Kalamitní výskyt virových chorob v řepce v sezoně 2016/17
25. 12. 2017 Škůdci Zobrazeno 2387x
V posledních letech se významně zvýšil výskyt několika druhů škůdců v podzimním období. Přispěly k tomu mírný průběh několika zim za sebou i výkyvy počasí během celého vývoje řepky v podzimním období, především delší období sucha. Situaci ještě významně zhoršuje zákaz používání mořidel na bázi neonikotinoidů. Ani jejich použití by však nedokázalo zabránit všem škodám způsobenými škůdci, protože se vyskytují často až do období vánoc.
Mšice broskvoňová
Zcela neobvyklý byl loňský výskyt mšice broskvoňové (Myzus persicae) v řepce od poloviny září. V srdéčkách i na listech se na rostlinách řepky objevovaly desítky zelených až oranžově zbarvených mšic. Jejich populace se rychle zvětšovaly. Mšice broskvoňová byla v minulosti považována za nebezpečnou spíše přenosem virů. V loňském roce bylo však zjištěno i výrazné přímé poškození sáním - usychání listů i celých rostlin vzcházející řepky. K těmto škodám významně přispělo suché horké počasí na přelomu září a října. Závažná poškození rostlin vznikala především v ohniscích v místech, kde byla nejmenší zásoba vláhy v půdě. V týdnu od 10. – 16. 10. 2016 bylo v sacích pastech ÚKZÚZ zachyceno rekordní množství 11 778 mšic. Kalamitní výskyt mšic však pokračoval až do konce listopadu. Na rostlinách odolávající zaschnutí v první fázi výskytu, se mšice rychle množily a přežívaly i ranní poklesy teplot k -10 °C. Kolonie mšic významně poškozovaly i vzrostlé rostliny v průběhu listopadu. Řada porostů řepky tak vstupovala do přezimování významně oslabena.
Mšice broskvoňová (Myzus persicae) je hlavním vektorem virů napadajících řepku olejnou a další brukvovité rostliny. Mezi viry způsobující na řepce ekonomicky nejvýznamnější ztráty patří virus žloutenky vodnice (Turnip yellows virus, TuYV, čeleď Luteoviridae), dále virus mozaiky vodnice (Turnip mosaic virus, TuMV) a virus mozaiky květáku (Cauliflower mosaic virus, CaMV).
Testování řepky na výskyt viru žloutenky vodnice (TuYV)
Na základě enormního výskytu přenašečů virů, byl na podzim 2016 na Katedře ochrany rostlin na ČZU Praha ve spolupráci s firmou Limagrain Central Europe S. E proveden monitoring virů. Testování probíhalo pomocí serologické metody TAS - ELISA (Triple Antibody Sandwich Enzyme-Linked Immunosorbent Assay), která je založena na reakci specifické protilátky a virových antigenů obsažených ve zkoumaných vzorcích. Pozitivní vzorky byly detekovány díky barevné změně (obr. 1). Ta byla měřena pomocí absorbance, což je množství světla pohlcené měřeným vzorkem (obr. 3).
Tento screening potvrdil extrémní výskyt viru. Pozitivní na přítomnost TuYV (virus žloutenky vodnice) bylo detekování 93,7 % vzorků z celkově 836 testovaných.
Na základě této skutečnosti bylo proto na jaře 2017 provedeno komplexní testování, na kterém se podílelo několik organizací a jednalo se o celkem unikátní spolupráci. V součinnosti se SPZO (Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin Praha), ČZU (Katedra ochrany rostlin), společností Limagrain a ÚKZÚZ byly během jara 2017 realizovány odběry vzorků ozimé řepky. Jednalo se o vzorky z poloprovozních pokusů SPZO (10 lokalit POP) a pokusů Seznamu doporučených odrůd ÚKZÚZ (5 lokalit SDO).
Obr. 1: ELISA deska s pozitivní reakcí na přítomnost TuYV - žluté zbarvení
- měřena absorbance, což je množství světla pohlcené měřeným vzorkem
Obr. 2: Pipetování suspenze vzorků do ELISA desky
Obr. 3: Výsledky analýzy ELISA, barevná škála označuje míru absorbance měřenou spektroskopicky; každý vzorek testován ve dvojím opakování, barevná škála označuje absorbanci od 0–5, modrá = negativní vzorek, červená = silně pozitivní vzorek
Výsledky testování - jaro 2017
Celkem bylo v laboratořích Katedry ochrany rostlin ČZU Praha otestováno 3017 vzorků listů různých odrůd řepky z různých lokalit ČR, a také ze Slovenska. Z celkového počtu 2521 analyzovaných vzorků z České republiky jich bylo pouze 5 negativních na přítomnost TuYV, což je 0,2 %. Ze 496 vzorků analyzovaných ze Slovenska bylo 24 negativních (4,8 %) vzorků. Procentuální zastoupení pozitivních vzorků bylo téměř 100% pro celou Českou republiku (graf 1). Jednotlivé odrůdy se od sebe ovšem odlišovaly mírou absorbance, která u některých odrůd dosahovala skoro 90 % a pro některé odrůdy byla výrazně nižší.
Mezi testovanými odrůdami byla i odrůda s deklarovanou rezistencí proti TuYV. Rezistence proti virům se definicí odlišuje od rezistence pro jiným patogenům. V tomto případě dochází k proniknutí virových částic do rostlin, ovšem množství viru by mělo být díky působením genů rezistence nižší, což se pak promítne do lepšího výnosového výkonu dané odrůdy.
Z výnosových výsledků z poloprovozních pokusů je patrné, že odrůdy s nižší absorbancí a tedy i nižším obsahem viru, měly vyšší výnos (graf 2). Rezistentní odrůda dosáhla průměrného výnosu 102,5 %, náchylná odrůda 1 měla výnos dokonce 105 %, výnosy dvou dalších odrůd byly 101 % a 99,5 %.
Při porovnání výnosů z pokusů Seznamu doporučených odrůd (SDO) je výnosový rozdíl testovaných odrůd ještě markantnější. Rezistentní odrůda dosáhla výnosu 120 %, dvě další odrůdy poskytly výnos 107 % a 109 %, tyto dvě odrůdy také vykazují poměrně vysokou hodnotu naměřené absorbance.
Graf 1: Procento vzorků pozitivních na přítomnost viru žloutenky vodnice (TuYV) (oranžově) pro vybrané odrůdy ze všech testovaných lokalit v České republice a absorbance pozitivních vzorků (modře) pro vybrané odrůdy
Graf 2: Průměrný výnos (oranžově) na kontrolu (100 %) u vybraných testovaných odrůd z Poloprovozních pokusů SPZO, všechny odrůdy byly pozitivní na přítomnost TuYV; v grafu je zobrazena i průměrná absorbance (modře) naměřená při testování na TuYV
Graf 3: Průměrný výnos na kontrolu (100 %) u vybraných testovaných odrůd z pokusů Seznamu doporučených odrůd ÚKZÚZ, jedná se o stejné odrůdy jako v poloprovozním pokusu SPZO; všechny odrůdy byly pozitivní na přítomnost TuYV - v grafu je zobrazena i průměrná absorbance (modře) naměřená při testování na TuYV
Prognóza pro další sezonu a další doporučení
Výskytu virových onemocnění v podzimním období v letošním roce lze odhadnout podle množství mšic zachycených v sacích pastech ÚKZÚZ. Počty jedinců mšice broskvoňové jsou pro letošní rok poměrně nízké. Druhý týden v září 2017 bylo v pastech zachyceno pouze 9 jedinců mšice broskvoňové, třetí zářijový týden to bylo 73 jedinců a čtvrtý týden v září bylo zachyceno 254 jedinců. Tyto počty tedy zdaleka nedopovídají loňské kalamitní situaci, kdy bylo třetí týden v září zachyceno 5672 jedinců mšice broskvoňové. Lze tedy očekávat, že podobný extrémní výskyt viróz řepky se již v další sezoně nebude opakovat.
Laboratoře Katedry ochrany rostlin otestovala letos na podzim 70 vzorků výdrolové řepky ze 7 různých polí a na žloutenku vodnice byl pozitivní pouze 1 vzorek. Podobná byla situace i s nově zasetou řepkou. Testováno bylo zatím 30 vzorků ze dvou lokalit (Uhříněves a Náchod) a všechny vzorky byly negativní na přítomnost TuYV. Jedná se zatím o první testy, počty mšic mohou ještě narůst a s nimi i množství pozitivních vzorků. V loňském roce nárůst kulminoval až koncem října.
Výskyt a škodlivost virových chorob mohou všeobecně ovlivnit faktory, jako je termín infekce v souvislosti s růstovou fází rostliny, dostupný zdroj virů a výskyt přenašečů (vektorů) a vhodné podmínky pro jejich přelet. Čím vývojově mladší rostliny jsou infikovány, tím silnější jsou projevy virového onemocnění během celé vegetace, a tím významnější může být další šíření virové infekce v porostu. Ideální situace pro šíření virů nastane, když vlivem sucha rostliny pozdě vzcházejí a pomaleji se vyvíjí již v průběhu srpna a září. Rezervoárem virů mohou být brukvovité plevele, samotný výdrol řepky a dalších potenciálně hostitelské rostliny (např. laskavce, vlčí mák, kokoška pastuší tobolka, ptačince, violky, šťovíky, hluchavky, kopřivy a další).
Právě z těchto důvodů je důležité, aby byl důsledně a podle potřeby i opakovaně potlačován jak výdrol řepky tak a další hostitelské rostliny. Výskyt potenciálních přenašečů - mšice broskvoňové a mšice zelné lze sledovat ve zpravodajství Aphid Bulletin na webových stránkách www.ukzuz.cz. Při neobvykle vysokém náletu mšic začít co nejdříve aplikovat insekticidy, kontrolovat účinnost ošetření do 24 hodin po aplikaci a podle potřeby ošetření neprodleně opakovat.
Obr. 4: Příznaky virózy na řepce v polních podmínkách - červenání okrajů listů a červenání prostorů mezi žilnatinou na řepce, jaro 2017
Obr. 5: Žlutá mozaika na listech řepky způsobená virovým onemocněním, jaro 2017
Obr. 6: Symptomy červenání listů a zakrsání růstu způsobené virovým onemocněním, jaro 2017
Obr. 7: Symptomy žloutenky vodnice (TuYV) ve skleníkových podmínkách
Obr. 8: Mšice broskvoňová na rubové straně listu řepky, okřídlená a neokřídlená forma, charakteristická jsou tmavá dlouhá tykadla
Obr. 9: Pole napadené virovými chorobami řepky (vpravo) a bez viróz (vpravo)
Kalamitní výskyt virových chorob v řepce v sezoně 2016/17
Další články v kategorii Škůdci
RSS
RSS