Jarní ochrana proti hmyzím škůdcům v cukrovce

04. 04. 2025 Ing. Klára Pavlů; Řepařský institut Semčice Škůdci Zobrazeno 860x

Insekticidní ochrana vzcházející cukrovky nebyla v poměrně nedávné minulosti příliš velkým problémem. Osivo cukrovky bylo mořeno neonikotinoidy, ochrana vzcházející řepy byla velmi účinná a trvala zhruba 6 týdnů od vzejití. Bohužel od roku 2024 už nelze osivo ošetřené insekticidy na bázi neonikotinoidů používat. Výjimku mají pouze ve Velké Británii, kde za určitých podmínek namořené osivo mohou použít.

Drátovci

Prvními škůdci na vzcházející řepě jsou zpravidla larvy kovaříků, označované jako drátovci. Drátovec v půdě přežívá až 6 let. Vyhovuje mu spíše vlhčí a studenější počasí a na cukrovce tedy škodí především na jaře. Při teplejším počasí se larvy zavrtávají hlouběji do půdy. Nejvíce škodí při teplotách 11–17 °C a vlhkosti půdy kolem 60 %. Výskyt drátovců je ohniskovitý a v porostech ho můžeme zprvu pozorovat jako vadnoucí a usychající rostlinky. Při bližším prozkoumání jsou patrné vykousané a překousané hypokotyly a kořínky.

Cukrovka je zvláště zranitelná v období vzcházení, kdy může dojít k úplné likvidaci celé rostliny. Jedna středně velká larva postupně dokáže zlikvidovat až několik rostlin. Porosty cukrovky jsou zvláště ohrožené, protože řepa je setá na konečnou vzdálenost a výpadek rostlin (obr. 1) pak vede k mezerovitosti porostu. U starších rostlin už k významnému poškození nedochází a jedná se spíše o povrchové vady. Naštěstí současné moření cukrovky obsahuje zvýšenou dávku teflutrinu, který chrání tu nejmenší a nejzranitelnější klíčící a vzcházející rostlinu. Účinek tohoto pyretroidu je ovšem značně časově omezený a řepa musí nebezpečí drátovce rychle odrůst. Z tohoto důvodu budou problematické vlhčí ročníky s nižšími jarními teplotami a pomalejším vzcházením.

Larvy jsou polyfágní, a kromě cukrovky škodí především na bramboru, slunečnici, kukuřici a polní zelenině. V hustě setých plodinách, jako jsou obilniny, škodí méně významně. Z chemické ochrany je pro cukrovku k dispozici pouze přípravek Belem 0,8 MG ve formě mikrogranulátu s úč. l. cypermethrin.

K případnému výskytu drátovců je dobré přistupovat komplexně a přizpůsobit tomuto problému celý osevní postup. Z hlediska chemické ochrany lze využít fakt, že v luskovinách dospělci nekladou vajíčka a řepka s hořčicí nejsou pro drátovce příliš atraktivní. Tudíž je vhodné citlivé plodiny střídat s méně citlivými. Chemickou likvidaci lze také cílit do dalších plodin v osevním postupu, např. kukuřice. Dalším agrotechnickým opatřením je podzimní orba, která může účinně snížit počty larev. Pozitivní je i důsledné odplevelování a likvidace výdrolu obilnin. Drátovci upřednostňují spíše kyselé půdy, proto je možným opatřením i vápnění. Použití dusíkatého vápna v cukrovce po zasetí ale může vést k značnému poškození malých vzcházejících rostlin, a proto je vhodné provést zásah raději ještě před zasetím.

Zvláštní kapitolou je biologická ochrana. K dispozici už je několik preparátů na bázi Bacillus thuringiensis, Photorhabdus luminescens (NovaFerm VIVA), entomopatogenních hub (Beauveria, Metarhizium) a hlístovek (Hetrorhabditis, Steinernema). Bohužel pro úspěšné fungování je třeba dostatečná vlhkost půdy, a to může být v některých letech problém. Zatím se tyto biotechnologie uplatňují spíše v zahradách než na polích. Pro přímé zjištění počtu drátovců na pozemku lze využít metody potravní návnady anebo půdních výkopků. Detailně jsou metody popsány na webu Rostlinolékařského portálu. Jako škodlivou hranici pro cukrovku se zde uvádí 9 larev/m² na jaře před výsevem.

Obr. 1: Výpadky v porostu způsobené drátovcem - oseto nemořeným osivem

Dřepčíci

Dalšími škůdci vzcházející řepy jsou dřepčíci. U cukrovky jsou to dřepčík rdesnový a dřepčík řepný (obr. 2), kteří se vyskytují na cukrovce, krmné řepě, merlíkovitých a rdesnovitých plevelech. Dřepčíkům, drobným černým broučkům, vyhovuje teplé slunečné počasí. Objevují se od začátku dubna a vykusují na listech drobné jamky nebo dírky o průměru 1–1,5 mm. U cukrovky je zvláště nebezpečné velmi rané napadení do 1. páru pravých listů. Tady může dojít k takovému požerku, že uhyne celá rostlinka. Později už se opět jedná spíše o povrchové poškození, kterému mladá rostlina odroste.

Současné moření cukrovky obsahuje účinnou látku flupyradifuron (mořidlo Buteo Start), která rostlinku proti dřepčíkům chrání zhruba týden od chvíle kdy tzv. vypichuje, tedy dostane se nad povrch země. Potom je třeba, v případě vyššího výskytu dřepčíků, urgentně reagovat. Aktuálně jsou do cukrovky proti dřepčíkům registrovány 2 účinné látky na bázi pyretroidů: deltamethrin a lambda-cyhalothrin. Pyretroidy jsou kontaktní insekticidy s velmi krátkodobým účinkem. Z tohoto důvodu je třeba i po ošetření porosty nadále sledovat a v případě dalšího vysokého výskytu dřepčíků ošetření opakovat. Ošetření je dobré kombinovat i s výhledem na počasí. Jestliže trvá teplé slunečné počasí, je riziko další vlny dřepčíků vysoké.

Obr. 2: Poškození dřepčíkem řepným (řepa ve fázi děložních listů)

Maločlenec

Hostitelským spektrem tohoto tmavě hnědého brouka jsou kromě cukrovky, krmné a salátové řepy, také merlíkovité plevele. Jeho škodlivost je vysoká opět zvláště u mladých vzcházejících rostlinek, kdy překusuje hypokotyl. Někdy může jeho okus připomínat napadení spálou - tedy zaškrcený hypokotyl. Může působit požer i na koříncích a srdéčkových listech.

V posledních letech se díky systematickému používání účinného moření osiva cukrovky počty maločlenců významně snížily a s výraznými škodami jsme se nesetkávali. V minulosti to ovšem byl poměrně obávaný škůdce cukrovky. Nyní, když je účinnost moření nižší, můžeme očekávat, že se počty maločlence mohou opět navýšit. Důležitou roli tedy bude hrát monitoring a predikce.

Příznivými faktory pro výskyt maločlence v daném roce jsou vysoké teploty v létě a na podzim a vlhčí podzim a zima předchozího roku. S tím bohužel docela korespondují poslední dva ročníky 2023 a 2024. Indikace k ošetření je při výskytu 2 brouků na rostlinu ve fázi děložních lístků.

Standardní agrotechnická ošetření jsou podobná jako v případě drátovce - tedy dodržování osevních postupů, hluboká orba na podzim a včasné setí. Chemická ochrana se částečně překrývá s výše zmíněnými drátovci a dřepčíky. Registrovány jsou účinné látky na bázi pyretroidů: lambda-cyhalotrin a teflutrin (ten je obsažen v moření), další možností je acetamiprid (proti maločlenci registrován pouze do salátové řepy). Pro biologickou ochranu je k dispozici Capsanem, obsahující parazitické hlístice rodu Steinernema. Zkušenost s nimi nám ovšem chybí. Monitoring ÚKZÚZ byl bohužel v roce 2018 ukončen, takže aktuální informace o výskytu momentálně nemáme k dispozici.

Mšice

Na cukrovce se mohou mšice objevovat při teplém slunečném počasí již na konci dubna. V porostech zaznamenáme spíše výraznější černou mšici makovou (obr. 3). Ta tvoří kolonie na spodní straně listů a při časném a silném výskytu může způsobit výraznější škody sáním. Mnohem větší riziko ale přináší nenápadná mšice broskvoňová. Tu v porostu často přehlédnete kvůli zelenému zbarvení, a také netvoří přisedlé kolonie. Její nebezpečí tkví ve vyšším riziku přenosu virových žloutenek.

ÚKZÚZ věnuje monitorování a predikci populací mšic velkou pozornost. Na webu Rostlinolékařského portálu vychází řada aktuálních informací v souhrnu pod názvem „Aphid bulletin“, jsou zde zpracovány výsledky záchytu mšic ze sacích pastí, z Lambersových misek a z pozorování na jednotlivých lokalitách. Pro simulaci vývoje mšic na zimních hostitelích a na cukrovce byla vyvinuta metoda prognózy vývoje založená na sumě efektivních teplot. Od roku 2024 tuto metodu ověřuje ÚKZÚZ v praxi.

Mšice mají poměrně hodně přirozených nepřátel, například pestřenky a slunéčka, a proto může při nízkých výskytech docházet k samovolné regulaci. Jako práh škodlivosti se u mšic uvádí napadení 5 % rostlin. Ovšem jakmile se začnou vyvíjet okřídlené samičky a začne sekundární přelet, tato prahová hodnota již neplatí. K 2. ošetření by se mělo přistoupit při napadení alespoň 20 % rostlin. Ošetření proti mšici broskvoňové se doporučuje provádět foliálními postřiky od fáze 3 listů v případě časného a silného odchytu mšic v nasávacích pastech nebo při překročení prahu škodlivosti v porostech. Hlavní ošetření proti mšici broskvoňové je nutné provádět před počátkem sekundární migrace, tj. v období, kdy se začnou objevovat první nymfy se základy křídel. Při sekundární migraci dochází k šíření virů žloutenek z jednotlivých rostlin nebo malých ohnisek na plošné výskyty virů. Chemických přípravků je celá řada, ale bohužel ne všechny jsou účinné. U insekticidů na bázi pyretroidů (gamma-cyhalotrin, deltametrin a lambda-cyhalotrin) a karbamátů (pirimikarb) byla prokázána vysoká rezistence populací mšic. Dobrý účinek zatím mají přípravky na bázi úč. l. flonicamid (přípravky Afinito, Artemis Top a Teppeki). Ovšem do budoucna je tu také vysoké riziko vzniku rezistencí. Tyto přípravky jsou registrované do řady dalších plodin a vzhledem k častému používání může dojít k vytvoření rezistence poměrně brzy.

Alternativních možností k regulaci výskytu mšic je sice celá řada, ale jedná se o stále se opakující základní agrotechnické postupy: včasné setí, hluboká orba, úklid skládek, likvidace hostitelských plevelných rostlin i plevelných řep, zvýšení biodiverzity na okrajích polí. Mimo to se zkouší pěstování lapacích (sója) a repelentních rostlin.

Obr. 3: Cukrovka napadená mšicí makovou

Rýhonosec řepný

Tento staronový škůdce se u nás nyní neobjevuje, nicméně každoročně způsobuje vcelku vážné škody v Rakousku. V souladu s trendem zvyšování průměrných teplot a snahou snižovat množství pesticidů je celkem oprávněné se obávat, že jednou dorazí i zpátky k nám. Rýhonosec řepný je poměrně velký brouk a když se objeví na malé řepě, jeho škody žírem jsou likvidační. Jako ochrana se doporučuje vytvoření rýhy v půdě, kterou nedokáže nelétavý brouk překonat. Insekticidní ochrana příliš nefunguje. Nicméně je u nás na rýhonosce registrován přípravek Apis s úč. l. acetamiprid. Ve výhledu se zkouší parazitické houby, které decimují populaci těchto škůdců.

Obr. 4: Lapač s feromonovou návnadou na rýhonosce

Makadlovka řepná

Také v našich podmínkách už se makadlovka poměrně usídlila, a tak je třeba ji zahrnout mezi občasné škůdce. Problém s ní ovšem vyvstane až na konci léta, kdy přemnožené populace mohou způsobit za příznivých podmínek doslova kalamitu. Housenky makadlovky řepné se objevují v řapících listů a později v řepných hlavách. Způsobují škody jednak požerkem a následně dochází k častějším hnilobám řepných bulev. V tomto okamžiku ovšem už nejde nic dělat, jen co nejdříve sklidit. Na pozemcích, kde byla v minulosti makadlovka zaznamenána, je třeba být ve střehu a při mírně vyšším výskytu na začátku sezony (často již začátkem května) usilovat o snížení populace.

V zásadě jsou možné 2 přístupy: likvidace dospělců nebo likvidace housenek. Cílená aplikace na dospělce by spíše měla být provedena kontaktním insekticidem ve večerních hodinách, kdy je můrka aktivní. Na housenky je aplikace doporučena zhruba 7–10 dní po zvýšeném záchytu dospělců a použít by se měl přednostně systemicky působící insekticid. Na makadlovku řepnou jsou registrovány Mospilan a Coragen (chlorantraniliprol). Účinnost tohoto zásahu není stoprocentní a vede hlavně ke snížení četnosti populace. Pro podpoření účinku insekticidu lze doporučit přídavek vhodného smáčedla.

Květilka řepná

Škody tohoto tradičního škůdce v cukrovce byly v posledních letech v porostech minimální. Květilka řepná je muška 5–7 mm velká. Škodí její larvy, které poškozují listy cukrovky tzv. minovaním. Larvy vyžírají listové pletivo mezi dolní a horní pokožkou a poškozují tím chrást. K napadení dochází většinou až v průběhu května. Nejprve se líhnou dospělci z přezimovaných kukel. Následně samice kladou vajíčka na spodní stranu listu. Vajíčka jsou asi 1 mm dlouhá, čistě bílá se síťovitou skulpturou na povrchu.

Monitoring spočívá v sledování počtu vajíček na listech. Hodnocení probíhá od vzcházení do stadia 6 pravých listů. Jako práh škodlivosti se uvádí 4 a více vajíček na rostlinu. Se zvyšující se vývojovou fází mladých rostlinek riziko poškození klesá. Jestliže stav porostu vyžaduje chemické ošetření je možné použít insekticidy na bázi účinných látek deltametrin a spirotetramat (povolení do 05/2026). Poškození většinou bývá velmi lokální a nemá významný hospodářský dopad.

Housenky v cukrovce

V porostech cukrovky se housenky objevují od jara, v průběhu léta až do časného podzimu. Může se jednat například o housenky osenice polní, můry kapustové, kovolesklece gama apod. Požerky chrástu mohou být tak rozsáhlé, že zbude jen žilnatina. Velmi záleží na vývojovém stádium rostlin. Čím mladší rostlina je, tím má menší listový aparát a riziko poškození je větší.

ÚKZÚZ provádí prognózu vybraných druhů motýlů pomocí světelných lapačů. Pro obecnou prognózu zvýšeného rizika přemnožení housenek lze uvést teplé a sušší léto (optimální teploty 20–25 °C) a vlhkou mírnou zimu. Mrazivá zima přezimování housenek příliš nevadí. V době vegetace jsou pro další vývoj škůdce nepříznivé dlouhodobější teploty pod 10 °C a nad 30 °C. Ve vlhčím počasí také dochází k výraznějšímu úhynu vajíček.

Z hlediska agrotechniky má opět pozitivní vliv udržování bezplevelných polí, orba a podpora přirozených nepřátel (např. střevlíkovití, lumkovití apod.). Housenky lze v cukrovce regulovat pomocí pyretroidů, registrované jsou účinné látky cypermetrin, deltametrin a lambda-cyhalotrin. Nejvhodnější termín aplikace je zhruba 14 dní (při teplém a slunečném počasí) nebo 15–20 dní (při chladnějším a méně slunečném počasí) od záchytu samic na světelných lapačích. Housenky se často ukrývají během dne v půdě, a proto je třeba aplikaci provádět pozdě navečer, případně opakovat. Další možností je biologická ochrana s použitím droběnek rodu Trichogramma. Tady je ovšem třeba postupovat preventivně a ihned po zjištění letu motýlů až do začátku kladení vajíček provést 2–3 aplikace.

Minoritní škůdci

V porostech cukrovky se můžeme setkat s celou další řadou živočichů, kteří ale škodí v malé míře. Jsou to např. klopušky, štítonoši nebo svilušky. Jejich výskyt je většinou velmi lokální a nevede k významnější hospodářské škodě. Je ale vždy třeba dobře a odpovědně rozhodnout o tom, zda má smysl insekticidně ošetřovat.