Krytonosec čtyřzubý - řepky v ohrožení již od února

05. 04. 2025 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav, Brno Škůdci Zobrazeno 585x

V posledních letech se neochvějně potvrzuje, že nám vliv klimatu mění bionomii klíčových polních škůdců a s tímto fenoménem je třeba počítat i ve strategiích ochrany. Jestliže pěstitelé kukuřice na jižní Moravě musí počítat s dvougeneračním zavíječem kukuřičným, který již znatelně škodí v porostech zrnové kukuřice, pro pěstitele řepky (celorepublikově) je pohromou krytonosec čtyřzubý. Ještě před 15 lety okrajový škůdce, o němž se diskutovalo jen výjimečně při kávě, když došla témata týkající se blýskáčka řepkového nebo krytonosce řepkového. Důvodem, proč se krytonosec čtyřzubý stal strašákem pěstitelů řepky je i fakt, že si ho pěstitelé sami vyselektovali na svých polích aplikačními schématy, zacílenými na populace nalétávající do polí později, tedy od 2. poloviny března.

Do setí řepky je nyní ještě spousta času, avšak v našich končinách se ujal zvyk porozhlédnout se okolo, jak která řepka vypadá a přemýšlet o budoucích kandidátech na výsev už teď. Můžeme dokázat, že nabídka odrůd řepky společnosti Limagrain je komplexní a zahrnuje hybridy vhodné do všech podmínek a na každé pole.

Mapa napadení rostlin larvami stonkových krytonosců na jednotlivých PB v roce 2024

Aku-vysavač jako alternativa monitorovací pomůcky (vhodný v suchých podmínkách, kdy jsou rostliny přisedlé k zemi)

Vliv ročníku 2024 na výnosy řepky

Rok 2024 byl co do průběhu počasí, a tím pádem i výskytu škodlivých organizmů, na našem území opět atypický. Pěstitele již od brzkého jara díky nasumovaným teplotám trápili škůdci, především na řepkových polích. Teploty se i dle ČHMÚ pohybovaly silně nad normálem, a to především v březnu a dubnu o 6,1 a 3,8 °C.

Ještě na jaře 2024 se na řadě míst jižní a střední Moravy objevovaly silné škody hrabošem polním, které se naštěstí nerozběhly do další gradace a během léta a podzimu zůstaly na průměrných hodnotách. V dubnu zavítaly do ČR teplotní extrémy. 7. 4. byl zaznamenán rekord v nejvyšší naměřené teplotě, kdy se teplota přehoupla přes 30 °C (nejtepleji bylo v Českých Budějovicích-Rožnově, kde meteorologové zaznamenali 30,9 °C), v týdnu od 22. 4. padaly naopak rekordy opačné. Teploty spadly v Jizerských horách pod -14 °C, na Karlovarsku meteorologové naměřili dokonce až -15 °C. Mrazy způsobily obrovské škody ve výsadbách ovocných stromů a drobného ovoce, a to místy až 100%, stejně tak révy a lokálně i zeleniny. Popraskané stonky řepky byly patrné ve všech oblastech, kde se mrazy objevily. Většina zahrádkářů se minulý rok rozloučila s úrodou ořechů.

Během léta se hodnoty pohybovaly nad normálem okolo 1,4 °C. Podzimní teploty v září a říjnu dle ČHMÚ přesáhly dlouhodobý normál o 2,0 a 1,6 °C. Nadnormální teploty bohužel podpořily podzimní migraci imag krytonosce čtyřzubého v listopadu, kdy se objevovaly v často znatelných počtech v miskách i na rostlinách vzcházejících ozimů.

Jaro v ČR bylo extrémní nejen z pohledu teplot, ale také srážek. V lednu a únoru dosáhl úhrn srážek (sněhových) 125 a 154 % normálu, což způsobilo zaplavení řady polí. V rámci tohoto na ČR nestandardního stavu se doufalo, že silné podmáčení polí na delší dobu zredukuje populace přemnoženého hraboše na inkriminovaných polích. Hodnoty se opravdu na 2 měsíce snížily, ale v oblastech nejpostiženějších zůstaly na kalamitní úrovni až do května. Březen a duben byl naopak srážkově silně podnormální. Srážky opět v nadnormálním úhrnu přišly v květnu a podpořily rychlý nástup chorob například v porostech brambor a zeleniny. Pro pěstitel kukuřice byl rizikový závěr léta, kdy se voda opět nedostávala, což silně zasahovalo do nárůstu biomasy. Extrémní srážky přišly opět v srpnu a kompilovaly jak sklizeň, tak časný výsev řepky.

ČSÚ uvádí, že došlo k meziročnímu propadu výnosů řepky o -27,3 % ve srovnání s rokem 2023 (ten byl co do výnosů řepky celkově úspěšný, proto je propad v roce 2024 výraznější). Dubnové mrazy měly vliv na velikost šešulí - došlo k jejich zkrácení. Negativní vliv na hektarový výnos řepky měl i vyšší tlak chorob a škůdců. Sklizeno bylo celkem 952 459 t s průměrným výnosem 2,77 t/ha. Hodnota průměrného výnosu je dle srovnání za posledních 10 nejnižší (v roce 2012 byl zaznamenán průměrný výnos 2,76 t/ha, plochy tehdy přesahovaly 401 000 ha). Meziročně došlo k poklesu osevních ploch o 9,5 %. Ty prakticky od roku 2018 kontinuálně klesají (cca 83,5% plochy zmíněného roku 2018).

Zdravé a napadené stonky řepky (Dunajovice, okr. Jindřichův Hradec)

Výstupy monitoringu ÚKZÚZ v roce 2024 a doporučení pro rok 2025

V roce 2024 probíhal monitoring ÚKZÚZ na 101 lokalitách. 1. výskyty dospělců k. čtyřzubého zaznamenané v miskách byly převážně slabé intenzity (cca 85 % pozorování), byly detekovány v týdnu od 12. do 18. 2. 2022 v krajích Zlínský, Olomoucký, Moravskoslezský, Středočeský, Jihomoravský a Jihočeský. Nadmořská výška nehrála roli (pohybovala se v rozmezí 192–477 m n.m.), spíše zda se jednalo o teplejší expozici pole. Jižní nebo slunečné strany pozemků jsou pro škůdce zajímavější a objevují se zde dříve než na pozemcích orientovaných na sever nebo v mrazové kotlině. Další silnější nálet byl zaznamenán cca o 10 dní později, koncem února. Všechny vlny náletu (graf 1) jasně korespondovaly s výraznějšími vlnami oteplení, zaznamenanými během února a března.

Zdravý stonek řepky (Dunajovice, okr. Jindřichův Hradec)

Larvy stonkových krytonosců (Dunajovice, okr. Jindřichův Hradec)

Napadené stonky a řapíky řepky (Dunajovice, okr. Jindřichův Hradec)

Nálety pokračovaly s různou intenzitou prakticky až do května. Do porostů nalétávali dříve dospělci krytonosce čtyřzubého, a také četnost k. čtyřzubého byla násobně vyšší než četnost k. řepkového bez ohledu na lokalitu. Krytonosec čtyřzubý byl v miskách detekován 2,7× více, než k. řepkový (v minulých letech byl poměr i dvojnásobný). Rozvleklé nálety od konce února až do května jsou faktem, že by část populací namigrovaných v porostech už od podzimu měla být pro pěstitele natolik zásadní, aby změnila přístup k ochraně. V posledních letech dochází k nárůstu podílu poškozených rostlin krytonosci. V roce 2024 činil podíl 49 %.

Při rozhodování o ošetření je spíše než stav v miskách nutné sledovat pobytové stopy úživného žíru, který indikuje připravenost k. čtyřzubého ke kladení. 1. nakladená vajíčka v řapících listů byla potvrzena v řadě okresů Jihomoravského, ale i Ústeckého a Moravskoslezského kraje závěrem toho samého týdne, kdy byly detekovány 1. větší nálety do misek (tj. 8–9. týden). Na třetině PB byla první vajíčka v řapících listů detekována koncem měsíce února! Polovina pozorování pak potvrdila výskyt vajíček do 2. dekády března a zbytek pozorování až počátkem dubna (např, okr. Tachov, Klatovy nebo Ústí nad Orlicí). Jedná se o extrémně časný výskyt kladení, jehož souvislost je spjata především s výskytem brouků v porostech již od podzimu, ti pak při každém oteplení během lednových a únorových dní nerušeně provedou zralostní žír a při nejbližší příležitosti nakladlou.

Únor 2024 byl dle ČHMÚ vůbec nejteplejším únorem zaznamenaným na území ČR v období od roku 1961 s rekordně vysokou odchylkou průměrné měsíční teploty od normálu. Dle dat byla průměrná teplota za únor (5,7 °C) o 6,1 °C vyšší než normál 1991–2020. Únor 2024 tak byl dokonce teplejší než většina březnů, dle průměrné teploty by se zařadil jako 5. nejteplejší březen. V průběhu celého měsíce se teplota pohybovala výrazně nad hodnotou normálu. V 10 dnech (převážně 1. poloviny měsíce) byla odchylka průměrné teploty od normálu na území ČR dokonce vyšší než +7 °C.

V teplých oblastech a tam, kde byl potvrzen výskyt namigrovaných brouků od podzimu, tak signalizace ošetření připadala již na 7.–8. týden (tedy v tom týdnu, kdy přišlo významné oteplení na několik dní). Další signalizace ošetření se dala usuzovat podle intenzity náletu dalších jarních brouků do porostů. Díky vysokým teplotám, které vládly prakticky celý únor a vygradovaly v posledním týdnu, kdy padaly teplotní rekordy, se muselo ošetřovat v pravidelných intervalech až do března.

Graf 1: Nálet stonkových krytonosců do optických lapáků (Dunajovice, 454 m n. m., 2024)

Graf 2: Poškození rostlin larvami stonkových krytonosců (50 rostlin, Dunajovice, 454 m n. m.)

Graf 3: Průměrné napadení rostlin řepky v letech 2018–24 (patrný nárůst škodlivosti stonkových krytonosců, včetně skokového navýšení v roce 2024

Z dat dostupných z jednotlivých pozorování se stále nedaří přizpůsobit aplikační schémata změněné bionomie častějšímu nástupu jara. Ve většině případů jsou 1. aplikace realizovány v 2. polovině měsíce března. Dá se tak říci, že pěstitelé i přes dostatečný zdroj informací (Aktuality na Rostlinolékařském portále ze 14., 21. a 29. 2. 2024) nereagovali a aplikovali insekticidy v zajetých kolejích, což se projevilo i při následném hodnocení napadení porostů.

Doporučení pro praxi (ponaučení z pěstební sezony 2023/24)

• Sledovat stav porostů a výskyt brouků již na podzim (instalované misky pro indikaci náletů na dřepčíka olejkového následně využít i pro krytonosce).
• Zahájit monitoring stonkových krytonosců včas (od poloviny února, bez ohledu na nadmořskou výšku, věnovat pozornost jižně exponovaným pozemkům. V roce 2025 sledovat vývoj v nejteplejších oblastech ČR už v lednu. 1. oteplení v lednu může urychlit vývoj již namigrovaných samic a koncem ledna se mohou objevit už 1. slepé vpichy v miniaturních řapících listové růžice.
• Provádět vizuální pozorování rostlin přímo v porostu a žluté misky používat k detekci náletů nových brouků do porostu, nikoliv k signalizaci ošetření! Brouci se do žlutých misek zachytávají pouze ve dnech, kdy jsou letově aktivní, poté, co se dostanou do porostu, už misku ignorují. Nálet může být soustředěn do několika málo dnů, kdy teplota vzduchu v denním maximu dosáhne 9 °C a více při slunečném počasí. Letová aktivita je rozvleklá a rozdělena do několika různě intenzivních vln, které nemusí být zaznamenány vůbec. Misky nereflektují připravenost samic ke kladení. Do misek přilétají ze zimovišť nové s nezralými vajíčky.
• V porostech je nutné sledovatpřítomnost pobytových stop, především úživný žír a slepé vpichy v řapících rostlin. Ty jsou klíčové brzy na jaře, kdy je známo, že jsou brouci v porostech již od podzimu a je třeba podchytit termín 1. aplikace ideálně spojený s aplikací proti 1. silnějšímu náletu po 1. vlně oteplení.
• Pro 1. aplikaci se doporučuje kombinace pyretroidů s acetamipridem (ke zvýšení účinnosti je vhodné snížit pH postřikové jíchy). Tato kombinace by měla zajistit přímý i reziduální účinek. Ošetření je třeba nejpozději do 10 dnů opakovat. Pro 2. aplikaci je vhodné využít jen čistý pyretroid. Kombinace s acetamipridem je vhodné využívat při silných náletech, čistý pyretroid při slabším náletu. K oddálení rezistence je třeba úč. l. insekticidů kombinovat. Z map rezistence na RL portále je patrné, že si pyretroidy i acetamipridu již vypěstovaly u populací krytonosce čtyřzubého lokálně silnou rezistenci (např. na Moravě). Jedním z prostředků oddálení vzniku rezistence je snížení podílu řepky v osevním postupu.
• V neposlední řadě je nutno podotknout, že na selekci populací, které migrují do porostů na podzim, anebo časně na jaře, se podílí samotní pěstitelé tím, že ošetřují porosty v pozdnějších termínech a cílí tak na populace nalétávající během března. Logicky si tak namnožují na svých pozemcích potomstvo jedinců, kteří se úspěšně spářili, nakladli a larvy se stačily vylíhnout a zakuklit v půdě dříve, než přišlo chemické ošetření.
• V posledních letech doporučujeme pěstitelské praxi hledat informace o časných náletech, včetně signalizace o ošetření pro většinu okresů ČR na Rostlinolékařském portále. Doporučení poradců, kteří spoléhají při své odborné činnosti na žluté misky nebo dokonce na zralost samic dlouhodobě vyvracíme. Naopak je každoročně potvrzováno, že vysoký stupeň napadení vykazují právě ty porosty, které byly ošetřeny v souladu s doporučeními výše uvedenými.

foto: 1,3–5 - P. Fialová, 2 - K. Hradil, ÚKZÚZ