Chemap Agro s.r.o.

Kohoutci rodu Oulema v porostech lesknice kanárské a ochrana proti nim

24. 07. 2020 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 532x

Mezi hlavní vyskytující se hmyzí škůdce lesknice kanárské patří kohoutci rodu Oulema. Lesknice kanárská (Phalaris canariensis L.) je jednoletý druh z čeledi lipnicovitých, dorůstající do výšky 50–100 cm (obr. 1).

Proseeds

Obr. 1: Lesknice kanárská (Phalaris canariensis L.)
Obr. 1: Lesknice kanárská (Phalaris canariensis L.)

Roste poměrně rychle a velice dobře snáší sucho. Vytváří vzpřímené a bohatě olistěné trsy. Lze ji pěstovat samostatně, případně ve směskách s jinými jednoletými pícninami. Květenstvím lesknice je silně stažená lata, tvořící lichoklas vejčitého tvaru. Klásky jsou krátce stopkaté, jednokvěté a mají dva páry plev. Obilka je pevně uzavřena pluchou a pluškou. Je 2–3 mm dlouhá, protáhle eliptická a k oběma koncům stejnoměrně zúžená. Je hladká, lesklá až silně lesklá, nažloutlé barvy. Nejčastěji je obilka světle žlutá, avšak vyskytují se i v barvě hnědavě žluté.

Lesknici kanárskou lze použít ke krmení v čerstvém stavu, dá se však i dobře sušit, senážovat a silážovat. Lze ji pěstovat také pro zrno, které se zkrmuje drůbeži a jako ptačí zob pro exotické ptactvo. Při pěstování na zrno lze upotřebit slámu v živočišné výrobě, má však upotřebení pro textilní a papírenský průmysl a jako energetická plodina k výrobě briket na topení. Sušené rostliny jsou využívány do suchých vazeb.

Hlavní její význam by však měl být jako časná, v teplejších podmínkách i pozdní letní meziplodina pěstovaná na píci, případně jako komponenta jednoletých jetelotravních směsek. Jedná se o rostlinu teplomilnou, takže u nás připadá v úvahu její pěstování ve výrobním typu kukuřičném a řepařském. Na půdu, předplodinu a vláhu je nenáročná. Sama je velice dobrou předplodinou. Má poměrně rychlý růst a vývoj. Na hnojení a živiny je zhruba stejně náročná jako jiné trávy, především pak na dusíkaté hnojení. V českém sortimentu je v současné době registrována domácí odrůda Judita.

Kohoutci - popis, bionomie, škodlivost

Kohoutek modrý (Oulema galleciana) je velký 5 až 6 mm a celý kovově modrozelený. Kohoutek černý (Oulema melanopus) (obr. 2) je stejně velký jako přechozí druh. Štít, hruď, břicho a nohy jsou žlutočerveně zbarveny, krovky, hlava a tykadla jsou modrozelené. Vajíčka (obr. 3) obou druhů jsou žlutooranžová dlouhá přibližně 1 mm. Larvy (obr. 4) měří 5 až 6 mm, mají vyvinuté 3 páry hrudních končetin. Jsou špinavě bílé barvy, kyjovitého tvaru, pokryté černým slizem a zbytky trusu.

Dospělci přezimují v zimovištích, jako jsou např. meze, remízky, okraje lesů, sady, vinice, chmelnice a podobně. U kohoutka černého může část populace přezimovat v půdě v kokonech, ve kterých se brouci vylíhli koncem léta a do zimy je neopustili. Podíl různě přezimujících dospělců se může měnit i meziročně v závislosti na průběhu povětrnostních podmínek. V létě a na podzim provádí dospělci úživný žír, převážně na výdrolech obilnin a na různých druzích trav. Následně pak migrují do svých zimovišť, kde přečkají zimní období. Na jaře postupně naletují do porostů obilnin, kde pokračuje úživný žír s následným páření. Na počátku jarního žíru bývají dospělci nejprve soustředěni na okrajích polí. V době kladení vajíček se rovnoměrně rozptylují do porostu, takže okrajový efekt v kladení vajíček již není patrný. Naopak na okrajích bývá obvykle nižší výskyt vajíček a larev až do vzdálenosti 20 m, v důsledku zvýšeného výskytu predace a přítomnosti přirozených nepřátel kohoutků. Vajíčka jsou kladena na líc listů podél středního nervu od konce dubna do počátku června. Larvy se z vajíček líhnou za 8 až 14 dnů podle průběhu teplot. Na délce období kladení vajíček závisí stupeň škodlivosti. Hromadné líhnutí larev v populaci je synchronizováno do kratšího časového období.

U kohoutků jsou typické příznaky žíru na listech rostlin. Brouci i larvy vykousávají mezi listovými žebry podélné úzké pruhy. Po žíru brouků je porušena svrchní i dolní pokožka, po žíru larev zůstává dolní pokožka listů neporušena. Následkem toho je omezena asimilace a v rostlinách dochází ke ztrátě vody. Listy žloutnou a vadnou. Zároveň jsou přítomny nevzhledné larvy obalené černým slizem a zbytky trusu. Jarní obilniny jsou k napadení citlivější než ozimé. Napadené rostliny špatně metají a předčasně dozrávají.

Kromě absolutního snížení výnosu dochází již při středních stupních výskytu larev na listech ke snížení hmotnosti tisíce zrn, a také ke snížení kvality zrna.

Obr. 2: Kohoutek černý (Oulema melanopus) - larva a dospělec - poškození listů
Obr. 2: Kohoutek černý (Oulema melanopus) - larva a dospělec - poškození listů

Obr. 3: Vajíčko kohoutků rodu Oulema
Obr. 3: Vajíčko kohoutků rodu Oulema

Obr. 4: Larvy kohoutků rodu Oulema
Obr. 4: Larvy kohoutků rodu Oulema

Polní pokus v roce 2019

V roce 2019 byl založen na lokalitě Troubsko polní pokus s cílem ověřit účinnost vybraných insekticidních přípravků proti kohoutkům. Pokus se skládal z neošetřené kontrolní varianty 1 a variant s testovanými insekticidními přípravky: varianta 2 - Mospilan 20 SL (ú. l. acetamiprid) v dávce 0,35 l/ha, varianta 3 - Movento 150 OD (ú. l. spirotetramat) v dávce 0,45 l/ha a 0,75 l/ha (varianta 4) a varianta 5 - Sivanto Prime (ú. l. flupyradifuron) v dávce 0,187 l/ha. Velikost jednotlivých parcel byla 12,5 m2. Bylo použito úplné znáhodnění jednotlivých variant ve 4 opakováních. Vlastní termín aplikace insekticidních přípravků byl stanoven na základě signalizace dle výskytu dospělců a následně i larev v porostu. Před vlastní aplikací přípravků proběhlo hodnocení výskytu - počet larev na 25 rostlin/parcelu. Jednotlivá následná hodnocení byla prováděna v předem stanovených termínech dle stejné metodiky jako před aplikací. V těchto termínech bylo prováděno také hodnocení fytotoxicity použitých insekticidních přípravků a možný efekt na další necílové organizmy vyskytující se v porostech lesknice. Byl stanoven výnos jednotlivých testovaných variant.

V roce 2019 bylo na základě signalizace provedeno ošetření dne 14. června. Na všech testovaných variantách bylo v průměru zjištěno na jednu rostlinu od 1,77 do 2,22 larev kohoutků rodu Oulema.

Třetí den po aplikaci (17. 6.) bylo nejvíce larev zaznamenáno na neošetřené kontrolní variantě - v průměru 4,91 larev/rostlinu. U ošetřených variant se průměrná početnost pohybovala v rozmezí od 0 (var. 2) do 2,08 larev/rostlinu (var. 3 a 4). Vysoká biologická účinnost byla zjištěna především u varianty 5 (84,93 %) a 2 (100 %).

Při hodnocení 7. den po aplikaci klesl počet zjištěných larev na neošetřené kontrole (1,62 larev/rostlinu), zároveň byl ale stále velmi vysoký v porovnání s ostatními (ošetřenými) variantami. Bylo to především z důvodů velmi vysoké početnosti v minulém termínu sledování a s tím spojené vysoké ztráty listové plochy na kontrolní variantě. U ošetřených variant se průměrná početnost pohybovala od 0 (var. 2) do 0,91 larev/rostlinu (var. 4).

V posledním termínu hodnocení (24. 6.) byl průměrný počet larev na neošetřené kontrole 0,67 larev/rostlinu. Biologická účinnost se u jednotlivých ošetřených variant v tomto termínu hodnocení pohybovala od 59,7 % (var. 4 a 5) do 95,52 % (var. 2).

Při výnosovém hodnocení bylo v roce 2019 zjištěno, že nejvyššího průměrného výnosu bylo dosaženo na variantě 2 (0,89 t/ha), nejnižšího pak na variantě 1 (0,64 t/ha). Při porovnání s neošetřenou kontrolou tak vlivem aplikace přípravků na ochranu rostlin proti kohoutkům došlo ke zvýšení výnosu v rozmezí od 9,03 % do 37,8 %, tj. od 60 kg do 250 kg/ha. Uvedené výsledky uvádí tabulka 1.

Tab. 1: Výskyt a biologická účinnost použitých insekticidů na kohoutky rodu Oulema na lesknici kanárské v Troubsku v roce 2019

Varianta

Průměrný počet larev kohoutků na jednu rostlinu

Biologická účinnost (v %)

Výnos

12. 6.

17. 6.

21. 6.

24. 6.

17. 6.

21. 6.

24. 6.

průměrný výnos (kg/parc.)

výnos (t/ha)

% REL

kontrola

1,77a

4,91a

1,62a

0,67a

*

*

*

0,81b

0,64

100

Mospilan 20 SL

1,98a

0c

0c

0,03b

100

100

95,52

1,11a

0,89

137,75

Movento 150 OD

2,09a

2,08b

0,86b

0,24ab

57,64

46,91

64,18

0,88ab

0,70

109,03

Movento 150 OD

2,22a

2,08b

0,91ab

0,27ab

57,64

43,83

59,7

0,93ab

0,74

114,82

Sivanto Prime

1,98a

0,74bc

0,67b

0,27ab

84,93

58,64

59,7

0,98ab

0,79

122,02

Možnosti ochrany

Monitoring výskytu kohoutků rodu Oulema pro potřeby indikace ošetření a pro stanovení termínu ošetření se provádí dle stavu vývoje porostu, tj. obvykle během měsíců května a června - zaznamenávají se vizuálně počty larev, resp. výskyt dospělců na listech a stéblech. Na základě těchto údajů se následně vypočte průměrný počet larev na jednu odnož.

Prahy škodlivosti pro lesknici kanárskou nejsou stanoveny. Jsou dány pro jiné obilniny (pšenice setá, ječmen obecný). Zde jsou uváděny podle jejich průměrné početnosti na odnož a můžeme tak charakterizovat stupně výskytu: slabý výskyt - méně než 0,4 larev; vajíček/odnož; střední výskyt - od 0,4 do 0,7 larev; vajíček/odnož a silný výskyt - nad 0,7 larev; vajíček/odnož. V případě dosažení kritických čísel pak lze zvolit dostupné metody ochrany i pro lesknici kanárskou.

V rámci chemické ochrany proti kohoutkům, resp. i vyskytujících se různých druhů mšic lze použít registrovaný insekticidní přípravek Decis Forte (ú. l. deltamethrin) v dávce 0,0625 l/ha. U tohoto pyretroidního přípravku je nutno pro dosažení co nejefektivnější ochrany dodržovat správné podmínky při vlastní aplikaci, především dbát na skutečnost nižší biologické účinnosti za vyšších denních teplot.

Závěr

Pěstování lesknice kanárské pro semenářské využití vyžaduje v posledních letech zvýšenou pozornost. V porostech se začínají pravidelně vyskytovat hmyzí škůdci - především kohoutci rod Oulema, kteří při velmi vysokém výskytu svým žírem dokáží listy rostlin lesknice velmi vážně poškodit (obr. 5). Pravidelným monitoringem lze zjistit aktuální stav v porostu a použitím registrovaného insekticidu pak dojde k potlačení populace pod práh hospodářské škodlivosti.

Námi zkoušené další insekticidy dokázaly v polním pokusu minimalizovat jejich početnost a s tím zároveň došlo ke zvýšení výnosu na jednotlivých testovaných variantách v porovnání s neošetřenou kontrolou v rozmezí od 9,03 % do 37,8 %, tj. od 60 kg do 250 kg.

Obr. 5: Kalamitní výskyt larev kohoutků rodu Oulema v porostu
Obr. 5: Kalamitní výskyt larev kohoutků rodu Oulema v porostu

Výsledek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO1719.

Související články

Hraboš polní zůstává stále problémem v našem zemědělství

02. 12. 2020 Doc. RNDr. Marta Heroldová, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 169x

Škodcovia kapustovín (4): Škodcovia poškodzujúci listy rastlín

30. 11. 2020 Ing. Ján Tancik, PhD.; Ecophyta, s. r. o., Nitra Škůdci Zobrazeno 148x

Dřepčík olejkový a jeho citlivost k insekticidům

06. 11. 2020 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 709x

Mšice na ozimé řepce

04. 11. 2020 Ing. Svatopluk Rychlý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Opava Škůdci Zobrazeno 588x

Invazní škůdci ovocných plodin v ČR

29. 10. 2020 Ing. Jana Ouředníčková, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 584x

Další články v kategorii Škůdci

detail