Jak zjišťovat a monitorovat skladištní škůdce

19. 09. 2025 Doc. Ing. Václav Stejskal, Ph.D., Ing. Radek Aulický, Ph.D., Mgr. Tomáš Vendl, Ph.D. Škůdci Zobrazeno 1747x

Ve skladech obilnin představuje výskyt škůdců trvalé riziko, které může způsobit nejen přímé ztráty na hmotnosti zrna, ale i znehodnocení kvality a ztrátu obchodní hodnoty. Aby se předešlo rozsáhlým škodám, je klíčové věnovat dostatečnou pozornost pravidelnému monitoringu a včasné detekci škůdců.

Monitoring má v ochraně zásob dvojí roli - umožňuje včasný zásah při zjištění výskytu škůdců a poskytuje cenné informace o trendech a dlouhodobém vývoji situace v konkrétním skladu. Výsledky monitoringu zároveň slouží jako podklad pro volbu ochranných opatření a jsou často vyžadovány jako součást dokumentace v rámci systému řízení kvality. Z praktického hlediska se monitoring škůdců ve skladech obilnin opírá o několik osvědčených metod, které se navzájem doplňují.

Obr. 1: Včasná detekce škůdců je důležitá

Lapače a odchytová zařízení

Padákové pasti v obilí

K zachycení brouků, například lesáka skladištního nebo pilouse černého, slouží především padákové lapače do obilí. V některých případech se tyto pasti zapouštějí přímo do vrstvy skladovaného zrna, což umožňuje sledování i těch jedinců, kteří se pohybují uvnitř sypké komodity. Zvláště účinné jsou tzv. padákové pasti, kdy škůdci do pasti spadnou a zůstanou v ní uvězněni. Kontrola obsahu těchto pastí by měla probíhat minimálně každých čtrnáct dní, v teplejších měsících i častěji.

Pro monitorování skladištních škůdců v obilí lze využít dva typy padákových pastí: povrchový padákový lapač (typ PC Trap) a tyčový padákový lapač (typ StorGuard). Škůdci lezoucí po povrchu a pod povrchem obilí jsou přitahováni specifickými fyzikálními vlastnostmi těchto zařízení, prolezou vstupními otvory a padají do nádobek, odkud už se nemohou dostat (obr. 2, 3). Skladník pak pouze lapač vyjme z obilí a vizuálně zkontroluje množství a druhy zachycených škůdců.

Obr. 2: Umístění lapače v obilí

Obr. 3: Povrchový lapač se škůdci

Pasti v prázdných skladech

Nejčastěji se používají různé typy pastí - feromonové, potravinové, lepové, případně jejich kombinace. Feromonové lapače slouží především k odchytu motýlů, jako je zavíječ moučný nebo zavíječ paprikový. Fungují na principu lákání samců specifickým pohlavním feromonem (přesněji jeho syntetickou napodobeninou), přičemž jejich zachycení na lepivé ploše slouží jako důkaz o přítomnosti daného druhu ve skladu. Tyto lapače se umisťují zpravidla podle pokynů výrobců v blízkosti technologických linek nebo vstupních otvorů, a kontrolují se přibližně jednou týdně.

Typické je použití lepových desek nebo pásů s feromony, které zachytávají létající hmyz. Výhodou této metody je jednoduchost a nízká pořizovací cena. Nevýhodou je nižší selektivita - není vždy snadné určit druh zachyceného jedince. Přesto tyto pasti najdou uplatnění zejména na okrajích skladovacích hal. Pasti na lezoucí skladištní brouky, jako je například typ Multiptrap, se používají především v prázdných skladech po vyčištění, kdy je potřeba ověřit přítomnost škůdců před novým naskladněním zboží. Jedná se o suché pasti vyrobené z plastu, které mají po obvodu vstupní otvory a uvnitř hladké stěny znemožňující broukům únik. Uvnitř pasti se nachází tobolka nebo patrona s atraktantem, který obvykle kombinuje potravní složky, jako jsou mleté obilniny, droždí nebo koření, s chemickými látkami napodobujícími pachy, jež hmyz přirozeně vyhledává ve skladech potravin. Kromě potravních vábidel bývá součástí náplně také specifický feromon (obr. 4) - buď samičí pohlavní feromon, nebo agregační feromon, který přitahuje jedince stejného druhu. Pasti se rozmísťují po celé ploše prázdného skladu, ideálně ve vzdálenosti 5–10 m, pokud to provozní podmínky dovolí. Zvláštní pozornost se věnuje místům, kde dochází ke shromažďování zbytků potravin nebo kde se v minulosti opakovaně vyskytoval hmyz, např. v rozích místností, u stěn, ve spárách podlahy nebo v blízkosti větracích otvorů.

Obr. 4: Feromonový lapač na lezoucí hmyz

Každá past by měla být jednoznačně označena a její poloha zanesena do mapy, aby bylo možné zpětně vyhodnotit směr a intenzitu případného zamoření. Sledování ulovených jedinců v těchto pastech slouží jako důležitý podklad pro rozhodování o dalším postupu, např. o nutnosti opakovaného zásahu, tj. cílené aplikaci postřikového či aerosolového insekticidu nebo fumigace. Kombinace potravního atraktantu s feromonem zvyšuje účinnost pasti tím, že přitahuje větší počet jedinců a zároveň zvyšuje pravděpodobnost detekce i při nízké populační hustotě.

Vzorkování obilí

Vzorkování

Nedílnou součástí detekce napadení je přímé vzorkování zrna. K tomuto účelu se používá ruční dvouplášťový komorový vzorkovač, tzv. štechr (obr. 5), který se zavádí do různých hloubek a míst ve skladové hromadě, aby bylo možné odebrat reprezentativní vzorek. Ruční vzorkovače slouží k získání průměrného vzorku obilí v hloubkovém rozmezí 1,45–3,0 m. Jsou obvykle vyrobeny z tvrzeného hliníku, což jim zajišťuje nízkou hmotnost a zároveň vysokou odolnost. Mezi jejich hlavní výhody patří jednoduché použití, snadná údržba a dlouhá životnost.

Každý sklad by měl být vybaven vhodnými odběrovými pomůckami, zejména dvouplášťovými vzorkovači, a rovněž opakovaně uzavíratelnými nádobami nebo sáčky pro odběr a přepravu vzorků. Ve větších provozech se pro odběr vzorků při příjmu obilí využívají automatické bodcové vzorkovače, které umožňují efektivní vzorkování z nákladních automobilů (obr. 6) a železničních vagonů. Tato zařízení jsou vybavena teleskopickým ramenem ovládaným na dálku, které proniká do různých částí nákladového prostoru (např. do přední, střední a zadní části vozu) a odebírá více dílčích vzorků. Rameno umožňuje rychlé horizontální pohyby a otáčení až o 350°, díky čemuž lze velmi rychle a přesně zasáhnout požadovaná místa pro odběr. Odebíraný materiál je následně pneumaticky nebo vakuově dopravován pomocí plastových hadic, ventilátoru a cyklonu do laboratoře, kde probíhá jeho analýza. Automatizace celého procesu přispívá k vyšší přesnosti, objektivitě a reprezentativnosti vzorkování, zároveň šetří čas a minimalizuje riziko kontaminace nebo lidských chyb. Takto získané vzorky slouží nejen k detekci škůdců, ale i ke kontrole kvality, měření vlhkosti a zjišťování přítomnosti mykotoxinů a dalších rizikových parametrů.

Obr. 5: Tyčový vzorkovač (štechr) na odběry vzorků obilí

Obr. 6: Automatizované sondy na odběry vzorků obilí z aut

Rozbory - prosev

Odebrané vzorky obilí se analyzují různými metodami, jako je prosev (obr. 7), flotace nebo inkubace, které umožňují detekci přítomnosti škůdců v různých vývojových stádiích. Prosev zahrnuje prosévání zrna přes síta s oky o velikosti přibližně 2 × 2 mm, což umožňuje oddělení škůdců od zrna. Obsah prosevu se poté vysype na bílou misku a přítomnost škůdců se zkoumá pouhým okem, lupou nebo binokulární lupou. Pro zajištění přesnosti a spolehlivosti výsledků je důležité používat standardizované postupy a vybavení. Síta pro prosev by měla mít odpovídající velikost ok a být vybavena víkem pro snížení prašnosti a ochranu pracovníků. Při práci s prosevem je důležité vzít v úvahu i skutečnost, že materiál často obsahuje velké množství prachu a dalších příměsí, které mohou ztěžovat detekci drobných škůdců, jako jsou pisivky nebo roztoči. V těchto případech může být užitečné použití malých mikroskopů pro přesnější identifikaci. Kombinace těchto metod poskytuje komplexní přístup k detekci a monitorování skladových škůdců v obilí, což je klíčové pro zajištění kvality a bezpečnosti skladovaných zásob.

Obr. 7: Prosev zrnin v podlahovém skladu

Inkubace, flotace

Metoda prosevu je účinná pro detekci dospělých jedinců, avšak může být méně efektivní při odhalování skrytých vývojových stádií uvnitř zrna, jako jsou larvy pilousů nebo zrnokazů. Při práci s flotací je třeba zvolit vhodnou kapalinu s odpovídající hustotou a zajistit bezpečné pracovní podmínky. Inkubace vyžaduje přesné nastavení a udržování teploty a vlhkosti po stanovenou dobu. Analýza vzorků může být prováděna přímo na místě nebo v laboratoři. Flotace je technika, při níž se vzorek zrna smísí s kapalinou o vhodné hustotě, což umožňuje oddělení škůdců od zrna na základě rozdílné hustoty. Skladištní škůdci a jejich vývojová stadia obvykle vyplavou na povrch, odkud mohou být snadno sesbíráni a identifikováni. Tato metoda je zvláště užitečná pro detekci lehkých škůdců nebo jejich částí, které by mohly být přehlédnuty při prosevu. Inkubace spočívá v umístění vzorků zrna do kontrolovaných podmínek teploty a vlhkosti po určitou dobu, což podporuje vývoj skrytých stadií škůdců, jako jsou larvy, do dospělých jedinců, kteří jsou snáze identifikovatelní. Tato metoda umožňuje odhalit i skryté infestace, které by jinak mohly zůstat nezjištěny.

Tullgren–Berleseho extraktor

Tullgren–Berleseho extraktor (fototermoeklektor, obr. 8) je zařízení, které slouží k snadné detekci roztočů a larev brouků ve vzorcích obilí a krmiv. Tyto organizmy nelze běžným prosevem snadno zjistit. Extraktor pracuje na principu vypuzování škůdců působením světla a tepla. Hmyz a roztoči se pohybují směrem od zdroje světla (žárovky), propadávají sítkem s kontaminovaným vzorkem a padají do nádobky s vodou nebo fixační kapalinou. Přístroj se skládá z kovové nálevky se sítkem (průměr ok cca 2 mm), která ústí do kádinky. Nad sítkem je umístěna žárovka (40 W) v posuvném kovovém krytu.

Obr. 8: Tullgrenův aparát na detekci roztočů a larev ze vzorků obilí

Nepřímé metody

K detekci skladištních škůdců se kromě přímých metod využívají i nepřímé techniky, jako je sledování teploty, vlhkosti a koncentrace oxidu uhličitého uvnitř zásob. Nárůst těchto parametrů může signalizovat zvýšenou metabolickou aktivitu hmyzu, přítomnost plísní nebo procesy samovolného zahřívání. Moderní digitální senzory umožňují průběžné monitorování těchto veličin v reálném čase. Jejich instalace do různých částí sila nebo skladu umožňuje získat prostorově rozlišený přehled o stavu zásob. Tato technologie pomáhá včas identifikovat riziková místa a zasáhnout dříve, než dojde ke znehodnocení zrna. Pokročilé systémy lze navíc propojit s ventilačním nebo chladicím zařízením a optimalizovat tak podmínky skladování bez nutnosti zásahu obsluhy.

Pravidelné kontroly a automatizace

Aby měl monitoring efekt, je třeba jej provádět systematicky. Doporučuje se kontrolovat pasti alespoň 1× týdně během jara až podzimu. V zimě lze frekvenci snížit na jednou za 2–3 týdny. Vzorkování zrna je vhodné provádět alespoň 2× ročně - po naplnění skladu a v průběhu skladovací sezony. Výsledky by měly být systematicky zaznamenávány (např. do tabulek nebo softwaru) a vyhodnocovány.

Stále více pozornosti se věnuje automatizaci - moderní „chytré pasti“ kombinují klasický odchyt s kamerami a senzory, přenášejí data bezdrátově a pomocí algoritmů rozpoznávají druhy hmyzu. Tím se výrazně zkracuje reakční doba a zvyšuje efektivita zásahů. Data lze sledovat přes web nebo mobilní aplikaci. Přestože jsou tyto systémy finančně náročnější, jejich využití je stále běžnější, zvláště ve velkých provozech nebo u exportu do zemí s přísnou fytosanitární kontrolou.

Mezi perspektivní přístupy ke včasné detekci skladištních škůdců ve skladech patří využití akustické sondy (obr. 9), kombinované se senzory prostředí. Takové zařízení bylo vyvinuto v Národním centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i.  pro potřeby Správy státních hmotných rezerv a testováno v reálných podmínkách. Princip akustické sondy spočívá v zachycování charakteristických zvuků, které produkují larvy nebo dospělci některých druhů škůdců při pohybu nebo konzumaci skladovaných komodit, zejména obilnin. Tato metoda je obzvláště vhodná pro skrytě žijící druhy, které se vyskytují uvnitř zrna a nejsou snadno zjistitelné běžnými pastmi.

Obr. 9: Automatizovaná sonda na akustickou detekci škůdců v obilí

Zařízení sestává z tenké sondy, kterou lze zasunout přímo do vrstvového profilu obilní masy, a z citlivého mikrofonu, napojeného na zesilovací a vyhodnocovací jednotku. Kromě akustické detekce bývá sonda často doplněna o senzory teploty a vlhkosti, které umožňují zároveň sledovat fyzikální parametry prostředí ve skladišti nebo uvnitř sila. Teplota a vlhkost obilí jsou důležité nejen z hlediska stability skladované komodity, ale také jako nepřímé ukazatele podmínek vhodných pro rozvoj hmyzu nebo plísní (obr. 10). Integrace těchto parametrů do jediné sondy umožňuje průběžné sledování stavu skladovaného zboží bez nutnosti fyzického odběru vzorků, což výrazně šetří čas a snižuje riziko narušení skladové hygieny.

Obr. 10: Napadení škůdci může podpořit růst plísní

Výhodou tohoto systému je možnost dlouhodobého monitoringu v reálném čase a snadného napojení na centrální evidenční nebo varovný systém. V budoucnu lze předpokládat, že tato technologie bude dále rozvíjena i pro mobilní aplikace nebo bude integrována do automatizovaných skladovacích systémů, kde bude tvořit součást širšího systému včasného varování a rozhodovací podpory. Řešení podobného typu se začínají testovat i ve světě v dalších institucích, zabývajících se ochranou zásob, včetně výzkumných center zaměřených na precizní zemědělství, a ukazují se jako vhodný doplněk k tradičním metodám monitoringu pomocí pastí a odběrů.

Závěr

Monitoring a detekce škůdců nejsou jednorázovou činností, ale součástí komplexního přístupu k ochraně zásob. Pouze kombinací pravidelných fyzických kontrol, vzorkování a moderních technologií lze vytvořit účinný systém včasného varování a minimalizovat riziko ekonomických ztrát. S rostoucími nároky na kvalitu a bezpečnost potravin, a se zpřísňujícími limity pro použití pesticidů, se význam monitoringu ještě zvyšuje. Efektivní detekce je nejen odbornou nutností, ale i klíčem k zachování konkurenceschopnosti a důvěry odběratelů.

Článek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO0425.

Doc. Ing. Václav Stejskal, Ph.D., Ing. Radek Aulický, Ph.D., Mgr. Tomáš Vendl, Ph.D.
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně