Jak sladit ošetření proti stonkovým krytonoscům s letovými vlnami na lokální úrovni?

29. 03. 2026 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 284x

Rok 2025 ukázal, že stonkoví krytonosci (Ceutorhynchus pallidactylus, C. napi) zahajují aktivitu výrazně brzy a v profesní praxi se vyplatí nečekat na kumulované hodnoty lapáků, ale rozhodovat se podle přímých signálů v porostu (imaga, pobytové stopy/požerky, vpichy s vajíčky). Analýza celostátních „letových vln“ ukazuje jasnou teplotní signaturu, ale souběžně potvrzuje, že lokální průběh je významně ovlivněn mikroklimatem a expozicí pozemku. Z dat ÚKZÚZ plyne, že 76,8 % ošetření proběhlo uvnitř globálních vln, zatímco pod striktní metrikou „na místě“ se zasahovalo pouze v necelých 20 % uvnitř lokálního vrcholu. Na první jarní ošetření navíc nemá vliv průběh letových vln, ale přítomnost brouků na pozemku již od podzimního období a posouvá tak termín 1. ošetření do netradičně brzkých termínů.

Biologické souvislosti a načasování zásahu

Stonkoví krytonosci po oteplení (typicky ≥9–10 °C) začínají migrovat do porostů, provádějí úživný žír (vznikají požerky/slepé vpichy) a při pokračujícím vhodném počasí rychle přecházejí ke kladení. V roce 2025 byla 1. imaga i vpichy s vajíčky zaznamenány již 24. 2. (původcem brzkého kladení byly populace již z podzimu namigrovaných brouků). Další vlny kladení se vztahovaly k populacím, které do porostů nalétaly v průběhu časného jara. Hlavní nálet imag do porostů probíhal v období 3.–9.  3 (tab. 1, 2).

Co se týče poměru druhů zachytávaných ve žlutých miskách, C. pallidactylus převažoval jednoznačně nad C. napi cca 7:1 (součet imag 2394 vs. 340). V praxi již dávno není druhové rozlišení nutné pro rozhodování o ošetření - oba druhy mají významný škodlivý potenciál, především vzhledem k dlouhému časovému oknu, ve kterém mohou škodit a také kvůli silnému tlaku (platí pro druh k. čtyřzubý).

Z celorepublikového pohledu byly detekovány 3 hlavní vlny náletu obou druhů krytonosců do porostů:

1. konec února - 1. dekáda března (vrchol cca 6. 3., velmi silná vlna náletu, tab. 3)
2. poslední dekáda března (vrchol cca 25. 3., středně silná vlna náletu)
3. přelom březen/duben (vrchol cca 3. 4., středně silná vlna náletu) ukončen ochlazením 6.–9. 4.

Pro oba dva druhy krytonosců se shodoval termín 2. a 3. vlny. První vlna nastala pro krytonosce řepkového o týden později (tj. vrchol cca 11. 3.). Nálety k. řepkového byly hodnoceny jako nízké a velmi nízké, 1. vlna se dá hodnotit jako středně silná.

Letové vlny v březnu a začátkem dubna mají jasnou teplotní signaturu - výrazné oteplení 5.–12. 3. spouští hlavní vlnu u obou druhů; chladný meziblok 15.–19. 3. aktivitu tlumil; oteplení v poslední dekádě března vyvolal druhou vlnu; počátek dubna držel křivku vysoko, a ochlazení 6.–10. 4. vlnu ukončil, viz dále charakteristika jarních měsíců 2025. Vlny spouštěly a zesilovaly teplé epizody, naopak chladné periody, tj. meziblok 15.–19. 3. aktivitu tlumily. Lokálně se vrcholy posouvaly, což bylo patrné zejména v teplotně exponovaných polohách jižní Moravy (vyšší maxima imag v teplých dnech), naopak v chladnějších či větrných expozicích představovaly pomalejší nástup.

Průběh počasí z pohledu ČHMÚ:

• Únor teplotně „normální“ až lehce podnormální měsíc s výrazným ochlazením 14.–22. 2. (nejchladnější den 19. 2., na více než 50 stanicích minima ≤ −15 °C) a následným teplým závěrem. Koncem měsíce došlo k výraznému oteplení - denní maxima se pohybovala kolem 5–7 °C, minima kolem -1 až +2 °C, což je nad průměrem pro únor.
• Březen byl teplotně nadnormální měsíc s velmi teplou epizodou 5.–12. 3., kdy maxima často přesahovala 20 °C. Po ní následovaly chladné dny 15.–19. 3. (maxima často pod 10 °C, minima pod 0 °C). Závěr měsíce byl opět nadnormální - poslední dny března přinesly maxima kolem 14–18 °C a minima 3–6 °C, což signalizovalo nástup jarního oteplení.
• Duben byl teplotně nadnormální měsíc s výrazným oteplením ve druhé dekádě. Po relativně chladnějším začátku (1.–5. 4., maxima do 10 °C, minima kolem 0 °C) následovala vlna tepla 15.–20. 4., kdy denní maxima dosahovala 20–24 °C. Závěr měsíce zůstal nadprůměrný - poslední dny dubna přinesly maxima kolem 18–22 °C a minima 6–10 °C.

Tab. 1: Časový průběh sezony 2025

Tab. 2: Rozložení prvních potvrzení výskytu krytonosce čtyřzubého dle týdnů a lokalit (2025)

Tab. 3: Lokality s nejvyššími maximálními denními záchyty imag krytonosce čtyřzubého (2025)

Srovnání prognostického modelu ÚKZÚZ s reálnou situací v porostech

V roce 2023 zveřejnil ÚKZÚZ model prognózy pro stonkové krytonosce, který vychází ze sumy efektivních teplot (SET), což je akumulace denních teplot nad biologickým prahem (zde 5 °C) od pevného počátku (1. 1.). Tento přístup umožňuje predikovat fenologické milníky stonkových krytonosců na základě teplotního vývoje. Pro krytonosce byly definovány 3 klíčové události: počátek náletu dospělců ze zimovišť, signalizace 1. ošetření a kontrola kladení.

Analýza dat hodnot SET ze 150 stanic potvrdila, že počátek náletu dospělců ze zimovišť se pohyboval v rozpětí mezi 6. a 10. 3. s mediánem 8. 3. Spodní hranice rozpětí, tak odpovídala globálnímu termínu prvního náletu, tj. 6. 3., uvedeného výše v článku.

Pro událost signalizace 1. ošetření odpovídala mediánová hodnota SET termínu 11. 3. v rozmezí od 9. 3. do 24. 3. v závislosti na nadmořské výšce. Hodnota SET se shodovala s reálnými daty prvního ošetření získaných v rámci monitoringu ÚKZÚZ (hodnoceno pro 48 katastrů ČR), tj. 11. 3. s rozmezím 6.–21. 3.

Poslední událost kontrola kladení podle prognostického modelu vycházela na 21. 3. se značným rozptylem od 26. 2. do 3. 4. Data z monitoringu po analýze potvrdila, že polovina katastrů zaznamenala kladení do 21. 3. v širokém rozmezí od 11. 3. do 1. 4. Rozptyl od počátku března do poloviny dubna potvrzuje nejen značnou regionální/terénní variabilitu (vliv nadmořské výšky, expozice a mikroklimatu), ale i problém rozvleklých a postupných náletů brouků do porostů. Do širokého rozptylu zasahovalo ve spodní hranici intervalu především kladení podzimních populací.

Objevují se pobytové stopy v porostu dříve a s větší jistotou než 1. brouci v lapácích?

Z analyzovaných dat pro rok 2025 vyplynulo, že pobytové stopy (požerky a slepé vpichy) se obvykle objevují 3–4 dny po prvním zjištění imag v lapácích (průměrně o 4 dny). Ve 32 % případů byly požerky zaznamenány ve stejný den a u 13 % lokalit dokonce dříve než imaga. Přestože toto zjištění na první pohled nekoresponduje s doporučeními, která ÚKZÚZ v posledních letech prosazuje (tedy na začátku sezony klást větší důraz na pobytové stopy než na nálety do misek), hodnoty 32 a 13 % naznačují spíše, že v porostech probíhají aktivity přímo související s přípravou na kladení vajíček. Což je mnohem spolehlivější než sledování krytonosců v miskách, kteří se teprve chystají na úživný žír. Stejně tak se jeví jako nerelevantní sledování poměru samců a samiček či připravenosti samiček ke kladení. Pro načasování to znamená, že imaga a čerstvé pobytové stopy mají vyšší prediktivní hodnotu pro spuštění zásahu. Pro určení termínu 1. ošetření jsou klíčové pobytové stopy v porostech, nikoli záchyty v lapácích. Ty naopak slouží k signalizaci druhého a třetího ošetření.

Jak koreluje termín ošetření s reálnou potřebou?

Analýza dat monitoringu ÚKZÚZ ukázala, že 76,8 % ošetření proběhlo uvnitř globálních vln aktivity brouků (tzn. ve 3 výše uvedených vlnách) v rámci celé sítě ČR. To znamená, že většina zásahů byla realizována v období teplotně podmíněné zvýšené aktivity škůdce. Při pohledu na jednotlivé pozemky se však ukazuje, že pouze 19,7 % zásahů spadá přímo do lokální vlny, tedy do období kulminace na konkrétním místě. Striktní metrika „na místě“ tak odhaluje častý časový posun vůči lokálnímu vrcholu.

Medián tohoto posunu činí +4 dny, což znamená, že v mnoha případech se zasahuje až po kulminaci. Důvody jsou různé: nepříznivé počasí (vítr, srážky), omezená organizační kapacita, rozdílná aktivita v subparcelách nebo opakované nálety z refugia.

Jaké bylo poškození rostlin larvami stonkových krytonosců?

Analýza dat z roku 2025 ukázala, že rozsah poškození byl značně variabilní. Pokud vezmeme v úvahu pouze nejvyšší dosažené hodnoty na jednotlivých katastrech, průměrné maximum činilo 39 %. V porovnání s rokem 2024 došlo k poklesu o 10 % (graf 1). V extrémních případech bylo zaznamenáno až 100% poškození (celkem na 12 katastrech). Tyto hodnoty potvrzují, že zpoždění zásahu vůči lokálnímu vrcholu kladení, které mělo medián +4 dny, významně zvyšuje riziko silného poškození. V praxi to znamená nutnost mířit na začátek kladení, ideálně −2 až +1 den vůči lokálnímu maximu, a zkrátit logistické okno tak, aby se minimalizovalo riziko opožděného zásahu.

Graf 1: Průměrné poškození rostlin

Závěr

V neposlední řadě je nutno podotknout, že na selekci populací krytonosců, které migrují do porostů na podzim anebo časně na jaře, se podílí samotní pěstitelé tím, že ošetřují porosty v pozdnějších termínech a cílí tak na populace nalétávající během března. Logicky si tak namnožují na svých pozemcích potomstvo jedinců, kteří se úspěšně spářili, nakladli a larvy se stačily vylíhnout a zakuklit v půdě dříve, než přišlo chemické ošetření.

V posledních letech doporučujeme pěstitelské praxi hledat informace o časných náletech, včetně signalizace o ošetření pro většinu okresů ČR na Rostlinolékařském portále. Doporučení poradců, kteří spoléhají při své odborné činnosti na žluté misky nebo dokonce na zralost samic dlouhodobě vyvracíme. Naopak je každoročně potvrzováno, že vysoký stupeň napadení vykazují právě ty porosty, které byly ošetřeny v souladu s doporučeními výše uvedenými.

Kalendářní rámec pro rok 2025 (orientační návod)

• Konec února - 1. dekáda března:
  • Monitorovat denně/obden, reagovat na imága + čerstvé požerky.
  • První aplikace: typicky od konce února do 1. dekády března (dle regionu/expozice).
• Poslední dekáda března:
  • Sledovat restart aktivity (2. vlna), zejména v teplých dnech.
  • Aplikace: tam, kde se opět rozjíždí žír a jsou vpichy.
• Přelom březen/duben:
  • Doznívání aktivity, ochlazení 6.–9. 4. vlnu typicky ukončí.
  • Zásah jen tam, kde je prokazatelná nová aktivita a okno počasí.

Shrnutí pro praxi:

• Pro první signalizaci ošetření nečekat na výskyt imag v miskách. Imaga v porostu + požerky/vpichy jsou časnější a spolehlivější signál pro zásah.
• Globální vlny využít k plánování, lokální signály k finálnímu rozhodnutí.
• Rok 2025: první okno už konec února–1. dekáda března; druhé poslední dekáda března; konec aktivity po ochlazení 6.–9. 4.
• Evidence z dat (2025): 76,8 % zásahů v globálních vlnách, 19,7 % přímo v lokálním vrcholu, medián +4 dny → řídit logistiku tak, aby se okno zkrátilo a přiblížilo lokálnímu maximu.