Kalendář předsklizňové ochrany před škůdci ve skladech

30. 06. 2021 Ing. Radek Aulický, Ph.D.; Ing. Václav Stejskal, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 1489x

Sklizeň v roce 2020 je již několik měsíců za námi, přesto se stále setkáváme s její produkcí ve skladech. Jarní období ve skladech farmářů je klíčové pro ochranu následující sklizně proti skladištním škůdcům. I když je toto téma často přehlíženo z důvodu náporu jarních prací na polích, tak by každý farmář měl svým skladům věnovat patřičnou péči a čas.

Stejně jako rostoucí teplota půdy podporuje klíčení osiva, tak i rostoucí teploty ve skladech podporují aktivitu hmyzu a roztočů. Jarní období je často spojeno s prázdnými sklady. Přestože sklad není plný komodity, neznamená to, že tam nejsou škůdci. V některých případech se nacházejí v identickém skladu zbytky předchozí sklizně, dlouhodobě uskladněné pytle s osivem před setím a nevyčištěná zemědělská technika se zbytky zrnin z minulé sklizně. Při bližším průzkumu prázdného skladu zjistíme, že se zde nalézá mnoho míst se zbytky obilí, smetků a dalších nečistot, které jsou zdrojem potravy a místem množení celé řady druhů skladištních škůdců. Pokud farmář nechce mít velké problémy se škůdci hned od začátku uskladnění nové sklizně, musí provést řadu opatření, která omezí výskyt aktuálních populací škůdců již v prázdných skladech.

Co dělat ve skladech na konci zimy?

Doba, kdy venkovní teploty padají pod nulu a prostory skladů bývají zchlazené, je vhodná na komplexní mechanickou očistu. Jedním z hlavních důvodů je snížená mobilita hmyzích škůdců při nízkých teplotách. Nehrozí tak rozlézání škůdců v prostorách skladu ze zbytků, které odstraňujeme. Při čištění je nutné se zaměřit nejen na skladovanou plochu, ale také na různé meziprostory, technologické vybavení, jako jsou dopravní cesty, čističky, aspirátory atd. Ve všech těchto místech se často nalézají zbytky obilí nebo dalších zemědělských plodin, které se stávají zdrojem infestace nově naskladněných komodit. Při čištění v pozdější době, kdy ve skladu panují již vyšší teploty, a hmyz je aktivní, jsou tyto rezidua místem, kam škůdci unikají.

Provádět mechanickou očistu lze různými způsoby. Nejjednodušší způsob je zametání pomocí různých smetáků a košťat. Ovšem tyto nástroje nejsou vhodné pro čištění různých meziprostor, štěrbin a už vůbec ne pro čištění dopravních cest atd. Proto by každým základním vybavením skladu měl být průmyslový vysavač, který pomůže odsát zbytky obilí a smetky i z nejméně přístupných míst.

Co je důležité neopomenout na konci každého čištění? Na konci čištění je vždy nutné odstranit všechny uklizené zbytky a to i ze zásobníku vysavače. Tyto nečistoty by se měly odstraňovat vždy na konci každé směny a nejlépe mimo objekt skladu do uzavíratelných nádob.

Co se týká použití chemické ochrany v této době po vyčištění skladu nelze ji doporučit. Důvodem jsou nízké tepoty a minimální aktivita hmyzu, což je den z hlavních důvodů minimální nebo žádné účinnosti. Také nelze přepokládat, že bude zachována reziduální účinnost postřiků do doby, až stoupnou teploty a hmyz bude opět aktivnější.

Co dělat v průběhu jara ve skladech?

Po mechanické očistě skladů v zimním období přichází doba, kdy teploty ve skladech pomalu rostou a s tím roste také aktivita skladištních škůdců. Každý farmář by měl ve svém skladu mít zaveden monitorovací systém škůdců. Kvalitní monitorovací systém je nedílnou součástí integrovaného systému ochrany skladů - a to jak v uskladněných komoditách, tak v prostoru prázdných skladů. Na základě informací z monitoringu lze následně provádět správná a účinná rozhodnutí, která přináší požadovaný efekt za přijatelné ekonomické náklady.

Každé ošetření sebou nese finanční náklady, a pokud je provedeno bez monitoringu škůdců v nesprávný čas (např. hmyz není aktivní z důvodu nízkých teplot atd.), mohou tyto náklady být vynaloženy zbytečně. Rovněž v případě, že mechanická očista skladu je posunuta z různých důvodů do jarních měsíců, s vyššími teplotami je nutné na konci každého čištění použít chemické ošetření. Důvodem bývá rozlézání škůdců během čištění. Tito škůdci jsou snáze postihnutelní ošetřením, než když jsou ukryti ve štěrbinách nebo pod nánosy nečistot. Zároveň se omezuje jejich kumulace v nepřístupných místech, kde není možné provést čištění.

Nevhodná praxe při přípravě skladů v praxi

V zemědělské praxi se lze setkat s řadou neefektivních přístupů v oblasti přípravy skladů před naskladněním nové úrody. Příkladem nesprávného přístupu je přílišné spoléhání na chemické pesticidy. Chemické ošetření přitom nemůže samo o sobě nahradit kvalitní mechanickou očistu. Dalším problémem je posouvání termínu čištění skladů a jejich ošetření těsně před zahájením žní a naskladněním.

Proč nemůže chemická ochrana nahradit mechanické čištění? Přestože dnes můžeme používat k dezinsekci skladů nejrůznější typy a formulace přípravků na ochranu rostlin (tj. aerosoly, reziduální postřiky nebo dokonce fumiganty), tak velké množství nečistot a zbytků komodit bude působit jako částečný ochranný štít pro škůdce před těmito zásahy. Asi za nejúčinnější bychom mohli považovat použití fumigantů (přípravky na bázi fosforovodíku), které jsou schopné pronikat i do vnitřních struktur obilek. Ale vysoce toxické fumiganty nejsou všemocné za všech okolností. Například použití fumigantů pro ošetření prázdného objektu v běžných skladech bývá obvykle velmi obtížné z důvodu nízké plynotěsnosti těchto objektů.

Proč neoddalovat čištění na poslední chvíli? Mechanické čištění bývá časově náročné, obzvláště pokud je nutné vyčistit také dopravní cesty nebo další technologické vybavení. Je nutné počítat s časem potřebným pro práce na otevírání dopravních cesta atd. Ve všech výše uvedených případech budou mít vynaložené náklady omezenou nebo minimální účinnost, která povedou k výskytu problémů se škůdci již od začátku naskladnění.

Doporučení pro praxi

• Mechanickou očistu prázdných skladů načasovat již do zimního období.
• Pro mechanické čištění skladů používat průmyslové vysavače.
• Odstraňovat zbytky zrnin z mezistěn, štěrbin a technologického vybavení skladu.
• Zavést monitorovací systém škůdců v prázdných skladech - tj. pomocí lapačů.
• Chemické ošetření prázdných skladů provádět až po mechanickém čištění.
• Chemické ošetření prázdných skladů provádět jen v případě vyšších teplot.
• Pesticidní aplikace provádět na základě výskytu škůdců dle monitorovacího systému.
• Používat pouze aktuálně registrované pesticidní přípravky.

Zbytky po čištění obilí

Reziduální zbytky kolem dopravníků

Nevhodné skladování zbytků komodity společně s osivem

Mechanická očista technologických konstrukcí skladu

Tato publikace byla připravena za finanční podpory institucionálního projektu MZe ČR RO0418 a projektu MV VH20182021038.