Makovicoví škůdci a jejich regulace

05. 06. 2011 Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 8689x

Česká republika patří mezi nejvýznamnější pěstitele a exportéry potravinářského máku na světě. V roce 2010 činila celková plocha pěstovaného máku 51 tisíc hektarů. V porovnání s předchozími roky je vidět pokles osetých ploch. Vrcholem byl rok 2008 s celkem 70 tisíci hektary pěstovaného máku. V dalších letech vlivem především klesajících výkupních cen máku klesaly v závislosti s tím i oseté plochy. Vlivem vysokého zastoupení této plodiny v osevních postupech a s postupnými klimatickými změnami došlo v porostech k významnému zvýšení výskytu škodlivých organizmů.

 Z hmyzích škůdců nejvýznamnější škody způsobují tzv. makovicoví škůdci, kteří velmi ovlivňují kvalitu sklizeného produktu. Z těchto makovicových škůdců se jedná především o dva - krytonosce makovicového a bejlomorku makovou.

Popis, bionomie, škodlivost

Krytonosec makovicový (Neoglocianus macula-alba Herbst, syn. Ceutorhynchus macula-alba Herbst) je přibližně 3 mm velký nosatcovitý brouk (obr. 1). Na horní straně je bělošedý s výraznou protáhlou bělavou skvrnou na krovkách za štítem, a žlutavý na břišní straně. Chodidla a holeně má rezavé. Nakladená vajíčka jsou světle žlutá velká 0,7 mm protáhlého tvaru. Larvy krytonosců jsou beznohé, typicky rohlíčkovitě prohnuté bělavé barvy s červenohnědou hlavou, v dospělosti 6–7 mm dlouhé, k hlavě a k zadečku kónicky zúžené. Kukly jsou bělavé, volné a v půdě bývají uloženy v hliněném kokonu.

Dospělí brouci se obvykle líhnou na přelomu srpna a září. Neopouštějí kokony a přezimují v půdě. V první polovině května začínají ze zimovišť vylézat dospělci krytonosců. Zpočátku žijí na divoce rostoucích druzích máku, migrace do porostů máku pak vrcholí v období tvorby poupat. Po zralostním žíru dojde k páření a samičky následně kladou vajíčka do nejmladších makovic (přibližně 1 až 3 dny starých). Jedna samičky je schopna naklást od 250 do 400 vajíček do jamek na mladých makovičkách.

Místa na makovicích bývají po žíru brouků a kladení vajíček velmi typická. Dochází zde k výronům bílého mléka, které po zaschnutí vytváří velmi nevzhledné tmavé skvrny. Larvy se vyvíjejí uvnitř tobolek, kde vyžírají tvořící se semena a přepážky a podle jejich početnosti může dojít až k úplnému zničení vnitřku makovice. Po ukončení svého vývoje, který trvá v průměru 4 až 5 týdnů, si larvy skrz stěnu prokoušou otvor makovice, padají k zemi a následně se kuklí v půdě v hloubce 10–15 cm v hliněném kokonu. Otvory v makovicích způsobené larvami krytonosce makovicového bývají často vstupní branou pro některé houbové patogeny, např. Helminthosporium papaveris. Vnitřek makovic je následně zcela zničen touto houboua znehodnocené semeno se stává nepoživatelným.

Druhým škůdcem, který se vyskytuje v makovicích a řadíme jej také mezi tzv. makovicové škůdce, je bejlomorka maková (Dasineura papaveris Winn.). Jedná se o 2 mm dlouhého komárka, hnědavé barvy s načervenalým zadečkem. Samičky kladou vajíčka ve skupinách přímo do makovic. Využívají přitom otvorů způsobených krytonoscem makovicovým, ale podle některých údajů to vždy neplatí. Larvy jsou oranžově žluté až oranžově červené barvy, beznohé, zahnuté o velikosti 1 mm (obr. 2).

Škodí především tím, že v průběhu svého vývoje vysávají pletiva přepážek na nichž se vyvíjejí semena máku a dále také na vnitřních stěnách makovice. Ty pak houbovitě zduří a semena se vyvíjejí jako neplnohodnotná (zdeformovaná). Bejlomorka maková má do roka jednu generaci.

Obr. 2: Semena máku spolu s larvami bejlomorky makové

Polní pokusy v Troubsku

Na lokalitě Troubsko od roku 2005 dlouhodobě probíhají pokusy s mákem setým (tabulka), kde je sledován výskyt a účinnost jednotlivých insekticidních přípravků proti makovicovým škůdcům.

Ze získaných výsledků je patrné, že výskyt krytonosce makovicového je v jednotlivých letech odlišný. V letech 2005 a 2009 byl malý výskyt tohoto škůdce a následně i nižší napadení makovic. Oproti tomu rok 2008 a v minulém roce došlo v porostech máku setého k velmi vysokému výskytu. Při hodnocení početnosti larev, které je prováděno obvykle po 4 týdnech od aplikace, jsme zaznamenali v loňském roce vyšší počet larev v průměru na jednu makovici. Při hodnocení jsme nacházeli i makovice, kde byl velmi vysoký počet larev (až 25 larev v makovici).

V závislosti na výskytu krytonosce makovicového je dána účinnost jednotlivých insekticidních přípravků. V letech, kdy je vysoký výskyt krytonosce makovicového, bývá účinnost i u těch nejlepších přípravků okolo 70 %. Naproti tomu při nižším výskytu je účinnost velmi vysoká a při následném hodnocení byl zjišťován velmi nízký nebo žádný výskyt larev v makovicích.

Při hodnocení výskytu bejlomorky makové zjišťujeme, že početnost od roku 2005 (kromě roku 2007) trvale klesá. Tento škůdce tak nepředstavuje pro maková pole prozatím závažnější hrozbu. V posledních třech letech jsme v rozebíraných makovicích larvy bejlomorky nacházeli velmi sporadicky a pouze ve velmi nízké početnosti. Na výskyt bejlomorky mělo pravděpodobně hlavní vliv především počasí v daném roce a možná i vybraná lokalita pokusů.

Zásady ochrany

Zásady pro efektivní a účinnou ochranu proti makovicovým škůdcům jsou následující.

Pro krytonosce makovicového není v dnešní době signalizace zatím známa, ale obecně platí, že pro budoucí ošetření je vhodné sledovat brouky při úživném žíru na stoncích máku v období háčkování až do objevení se prvních květů a nejmladších makovic. V této době dochází k páření a kladení prvních vajíček na nejmladší makovice (obr. 3). Práh škodlivosti není prozatím známý. Vlastní použití insekticidu proti tomuto škůdci se provede při výskytu brouků před kladením vajíček do mladých makovic. Vývojový stav porostu ukazuje obrázek 4.

Signalizace pro ošetření proti bejlomorce makové také není prozatím známá. Ošetření se provádí ve stejném termínu jako při ošetření proti krytonosci makovicovému. Bylo prokázáno, že tam kde se dělá ochrana proti krytonosci makovicovému, je významně potlačen i výskyt larev bejlomorky v makovicích.

Pro pěstitele máku je v současné době k dispozici pro ošetření proti makovicovým škůdcům pyretroidní přípravek Cyperkill 25 EC, který je však velmi obtížně použitelný z důvodu své škodlivosti vůči včelám. Nejčastější aplikační termín je v době háčkování máku až v období objevení se prvních květů, kdy se v již porostu včely běžně vyskytují. Aplikovat se tak tento přípravek smí po ukončení denního letu včel.

Dalším možným přípravkem, který je do máku proti těmto škůdcům registrován je Rapid 0,08 l/ha (gamma-cyhalothrin). Pro pěstitele máku bude v brzké době rozšířena nabídka použitelných přípravků o další.

V současné době probíhá na SRS konečná fáze schvalovacího procesu registrace přípravků Proteus 110 OD (thiacloprid + deltamethrin) v dávce 0,5–0,75 l/ha a Biscaya 240 OD (thiacloprid) v dávce 0,3 l/ha, které jsou bezpečnější pro včely. Tyto přípravky měly v našich pokusech velmi dobrou účinnost ve všech letech sledování a jejím použitím lze minimalizovat výskyt a škody způsobené těmito škůdci, a tím především zvýšit kvalitu sklizeného produktu.

Obr. 3: Samička krytonosce makovicového klade vajíčka do makovice

Obr. 4: Vývojová fáze máku pro aplikaci insekticidu proti makovicovým škůdcům

Závěr

Krytonosec makovicový se z našeho pohledu a ze získaných výsledků jeví jako jeden z nejvýznamnějších škůdců na máku v teplejších oblastech našeho státu. Naproti tomu v severních oblastech ČR (např. Opavsko) tento škůdce do dnešní doby nebyl vůbec zaznamenán.