Jak jsou na tom české a slovenské populace řepkových škůdců s citlivostí k insekticidům?

06. 04. 2021 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 1942x

Rok 2020 byl charakteristický neobyčejně vysokým výskytem stonkových krytonosců. O tom, jestli šlo o extrémní projev, který se již nebude jen tak opakovat, anebo naopak o poněkud důraznější potvrzení trendu (výskyty rostou ve skutečnosti již dlouho), se dozvíme již brzy.

Pomalu se blíží jaro.

Rok 2020 byl charakteristický neobyčejně vysokým výskytem stonkových krytonosců. O tom, jestli šlo o extrémní projev, který se již nebude jen tak opakovat, anebo naopak o poněkud důraznější potvrzení trendu (výskyty rostou ve skutečnosti již dlouho), se dozvíme již brzy. Víme, že loni byla obecně míra poškození stonků larvami vysoká. A to i přes provedená ochranná opatření. Hodně se nyní diskutuje o tom, jak proti těmto škůdcům v předjaří/jaře zasáhnout: kdy (podle čeho se řídit při hledání vhodného termínu?), čím (z toho co v registru zbývá, co je skutečně účinné?), kolikrát (stačí jedna aplikace při 30násobném překročení prahové hodnoty?). V tomto příspěvku se zaměříme na aktuální výsledky hodnocení citlivosti stonkových krytonosců k insekticidům v ČR a pokusíme se poskytnout snad cenné informace, které agronomům trochu pomohou při hledání odpovědí na výše zmíněné otázky.

Nikdo neví, jak bude vypadat sezona 2021 z hlediska výskytů škůdců.

Bude pokračovat období s poměrně nízkými výskyty blýskáčka řepkového, které trvá již několik let? Nebo si opět připomeneme, proč je blýskáček řepkový stále považován za nejdůležitějšího škůdce řepky v Evropě? Jestli ano, tak se bude velmi hodit informace o tom, které insekticidy z té již ne velké množiny (zaměříme-li se jen na účinné látky s odlišným mechanizmem účinku - tak z neakceptovatelně malinké „množinky“) na tohoto škůdce zaberou, a které naopak zcela selžou. Testování provedené v roce 2020 přineslo nové informace, které nabývají na významu zejména v souvislosti se škrty v registru. Snížení počtu dostupných účinných látek znamená z hlediska problematiky rezistence nejen snížení výběru, ale také nárůst selekčního tlaku vyvíjeného těmi látkami, které jsou dosud k mání. A k mání jsou nyní především ty, které to mají, co se rezistence týče, už nahnuté.

Stonkoví krytonosci a změny jejich citlivosti k insekticidům

Testování citlivosti stonkových krytonosců k insekticidům v laboratorních podmínkách se neprovádí tak snadno jako třeba v případě blýskáčků. Není snadné shromáždit dostatečný počet dospělců krytonosce čtyřzubého nebo krytonosce řepkového z určitého pole, kteří by mohli spolehlivě reprezentovat populaci z daného místa (je potřeba alespoň 500 zdravých nepoškozených jedinců na dobrý test). V posledních letech se nám to alespoň trochu dařilo u krtonosce čtyřzubého (na většině lokalit je tento druh druhem převládajícím), špatně jsme na tom s testováním krytonosce řepkového. Vývoj ve změnách citlivosti stonkových krytonosců k insekticidům si tedy budeme demonstrovat na českých populacích krytonosce čtyřzubého. K testování slovenských populací jsme se dosud nedostali vůbec.

Po škrtech provedených v seznamech registrovaných insekticidů v Evropě je zřejmé, že ochrana proti krytonoscům bude postavena na pyretroidech. Selekční tlak vyvíjený touto skupinou insekticidů na oba druhy stonkových krytonosců poroste. Nemožnost použít organofosfáty není pro zemědělce problematická jen z toho důvodu, že přišli o účinný insekticid, kterým bylo možné dosáhnout vysokou účinnost na stonkové krytonosce i při jejich vysokém výskytu, ale i z toho důvodu, že tady najednou není „střídač“ pro pyretroidy.

Výsledky uvedené v tabulkách 1–4 naznačují, že alespoň některé populace krytonosce čtyřzubého v ČR již začínají pozbývat citlivost k esterickým pyretroidům (lambda-cyhalothrin, deltamethrin, gamma-cyhalothrin, alpha-cypermethrin, zeta-cypermethrin, cypermethrin atd.). Bez ohledu na to, na jak omezeném počtu populací to jsme schopní nyní demonstrovat. To jsme si velmi dobře vědomi. Populace krytonosce čtyřzubého u nás jsou na jakémsi rozcestí mezi zachováním citlivosti či vývojem k rezistenci. Vývoj k rezistenci může být rychlý (blýskáčci). To, co rozhodne, je selekční tlak. Síla selekčního tlaku. Ten, kdo zná něco o rezistenci a chování populací, ví, že teď by měl přijít útlum v používání pyretroidů na stonkové krytonosce. Ve skutečnosti tomu bude ale naopak.

U krytonosce řepkového je situace zřejmě lepší než v případě krytonosce čtyřzubého. Tento druh vzhledem k určitým odlišnostem v chování není pod tak velkým selekčním tlakem jako krytonosec čtyřzubý (krytonosec čtyřzubý je v porostech mnohem delší dobu a schytá toho mnohem víc - je pod větším tlakem).

Jak si s tím poradit? Tedy jak, co nejvíce brzdit vývoj rezistence (udržet pyretroidy použitelné), když víme, že proti krytonoscům bude nutné zasahovat, a to možná i 2× po sobě. A nepůjde to postavit na ničem jiném než na pyretroidech.

Lze předpokládat, že u krytonosců půjde o stejný mechanizmus rezistence jako u blýskáčků. O metabolickou rezistenci (bude o ní více řečeno v části o blýskáčcích). Z praktického hlediska, musíme-li použít něco, co k selekci rezistence přispívá (to jsou pyretroidy), bude selekce rychlejší, budeme-li aplikovat pyretroidy v nižších dávkách. Jde o dávky účinných látek ne o dávky komerčních formulací. Registrované pyretroidy se v tomto velmi liší - je tam rozpětí od 4 až po 25 g ú.l./ha (esterické pyretroidy) či až 57,5 g ú.l./ha (eterický pyretroid etofenprox). V tomto smyslu je úplně jedno, jestli se použije jedna či druhá látka, roli hraje dávka účinné látky. Nyní by bylo dobré se vrátit zpět k tabulkám 1–4 a podívat se na sloupečky, ve kterých jsou seřazeny hodnoty LD₉₀ a LD₉₅. To jsou v podstatě dávky, které u jednotlivých populací potřebujeme, abychom dosáhli účinnost 90 % respektive 95 %. Preferovat pyretroid registrovaný na vyšší dávku účinné látky má smysl tedy z důvodu dosažení vyšší účinnosti i zpomalení vývoje rezistence.

Další možností, jak zabránit rychlému vývoji rezistence je kombinovat látky s odlišnými mechanizmy účinku. Do úvahy přichází kombinace některého esterického pyretroidu a neonikotinoidu acetamiprid (thiacloprid již použít nelze). Pokud bude nutné zasahovat 2×, alespoň při jednom ze zásahů esterický pyretroid s acetamipridem zkombinovat.

Eterický pyretroid etofenprox ale s acetamipridem nekombinovat.

Tab. 1: Výsledky testování citlivosti českých populací krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus) na esterický pyretroid lambda-cyhalothrin v roce 2017

Tab. 2: Výsledky testování citlivosti českých populací krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus) na esterický pyretroid lambda-cyhalothrin v roce 2018

Tab. 3: Výsledky testování citlivosti českých populací krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus) na esterický pyretroid lambda-cyhalothrin v roce 2019

Tab. 4: Výsledky testování citlivosti českých populací krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus) na esterický pyretroid lambda-cyhalothrin v roce 2020

Tab. 5: Vliv přidání piperonyl butoxidu (PBO) na změnu citlivosti blýskáčka řepkového (Brassicogethes aeneus) k pyretroidu cypermethrin; výsledky testování z roku 2019

Tab. 6: Vliv přidání piperonyl butoxidu (PBO) na změnu citlivosti blýskáčka řepkového (Brassicogethes aeneus) k pyretroidu cypermethrin; výsledky testování z roku 2020

Blýskáček řepkový: změny ve vývoji rezistence zaznamenané v roce 2020

Blýskáček je rezistentní vůči běžným esterickým pyretroidům (lambda-cyhalothrin, deltamethrin, gamma-cyhalothrin, alpha-cypermethrin, zeta-cypermethrin, cypermethrin atd.). Tyto insekticidy nemá vůbec smysl na blýskáčky aplikovat. Selžou a bude to viditelné zejména při nebezpečném výskytu (mapa).

V posledních dvou letech jsme se soustředili na zjištění mechanizmu rezistence u českých populací blýskáčků. Tedy na to, co je příčinou toho, že na ně pyretroidy nezabírají. Obecně se předpokládá, že příčinou rezistence blýskáčků vůči pyretroidům je tak zvaná metabolická rezistence. Tu způsobuje nárůst aktivity určitých enzymů, které dokáží toxický pyretroid odbourat dřív, než doputuje k vaznému místu na nervovém vláknu. Skupinou podezřelou za rezistenci jsou tak zvané mmonooxygenázy Cytochromu P450. Je-li rezistence způsobena vyšší aktivitou těchto enzymů, musí po jejich inhibici v těle hmyzu dojít k návratu k citlivosti k pyretroidům. A inhibovat tyto enzymy jde pomocí látky piperonyl butoxide (PBO).

Na populacích blýskáčků odebraných v letech 2019 a 2020 jsme prováděli hodnocení citlivosti na cypermethrin a to tak, že jsme každou z populací rozdělili na dvě půlky (skupiny). První půlku jsme otestovali pouze na cypermethrin. Druhou polovinu jsme nejprve vystavili účinkům PBO, abychom zablokovali enzymy podezřelé z rezistence, tedy monooxygenázy. Teprve pak (po čtyřech hodinách) jsme tuto skupinu vystavili účinkům pyretroidu cypermethrin - úplně stejně jako první skupinu téže populace. Pak jsme srovnali reakce obou skupin a spočítali hodnoty LD_50–90. Pokud jsme zaznamenali statisticky významný nárůst citlivosti k pyretroidu cypermethrin u skupiny vystavené nejprve PBO oproti normálně otestované části populace, bylo možné tuto populaci označit jako populaci, u které se projevuje metabolický typ rezistence. Jak vyplývá z tabulek 5 a 6, české populace blýskáčka řepkového odolávají vysokým dávkám pyretroidů díky zvýšené aktivitě monooxygenáz Cytochromu P450. Jde tedy jasně o metabolickou rezistenci. Toto není jen nějaký teoretický údaj. To znamená, že vývoj rezistence byl urychlen nízkými dávkami pyretroidů. A zde se vracíme zpět ke krytonoscům. Pokud krytonosci (mechanizmus rezistence zde bude zřejmě principiálně totožný) nemají následovat blýskáčky, musí být preferovány pyretroidy registrované na vyšších dávkách, když už se jejich používání nelze vyhnout.

O dvou pyretroidech se uvažuje jako o možné alternativě za na blýskáčky selhávající běžné esterické pyretroidy. Jsou to tau-fluvalinate (v Mavriku Smart) a etofenprox (např. v Trebonu OSR nebo v Magma). U tau-fluvalinatu bylo v roce 2020 znamenáno výrazné zhoršení (= nárůst rezistence) u českých i slovenských populací blýskáčků. Za alternativu na blýskáčky ho již tedy považovat nelze (graf). Na druhou stranu je to jeden z mála insekticidů, které lze používat do kvetoucího porostu. Nastane-li situace, že bude nutné z nějakého důvodu řešit volbu mezi běžným esterickým pyretroidem a tau-fluvalinatem (např. aplikace do kvetoucího porostu), tau-fluvalinate je stále přeci jenom lepší volbou.

Na rozdíl od všech ostatních pyretroidů si relativně vysokou účinnost na blýskáčky udržuje eterický pyretroid etofenprox. Ale ani zde to není zcela bezproblémové. Budou-li opravdu vysoké výskyty blýskáčků (tím míníme 30 a více dospělců na květenství) nemusí tento insekticid poskytnout uspokojivou ochranu.

V roce 2020 byl též zaznamenán pokles citlivosti blýskáčků k neonikotinoidům. Acetamiprid aplikovaný sólo při velkém výskytu blýskáčků s velkou pravděpodobností selže na řadě míst v ČR. Na Slovensku je situace o něco lepší. Acetamiprid má svou nezastupitelnou roli v aplikaci proti bejlomorkám. Měl by být použit též jako posilovač účinku pyretroidu na stonkové krytonosce (zde má i roli v brždění vývoje rezistence krytonosců proti pyretroidům, popsáno u krytonosců).

Jediným skutečně plně účinným insekticidem na blýskáčka řepkového je indoxacarb (Avaunt). Budou-li vysoké výskyty blýskáčků, volit tento insekticid. Nutno ale pamatovat, že jeho přidaná hodnota k posílení účinku na stonkové krytonosce je velmi nízká (bude-li použit pro druhý jarní postřik).

Graf ukazuje výrazný nárůst hodnot LD₉₀ pro tau-fluvalinate u populací blýskáčka řepkového v roce 2020 zejména v Česku

Mapa: V Česku se vyskytují prakticky jen rezistentní (modré body) a vysoce rezistentní populace (červené body) blískáčka řepkového vůči esterickým pyretroidům, a to již několik let

Závěry

• U krytonosce čtyřzubého zaznamenány významné poklesy v citlivosti k pyretroidům.
• Brzdit vývoj rezistence u tohoto škůdce vůči pyretroidům je stejně důležité jako chránit porosty před poškozením, které může způsobit.
• Na blýskáčky v Česku kromě esterických pyretroidů nezabere již ani tau-fluvalinate. Na Slovensku je situace lepší, ale i zde se v roce 2020 situace výrazně zhoršila.
• Citlivost českých populací blýskáčků k neonikotinoidům v roce 2020 poměrně výrazně poklesla. U slovenských populací se nezměnila.

Výsledky uvedené v tomto příspěvku byly získány při řešení projektů č. QK1820081 a QJ1610217 (projekty podporované MZe ČR). Pří přípravě rukopisu a též při zpracovávání výsledků byly využity prostředky z projektu MZE-RO1018.

Ing. Marek Seidenglanz¹, Ing. Pavel Kolařík², Doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D.³, Ing. Jiří Havel, CSc.⁴, Ing. Ján Táncik, PhD.⁵, Ing. Peter Bokor, PhD.⁶, Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.⁷, Ing. Jitka Stará, Ph.D.⁷, Ing. Leona Víchová⁸, Bc. Romana Bajerová¹, Msc. María Muñoz¹, Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D.¹

¹Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk, ² Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko, ³Mendelova univerzita v Brně, ⁴ OSEVA vývoj a výzkum s. r. o. Opava, ⁵ECOPHYTA, s.r.o., Nitra, ⁶Slovenská polnohospodárska univerzita v Nitře, ⁷Výzkumný ústav rostlinné výroby,, v. v. i. Praha-Ruzyně, ⁸Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Olomouc