Klopušky z čeledi Miridae v porostech vojtěšky seté

08. 09. 2025 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 865x

Semenné porosty vojtěšky seté se potýkají s mnoha skrytými hrozbami. Jednou z nich, často podceňovanou, jsou klopušky z čeledi Miridae. Tito nenápadní hmyzí škůdci, navzdory své drobné velikosti, mohou zásadně ohrozit výnos a kvalitu sklizeného semene. Pro úspěšné pěstování vojtěšky na semeno je proto klíčové věnovat klopuškám zvýšenou pozornost. Ignorováním tohoto škůdce v porostu se může významně promítnout do finálního výnosu. V následujícím textu se zaměříme na specifika škodlivosti klopušek v semenných porostech vojtěšky a důležitost včasného monitoringu a potencionálně efektivních ochranných opatření, která pomohou zajistit bohatou sklizeň kvalitního osiva.

Mezi tyto klopušky škodící ve vojtěškových porostech řadíme především jedince rodu Lygus, tj. klopuška chlupatá (Lygus rugulipennis) a klopuška světlá (Adelphocoris lineolatus).

Klopuška světlá (obr. 1) je 7–9 mm velká ploštice s obvykle zelenožlutými–hnědozelenými tmavšími skvrnami a charakteristickými tmavými skvrnami na polokrovkách. Vajíčka jsou kladena na podzim do stonků a stonkových zbytků hostitelských rostlin a přečkávají zimu v diapauze. S oteplením na jaře (obvykle v dubnu až květnu) se z vajíček líhnou larvy (nymfy). Líhnutí je synchronizováno s růstem a vývojem hostitelských rostlin. Larvy (nymfy) procházejí pěti instary. Larvální vývoj trvá v závislosti na teplotě a kvalitě potravy 3–6 týdnů. Nymfy jsou velmi mobilní a aktivně se živí sáním rostlinných šťáv. Dospělci nové generace se objevují v průběhu června a července. Samice letní generace pak následně dále kladou vajíčka, čímž vzniká 2. generace, která se vyvíjí v průběhu léta. V teplých oblastech a příznivých letech se může vyvinout i 3., částečná generace. Počet generací se může lišit v závislosti na klimatu a geografické poloze. V podmínkách ČR má obvykle 2 generace ročně, přičemž 2. generace škodí na 2. semenných sečích. Škodí nymfy i dospělci sáním na generativních orgánech vojtěšky, tj. poupatech, květech a luscích. Poškozená poupata a květy opadávají, sáním na zelených luscích se zvyšuje množství zaschlých a nevyvinutých semen a sáním na žlutých luscích se snižuje biologická hodnota osiva. Aktivní je za teplého a slunečného počasí. Optimální teploty pro aktivitu jsou v rozmezí 20–30 °C. Při chladnějším a deštivém počasí je aktivita snížena. Dospělci jsou dobří letci a aktivně se šíří na nové hostitelské rostliny.

Obr. 1: Klopuška světlá (Adelphocoris lineolatus) a klopuška černá (Adelphocoris seticornis)

Má celou řadu přirozených nepřátel - z oblasti parazitoidů především vosičky z čeledi lumčíkovitých, chalcidky, kuklicovité - parazitují vajíčka, larvy a dospělce klopušky. Specifickým parazitoidem vajíček klopušky vojtěškové je chalcidka Anaphes pratensis. Mezi predátory pak můžeme řadit různé druhy pavouků, zlatooček, pestřenek, larvy slunéček nebo dravých ploštic.

Klopuška chlupatá (obr. 2) je menší (4,8–5,7 mm), polyfágní ploštice, která přezimuje jako dospělec, a proto ji zastihneme v porostech již brzy na jaře. Má 2 generace/rok a škodí zejména v dokvétajících porostech vojtěšky svým sáním na luscích. Do těchto porostů se dospělci této klopušky stěhují postupně z okolních sklízených plodin.

V menší míře se vyskytují i další druhy jako např. klopuška černá (Adelphocoris seticornis). Je stejně velká jako klopuška světlá, ale je černě zbarvená, její nymfy jsou tmavohnědé. V období do odkvětu druhých semenných sečí se setkáváme také s klopuškou polní (Plagiognathus chrysanthemi). Škodlivost těchto dvou druhů je obdobná jako u výše uvedených druhů.

Obr. 2: Klopuška chlupatá (Lygus rugulipennis)

Polní maloparcelové pokusy v Troubsku 2024

Pro zhodnocení biologické účinnosti vybraných insekticidních přípravků vytipovaných pro regulaci klopušek z čeledi Miridae byl v Troubsku v roce 2024 založen maloparcelkový pokus s následnými variantami: 1. - neošetřená kontrola; 2., 3. - deltamethrin + flupyradifuron; 4. – 7. – cyantraniliprole; 8. - gamma-cyhalothrin + aceatmiprid v různých dávkách účinných látek/ha. Velikost pokusných parcel byla 20 m² ve 3 opakováních.

Všechny varianty (mimo kontrolní) byly ošetřeny v jednom termínu, a to na základě signalizace škůdce v porostu v období těsně před květem až objevení se 1. rozkvetlých kvítků ve 2. seči. Těsně před vlastní aplikací byly odebrány pomocí entomologického smýkadla z bylinného patra vojtěšky vzorky entomofauny z předpokládaných jednotlivých variant (3× 10 smyků). V laboratoří byly usmrceny v parách octanu ethylnatého a rozborovány pod binokulární lupou a početně vyhodnoceny. Jednotlivá následná hodnocení byla prováděna v předem stanovených termínech stejným způsobem jako při hodnocení před aplikací. Výsledné odběry pak byly přepočteny na 100 smyků.

V roce 2024 byl zjištěn průměrný výskyt Lygus rugulipennis, Adelphocoris lineolatus, Adelphocoris seticornis v porostu vojtěšky (tab. 1). Nebyla sledována zvlášť účinnost na jednotlivé druhy - vyhodnocení tak bylo provedeno na všechny druhy vyskytujících se klopušek. Před aplikací se průměrný výskyt daného škůdce v porostu na všech sledovaných variantách pohyboval v rozmezí 110–210 jedinců/100 smyků. V následném termínu po aplikací došlo ke snížení početnosti u postřikových variant s tím, že nejvíce klopušek bylo zjištěno na ošetřené variantě gamma-cyhalothrin + acetamiprid - 90 jedinců/100 smyků. Na kontrolní neošetřené variantě bylo celkem zjištěno 80 jedinců/100 smyků. Z ošetřených variant bylo nejméně klopušek zjištěno u varianty 2 (deltamethrin + flupyradifuron) 10 jedinců/100 smyků a 6 (cyantraniliprole) 20 jedinců/100 smyků. Došlo tak vlivem aplikace (možná ale i přirozeně) ke snížení početnosti pod stanovený práh škodlivosti.

Početnost na neošetřené kontrole se i v dalších termínech hodnocení po aplikaci držela spíše na nižší úrovni v porovnání s minulými lety. Z ošetřených variant byla po celou dobu sledování zjištěna nejnižší početnost u varianty 2 (deltamethrin + flupyradifuron; 7,5 + 56,25 g úč. l./ha), 8 (cyantraniliprole; 40 g úč. l./ha) a 9 (gamma-cyhalothrin + aceatmiprid; 4,8 + 42 g úč. l./ha). U ostatních ošetřených variant byla početnost velmi variabilní a pohybovala se na úrovni zjištěné v rámci neošetřené kontroly.

Obr. 3: Nakvétající porost vojtěšky seté

Tab. 1: Početnost klopušek z čeledi Miridae na vojtěšce seté (Troubsko, 2024)

Způsoby ochrany

Z dostupných nechemických metod ochrany proti klopuškám můžeme zařadit tato agrotechnická opatření:

• Včasná sklizeň 1. sečí vojtěšky (před květem nebo na počátku kvetení) může významně snížit populační hustotu klopušky v porostu, protože se odstraní hlavní zdroj potravy a vývoje larev. Důležité je sklízet vojtěšku rychle a celoplošně v regionu, aby se předešlo migraci škůdců na neošetřené porosty.
• Dodržování osevních sledů - střídání vojtěšky s nepříbuznými plodinami (obilniny, kukuřice) v osevním postupu může snížit riziko přemnožení klopušky.
• Zaorávání posklizňových zbytků vojtěšky a plevelů může snížit počet přezimujících vajíček, vhodné je nízké strniště a dokonalá sklizeň posklizňových zbytků, ve kterých přezimují vajíčka klopušek.
• Vyrovnaná výživa rostlin, protože zdravé a silné rostliny jsou lépe odolné vůči napadení celé řadě vyskytujících se škodlivých organizmů.
• Podpora přirozených nepřátel - tj. vytváření vhodných podmínek pro přirozené nepřátele (např. pestré květnaté pásy, hmyzí hotely, omezení používání širokospektrálních insekticidů). Nymfy nižších vývojových stupňů pak mohou být potravou pro některé druhy predátorů (např. dravé ploštice rodu Nabis).
• Izolační vzdálenosti od starších semenných porostů (min. 500–1 000 m).

Využívání tzv. živných pásů pro rozmnožení samotářské včely Rhophitoides canus (šedosrstka tolicová) je vhodné především z důvodu výskytu a podpory přirozených opylovačů v porostech vojtěšky určené pro semenné účely. Tyto pásy, které se ponechávají z 1. seče, je pak velmi vhodné ošetřit insekticidem před jejich květem (přibližně koncem května) z důvodu omezení škodlivé populace vyskytujících se klopušek.

Pro klopušky jsou u semenných porostů vojtěšek dostupné prahy škodlivosti. První monitoring provádíme před květem semenné seče (obr. 3), kdy je kritické číslo zjištěných jedinců stanoveno na 150 dospělců i nymf/100 smyků. Druhý termín sledování je v období odkvétání (dokvétání semenných porostů) vojtěšky. Zde sledujeme početnost klopušek, které v tomto období způsobují škody na luscích s jejich následným opadem. Monitorujeme tak klopušky v období, kdy dochází k jejich migraci z okolních sklizených ploch (obilniny), a to zejména klopušky rodu Lygus a druhá generace klopušky světlé. Práh škodlivosti je v tomto termínu stanoven na 250 a více jedinců/100 smyků.

Pro pěstitele jsou v současné době k dispozici proti klopuškám pyretroidní přípravky s účinnou látkou deltametrhin (Decis Mega, Decis Protech a Dinastia). U těchto pyretroidních přípravku je nutno pro dosažení co nejefektivnější ochrany dodržovat správné podmínky při vlastní aplikaci, především dbát na skutečnost nižší biologické účinnosti těchto přípravků za vyšších denních teplot, které často v období konce června a začátku července panují a vyššího slunečního svitu. Jako systemický přípravek (důležité také pro dodržení antiresistentních strategií) lze použít neonikotinoid Mospilan MIZU 120 SL (úč. l. acetamiprid) v dávce 0,35 l/ha. Všechny výše uvedené insekticidní přípravky by měly být aplikovány po skončení denního letu včel a za předpokladu omezení dopadu na necílové organizmy a přirozeně se vyskytující opylovače.

Na základě provedených pokusů byl podán návrh na minoritní rozšíření přípravku Sivanto Energy a po jeho schválení jej tak bude zemědělská praxe moci využít nejen pro minimalizaci škodlivosti klopušek v semenných porostech vojtěšky, ale i u dalších minoritních plodin a jejich limitujících hmyzích škůdců. Tato technologie ochrany by mohla být za optimálních podmínek dostupná již pro následující pěstitelský rok.

Závěr

Klopušky z čeledi Miridae patří mezi nejvýznamnější škůdce semenných porostů vojtěšky seté v České republice. Znalosti z oblasti bionomie, způsobů monitoringu, prahů škodlivosti jsou klíčové pro efektivní zvládnutí její ochrany. V první řadě musí být kladen důraz na dostupná agrotechnická opatření, včasnou sklizeň vojtěšky, podporu přirozených nepřátel a jako hlavní bod pak racionální používání pesticidů pro minimalizaci dopadů jejich škodlivosti. Námi ověřované metody ochrany vykazovaly velmi dobré výsledky v provedených polních pokusech a lze předpokládat, že v brzké době bude portfolio dostupných chemických přípravků rozšířeno.

Výsledek vznikl z institucionální podpory MZE-RO1725