sasko je na tom zatím relativně dobře).

Napadený mladý porost
Napadený mladý porost

Holina po kůrovci s napadeným okrajem
Holina po kůrovci s napadeným okrajem

Co dělat, možnosti řešení

V současné době je základem důsledné vyhledání aktuálně napadených stromů, jejich urychlené pokácení a následná včasná a účinná asanace. Při rozsahu napadených smrkových porostů a celkovém objemu napadených stromů (v roce 2019 se to odhaduje na cca 20–25 mil. m3), je to z mnoha důvodů prakticky nemožné. Nyní si jednotlivé aspekty probereme.

Při vyhledávání napadených (podotýkáme aktivních) kůrovcových stromů, na nichž se lýkožrout smrkový pod kůrou v libovolném stádiu ještě nachází, jsou důležité tři otázky - kde, kdy a jak.

Kde vyhledávat?

V období před kalamitou (myšleno současnou etapu) se lýkožrout smrkový vyhledával především na osluněných nových porostních stěnách, v okolí polomů a zpracovaných kůrovcových ohnisek, a to v porostech starších 60 let se zastoupením smrku více než 20 %. Tyto zásady nyní neplatí. Lýkožrout za současného stavu napadá i vnitřky porostů, celoplošně, a také porosty mladší.

Kdy vyhledávat?

Prakticky po celý rok. Pouze se liší metody vyhledávání, a také nutnost rychlého vyhledání. V období rojení, zejména jarního, které je hromadné a rychlé, je důležité rychle najít a zpracovat (tj. pokácet a následně asanovat) čerstvě napadené stromy. V průběhu další letové aktivity tohoto škůdce stále vyhledáváme čerstvě napadené stromy a dále postupujeme obdobně jako při jarním rojení. Je to ovšem komplikovanější. Nálet se rozprostírá do delšího období, takže na jednom stromě můžeme najít jak larvy různých instarů, tak kukly a imaturní nebo zcela dospělé brouky. To dříve nebylo obvyklé a komplikuje nám to práci při jejich asanaci. Tato období jsou v boji proti lýkožroutu v rychlosti rozhodující, zejména jarní rojení. V průběhu podzimu a zimy pak vyhledáváme aktivní kůrovcové stromy, a snažíme se „dohonit“, co jsme nestihli v době jeho letové aktivity. I toto období je velmi důležité, protože máme relativně dost času na to, abychom si les „vyčistili“ a do jarního rojení si připravili příznivé podmínky.

Jak vyhledávat?

I to se liší podle ročních období. V průběhu letové aktivity lýkožrouta smrkového, tj. zhruba od konce první dekády dubna do konce srpna (začátku září) - dle průběhu počasí, je nejvhodnější metodou kontrola pomocí sledování drtinek na patě kmene napadeného smrku. Touto metodou jsme schopni zjistit napadení relativně brzy, jestliže jsme schopni pravidelně kontrolovat více méně všechny smrky na svém majetku. Nesmyje je úplně ani déšť. Další metody, jako zreznutí jehličí (příp. opadávání šedozeleného jehličí ze stromů) nebo opadávání kůry (částečně ho urychlují hmyzožraví ptáci hledající pod kůrou potravu), jsou v tomto období již většinou „pasé“. Brouci již kmen opustili anebo nemáme po tomto zjištění dostatek času na pokácení a následnou asanaci. Tyto metody naopak nabývají na významu v podzimních a zimních měsících, kdy pod kůrou až do určité teploty probíhá dále vývoj, i když kůrovec již nelétá. V tomto případě se tyto symptomy objevují postupně a my je můžeme snadno využít pro nalezení napadených stromů a jejich následné zpracování. Smolení při napadávání stromů je v současné době minimální, a to kvůli snížené vitalitě (a následně snížené obranyschopnosti) smrků.

Preventivní metody (odstraňování atraktivního dříví z polomů nebo úmyslné těžby) jsou v současné době neefektivní (úmyslná těžba se prakticky nerealizuje, a jestliže ano, tak dříví okamžitě opouští les a není pro lýkožrouta atraktivní; polomů je málo a jsou v mnoha případech pro lýkožrouta také neatraktivní, jak se v letošním roce ukázalo). Rovněž nasazení odchytových zařízení (lapáky, otrávené lapáky, feromonové lapače) je v současné kalamitě většinou téměř neúčinné, může sloužit pouze pro monitoring letu a částečně ke zhodnocení stavu populace na dané lokalitě (nemáme ale relevantní údaje, jak výsledky vyhodnotit; výsledky odchytu slouží pouze pro stanovení instalace následného potřebného počtu odchytových zařízení, což jak bylo zmíněno již výše, je irelevantní za současné situace).

Drtinky na patě kmene
Drtinky na patě kmene

Jak dál?

Je třeba přes všechny potíže nerezignovat. Je třeba do jisté míry změnit paradigma ochrany lesa. Co to znamená?

U drobných vlastníků se toho mnoho nemění. Vlastní silou mohou napadené stromy pokácet a odkornit škrabákem nebo chemicky ošetřit přípravkem, který není určen pouze pro profesionální použití (to je ovšem do jisté míry problém).

U středně velkých a velkých vlastníků je třeba soustředit se na maximální objem asanovaného kůrovcového dříví, a to na skládkách. Tyto metody jsou relativně nové, každá má své výhody a nevýhody.

Nejdéle používanou metodou hromadné asanace kůrovcového dříví na skládkách je použití insekticidní sítě Storanet. Napadená skládka se sítí přikryje a čeká se, až dospělci opustí stromy. Při kontaktu se sítí pak dospělci opouštějící kmeny odumřou. Jestliže skládku navnadíme feromonovým odparníkem, zároveň lýkožrouty nalákáme a hubíme je, skládka tak plní funkci otráveného lapáku. Lze ji použít i pro preventivní ochranu např. polomového dříví, které ještě nebylo napadeno (tak to po orkánu Kyrill bylo zamýšleno), to ovšem v současnosti není moc reálné. Vzhledem k tomu, že Storanet je registrován pouze pro profesionální použití, na výjimku byl povolen i pro neprofesionální použití, není to řešení pro drobného vlastníka, nemá-li příslušné osvědčení dle zákona o rostlinolékařské péči. Nevýhodou je, že hubí i další necílový hmyz, který na takto ošetřenou skládku usedne.

Druhou, rovněž široce používanou metodou, je nově vyvinutá „technologie MERCATA“. Její princip spočívá v tom, že se skládka povrchově ošetří insekticidy (včetně jejích boků) a následně se zakryje netkanou geotextilií, upravenou do patřičného rozměru. Její účinek spočívá v tom, že brouci, kteří se vyrojí z ošetřené části skládky, hynou po pozření potřebné dávky insekticidu, ti co se vyrojí z neošetřené části skládky, se snaží skládku opustit a dlouze se prochází po povrchu ošetřených polen (jsou lákáni světlem, které plachta propouští), tím jsou kontaminováni a hynou. Metoda je rovněž vysoce účinná a může ji použít i drobný vlastník, pokud použije k ošetření insekticid neurčený pouze pro profesionální použití (Forester). Nehubí ani hmyz nalétávající na takto ošetřenou skládku. Nevýhodou je, že není-li dodržen technologický postup (správné začelení, zatížení plachty), pak může dojít k jejímu významnému potrhání, dokonce i k odvátí plachty (na větrně exponovaných místech), což tuto metodu zcela znehodnocuje.

Poslední metodou, která se povoluje opakovaně pouze na výjimku na 120 dní, je fumigace pomocí plynu EDN (ethadinitril). Je vhodná pouze pro střední a větší vlastníky, objem skládky by se měl pohybovat nad hranicí cca 500 m3. Aplikaci provádí pouze specializovaná firma. Účinek se projeví do 24 hodin a plyn zahubí vše, co je na skládce. Ovšem dříví ze skládky, které je dosud atraktivní, může být opakovaně lýkožroutem napadeno, protože na skládce nezůstávají rezidua.

Graf 1: Objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví v ČR
Graf 1: Objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví v ČR

Závěr

Co je důležité? Včas nalézt a účinně asanovat napadené kůrovcové stromy. Důležitá je spolupráce vlastníků. Jestliže jeden vykoná vše „řádně“, v souladu s platnou legislativou, a ostatní ne, je to k ničemu. Hlavně se nesmí rezignovat.

V současnosti jsou testovány i další asanační metody vhodné pro asanaci skládek, ale o tom někdy příště.

Důležité je vědět, co dělat a v tomto případě může pomoci bezplatná poradenské činnost Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (www.vulhm.cz).

Publikace vznikla za podpory Lesní ochranné služby VÚLHM, v. v. i a Ministerstva zemědělství (institucionální podpora MZE-RO0118).

Související články

Ochrana proti živočišným škůdcům sadů v roce 2019

04. 02. 2020 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT spol. s r.o. Škůdci Zobrazeno 565x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2019

30. 01. 2020 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 468x

Problémy s hrabošem polním

15. 11. 2019 Doc. RNDr. Marta Heroldová, Ph.D., Doc. Ing. Josef Suchomel, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 1600x

Zavíječ zimostrázový nás trápí stále víc

28. 10. 2019 Doc. Ing. Hana Šefrová, Ph.D., Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 1103x

Dřepčíci rodu Phyllotreta - snížená citlivost k thiaclopridu

13. 09. 2019 Ing. Kateřina Kovaříková, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Škůdci Zobrazeno 745x

Další články v kategorii Škůdci

detail