Chemap Agro s.r.o.

Mandelinka bramborová - nejvýznamnější škůdce bramborové natě

29. 06. 2018 Ing. Petr Doležal, Ph.D., Ing. Ervín Hausvater, CSc.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Škůdci Zobrazeno 600x

Rok 2017 se vyznačoval vysokým výskytem mandelinky bramborové. Tento škůdce dokázal na některých lokalitách bramborářské oblasti dokončit i 2 generace. Důvodem vysokého výskytu bylo jednak velmi dobré přezimování a jednak velmi vhodné podmínky během vegetace.

Agronutrition

V bramborářské oblasti museli zemědělci poměrně netradičně proti tomuto škůdci použít dvě i více aplikací. Vzhledem k těmto skutečnostem je vhodné si připomenout, jakým závažným škůdcem mandelinka bramborová je a jaké jsou stěžejní body v integrované ochraně proti tomuto škůdci.

Výskyt a šíření

Mandelinku bramborovou (Leptinotarsa decemlineata Say, 1824) objevil v roce 1811 Thomas Nuttal a následně v roce 1824 ji popsal a pojmenoval Thomas Say ze vzorků získaných z Rocky Mountains v Coloradu, kde se vyskytovala na rostlinách z čeledi Solanaceae - Solanum rostratum. Po zahájení pěstování brambor v této oblasti (1845–1850) se objevila velmi brzo i na nich. Odtud se dále šířila do oblastí na východ až k pobřeží Atlantiku. V roce 1874 se poprvé objevila i v Evropě a to v okolí velkých přístavů, kam byla zavlečena obchodními loděmi. V období první světové války se usídlila a rozšířila ve Francii a následně se začala šířit po celé Evropě.

Na území bývalého Československa se prvně objevila v červenci 1945. Následně v padesátých letech došlo na našem území k jejímu silnému přemnožení. Od této doby se stala i u nás nejvýznamnějším žravým škůdcem bramborové natě. Její teritorium výskytu, které se stále zvětšuje, se v devadesátých letech minulého století odhadovalo na 16 milionů km2 v Severní Americe, Evropě a Asi. Její výskyt byl zaznamenán prakticky ve všech bramborářsky vyspělých zemích světa s výjimkou Austrálie a Nového Zélandu.

Bionomie

Mandelinka bramborová přezimuje v půdě v hloubce do 50 cm jako dospělec. Úspěšnost přezimování záleží nejvíce na dostatku a kvalitě potravy v závěru vegetace, a také na průběhu zimy. Dospělci dobře přezimují v zimách chladnějších se stálým počasím. Při proměnlivém počasí a častém rozmrzání půdy přežívá méně jedinců, v teplých zimách jsou také více napadány bakteriemi a plísněmi, případně ztrácejí energii, pokud se při vyšších teplotách probouzejí.

Na jaře, po prohřátí půdy, vylézají ze země tzv. jarní brouci a oplozené samičky kladou vajíčka nejčastěji ve skupinách od 10 do 40 ks na spodní stranu listů (obr. 1). K oplození samiček může dojít buď na podzim, nebo časně zjara. Samičky se vyznačují velmi vysokou plodností, která může dosahovat až 800 vajíček na jednu samičku. V našich podmínkách to bývá nejčastěji do 500 vajíček.

V závislosti na teplotě a vlhkosti vzduchu se z vajíček za 4–10 dnů líhnou larvy I. larválního stadia - instaru (obr. 2). Za optimální podmínky se považuje teplota vzduchu cca 25 °C a relativní vlhkost vzduch okolo 90 %. Pokud jsou teploty nižší, pak se vývoj prodlužuje a při teplotách nad 30 °C může dojít k vysychání vajíček. Po vylíhnutí se larvy vyživují zbytky vaječného obalu a následně žírem listů. Larvy prochází v průměru během 3 týdnů čtyřmi larválními stadii. Délka larválního vývoje opět závisí na průběhu povětrnostních podmínek, především na teplotě vzduchu. Optimální teplota vzduchu pro larvální vývoj se pohybuje v rozmezí od 25 do 32 °C. Larvy IV. larválního instaru následně slézají z rostlin a zalézají do země, kde se kuklí (obr. 3) a přibližně po 2 týdnech se líhnou tzv. letní brouci, kteří mohou vytvářet další generaci. Délka vývoje od vajíčka po dospělého brouka se může diametrálně odlišovat a pohybovat od dvou týdnů za ideálních podmínek, až do 8 týdnů za méně vhodných podmínek.

Mandelinka obecně může vytvářet 1 až 3 generace za rok v závislosti na zeměpisné šířce, resp. průběhu povětrnostních podmínek. V České republice v ranobramborářských oblastech, tzn. v Polabí a na jižní a jihovýchodní Moravě běžně vytváří 2 generace, v bramborářské oblasti obvykle 1 generaci, v teplých ročnících i generace 2 nebo je druhá neúplná, tak jako tomu bylo i v loňském roce 2017.

Obr. 1: Samička mandelinky při kladení vajíček
Obr. 1: Samička mandelinky při kladení vajíček

Obr. 2: Vylíhlé larvy I. instaru
Obr. 2: Vylíhlé larvy I. instaru

Obr. 3: Kukla mandelinky bramborové v půdě
Obr. 3: Kukla mandelinky bramborové v půdě

Škodlivost

Škodlivost mandelinky bramborové spočívá především v žíru listů a případně stonků (obr. 4). V období, kdy již nemá dostatek „zelené potravy“ se často přesouvá i na hlízy, a to nejenom na ty, které vyčnívají ze země, ale i na hlízy těsně pod povrchem půdy (obr. 5). Jedná se především o dospělce druhé generace. Žír na rostlinách provádí jak larvy ve všech vývojových stadiích (obr. 6), tak dospělí jedinci - imaga (obr. 7). Uvádí se, že jedna larva mandelinky bramborové spotřebuje během svého celého larválního vývoje 40 cm2 listové plochy a dalších 10 cm2 denně jako dospělý brouk.

Redukce výnosu závisí na době výskytu mandelinky v porostu a intenzitě jejího výskytu. V případě časného a vysokého výskytu, tzn. v období brzy po vzejití, kdy se ještě netvoří hlízy, může dojít, zvláště při absenci ochrany, k úplnému zničení natě a tudíž i celé produkce brambor. Pokud dojde k výskytu první generace mandelinky v pozdějším období, tzn. v období po nasazování hlíz, může při nesprávné volbě ochrany redukovat výnos v řádu desítek procent. Jako příklad uvádíme graf 1, kde je znázorněn průměrný výnos hlíz a jeho změna u vybraných ošetřovaných variant oproti neošetřené kontrole z let 2010–2012.

Obr. 4: Žír brouků na hlízách
Obr. 4: Žír brouků na hlízách

Obr. 5: Larvy mandelinky různých vývojových stadií
Obr. 5: Larvy mandelinky různých vývojových stadií

Obr. 6: Úplné zničení bramborové rostliny úživným žírem mandelinky bramborové
Obr. 6: Úplné zničení bramborové rostliny úživným žírem mandelinky bramborové

Obr. 7: Ohnisko poškozené žírem mandelinky bramborové
Obr. 7: Ohnisko poškozené žírem mandelinky bramborové

Obr. 8: Dospělci a larva mandelinky po zasažení účinným insekticidem
Obr. 8: Dospělci a larva mandelinky po zasažení účinným insekticidem

Ochrana

Ochrana proti mandelince bramborové vzhledem k její vysoké flexibilitě a adaptaci na chemické látky je poměrně problematická i v dnešní době, kdy je k dispozici řada insekticidů. Velmi rychle dochází k selekci rezistentních jedinců. Velkým problémem je i to, že si dokáže zároveň vytvořit rezistenci vůči látkám ze stejné skupiny, ale může být současně rezistentní vůči dvěma nebo i více skupinám účinných látek. Od poloviny 20. století je známa ve světě rezistence vůči více než 50 různým látkám ze všech hlavních skupin insekticidů a toto číslo se neustále zvyšuje.

V České republice byly prozatím prokázány rezistentní populace nejdříve vůči DDT, následně proti pyretroidům, organofosfátům a v roce 2010 byly potvrzeny lokální rezistentní populace proti acetamipridu ze skupiny neonikotinoidů. Pozitivní zprávou je, že u rezistentních populací vůči acetamipridu nebyla doposud zjištěna křížová rezistence vůči thiaclopridu, ačkoliv obě tyto látky patří do stejné skupiny pyridylmethylamine neonikotinoidů. Tudíž lze, ve výjimečných situacích, jako náhradu acetamipridu využít i přípravky na bázi thiaclopridu.

Vzniku rezistence se lze vyhnout jen velmi obtížně, ale je možné rezistenci potlačit racionálním používáním insekticidů v rámci integrované ochrany. Ta spočívá v agrotechnických opatřeních a v přímém ničení škůdce mechanickými, chemickými nebo biologickými metodami a v kombinaci těchto metod. Nicméně základním opatřením v boji proti tomuto škůdci zůstává i nadále použití insekticidů v kombinaci s použitím účinných biologických preparátů.

Z důvodů uvedených výše, je ale zcela nezbytné dodržovat antirezistentní strategii. Základním pilířem antirezistentní strategie je střídání účinných látek z různých skupin, resp. s odlišným mechanizmem účinku.

V ČR je v současné době registrováno 27 přípravků (tab. 1), z toho 12 ze skupiny pyretroidů, 9 ze skupiny neonikotinoidů, 2 jsou kombinací organofosfátu a pyretroidu, 2 ze skupiny diamidů a dva přípravky na bázi přírodních látek.

K aplikaci insekticidů je třeba přistoupit, dosáhne-li výskyt škůdce prahů škodlivosti. Výskyt škůdce se zjišťuje počítáním dospělců a ohnisek larev na 1 ha. Za práh škodlivosti je pak považováno 14 ohnisek larev na 1 ha nebo výskyt 5000 larev na 1 ha. V praxi však rozhodování podle těchto hodnot nelze paušalizovat. Je známo, že výskyt škůdce v porostu není rovnoměrný a zvláště plochy o více hektarech nevyžadují přímý zásah na celé ploše, což platí zejména v bramborářské oblasti. Z hlediska co nejvyšší účinnosti zásahu je nutné provádět ošetření na larvy I. a II. vývojového stupně. U následných instarů se zvyšuje tolerance a riziko vzniku rezistentních jedinců.

Průměrná účinnost vybraných insekticidů na mandelinku bramborovou za delší časové období je znázorněna v grafu 2, účinnost vybraných insekticidů v roce 2017 pak v grafu 3. Co lze z těchto grafů odvodit?

V grafech je ještě dokladována vynikající účinnost, nezřídka dosahující 100 % mořidla Monceren G, jehož jednou složkou je imidacloprid, což je insekticidní látka vysoce účinná i proti mandelince bramborové. Bohužel možnost jeho používání končí v letošním roce.

Vzhledem k nízké účinnosti přípravků na bázi pyretroidů (Vaztak Active, Karate se Zeon technologií 5 CS) a kombinací pyretroid + organofosfát (Nurelle D), která se pohybuje cca v rozmezí 0–50 % a výskytu rezistentních populací mandelinky, se jejich používání proti mandelince bramborové již nedoporučuje.

Z grafů je zřejmá stále se snižující účinnost přípravku ze skupiny neonikotinoidů Mospilan 20 SP s účinnou látkou acetamiprid, vůči které již byly také zjištěny, v některých lokalitách, rezistentní populace. V roce 2017 v lokalitě Žabčice byla zjištěna při druhém termínu hodnocení (7 dnů po aplikaci) účinnost tohoto přípravku pouze 24,1 %. Tam, kde byla zjištěna nízká účinnost přípravků s účinnou látkou acetamiprid (v současné jsou registrovány tři přípravky), lze doporučit na těchto lokalitách výrazné omezení jejich používání.

Zástupcem přípravků na bázi thiaclopridu (nyní registrovány 4) opět ze skupiny neonikotinoidů byl v pokusech přípravek Biscaya 240 OD. Jeho účinnost je neměnná a atakuje stále hranici 100 %.

Posledním přípravkem z této skupiny, který byl zařazený v pokusech, je přípravek Actara 25 WG s účinnou látkou thiamethoxam. Z grafu 2 je zřejmá jeho vysoká účinnost okolo 90 %. Upozorněním na obezřetnost v používání tohoto přípravku může být rok 2017 (graf 3), kdy došlo k náhlému poklesu jeho účinnosti z téměř 90 % při prvém hodnocení po aplikaci na cca 56 % při druhém hodnocení po aplikaci.

Ze skupiny anthranilic diamidů byl v pokusech zařazen přípravek Coragen 20 SC s účinnou látkou chlorantraniliprol. Nástup účinnosti u tohoto přípravku není tak rychlý, jako například u přípravků na bázi thiaclopridu, ale po několika dnech dosahuje hranice 100 %.

Do pokusů byly také zařazeny dva insekticidy na bázi přírodních látek, a to NeemAzal T/S a SpinTor. Účinnou látkou přípravku NeemAzal T/S je výtažek ze semen rostliny Azadirachta indica. Mandelinku přímo nehubí, tomu odpovídá i nižší procento účinnosti v uvedených grafech, ale zastavuje žír brouků a larev. Vynikající účinnost nad hranicí 90 % stále prokazuje přípravek SpinTor na bázi spinosadu, který je získáván fermentační činností bakterií Saccharopolyspora spinosa. Oba zmíněné přípravky jsou povolené i do ekologického zemědělství.

Graf 1: Průměrný výnos hlíz (t/ha) a průměrná změna výnosu  (%) oproti neošetřené kontrole v letech 2010–2012 (Žabčice, odrůda Rosara)
Graf 1: Průměrný výnos hlíz (t/ha) a průměrná změna výnosu  (%) oproti neošetřené kontrole v letech 2010–2012 (Žabčice, odrůda Rosara)

Graf 2: Průměrná účinnost vybraných insekticidů na mandelinku bramborovou v České republice z víceletých pokusů (Žabčice, odrůda Rosara, 2007–2017)
Graf 2: Průměrná účinnost vybraných insekticidů na mandelinku bramborovou v České republice z víceletých pokusů (Žabčice, odrůda Rosara, 2007–2017)

Graf 3: Průměrná účinnost vybraných insekticidů na mandelinku bramborovou v České republice v roce 2017 (Žabčice, odrůda Rosara)
Graf 3: Průměrná účinnost vybraných insekticidů na mandelinku bramborovou v České republice v roce 2017 (Žabčice, odrůda Rosara)

Tab. 1: Insekticidy registrované v ČR proti mandelince bramborové (březen 2018)

Zařazení do skupiny dle účinné látky

Účinná látka

Obchodní jméno přípravku

Dávkování na ha

OL (dny)

Aplikační poznámky

Pyretroidy

alpha-cypermethrin

Alfametrin ME

0,25 l

14

max. 2×

alpha-cypermethrin

Bestseller 100 EC

0,125 l

14

max. 1×

alpha-cypermethrin

Vaztak Active

0,25 l

14

max. 2×

beta-cyfluthrin

Bulldock 25 EC

0,3 l

28

max. 1×

deltamethrin

Decis Mega

0,1 l

14

max. 1×

deltamethrin

Decis Protech

0,3–0,35 l

14

max. 1×

deltamethrin

Scatto

0,4 l

3


lambda-cyhalothrin

Karate se Zeon technologií 5 CS

0,15 l

14

v době maxima líhnutí larev, ošetřovat do stadia L3 včetně, max. 1×

tau-fluvalinate

Evure

0,1 l

14

max.1×

tau-fluvalinate

Mavrik 2 F

0,1 l

14

max. 1×

tau-fluvalinate

Mavrik Smart

0,1 l

14

max. 1×

zeta-cypermethrin

Fury 10 EW

0,1 l

14

max. 2×

Kombinace pyretroidu a organofosfátu

chlorpyrifos, cypermethrin

Nurelle D

0,6 l

14

max. 1×

chlorpyrifos-methyl, cypermethrin

Daskor

0,75 l

21

max. 1×

Diamidy

cyantraniliprol

Benevia

0,125 l

14

max. 1×

chlorantraniliprol

Coragen 20 SC

50–60 ml

14

max. 1×

Neonikotinoidy

acetamiprid

Acetguard

0,06 kg

7

max. 1×

acetamiprid

Gazelle

0,06 kg

7

max. 1×

acetamiprid

Mospilan 20 SP

0,06 kg

14

max. 1×

imidacloprid

Mido 20 SL

0,3 l

14

max. 1×

thiacloprid

Bariard

0,2 l

14

max. 3×

thiacloprid

Biscaya 240 OD

0,2 l

14

max. 3×

thiacloprid

Calypso 480 SC

0,1 l

21

max. 2×

thiacloprid

Ecail Ultra

0,2 l

14

max.2×

thiamethoxam

Actara 25 WG

0,07–0,08 kg

7

larvy, imaga

ošetření na začátku napadení, max. 2×,

vyšší dávka při vyšší intenzitě výskytu

Spinosiny

spinosad

SpinTor

0,15 l

7

přednostně na L1 a L2, max. 2×

Botanický přípravek

azadirachtin

NeemAzal T/S

2,5 l

4

aplikace 5 dnů po zjištění více než 10 snůšek, na 50 rostlin, zejm. aplikovat na mladé larvy, v systémech ekologického zemědělství, max. 2×

Pozn.: Další informace o použití viz etiketa přípravku a seznam přípravků ÚKZÚZ

Doporučení pro výběr insekticidů

Vzhledem k nutnosti dodržování antirezistentní strategie, lze z uvedených výsledků doporučit pro výběr přípravků následující.

  • Upustit od používání organofosfátů a pyretroidů.
  • Omezit použití acetamipridu, zvláště v oblastech, kde byla pozorována jeho nižší účinnost.
  • V případě potřeby vícenásobné aplikace střídat některý z účinných neonikotinoidů s přípravkem na bázi přírodních látek a přípravkem ze skupiny diamidů.

Zásady integrované ochrany

Na závěr uvádíme souhrn hlavních zásad integrované ochrany proti mandelince bramborové, které by měly být vždy dodržovány.

  • V rámci reálných možností věnovat pozornost agrotechnickým opatřením.
  • Na zahradách a malých plochách včas zasáhnout sběrem brouků a mechanickým ničením larev.
  • Pravidelně, tj. nejméně jednou týdně sledovat výskyt škůdce v porostech.
  • K použití insekticidů přistoupit při dosažení prahu škodlivosti mandelinky bramborové.
  • Ošetřovat pouze plochu s výskytem škůdce. Zejména u větších pozemků a rozloze několika ha postačí ošetřit pouze okraje pozemků a ostatní ohniska výskytu.
  • Pro zabránění vývoje rezistentních populací střídat insekticidy, resp. účinné látky insekticidů s odlišným mechanizmem účinku. Toto střídání je vhodné dodržet i mezi jednotlivými pěstitelskými ročníky.
  • Do systému ochrany je vhodné zařadit i účinné přípravky na bázi přírodních látek.
  • Pokud možno výrazně omezit použití organofosfátů a pyretroidů, případně neonikotinoidů, vůči kterým byla zaznamenána rezistence škůdce.
  • Ošetření porostů brambor neprovádět za vysokých teplot, ale upřednostňovat aplikaci přípravků po ránu, či v pozdějším odpoledním čase (při vysokých teplotách se snižuje účinnost některých insekticidů, především pyretroidů).
  • Dodržovat registrovanou dávku a koncentraci přípravku a použít smáčedlo. Registrovanou dávku nesnižovat.
  • Ošetřovat v optimálním termínu, tj. přednostně při maximálním výskytu larev prvního a druhého vývojového stupně v porostech (účinnost na malé larvy je u všech přípravků vyšší než na dorostlé larvy a na dospělce).
  • Dodržovat ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní brambor.

Související články

Ochrana obilnin proti hmyzím přenašečům virových patogenů

05. 11. 2018 Ing. Jan Ripl, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 534x

Sledování hmyzích druhů v porostech víceletých pícnin na vybraných lokalitách jižní Moravy v roce 2017

26. 10. 2018 Ing. Pavel Kolařík, doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 373x

Mšice na ozimé řepce

22. 10. 2018 Ing. Svatopluk Rychlý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Opava Škůdci Zobrazeno 671x

Dřepčík olejkový - stále významný škůdce řepky na podzim

04. 10. 2018 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 515x

Přirození nepřátelé škůdců řepky a jejich význam

21. 09. 2018 Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D., Ing. Marek Seidenglanz, Barbora Paternová Škůdci Zobrazeno 1030x

Další články v kategorii Škůdci

Agro Aliance
AG NOVACHEM s.r.o.
Slunečnice - Syngenta
Kniha Biologie a regulace plevelů  - Novinka 2018

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
24%
6%
5%
16%
5%
44%
detail