Jak škodil zavíječ kukuřičný v roce 2024

21. 08. 2025 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno Škůdci Zobrazeno 505x

V roce 2024 se pěstování kukuřice v ČR potýkalo s celou řadou agrotechnických a klimatických výzev, přičemž jedním z významných škůdců, který v předchozím roce škodil méně než obvykle, byl zavíječ kukuřičný. Za výrazně nižší škodlivostí stojí především vývoj počasí v době kladení vajíček, kdy suché a horké počasí zahubilo většinu jedinců budoucí populace. Minulý rok se dá pro pěstitele kukuřice obecně považovat jako jeden z těch zdařilých po řadě let s podprůměrnými výnosy.

Plochy zrnové kukuřice i její výnosy se po několika letech dostaly nad průměr. Výnos zrna se pohyboval okolo 8 t/ha a plochy narostly o 26 % oproti roku 2023. Naopak kukuřice na zeleno zaznamenala nakonec i přes nadějné průběžné výsledky sklizně nejnižší hodnotu průměrného výnosu od roku 2018. Přesto lze konstatovat, že rok 2024 byl pro pěstitele kukuřice relativně úspěšný. Srážky byly rozloženy během celé vegetace skoro rovnoměrně, až na období těsně před sklizní na siláž, kdy se ukládají škroby do zrna.

Průběh náletu zavíječe kukuřičného do porostů

První imaga zavíječe kukuřičného se objevila ve světelném lapači (SL) ÚKZÚZ v Oblekovicích v okrese Znojmo již 24. 5. 2024, a o pár dnů později byl zachycen i první jedinec na Uherskohradišťsku. Nálety na vybraných lokalitách jsou zobrazeny v grafech 1–3.

V souvislosti se zavíječem kukuřičným se ale pojí fakt, že se u nás již v od roku 2016 objevuje pravidelně dvougenerační populace, která značně komplikuje signalizaci ochrany. Až do roku 2019 byl výskyt motýlů 2. generace ve srovnání s 1. generací první méně početný. Obrat nastal v roce 2020, kdy ačkoli tento rok byl o něco chladnější než roky předchozí, výskyt motýlů 2. generace zachycených ve SL byl mnohonásobně vyšší než výskyt motýlů 1. generace. Koncem září byly v katastru Damnice cca 24 km od světelného lapače v Oblekovicích nalezeny v klasech kukuřice housenky 2.–3. instaru tohoto škůdce (index napadení - do 10 %), což odpovídalo potomstvu motýlů 2. generace.

Po více než 10 letech se potvrzují jedinci dvougenerační populace ve světelných lapačích střední a severní Moravy, viz graf 2 ve SL Holice a Kujavy (okres Olomouc a Nový Jičín). I zde se objevují první motýli při pozdních zářijových náletech. V Kujavách se objevili poslední motýli 4. 9., v Holicích u Olomouce 5. 9. a v Oblekovicích na Znojemsku se objevil poslední motýl 28. 9.

Na většině území ČR se potvrzuje stále tradovaný trend, tedy dva výraznější nálety v průběhu července, ve vyšších nadmořských výškách je posunut nálet zavíječe kukuřičného až do srpna. Nálety jsou však rozvleklejší, bez větších píků, takže i správný termín ošetření je složitější odhadnout. Již tedy není stoprocentní, že se během července můžeme potkat se dvěma vrcholy náletu, ale spíše s jedním větším a několika méně výraznými.

Samičky kladou vajíčka do kupek přilepených na spodní stranu listu, které těsně před vlastním vylíhnutím housenek zčernají. Vylíhlé housenky se rozlézají po povrchu rostlin kukuřice a ve velmi krátké době dochází k zavrtání do rostlin kukuřice. Uvnitř rostliny pak dokončují svůj vývoj. Housenky vyžírají v rostlině rozsáhlé chodby a svým žírem se dostávají i do vřetene palice a zrna, kde způsobují nejvýznamnější škody. Na konci svého vývoje migrují do spodních částí kukuřice, kde v diapauze přečkají zimní období. Housenky dvougeneračních populací se kuklí v červenci, a během července a srpna se líhnou motýli 2. generace, kteří ještě dokáží naklást do rostlin. Housenky se zpravidla vyvinou jen do max. 3. instaru. Každopádně se tímto zvyšuje koncentrace „škodlivého stádia“ pro většinu porostů v oblastech s největší tradicí pěstování kukuřice na zrno.

Jak fungoval prognostický model SET

V roce 2023 ÚKZÚZ aktualizoval model SET pro zavíječe kukuřičného podle nejnovějších poznatků a do hodnot také nově přiřadil SET pro bivoltinní populace, který se zobrazuje pouze pro vybrané meteostanice na jihu Moravy (okres Znojmo, Břeclav a Uherské Hradiště), nově se bude pro rok 2025 rozšiřovat pro okresy celé jižní Moravy a části Moravskoslezského kraje. Níže jsou uvedeny hodnoty SET pro rok 2023 a 2024 pro stanici Oblekovice (Znojmo). Z tabulek 1 a 2 je patrné, že model SET relativně odpovídá událostem a) první motýli univoltinní populace a b) vrchol náletu univoltinní populace. Tyto události se kryjí s událostmi pro bivoltinní populaci, tj. s a) vrcholem náletu 1. generace bivoltinní populace a b) prvním motýlem 2. generace. V těchto momentech není možné rozlišit motýly monovoltinní a bivoltinní populace a je třeba počítat s tím, že v červenci se na plochách kukuřice mísí jedinci obou populací. Pro jedince, které se objevují v polovině srpna však hodnoty SET nekorespondují a bude třeba model upravit pro specifické podmínky ČR (hodnoty SET byly přejaty původně ze studie pro monovoltinní a bivoltinní populace zavíječe kukuřičného ze státu Ontario/Kanada).

I pro rok 2025 je tedy možné pro lokality s pravidelnými problémy se zavíječem kukuřičným využít aktualizovaný model SET, který je k dispozici v balíčku informací k zavíječi kukuřičnému na stránkách Rostlinolékařského portálu.

ÚKZÚZ pro pěstitele kukuřice nabízí možnost využít výsledků monitoringu letu zavíječe kukuřičného z fixních SL, kterých je v současnosti 21 v různých částech republiky. Z intenzity a gradace náletu dospělců lze pak zhruba usuzovat, kdy je vhodné ošetřit a kdy se začnou objevovat v porostu první snůšky vajíček. Jako podpůrný nástroj pro prognózu doporučujeme využít i již zmíněný model SET (sumy efektivních teplot), který je uplatnitelný po 2 letech testování pro monovoltinní populaci (tj. na většině území ČR).

Graf 1: Nálet imag zavíječe kukuřičného do světelného lapače (Oblekovice, 211 m n. m., 2023–24)

Graf 2: Nálet imag zavíječe kukuřičného do světelného lapače (Kujavy, okr. Nový Jičín, 244 m n. m., 2024)

Graf 3: Nálet imag zavíječe kukuřičného do světelného lapače (Třeboc, okr. Rakovník, 454 m n. m., 2024)

Graf 4: Průměrný počet imag zavíječe kukuřičného na světelný lapač a procento poškozených porostů (2006–24)

Dnes je již možné zapojit do monitoringu i smart nástroje monitoringu škůdců. Na několika místech jižní Moravy se můžete setkat s fotolapáky typu Trap View (obr. 2), který rozšířil svou nabídkou i pro pěstitele kukuřice (provozuje firma Biocont Laboratory). Základním prvkem je speciální světelný lapák s fotovoltaickým panelem, který zajišťuje energetickou soběstačnost nástroje. Princip systému spočívá ve fotografickém nasnímání zachyceného hmyzu v lapáku, následném digitálním přenosu snímků a vyhodnocování speciálním softwarem. Dochází tak k přesné diagnostice zachycených druhů hmyzu. Data se následně sumarizují do jednoduchého výstupu, který je prostřednictvím webové aplikace přístupný uživateli.

Tab. 1: Hodnoty dle SET - monovoltinní populace (metostanici Oblekovice, 2023–24)

Tab. 2: Hodnoty dle SET - bivoltinní populace (metostanici Oblekovice, 2023–24)

Obr. 1: Palice sekundárně napadené bělorůžovou hnilobou

Obr. 2: Moderní světelný lapač

Výsledky monitoringu škod zavíječem kukuřičným v roce 2024

Každoročně ÚKZÚZ vyhodnocuje škodlivost zavíječe kukuřičného na pozorovacích bodech v rámci celé ČR. V roce 2024 bylo hodnoceno 86 porostů kukuřice ve fázi 75–99 BBCH. Dle stupně napadení zavíječem kukuřičným bylo v roce 2024 vyhodnoceno jako napadených 70 % porostů, z čehož významněji 6 %.

Při hodnocení je třeba spíše než na silná poškození porostů sledovat procento napadení, které se dlouhodobě pohybuje okolo 60 %. A i když se jedná o slabé výskyty, je nutno brát v potaz rizika kontaminace infekcí způsobených houbami rodu Fusarium sp. Asociace infekcí a vstupních bran po poškození zavíječem (případně jinými abiotickými původci poškození rostlin/palic kukuřice) je dnes již prokázána, a i výstupy ÚKZÚZ tento úzký vztah potvrzují. Ze 77 porostů kukuřice byl původce detekován v 58 %. Intenzita poškození se pohybovala ve většině případů na slabé úrovni, a to ve 42 případech. Střední výskyt byl detekován v 8 případech a silný výskyt ve 4 případech. Ve 4 případech byl výskyt fuzarióz u rostlin, které nejevily známky napadení zavíječem. Ve 45 případech byly rostliny napadeny jak zavíječem, tak fuzariózou.

Co se týče přímé ochrany kukuřice proti infekci fuzariózami, neexistuje žádné efektivní řešení. Veškerá opatření jsou založena na prevenci, tedy volbě správného hybridu, osevním postupu a vyvážené výživě a ochraně proti poškození, která představují vstupní bránu pro houbové patogeny. Vedle výše zmiňovaných faktorů podporujících napadení mykózami (poškození larvami zavíječe, dospělci bázlivce na špičkách palic, částečně i jinými škůdci - leskňáček, černopáska bavlníková) je významným faktorem také rozdílná citlivost různých hybridů k napadení mykózami. Zásadním spolupůsobícím faktorem je průběh konkrétního ročníku, například ročník 2014 byl typický vysokými úhrny srážek v době dozrávání. Ve zmiňovaném ročníku byly v praxi některé zrnové hybridy napadeny výrazně více (PH N01), přičemž platí, že časnější sklizeň i za cenu vyšších vstupů na dosoušení zrna zaručuje výrazně nižší obsah mykotoxinů v produktu.

Graf 5: Procento napadených porostů bělorůžovou hnilobou obilek kukuřice (2012–24)

Shrnutí výsledků a doporučení pro rok 2025

Rok 2024 byl pro pěstitele kukuřice relativně úspěšný, hlavně díky nadprůměrným výnosům zrnové kukuřice a relativně nízké škodlivosti zavíječe, což bylo způsobeno průběhem počasí v době hlavní vlny kladení. Červen byl dle hodnocení ČHMÚ teplotně silně nadnormální. Červen 2024 se umístil na 7.–9. místě z 250 dosavadních červnů od začátku dostupných měření, takže by se vešel mezi 4 % nejteplejších případů. Vysoké teploty nesvědčí čerstvě nakladeným vajíčkům, takže docházelo k zasychání a přirozené redukci populace. I přes vyšší podíl porostů s výskytem napadení, se jednalo vesměs o slabé výskyty. Silná napadení byla detekována v porostech Jihomoravského a Olomouckého kraje (4 porosty), jednalo se o oblasti s tradičním výskytem zavíječe. Informace, zda byl porost ošetřen, nebyly k dispozici.

Pěstování kukuřice v oblastech s vysokým podílem v OP (a to nejen v nejteplejších oblastech), se stává rok od roku větší výzvou. Výkyvy v počasí, ale i tlak škůdců - zavíječe a bázlivce kukuřičného, bývá jedním z faktorů vyšších ztrát na výnosech, a nejen to. Zpravidla dochází i ke kontaminaci mykotoxiny produkovanými houbami rodu Fusarium, které sekundárně napadají mechanicky narušené rostliny. Mimo tradiční prvky preventivních agrotechnických opatření je doporučeno především v oblastech s intenzivně pěstovanou kukuřicí v monokultuře a potvrzenou bivoltinní populací zavíječe kukuřičného sledovat nálety imag nebo využít prognostický model k signalizaci vhodného termínu ošetření, který umožní redukovat nejen populaci univoltinní (mnohde namnoženou na vysoké úrovni), ale i částečně bivoltinní, která způsobuje škody koncem léta.