Kalamitní prahy hraboše polního stanoveny vyhláškou

19. 01. 2025 Ing. Michal Hnízdil; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Škůdci Zobrazeno 526x

Dne 1. srpna 2024 vstoupila v účinnost novela vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 5/2020 Sb., o ochranných opatřeních proti škodlivým organizmům rostlin. Novela vyšla ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ČR pod číslem 216/2024 a provádí zmocnění uvedená v platné verzi zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči. Hlavním tématem novely je vedle administrativních upřesnění týkajících se rostlinolékařských pasů stanovení kalamitních prahů hraboše polního.

Hraboš polní je obávaným škůdcem v zemědělství a v lesnictví zejména pro své pravidelné populační gradace, které způsobují kalamitní škody v polních kulturách i na dřevinách. Novela vyhlášky stanoví tzv. kalamitní prahy hraboše, tedy velikost jeho populace, která je schopná kalamitní škody působit. Kalamitní prahy vycházejí z prahů škodlivosti hraboše, což je velikost jeho populace, která způsobí poškození, které porost rostlin svou regenerací již není schopen vyrovnat, takže dochází k ekonomickým ztrátám. Výše této škody se přitom liší v závislosti na druhu plodiny a roční době. Proto je také kalamitní práh stanoven odchylně pro příslušné skupiny plodin a měsíce kalendářního roku.

Pro stanovení velikosti populace hraboše, tedy hodnoty jeho prahu škodlivosti, resp. kalamitního prahu, se využívá počtu aktivních východů z nor hraboše na 1 ha. Přitom je důležité odlišovat neaktivní, tedy neobsazené nory od aktivních nor, které lze identifikovat podle přítomných pobytových stop hraboše, jako jsou čerstvé výhrabky, čerstvé zbytky potravy nebo trus apod.

Kalamitní prahy hraboše polního (viz tab.) jsou určeny jako pětinásobky prahů škodlivosti pro příslušné skupiny plodin a roční období. Východiskem pro jejich určení byla studie zpracovaná cíleně na toto téma Vědeckým výborem fytosanitárním a životního prostředí, poradním orgánem v gesci ministerstva zemědělství, a výstup výzkumného projektu Technologické Agentury ČR. Hodnoty kalamitních prahů hraboše jsou tak pro podmínky České republiky odůvodněny vědecky podloženými argumenty. Objektivní stanovení kalamitních prahů hraboše má značný praktický význam při rozhodování o mimořádných opatřeních státní správy na snížení hospodářských dopadů přemnožení hraboše v časech jeho populačních gradací.

Gradace populací hraboše polního se v podmínkách střední Evropy pravidelně opakují po 3–6 letech, v poslední dekádě ovšem nabývají na rozsahu a intenzitě. Důvodem může být oteplování klimatu, tedy mírné zimy ve spojení s absencí vodních srážek s následným obdobím mrazu. Jistou úlohu mohou hrát i změny v zemědělském hospodaření, např. rozšíření bezorebných technologií na úkor hluboké orby, která hraboší kolonie narušuje. Význam má také zvýšené pěstování meziplodin a neobdělávané travnaté plochy v okolí polí, které poskytují hrabošům zdroj potravy i úkryt před predátory v letním a podzimním období. Zároveň došlo ke zpřísnění podmínek aplikace rodenticidů, kdy je standardně možná pouze aplikace těchto přípravků do nor hrabošů, a nikoliv rozhozem na povrch pozemků. Vkládání rodenticidů do nor je logisticky a ekonomicky velmi náročný způsob použití. Lze tak usuzovat, že zemědělci ne vždy aplikují v době, kdy populace hraboše na daném pozemku dosáhne úrovně prahu škodlivosti, kdy se již aplikace ekonomicky vyplatí, a lze tak předejít větším škodám.

Souhrn těchto faktorů si v uplynulých letech vyžádal opakované intervence ze strany Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), který je českou národní organizací pro ochranu rostlin a úřadem odpovědným za kontrolu škůdců a původců chorob rostlin v ČR. ÚKZÚZ v době gradace hrabošů povolil výjimečné použití rodenticidů proti hraboši nejen jejich aplikací do nor ve vyšší než standardně povolené dávce, ale rovněž aplikací rozhozem na povrch kalamitou hrabošem ohrožených pozemků.

Tyto výjimky z pravidel aplikace přípravků na ochranu rostlin připouští legislativa Evropské unie, pokud jsou naplněny podmínky pro tzv. mimořádné stavy v ochraně rostlin. Pro taková rozhodnutí je tedy zcela klíčové objektivně vyhodnotit situaci v rozšíření a škodlivosti hraboše v dotčeném území. Stanovení kalamitních prahů hraboše obecně platným právním předpisem ve spojení s výsledky objektivního monitoringu stavu populací hraboše ze strany ÚKZÚZ na celém území České republiky dává předpoklady pro nezávislé seriózní rozhodování v těchto případech.

V blízké budoucnosti bude ÚKZÚZ usilovat, aby byly obdobným způsobem stanoveny kalamitní prahy také pro další škodlivé organizmy rostlin, u nichž dochází k pravidelnému přemnožení s hospodářsky významnými důsledky. Předpokladem je dostatečná podpora takto cíleně zaměřeného výzkumu ze strany Ministerstva zemědělství ČR.

Tab.: Kalamitní prahy hraboše polního