Chemap Agro s.r.o.

Jak to bude v roce 2019 s bázlivcem kukuřičným?

20. 07. 2019 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno Škůdci Zobrazeno 12x

Jaro roku 2019 silně připomínalo průběh jara roku předcházejícího, tedy extrémní sucho a minimum srážek. I v letošním roce bude hrát velkou roli agrotechnika, stav půdy a úhrn srážek v době založení a vzcházení porostů. U jařin byla situace s bilancí téměř nulových srážek v průběhu celého dubna kritická. Sucho navíc prohlubovalo i neobvykle větrné počasí, které způsobovalo vysokou prašnost. Sucho není ale jediným faktorem, se kterým se budou pěstitelé kukuřice potýkat. Dalším nepřítelem, kterému sucho a teplo vyloženě lahodí, je bázlivec kukuřičný.

Agronutrition

Už v minulém roce byla detekována silná poškození bázlivcem v kombinaci s kohoutky, kteří se hromadně stěhovali z porostů zasychajících obilnin do porostů relativně šťavnaté kukuřice. Tam způsobovali společně s dospělci bázlivců poškození listové plochy, které navíc prohloubil stres ze sucha. Výsledky celoplošného monitoringu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) potvrzují, že se bázlivec stává majoritním škůdcem nejen teplejších oblastí Moravy a Čech, kde se projevují již typická poškození kořenového systému larvami, ale že je nutné se tímto škůdcem zabývat i v oblastech, kde se poškození prozatím vymezují jen na nadzemní částí rostlin kukuřice.

Rozsah pozorování a výstupy monitoringu ÚKZÚZ

ÚKZÚZ provádí pravidelný průzkum výskytu bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera), stejně jako dalšího důležitého škůdce, zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis), již od roku 2006. Cílem průzkumu je zaznamenat intenzitu výskytu obou škůdců v kukuřici na pozorovacích bodech, které bývají zpravidla na pevně stanovených plochách se zaznamenanou historií osevního postupu. Doplňkem pro tyto porosty bývají i pozorování náhodná, která přináší jednorázovou informaci o aktuálním stavu na pozemku bez další návaznosti.

Pokud se zaměříme na bázlivce kukuřičného, inspektoři ÚKZÚZ sledují dospělce bázlivce v období od poloviny června do konce října. Pozorování se provádí jak na pozemcích, na nichž následuje kukuřice po kukuřici, tak na pozemcích s jinou předplodinou. Za posledních 5 let se počet pozorovacích bodů pohybuje v průměru kolem 90 až 100 lokalit. Zpravidla je sledován jeden porost na okres, v západních Čechách jsou vybírány dva porosty na okres. Kontroluje se množství samců bázlivce kukuřičného ve 2 feromonových lapácích (Csalomon PAL) na zvoleném pozemku. Lapáky se umísťují v okrajovém pásu (do cca 10 m). Feromonové lapáky se nejpozději 1× za měsíc mění. Hodnotí se počet ulovených samců z obou lapáku. Program, do kterého se zadávají údaje z monitoringu, pak vypočte průměrný počet ulovených jedinců na 1 lapák a den a průměrný počet ulovených jedinců na 1 lapák za období od posledního pozorování. Dále vypočte kumulativní součet ulovených jedinců od vyvěšení lapáků z průměrných hodnot ulovených jedinců na 1 lapák a zobrazí letovou křivku (graf). První záchyty dospělců se objevují zpravidla od poloviny července v nejjižnějších oblastech ČR, tedy jižní Morava. V dalších částech republiky se ve větší míře bázlivci začínají vyskytovat od konce července či začátkem srpna. Nejvyšší počty odchycených dospělců jsou obecně zaznamenávány na jižní Moravě, naopak nejnižší počty jsou pozorovány v severních a západních Čechách.

Graf: Nálet imag bázlivce kukuřičného do lapáku na lokalitě
Velké Němčice v roce 2018
Graf: Nálet imag bázlivce kukuřičného do lapáku na lokalitěVelké Němčice v roce 2018

Monitoring v roce 2018

V roce 2018 probíhal monitoring od června do října na 94 pozorovacích bodech. Přednostně se jednalo o pozemky s opakovaným pěstováním kukuřice po kukuřici. První výskyt dospělců bázlivce byl sledován v okrese Olomouc (Holice u Olomouce, 18. 6.). Od 19. 6. i v okresech Hodonín, Břeclav a dále Přerov. Na začátku července byly pozorovány silné výskyty na jižní a střední Moravě řádově v desítkách kusů bázlivců na lapák za den. Na Vysočině, Pardubicku a jižních Čechách se ve vyšší míře bázlivci začali vyskytovat od konce července. Nejvyšší počet odchycených dospělců byl zaznamenán na Břeclavsku (Velké Němčice), kde během monitorovací sezóny celkový počet bázlivců činil 3 874 ks. Naopak nejnižší počet byl pozorován v severních a západních Čechách.

Z výsledků monitoringu vyplývá, že nejčastější předplodinou byla pšenice ozimá (48 %), kukuřice po kukuřici se pěstovala na 29 % pozemků. Mezi další předplodiny patřily ječmen, řepka olejka, cukrovka, brambory, mák, oves, slunečnice, zelí, jetel nebo žito. Na plochách s jinou předplodinou než kukuřice se intenzita výskytu bázlivce pohybovala ze 48 % na slabé či nulové úrovni, zbylých 52 % pozorování zahrnovalo střední a silné výskyty (většinou jižní Morava a Vysočina). Byla-li pěstována kukuřice v monokultuře, představovalo bez výskytu a slabé výskyty 19 % pozorování. Silné a střední výskyty naopak převažovaly. Silná a střední intenzita se potvrdila na 81 % pozorovacích bodů s kukuřicí jako předplodinou. Jednalo se o lokality s tradičním výskytem; jižní a střední Morava, Vysočina, střední a východní Čechy.

Celkem bylo za rok 2018 na území ČR odchyceno 46 830 dospělců, tedy skoro dvojnásobek počtu v porovnání s rokem 2015. Nejvyšší počty odchytů byly zaznamenány tradičně na Moravě (jižní, střední i severní), Vysočině, v Jižních a Východních Čechách. Z výsledků průzkumu jednoznačně vyplývá, že se bázlivec kontinuálně šíří do všech oblastí ČR. Stejně jako v roce 2017 však zůstává oblast západních a severních Čech bázlivcem nedotčena (viz mapa).

Intenzita výskytu bázlivce je spojená s dynamikou šíření tohoto škůdce z jihu směrem na severozápad republiky. Z mapy je patrné, že intenzita výskytu bázlivce je vázána mimo podílu kukuřice v osevním postupu, také na to, zda je škůdce trvale usídlen na daném území. Příkladem je okres Bruntál, kde se kukuřice pěstuje v nízkém zastoupení v osevním postupu (do 9 %) a výskyty jsou zde silné a střední, naopak Domažlicko má zastoupení kukuřice na více než 20 % ploch, a přesto je zde dlouhodobě detekována slabá intenzita výskytu bázlivce.

Mapa intenzity výskytu bázlivce kukuřičného v roce 2018
Mapa intenzity výskytu bázlivce kukuřičného v roce 2018

Sledovaná opatření vůči bázlivci kukuřičnému

Jedním ze sledovaných parametrů byl efekt insekticidního moření. Osivo vysévané kukuřice bylo mořeno z 23 %. Dalším z opatření, které pěstitelé využívali, byla foliární aplikace, tu použilo 12 % pěstitelů. Dvojí opatření (moření a foliární aplikace) se potvrdila u 9 % pěstitelů, přednostně z okresů s pravidelně vysokým výskytem bázlivce (Břeclav, Blansko, Kolín a Kutná Hora). Pouze jeden pěstitel použil granulát a zároveň i foliární aplikaci. I přes přímá opatření, které pěstitelé použili, se výskyt bázlivce pohyboval na těchto lokalitách ve středních či silných úrovních. V ostatních případech (Plzeňský kraj) se výskyt bázlivce po ošetření vyskytoval v intenzitě různé, v závislosti na okolnostech (podíl kukuřice v osevním postupu či statut bázlivce). Ve třech případech bohužel nebyly zjištěny použité ochranné opatření vůči bázlivci kukuřičnému.

Přímá chemická opatření mají jen částečný efekt na redukci populací bázlivců, navíc jsou mnohdy nerentabilní. Hrubá kalkulace nákladů na 1 ha kukuřice s pravidelným poškozením bázlivcem tak přijde pěstitele na 4 100 Kč (1 200 Kč moření, 2 300 Kč granulovaný insekticid a 600 Kč foliární aplikace).

V roce 2018 byl tlak bázlivce navíc spojen s extrémními suchy, která vládla v době hlavního náletu bázlivce do porostů. V porostech kukuřice se navíc objevily v silném počtu i dospělci kohoutků, kteří způsobovali hojné skeletování listů a přispěli tak společně s bázlivci k znatelnému poškození listů kukuřice (pozorováno na jihu Moravy).

Doporučení k ochranným opatřením

Přednost v ochraně proti bázlivci by měly mít udržitelné systémy zahrnující agrotechnické postupy v kombinaci s metodami chemickými.

Nejúčinnějším opatřením k potlačení populační hustoty bázlivce na úroveň, která z hlediska zajištění hospodářsky udržitelné produkce kukuřice nepůsobí hospodářsky významné ztráty, je střídání plodin a vypuštění monokulturního pěstování kukuřice na stejných pozemcích. Kukuřici lze nahradit nutričně i objemově GPS žitem, které lze využít jak pro potřeby krmení, tak jako vhodný substrát do bioplynové stanice. Vhodnou předplodinou před kukuřicí jsou široko zapojené plodiny, jako jsou obilniny (např. ozimá pšenice, jarní ječmen), do kterých samičky bázlivce kukuřičného nekladou vajíčka. Obecně platí, že při monokulturním pěstování kukuřice se bázlivec drží na jednom poli s kukuřicí po dobu 3 let a jeho expanze do okolí bývají minimální. Od 4. roku pěstování však dochází k šíření dospělců bázlivce do okolí a monokulturní pole tak představuje hrozbu pro okolní porosty do vzdálenosti 20 km (brouci jsou schopni překonávat vzdálenost až do 80 km). Na základě těchto znalostí lze do určité míry regulovat populace bázlivce pouhým přerušením monokultury kukuřice na jediném pozemku a zabránit tak šíření brouků do okolních porostů.

Další doporučení zahrnuje posun doby výsevu kukuřice tak, aby se klíčení nepřekrývalo s líhnutím larev (později zaseté porosty se vyhnou silnému napadení larvami, jelikož velký počet larev již dříve zahyne kvůli nedostatku potravy; v souvislosti s termínem setí se však musí brát ohled na výběr hybridu kukuřice z hlediska délky vegetační doby). Mezi preventivní opatření tradičně zahrnujeme i odstraňováním rostlin kukuřice z výdrolu a vzdálenost mezi poli kukuřice omezující napadaní migrujícími dospělci. Hlubším zpracováním půdy lze do jisté míry populace taktéž omezit, naopak mělké minimalizační technologie podporují četnost bázlivce. Mezi podpůrná opatření patří přihnojení dusíkatými hnojivy, které značně snižuje poléhání poškozených rostlin.

Z chemických postupů pak ochranu představuje moření a foliární aplikace insekticidů.

Ochrana proti larvám spočívá v aplikaci insekticidních mořidel nebo půdních insekticidů při setí nebo v době líhnutí larev. Účinnost insekticidních mořidel bývá dostatečná, ale s rozvleklým líhnutím larev a při pokračování v monokulturním pěstování kukuřice je nutno počítat se zvýšenou škodlivostí bázlivce bez ohledu na chemickou ochranu. Momentálně je povoleno mořidlo s kontaktním účinkem na bázi thiaklopridu nebo tefluthrinu - granulát určený k aplikaci do řádku při setí kukuřice. Účinnost mořidel však do jisté míry závisí na průběhu počasí (chladnější průběh počasí v době počátečního růstu kukuřice snižuje účinnost mořidel, navíc se může projevit negativní vliv účinné látky mořidla a způsobit retardaci růstu rostlin).

Ochrana proti broukům se provádí zejména u kukuřice pěstované na zrno, na osivo nebo při pěstování kukuřice cukrové. Na jižní Moravě a Vysočině se je doporučená ochrana i u porostů sklízených na siláž. Pokud chceme zabránit ztrátám výnosu v daném roce, zjišťujeme počet dospělců na 1 klas či ve feromonovém lapáku v období před květem a v průběhu kvetení porostu. Ošetřujeme při dosažení kritické početnosti brouků, což představuje četnost 1–2 dospělci na rostlinu. Zpravidla se provádí 1–2 postřiky v monokulturách kukuřice. Přípravky povolené pro foliární aplikaci naleznete v Seznamu přípravků či na Rostlinolékařském portálu. Momentálně se používají účinné látky s kontaktním účinkem ze skupin pyretroidů (lambda-cyhalotrin, tefultrin, deltametrin) nebo neonikotinoidy (thiakloprid) či kombinace diamidů a indoxakarbu. Ošetření proti dospělcům se provádí postřikovači s vysokou světlostí. Doporučený termín prvního ošetření proti dospělcům bázlivce na pozemcích s opakovaným pěstováním kukuřice nastává v období 2 až 3 týdnů po zjištění prvních jedinců ve feromonových lapácích. Případné druhé ošetření je potřebné provést při přetrvávajícím vysokém výskytu dospělců bázlivce ve feromonových lapácích, překračujícím práh škodlivosti. Přípravky doporučované proti dospělcům nejsou šetrné k přirozeným nepřátelům škůdců.

Závěr

Sucho a silná intenzita výskytů bázlivce se v roce 2018 podepsala na rekordně nízkých výnosech na lokalitách, kde se tradičně pěstují monokultury kukuřice. V těchto případech nezachránily úrodu ani veškeré vstupy, které pěstitelé během sezony udělali.

Související články

Dřepčíci rodu Phyllotreta - snížená citlivost k thiaclopridu

13. 09. 2019 Ing. Kateřina Kovaříková, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Škůdci Zobrazeno 153x

Rezistence mšice broskvoňové na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany

12. 09. 2019 Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tomáš Hovorka, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 159x

Vrtule ořechová - nový škůdce vlašských ořechů

10. 09. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 473x

Ochrana porostů řepky proti podzimním škůdcům

09. 09. 2019 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 260x

Vývoj rezistence dřepčíků na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany

05. 09. 2019 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 295x

Další články v kategorii Škůdci

detail