Jaký je stav rezistence škodlivých organizmů v ČR a jeho řešení?

27. 10. 2025 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno Škůdci Zobrazeno 649x

Rezistence škodlivých organizmů je na prudkém vzestupu. Na jedné straně se zvyšuje četnost škůdců díky změnám klimatu a nevyváženým osevním postupům, a na druhé straně stojí snižování dostupnosti účinných látek v důsledku evropských regulatorních opatření. Tento souběh představuje vážné obtíže pro pěstitele všech plodinových sektorů a představuje hrozbu pro efektivní ochranu a udržitelnost zemědělské produkce.

Z trhu zmizely za posledních několik let klíčové účinné látky: např. neonikotinoidy, mancozeb, chlorpyrifos, thiacloprid nebo sulfoxaflor. Nové látky přibývají jen pomalu, jejich registrace trvá roky a náklady jsou vysoké. Biologické přípravky zatím nedosahují potřebné účinnosti u plošně pěstovaných plodin nebo při silném napadení. Situace je naprosto alarmující v komoditách jako je řepka olejka, kde nedostatek účinných insekticidů v kombinaci s pyretroid-rezistentním blýskáčkem a zákazem moření osiva neonikotinoidy vede k vysokým ztrátám a tlaku na foliární vstupy proti dřepčíku olejkovému. Další vstupy pak vyžaduje ochrana proti stonkovými krytonoscům na jaře. Multirezistentní populace mandelinky bramborové jsou vážným problémem pro pěstitele brambor. Novou výzvou jsou i vektory viróz - mšice. V neposlední řadě je tu pestrá skupina pěstitelů ovoce a zeleniny, kde rezonují již delší dobu problémy se savými škůdci, jako jsou mšice, molice a třásněnky. Dále je zde přehlížený problém s fungicidními rezistencemi a určitě stojí za zmínku herbicidní rezistence, které významně omezují v některých oblastech efektivitu odplevelení.

Národního akční plán na bezpečné používání pesticidů

Koncem října 2024 se v Troubsku uskutečnilo mezirezortní jednání pracovní skupiny k plnění opatření Národního akčního plánu (NAP) na bezpečné používání pesticidů. Diskuse se zaměřila na problematiku rezistence škodlivých organizmů (ŠO) a minoritních aplikací přípravků na ochranu rostlin (POR). Zástupci ÚKZÚZ, 6 výzkumných ústavů a 10 pěstitelských svazů prezentovali aktuální poznatky a výzvy v jednotlivých komoditách. Stručné shrnutí za jednotlivé sektory naleznete dále v textu.

Brambory

V komoditě brambor bylo referováno, že dostupné fungicidy proti hlavním houbovým chorobám prozatím umožňují dodržování antirezistentních strategií. Naproti tomu rezistence se již projevuje u několika významných hmyzích škůdců. Kritická je situace zejména v ochraně proti přenašečům virů. Mšice broskvoňová je v podmínkách ČR plně rezistentní vůči pyretroidům a karbamátům. Určitou možností řešení je registrace minerálních olejů. Rezistence mandelinky bramborové vůči pyretroidům a neonikotinoidům je nadále aktuálním problémem, přičemž v roce 2024 byl navíc poprvé zaznamenán výskyt snížené citlivosti tohoto škůdce k spinosadu. V oblasti regulace plevelů přetrvává problém se šířením merlíků a laskavců, které jsou obtížně hubitelné.

Mapa rezistence mšice broskvoňové (zdroj: Rostlinolékařský portál)

Mšice broskvoňová

Cukrovka

V pěstování cukrovky představuje zásadní problém rychlý nárůst výskytu rezistentních populací laskavců v systému Conviso Smart. Rezistence se nově objevuje také u heřmánkovců a svízelů. U původce cerkosporiózy (Cercospora beticola) byla potvrzena rezistence vůči strobilurinům, což vyžaduje využití odolných odrůd v kombinaci se střídáním fungicidů s odlišnými mechanizmy účinku. Po zákazu moření osiva neonikotinoidy hrozí zvýšený výskyt virových žloutenek, jejichž přenašečem je mšice broskvoňová - druh již prokazatelně rezistentní, jak bylo uvedeno výše. Nadále účinnými insekticidy zůstávají flonicamid a spirotetramat, jejichž dostupnost je však nejistá.

Obilniny

V obilninách testy prokázaly rozdílnou míru rezistence fytopatogenních hub vůči jednotlivým skupinám fungicidů. Nejvyšší podíl rezistentních izolátů byl zaznamenán u fungicidů ze skupiny QoI (např. azoxystrobin), a to zejména u původců plísně sněžné (75 %) a braničnatky pšeničné (74 %). Rezistence vůči účinným látkám ze skupin DMI a SDHI byla nižší, avšak v některých případech se rovněž objevuje. V případě původce ramuláriové skvnritosti je patrný vysoký podíl izolátů rezistentních vůči QoI fungicidům, konkrétně azoxystrobinu.

Řepka olejka

V diskusi byla poměrně velká pozornost věnována problematice ochrany řepky olejky, která patří k nejintenzivněji ošetřovaným plodinám, zejména v podzimním období. Největší výzvou je účinná insekticidní ochrana - pyretroidy jsou často jedinou dostupnou možností, avšak jejich účinnost postupně klesá. Blýskáček řepkový je vůči této skupině plně rezistentní. Kromě plné rezistence vůči pyretroidům vykazuje velmi proměnlivou citlivost k acetamipridu - stále existují citlivé populace, ale počet rezistentních narůstá. Tau-fluvalinate (eterický pyretroid) vykazuje o něco vyšší účinnost než klasické esterické pyretroidy, rozdíl je však omezený. Podobně je na tom etofenprox.

U krytonosce čtyřzubého sehrává důležitou roli změna chování a prodloužené migrační období, což si vyžaduje opakované zásahy, i když pyretroidy zde zatím zůstávají účinné. Acetamiprid nicméně v některých lokalitách ztrácí svou účinnost. Dřepčík olejkový je stále citlivý na pyretroidy, ty však představují jedinou účinnou skupinu. Mšice broskvoňová je na pyretroidy plně rezistentní. Další účinné látky jako acetamiprid, flupyradifurone, diamidy, flonicamid nebo spinosyny (včetně jejich syntetických variant) vykazují nižší účinnost a nelze je považovat za plnohodnotné náhrady. V oblasti fungicidní ochrany nebyly zaznamenány závažnější problémy. Naopak v herbicidní ochraně se vyskytly komplikace v důsledku rezistence vůči ALS inhibitorům, zejména u mrvky myší ocásek, plevelné řepy, prliny a sveřepů.

Ovoce

Za sektor ovoce bylo konstatováno, že u strupovitosti jádrovin přetrvává výrazná rezistence vůči strobilurinům, a to i přes jejich vyřazení z plánů ochrany. Ostatní testované účinné látky - penconazole, pyrimethanil, difenoconazole, cyprodinil a fluxapyroxad - si zatím zachovávají potřebnou účinnost. Závažným problémem jsou změny v letové dynamice obalečů, zejména obaleče jablečného. V některých případech byla prokázána rezistence i vůči biologickým přípravkům, například Cydia pomonella granulovirus (CpGV). Komplikace přináší také prodlužování ochranných lhůt u některých přípravků, což znemožňuje jejich použití u raných odrůd. V teplejších oblastech jižní Moravy se v posledních letech objevuje pozdní vlna výskytu obalečů, která napadá plody v době sklizně - v takových případech je možnosti efektivní ochrany velmi omezená.

Stále obtížnější je i regulace mšic a vlnatky krvavé. V roce 2024 bylo ještě k dispozici dostatečné spektrum účinných přípravků, nicméně na jaře 2025 došlo ke ztrátě možnosti používání přípravku Movento (s dlouhou reziduální účinností) a zároveň skončila registrace přípravku Pirimor (pirimicarb), který patřil k několika málo účinným látkám proti vlnatce krvavé. V řadě lokalit již selhává ochrana neonikotinoidy, konkrétně acetamipridem. Náhradní přípravky trpí významnými omezeními - Sivanto Prime je povoleno použít pouze 1×/2 roky a Teppeki má pomalý rozklad reziduí, což omezuje jeho využití v integrovaných systémech. Pyretroidy jsou navíc v systémech IP zcela vyloučeny.

Dalším problémem jsou škody způsobené merami. U pozdně zrajících třešní zůstává výzvou regulace vrtule třešňové. Ochrana je zde aktuálně závislá na posledním zbývajícím neonikotinoidu nebo na přípravku Spintor, který se v posledních letech stal prakticky jediným dostatečně účinným prostředkem proti řadě škůdců. Jeho případné vyřazení by znamenalo zásadní ohrožení celého systému ochrany.

Vinná réva

V révě je situace následující: Plíseň révová, padlí révové i šedá hniloba patří mezi patogeny s vysokým rizikem vzniku rezistence (dle klasifikace FRAC). Díky intenzivní propagaci antirezistentních strategií a odpovědnějšímu přístupu pěstitelů se podařilo situaci dlouhodobě stabilizovat. Významnou roli sehrálo také rozšíření nabídky dostupných fungicidů, které umožnilo důslednější střídání účinných látek a omezení používání rizikových skupin (fenylamidy, QoI - strobiluriny, DMI fungicidy, dicarboximidy). To vedlo v některých případech i k obnovení citlivosti populací patogenů.

K celkovému zlepšení přispělo rovněž snížení počtu ošetření organickými fungicidy (většinou patřícími mezi rizikové) v rámci integrované produkce a větší prostor pro využití přípravků na bázi mědi, síry nebo hydrogenuhličitanu draselného. V loňském roce byla lokálně potvrzena rezistence padlí révového vůči metrafenonu, v letošním roce se navíc objevila snížená citlivost k oběma účinným látkám přípravku cyflufenamid + difenoconazole. U téže populace byla zjištěna i snížená účinnost dalších účinných látek ze skupiny DMI fungicidů. V posledních 2 letech se na několika lokalitách projevila snížená účinnost CAA fungicidů proti plísni révové a účinné látky spiroxamin proti padlí révovému. Situace v oblasti insekticidní ochrany je velmi příznivá.

Regulace roztočů a svilušek je ve většině vinic úspěšně zajišťována pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri. Rovněž u obalečů je situace stabilní - v rámci integrované produkce se využívají přípravky na bázi Bacillus thuringiensis, spinosad, cyantraniliprol nebo metoda feromonového matení. V režimu IP plus je pak ochrana omezena na Bacillus thuringiensis a metodu matení. Vysoká účinnost těchto metod umožňuje jejich uplatnění i mimo integrované systémy, a jsou tak využívány na většině vinic v ČR. Z dalších škodlivých organizmů je v některých lokalitách významným problémem rezistentní populace turanky kanadské, která vykazuje rezistenci vůči glyfosátu.

Zelenina

Sektor zeleniny je díky rozmanitosti druhů, až 35, rozdělen do několika skupin, přičemž se potýká s velkým množstvím škodlivých organizmů. Jedním, v současnosti studovaný, je zápředníček polní, u něhož dochází ke snižování účinnosti pyretroidů. Jako alternativy jsou k dispozici přípravky s účinnými látkami chlorantraniliprole, cyantraniliprole, acetamiprid, Bacillus thuringiensis a spinosad (registrovaný pro jiné škůdce). Dalším významným škůdcem je molice vlaštovičníková, u níž je vysoké riziko ztráty citlivosti na pyretroidy, což se projevuje sníženou účinností na všechna vývojová stádia. Alternativní přípravky vykazují různou míru účinnosti podle stadia škůdce - nejúčinnější na nymfy jsou spirotetramat a cyantraniliprole, zatímco na dospělce cyantraniliprole a spinosad. Nutno upozornit, že registrace spirotetramatu, účinné látky důležité pro řadu škůdců v zelenině, je letos ukončena a alternativní účinné látky sice existují, jejich účinnost je ale často nižší nebo v případě zeleniny dochází k pomalé degradaci reziduí, což omezuje jejich použití.

Chmel

U chmele platí, že výběr použitelných přípravků je výrazně ovlivněn exportními limity reziduí (MRL) v cílových zemích, kam je chmel vyvážen. Každoročně proto probíhá monitoring biologické účinnosti běžně používaných aficidů a akaricidů na polních populacích mšice chmelové a svilušky chmelové. V ochraně proti mšici chmelové hrají v současnosti klíčovou roli přípravky na bázi flonicamidu a spirotetramatu, které si stále udržují vysokou úroveň biologické účinnosti. Komplikací bude plánované ukončení registrace spirotetramatu po sezoně 2026. Za jeho možnou náhradu se považuje flupyradifurone, který vykazuje rovněž velmi dobrý účinek. Ochrana proti svilušce chmelové je náročnější, zejména po vyřazení bifenezatu z možností použití. Spirotetramat, i v tomto případě vysoce účinný, bude také pro tuto indikaci použitelný jen do roku 2026. Za alternativu se nabízí milbemectin. Dále byla potvrzena dobrá účinnost u dalších účinných látek, jako jsou hexythiazox, fenpyroximate a aceqinocyl. Monitoring rezistence houbových patogenů vůči fungicidům se v chmelu v současné době neprovádí.

Okrasné rostliny

Za sektor okrasných školek zaznělo, že z pohledu plevelů způsobují obtíže především játrovky, vrbovka úzkolistá a úrazník šídlovitý. Mezi hmyzím škůdci dominuje výskyt mšic - částečný účinek vykazuje acetamiprid, omezeně pomáhá i Movento, ovšem u vlnatky je situace kritická a naznačuje možný konec účinné ochrany. Významné komplikace představují také křísi na Prunus laurocerasus, kde selhávají jak systémové, tak kontaktní i biologické přípravky. Situace v Německu a Rakousku je obdobná. U obalečů na týchž rostlinách je za nejefektivnější považováno mechanické odstranění (ořez). Problémoví jsou i další škůdci jako puklice, červci a vlnovníci. Z patogenů způsobují škody zejména padlí - u nichž je zaznamenána rezistence vůči azolům. Sypavky projevují rezistenci vůči strobilurinům. Padání klíčních rostlin se zatím nejlépe daří omezit přípravkem Merpan (dříve byla velmi účinná i Mirage). Biologická podpora mikroflóry se zatím neukazuje jako dostatečně efektivní.

Květináři a floristé bojují s rostoucími problémy s rezistencí v okrasných rostlinách, zejména v důsledku dovozů. Kritickými škůdci jsou mšice, třásněnky, svilušky, roztoči a lalokonosci. U lalokonosců funguje aplikace hlístic, ale převážně jen v krytých prostorech. Využitelnost přípravků na bázi pyretroidů je velmi omezená, vykazují slabý až žádný účinek. Dochází také k ukončování registrací klíčových přípravků – účinné látky abamectin a sulfoxaflor již nejsou dostupné, přípravky na bázi bifenazate má sice povolení do roku 2026, ale není aktuálně na trhu. Látka fenpyroximate navíc není povolen pro použití v okrasných rostlinách.

Merlík bílý

Laskavec ohnutý

Plevele

U plevelů se stala již běžnou rezistence jednoletých travních plevelů vůči herbicidům, zejména vůči inhibitorům ALS. Tento trend se nadále prohlubuje a zároveň dochází k nárůstu výskytu rezistence i u dvouděložných přezimujících plevelů v obilninách, jako je například heřmánkovec přímořský. Nově byly zaznamenány 1. případy rezistence vůči ALS inhibitorům také u jarních dvouděložných plevelů v okopaninách - konkrétně u merlíku bílého a laskavce ohnutého. Celkově roste frekvence výskytu rezistentních populací u druhů, u kterých byla rezistence již dříve potvrzena, a zároveň přibývají nové, dosud nepozorované případy. Podobně jako v jiných evropských zemích je hlavním ekonomickým problémem výskyt rezistence u plevelných trav (např. jílek, kostřava a jejich hybridy), které zaplevelují obilniny. K šíření dochází zejména z množitelských ploch, úhorů nebo ochranných pásů v rámci agroenvironmentálních opatření.

Vzrůstající trend výskytu rezistence je patrný i u dvouděložných plevelů v okopaninách a kukuřici - nejčastěji jde o merlík bílý, laskavec ohnutý a v posledních letech také o lilek černý. Dlouhodobé a rozšířené používání ALS inhibitorů (v ozimých obilninách, postemergentně v kukuřici a v technologii Conviso Smart v cukrovce), a současný úbytek dostupných alternativních přípravků, dále zvyšují selekční tlak, a tím i riziko vzniku rezistence.

Přehled konkrétních plevelných druhů s potvrzenou rezistencí:

• heřmánkovec přímořský - přibližně 20 % testovaných populací vykazuje rezistenci vůči tribenuron-methylu (ALS inhibitory),
• chundelka metlice - obvykle křížová rezistence ke všem ALS inhibitorům a často i k dalším účinným látkám jako pinoxaden a chlorotoluron,
• jílek mnohokvětý - vysoce rezistentní populace vůči širokému spektru účinných látek s různými mechanizmy účinku,
• psárka polní - rezistence potvrzena ke skupině HRAC 2 (ALS inhibitory),
• sveřep jalový - u všech testovaných populací byla prokázána rezistence k pyroxsulamu,
• mák vlčí - zatím nebyla identifikována žádná rezistentní populace,
• merlík bílý - první potvrzené případy rezistence ke skupině HRAC 2 (ALS inhibitory),
• laskavec ohnutý - rovněž 1. identifikovaná populace s rezistencí vůči inhibitorům ALS.

Rezistence vůči herbicidům se šíří napříč plodinami. ALS inhibitory jsou nejvíce ohroženou skupinou. Výskyt rezistence se zvyšuje i u kulturních druhů zaplevelujících obilniny.

Závěry a cesty k možnému řešení

Z prezentací zástupců pěstitelských svazů a výzkumných organizací vyplynulo, že rezistence škodlivých organizmů vůči účinným látkám ochranných prostředků je vážným a rostoucím problémem, který v posledních letech snižuje efektivitu ochranných opatření a pěstebních systémů kulturních rostlin. Tento problém vyžaduje komplexní řešení, včetně spolupráce státních orgánů s výzkumnými organizacemi a pěstitelskými svazy, podpory výzkumu a expertních činností financovaných z prostředků NAP, ze kterého se i nadále bude zajišťovat plošný monitoring rezistence škodlivých organizmů, jehož výsledky se budou zveřejňovat na Rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ. Data poskytována do databáze rezistence organizace EPPO by měla být využívána i jako podklad pro případná nařízení ÚKZÚZ o výjimečném povolení přípravku v mimořádných stavech při ochraně rostlin nebo k argumentaci pro jednání na téma antirezistentní strategie na úrovni EU.

Zástupci svazů by měli více spolupracovat s výzkumnými organizacemi, využívat nové poznatky o změnách v rezistenci škodlivých organizmů vůči pesticidům a zjišťovat fakta o cíleném povolení účinných látek prostřednictvím obdobných organizací v jiných členských státech EU a předávat tyto informace ÚKZÚZ. S tím souvisí i nutnost zajistit větší portfolio účinných látek přípravků v rámci diskuze zástupců nejen státní správy, ale i nevládních organizací se svými partnery v jiných členských státech EU s cílem podpořit formální rozhodování na úrovni EU. Další z navržených možností je zapojení do skupiny MUCF (European Minor Uses Coordination Facility), kde se řeší problémy nedostatku POR v oblasti minorit.

Tab. 1: Přehled dostupných informací o rezistenci na RL portálu ÚKZÚZ