BASF
BASF
BASF

AGRA

Jak omezit sametky, které nás trápí na zahradách?

10. 09. 2022 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 203x

Je to již spoustu let, kdy byl uveden v tomto časopisu příspěvek o sametkách. V té době vrcholil výskyt sametek v roce 2013. Hromadný výskyt sametek lze obtížně předpovídat. Ale zvýšené výskyty se opakují v teplých letech s dostatkem srážek v červnu a počátkem července a vyššími teplotami v letním období. V posledním období takových let přibývá a sametky nás trápí zase více. V tomto příspěvku si nejprve zopakujeme, co jsou sametky, jaký mají životní cyklus, jaký je jejich zdravotní význam, a nakonec jak se připravit na výskyt sametek a jak napadení člověka sametkami minimalizovat.

Proseeds

Sametky patří do řádu roztočů (Acarina), do podřádu sametkovců (Trombidiforma). Do tohoto podřádu patří také svilušky, které zná každý zemědělec a zahrádkář. Sametky jsou lidově často nazývány „sviluškami“, ale správný český název je sametky. Sametek u nás žije mnoho druhů.

Ale pouze sametka s vědeckým názvem Neotrombicula autumnalis (nebo také Trombicula autumnalis), s českým názvem sametka podzimní (nebo také zúženka zarděnková - název se běžně nepoužívá), způsobuje člověku nepříjemné kožní onemocnění. Toto onemocnění je označováno jako trombikulóza (též erythema autumnale). Trombikulózu způsobují larvy sametek, zatímco další vývojová stadia, nymfy a dospělci jsou dravci v horních vrstvách půdy. Obdobné onemocnění způsobené sametkami trápí také domácí zvířata, zejména některá plemena psů.

Životní cyklus sametek

Sametka podzimní Neotrombicula autumnalis má jednu generaci v roce. Přezimují dospělci, a také ještě nedospělé nymfy v půdě. V červnu až v červenci kladou dospělci vajíčka. Z nich se líhnou larvy, které mají dva vývojové stupně. První stupeň larvy (L1) cizopasí na obratlovcích. Larvy vyžadují pro svůj vývoj nasátí na obratlovcích včetně člověka. Larvy vylézají na povrch půdy a na rostliny bylinného patra, na keře a stromy larvy nevylézají. Při průchodu hostitele se larvy zachycují na kůži, peří nebo oděvu lidí a následně aktivně vyhledávají vhodná místa k sání.

Hostitelé, zvláště ptáci, tak rozvlékají larvy do širšího okolí ze zamořených ploch. V příměstských zástavbách jsou nejčastějšími hostiteli myšovití hlodavci, krtci, ježci a ptáci pohybující se na zemi, zejména kosi. Významnými hostiteli jsou také slepice a další druhy domácích zvířat.

Larvy jsou červené, mají tři páry dlouhých končetin, pomocí kterých jsou velmi pohyblivé. Výskyt larev, které způsobují kožní onemocnění, je v našich podmínkách od poloviny července do poloviny září, s vrcholem výskytu v srpnu. Při kalamitním výskytu sametek dosahuje počet larev několik set na 1 dm2 půdy.

Po nasátí asi po 3 dnech po přichycení larva sametky opouští hostitele a vývoj dalších stadií probíhá v půdě. První larvální stupeň (L1) se přeměňuje v druhý larvální stupeň (L2), který zalézá do půdy. Larvy jsou velmi malé, velikost nenasáté larvy je pouze 0,2 mm. Na půdě nebo v porostu jsou larvy pouhým okem obtížně zjistitelné. Kvalitní lupou jsou dobře viditelné na kůži po přisátí ve středu začínající zarudlé skvrnky. Připomínají malé červené pavoučky se třemi páry dlouhých nohou. Larvy se v půdě přeměňuje v nymfu, která již má čtyři páry končetin, jako dospělé sametky. Ústní orgány všech stadií jsou tvořeny chelicerami a pedipalpami, dvěma páry přeměněných původních končetin. Nymfy a dospělci se živí v půdě drobnými členovci a jejich vajíčky.

Oblasti výskytu sametek

Sametka podzimní je původním obyvatelem otevřených travnatých prostranství, odkud proniká do biotopů vzniklých zemědělskou činností. Je vysoce tolerantní k agrotechnickým a chemickým zásahům. Dříve byly nejvíce napadány sametkami zemědělští dělníci, zejména ženci a zahradníci. V současnosti jsou sametky největším problémem pro zahrádkáře, pro chalupáře a pro obyvatelé zahrad a zahrádek jak ve městech, tak v zahrádkářských koloniích, ale také pro rekreanty v městských a příměstských rekreačních prostorách. V přirozených nebo lidskou činností málo narušených biotopech ke kalamitnímu přemnožení sametek nedochází.

Ke kalamitnímu přemnožení sametek dochází při teplém a dostatečně vlhkém mikroklimatu. Pro zvýšený výskyt sametek je příhodná bujná rostlinná vegetace, nesekané louky a trávníky nebo silně zaplevelené záhony. K přemnožení sametek přispívají stromy a keře zajišťující na zatravněné ploše nebo záhonech stín nebo polostín. Na opakovaně dobře sekaných trávnících, celodenně osluněných s nezastíněmými plochami od stromů a domů ke kalamitnímu přemnožení sametek nedochází.

Kalamitní výskyty sametek spojené s trombikulózou lidí jsou zejména v okrasných a užitkových zahradách, ve městské zástavbě i mimo ní, včetně nových sídlišť, parkových plochách a dětských hřištích, zejména v případě jejich nedostatečné údržby. Důležitým faktorem pro přemnožování sametek je dostatečný výskyt přirozených hostelů, zejména hlodavců a ptáků pohybujících se na zemi, jako jsou kosi.

Přestože je sametka podzimní rozšířena v téměř celé Evropě, kožní onemocnění způsobuje více v západní, jihozápadní a střední Evropě. Z východní a jihovýchodní Evropy zprávy o výskytech kožního onemocnění chybějí, i když se sametka na tomto území vyskytuje. Tato disproporce mezi areálem rozšíření sametky a výskytem klinických případů onemocnění byla zjištěna a popsána ze 70. let minulého století také z území naší republiky a není dodnes uspokojivě vysvětlena. V té době byly výskyty trombikulózy popsány z Prahy a okolí a z okresů západně od Prahy s lokálními výskyty v okrese Olomouc a Bratislava. V současné době jsou oblasti s výskytem klinických příznaků trombikulózy mnohem širší, včetně okresů na Českomoravské vysočině, kde tyto výskyty nebyly dříve zaznamenány.

Zdravotní význam sametek

Sametek z čeledi Trombiculidae, které napadají člověka, je ve světě známo přes 30 různých druhů, z toho asi 20 druhů vyvolává v různé míře kožní reakci, která je typická a nejsilnější právě u evropského druhu Trombicula autumnalis.

Ostatní evropské druhy sametek, kterých je známo přes 50, žijí v přirozených ekosystémech a cizopasí na savcích, ptácích a plazech a člověka nenapadají.

V mírném pásmu Severní Ameriky způsobuje obdobné kožní onemocnění sametka Eutrombicula alfreddugesi. Další druhy sametek způsobují obdobná kožní onemocnění v Jižní Americe, jihovýchodní Asii a Austrálii. Některé druhy sametek nevyvolávají kožní reakce, ale jsou přenašeči rickettsióz, které způsobují závažné onemocnění lidí v jihovýchodní Asii.

Popis onemocnění kůže

Larvy sametek nabodávají kůži chelicerami a vstřikují do tkáně sliny, které rozpouští podkožní tkáně, které pak společně s mízou vysávají. Koagulací bílkovin pronikajícího tkáňového moku se vytváří válcovitý útvar s centrální sací rourkou. V dolním konci kanálku se hromadí a nekrotizují exsudátové buňky, které s buněčnou drtí larva nasává. Po uvolnění larvy se poškození hojí epitelizací a celý útvar odpadá s postupným rohovatěním obnovené souvislé pokožky.

U člověka velmi brzy po přisátí larvy dochází k prudké místní kožní reakci alergického typu doprovázené silnou svědivostí. Proces vyvolaný sekretem parazita pokračuje, i když je larva brzy odstraněna. Obvykle v průběhu 3 dnů se trombikulóza vyvíjí ve 3 stupních. V prvním stupni se kolem přichycené larvy vyvíjí zarudlá makula, která se ve druhém stupni mění v papulu, v jejímž středu vzniká ve třetím stupni puchýřek vyplněný serózní tekutinou. Larvy odpadávají z kůže do třetího dne po přisátí. Palula s puchýřkem mizí během několika dalších dnů a na jejím místě přetrvávají po dobu několika dnů až týdnů hnědofialové pigmentové skvrny.

Hlavní příznaky ke správné diagnóze trombikulózy jsou zarudlé svědící skvrny na kůži (erytém), zejména na místech, kde pokožka přiléhá k oděvu, s větším výskytem na přední straně břišní ve slabinách, na nohou, u žen na prsou, u dětí také na hlavě ve vlasech. Typická je sezonnost výskytu od poloviny července do poloviny září s vrcholem výskytu v srpnu.

K napadení je nezbytný pobyt v zamořené oblasti, například na zahrádce, chalupě, louce nebo dětském hřišti, který může být i velmi krátký. Přímý nález larev v zarudlých skvrnách na kůži je možný pouze v prvních dvou dnech po napadení, přičemž je většina larev sametek brzy škrábáním nebo oděvem setřena. Po odstranění larvy však příznaky a svědění pokračují v důsledku toho, že se již do ranky dostal lytický sekret ze slinných žláz sametky.

Pro průběh onemocnění je důležitá rozdílná vnímavost napadeného, která může způsobit odchylky od uvedeného popisu průběhu onemocnění. Běžná léčba je pouze symptomatická. Spočívá v potlačení příznaků svědění, při rozsáhlém napadení zejména u dětí spojená s návštěvou lékaře, který může léčbu doplnit přípravky k potlačení alergické reakce nebo k ošetření rozškrábané kůže.

Možnosti ochrany vůči sametkám

Kromě potlačení důsledků napadení sametkami, které je v rukou lékařů, je možné do jisté míry potlačit kalamitní výskyty larev sametek a chránit se proti napadení larvami sametek. Na místech s kalamitním výskytem sametek, jako jsou zahrady a veřejná zeleň, lze výskyt sametek potlačit systémem opatření. Zaprvé je to pravidelné sekání trávníků, a také jejich zalévání. Přemokření půdy sametkám nesvědčí, i když vyžadují zvýšenou vlhkost půdy. Dále odplevelování záhonů a další úpravy zahrad, které omezí vysokou bylinnou vegetaci a umožní průchod zahradou bez dotyků vegetace.

Na lokalitách s pravidelným kalamitním výskytem sametek lze použít chemické postřiky. Na sametky působí nepříznivě přípravky na bázi síry, jako je dnes již nepovolený, ale proti sametkám dříve používaný přípravek Sulikol. Dnes je k dispozici celá řada přípravků na ochranu rostlin na bázi síry, které lze proti sametkám na zahradách použít a využít tak jejich vedlejších účinků na necílové organizmy. Například přípravek Kumluus WG je povolen na ochranu proti chorobám ovocných stromů, včetně angreštu a rybízu nebo přípravek Flosul, který je povolen na choroby ovocných stromů a polní zeleniny. Při aplikaci přípravků na bázi síry je třeba dodržet podmínky na etiketě, zejména doporučené koncentrace a ochranné lhůty před sklizní plodin, které budou přípravky zasaženy. Ošetření se provádí na larvy v době jejich výskytu, tj. od poloviny července nebo začátku srpna v 7 až 10denních intervalech.

Poslední možností ochrany proti sametkám je omezení pohybu na místech s kalamitním výskytem sametek v období vrcholu jejich výskytu, obvykle v srpnu.

Práce nezbytné na zahradách provádět v málo prodyšných oblecích s gumovými holínkami nebo naopak s minimálním oblečením (v plavkách) a bezprostředně po práci se důkladně umýt mýdlem a osprchovat. Prádlo použité nepoužívat opakovaně a po práci jej vyprat.

Repelenty určené proti jiným členovcům jsou na larvy sametek neúčinné nebo nedostatečně účinné.

Příspěvek vznikl za podpory prostředků na rozvoj VÚRV, v.v.i. - MZe RO0418.

Související články

Ochrana řepky ozimé proti podzimním škůdcům

19. 09. 2022 Ing. Pavel Kolařík a kol. Škůdci Zobrazeno 258x

Dlouhodobé výsledky sledování náletu bázlivce kukuřičného na vybraných lokalitách jižní Moravy

27. 08. 2022 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 178x

Nejdůležitější hmyzí škůdci v porostech máku setého

23. 08. 2022 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 301x

Bázlivec kukuřičný - první výsledky testování rezistence

21. 08. 2022 Doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 253x

Bezpečné skladování obilí - neřešená rizika skladištních škůdců

12. 08. 2022 Ing. Radek Aulický, Ph.D., Ing. Václav Stejskal, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzně Škůdci Zobrazeno 285x

Další články v kategorii Škůdci

detail