BASF
BASF
BASF

AGRA

Jak řešit krytonosce kořenového v roce 2014?

16. 03. 2014 Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 5122x

Hmyzí škůdci se v posledních letech stali nedílnou součástí při pěstování máku setého v České republice. Každoročně se vyskytují ve větší či menší míře a způsobují významné hospodářské škody. Nejinak tomu bude i v letošním roce 2014.

Proseeds

V loňském roce celková plocha osetého máku činila rozlohu 20,3 tis. hektarů. Pro letošní rok i z důvodu rostoucích cen a vyprodání skladových zásob máku z předchozích let lze očekávat nárůst osetých ploch touto plodinou, a tím i dodržení vhodných podmínek pro vývoj živočišných škůdců s ním spjatých. V dnešní době jsou dostupné integrované metody ochrany máku z cílem doporučit pěstiteli vhodná opatření k minimalizaci škodlivosti.

Nová situace

Pro letošní rok v porovnání s minulými roky pěstování je ale připravena novinka právě v ochraně proti krytonosci kořenovému. Dnes již pěstitel nesežene insekticidně namořené osivo tak jak byl zvyklý. Rozhodnutím odvolacího výboru u evropské komise ze dne 29. 4. 2013 došlo k prosazení minimálně 2letého zákazu 3 neonikotinoidních účinných látek (imidacloprid, thiamethoxam, clothianidin), které byly trvalou součástí agrotechnologie máku (ale nejenom jeho) při použití formou výsevu namořeného osiva těmito látkami.

Se vstoupením zákazu moření insekticidní látkami ze skupiny neonikotinoidů se pěstitelé vrátí k výsevům insekticidně nemořeného osiva. Do doby registrace substitučních insekticidních mořidel bude možné ošetřovat porosty insekticidy pouze foliárně. V případě pěstování máku se tak ochrana proti krytonosci kořenovému stává nezbytným standardem vzhledem k rozšíření a intenzitě výskytu tohoto škůdce již od počátku objevení se prvních děložních lístků nad povrchem půdy.

Popis, bionomie, škodlivost

Krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis Stephens, 1831) patřící do skupiny nosatcovitých brouků, je 3 až 3,5 mm velký, tmavohnědě zbarvený s bronzovým leskem (obr. 1). Za štítkem v mezeře mezi prvními rýžkami krovek je světlá skvrna, za ní pak podlouhlá, sametově černá skvrna na světlém podkladě a před zakončením krovek bílá skvrna. Nosec je na konci poněkud rozšířený. Beznohé žlutobílé larvy jsou 5–6 mm dlouhé. Dospělci přezimují ve svrchní vrstvě půdy a brzy na jaře naletují na vzcházející porosty máku kde provádějí úživný žír.
Jeho škodlivost je důležitá jak z pohledu dospělců, tak i následně z pohledu vyvíjejících se larev na kořenech máku. Nejvýznamnější škody v porostech máku způsobuje v období od vzcházení máku do období 4. až 5. listu. Zde je zaznamenávána především škodlivost dospělců na nejmladších (vzcházejících) rostlinách máku, které jsou v tomto období velmi zranitelné a při jakémkoliv poškození dochází k jejich oslabení či k úhynu. Typickým příznakem poškození tímto škůdcem jsou viditelné skeletované listy ze spodní strany okénkovým žírem. Pří silnějším výskytu může docházet k napadení srdéček mladých rostlin, s následným zaostáváním v růstu a s již zmíněným úhynem rostlin.
Samičky krytonosce kořenové po páření kladou vajíčka do hlavního listového nervu v období od poloviny května po dobu 2 až 2,5 měsíců. Vývoj nejmladších larviček (obr. 2) je vázán na listy, kde vyžírají chodbičky v listovém parenchymu. V pozdějších fází vývoje přelézají do půdy, kde způsobují na kořenech svým žírem jamky, podélné rýhy a posléze i chodbičky. V minulosti nebyly larvy tohoto brouka považovány za významné škůdce a za významný byl považován pouze žír brouků. Během roku má krytonosec kořenový pouze jednu generaci (obr. 3).
Výskyt a škodlivost krytonosce kořenového je ovlivněn především průběhem povětrnostních podmínek v jarním období. Nepříznivě působí déletrvající chladné a deštivé počasí, a také tuhé mrazy, suché a teplé počasí představují významné faktory pro jeho vyšší výskyt nejen na vzcházejícím máku, ale i později.
Krytonosec kořenový v porostu
Obr. 1: Krytonosec kořenový v porostu
 
Larvy krytonosce kořenového
Obr. 2: Larvy krytonosce kořenového
 
Vyvíjející se jedinec v hliněném kokonu
Obr. 3: Vyvíjející se jedinec v hliněném kokonu
 

Krytonosec kořenový v roce 2013

V roce 2013 bylo na lokalitě Troubsko v porovnání s předchozími roky zakládání porostů máku velmi opožděné, cca 4 týdny v porovnání s minulými roky. Bylo to z důvodu velmi pozdního nástupu jara spojeného s obtížnou přípravou půdy, a tak setí máku proběhlo až koncem měsíce dubna. Též podmínky po zasetí nebyly zcela ideální pro jeho další vývoj, přetrvávalo deštivé počasí s následnou tvorbou velmi pevné vrstvy na povrchu půdy.

Při setí bylo použito insekticidně namořené osivo, a tak nebyl předpoklad, že by došlo k významnější škodlivosti dospělců v porostu. Při vizuální kontrole nebyl zjištěn výskyt krytonosců, též nebyly zjištěny ani typické příznaky poškození rostlin v podobě okénkového žíru na listech. Při následném hodnocení kořenů přesto byly larvy krytonosců zaznamenány s výsledkem, že na pokusné lokalitě Troubsko bylo zjištěno napadení pohybující se kolem 30 %. Na kořenech se vyskytovaly larvy v různým stupni vývoje, ale podle hodnocení nezpůsobovaly významnější povrchové škody na kořenech. Nedocházelo zde ani k úhynu rostlin vlivem jejich kořenového žíru tak, jak tomu bylo např. v roce 2009.      

Nízká početnost dospělců v loňském roce mohla být důsledkem dlouhotrvající zimy na území jižní Moravy s velmi významným výskytem sněhové pokrývky a díky mrazivému počasí mohlo docházet k přirozené redukci početnosti přezimujících dospělců.

Zásady ochrany

Pro monitorování výskytu lze dle dostupných literárních zdrojů využít dva různé způsoby a to: zakládat tzv. signální body - hustě setá místa máku a použití zemních pastí s předpěstovaným mákem, kde stěny pasti jsou natřeny nevysychavým lepidlem (např. chemstop). Migrující jedinci by se právě měli shlukovat u těchto míst a zde způsobovat žír.

Dospělci jsou na povrchu půdy velmi dobře viditelní. V porostu stačí zůstat v klidu a krytonosci se nám velmi rychle objeví v pohybu. V případě výskytu 3–4 brouků na 1 m řádků je nutné provést následně foliární aplikaci. Tím dojde k minimalizaci vzniku dalších škod, které způsobují svým žírem zde již „méně významné“ larvy.

Pro vlastní ochranu se v roce 2014 v prvotních fázích doporučuje provést aplikaci pyretroidním přípravkem s velmi rychlým kontaktním účinkem, a druhou aplikaci provést přibližně za 7 až 10 dní. U této druhé aplikace by bylo vhodné zvolit kombinovaný insekticid s delším reziduálním účinkem.

Nutno konstatovat, že při použití foliární aplikace bude ochrana směřována i proti další skupinám hmyzu (škodlivého i užitečného), které se v porostech a na polích běžně vyskytují. Dalším významným faktem může být i pokračující trend stoupající rezistence hmyzích škůdců vůči některým účinným látkám používaných insekticidů (blýskáček - pyretroidy), který byl v případě použití mořidel minimální.

Zapojený porost máku
Obr. 4: Zapojený porost máku
 

Ochrana

V loňském roce bylo možno použít insekticidně namořené osivo (Cruiser OSR, Chinnok 200 FS a Elado FS 480). V roce 2014 již tento způsob ochrany použít nelze a podle dostupných metodik integrované ochrany bude možno použít pouze insekticidní přípravky pro foliární aplikaci.

Proti dospělcům je v dnešní době zaregistrován přípravek Nurelle D (chlorpyrifos 500 g/l a cypermethrin 50 g/l) v dávce 0,6 l/ha, Cyperkill 25 EC (cypermethrin 250 g/l) v dávce 0,1 l/ha, Dursban Delta (chlorpyrifos 200 g/l) v dávce 2,25 l/ha, Nexide (gamma-cyhalothrin 60 g/l) v dávce 0,08 l/ha a přípravek Rapid se stejnou účinnou látkou v dávce 0,08 l/ha.

Závěr

Při pěstování máku v roce 2014 se pěstitelé budou muset obejít již bez možnosti použití namořeného osiva proti krytonosci kořenovému. Vzroste tak tlak i významnost tohoto škůdce již od počátečních fází vývoje máku a při nezvládnutí této ochrany se můžou jeho následky projevit až do sklizně máku. Zároveň bude stoupat i riziko zvýšení početnosti tohoto škůdce v dalších letech, kdy nebude možno použít mořené osivo jako primární metodu ochrany vzcházejících porostů máku.

Výsledek byl získán za institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.

Související články

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 446x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 436x

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 404x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 611x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 389x

Další články v kategorii Škůdci

detail