Matení samců bázlivce kukuřičného - perspektivní metoda pro ochranu kukuřice v ČR
25. 03. 2026 Škůdci Zobrazeno 647x
Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera virgifera) je jedním z nejvýznamnějších škůdců v porostech kukuřice v Evropě. Tento, původem severoamerický, brouk se poprvé objevil na starém kontinentu v 90. letech a od té doby se rozšířil do většiny států střední a jihovýchodní Evropy. Výskyt v ČR je stabilní a každoročně se potvrzuje, že tento škůdce se již plně adaptoval na zdejší klimatické a půdní podmínky.
Bionomie
Vývojový cyklus bázlivce kukuřičného zahrnuje čtyři stadia: vajíčko, larvu, kuklu a dospělce (obr. 1, 2). Samičky kladou během pozdního léta až několik set vajíček do půdy v blízkosti kořenů kukuřice. Tato vajíčka v půdě přezimují a následující rok na jaře se z nich líhnou larvy.
Larvální stadium trvá přibližně měsíc, během něj procházejí třemi vývojovými instary. Během této doby larvy výrazně poškozují kořenový systém - snižují schopnost rostliny přijímat vodu a živiny, destabilizují rostlinu a často vedou k jevu zvanému „goose-neck“ neboli „husí krky“, kdy rostlina poléhá a v případě regenerace se opět napřimuje (obr. 3). To má přímý dopad nejen na výnos a jeho kvalitu, ale i na sklizňové ztráty.
Po ukončení vývoje se larvy zakuklí v půdě a zhruba po týdnu se líhnou dospělci bázlivce. Ti se objevují většinou v červenci–srpnu, avšak v porostech se s nimi lze setkat ještě koncem září. Na kukuřici se živí pylem, ožírají blizny a listy (obr. 4), případně se živí i pylem jiných rostlin. Právě ožírání blizen je nejvýznamnější škodou působenou dospělci, neboť dochází ke špatnému opylení a palice jsou buď částečně nebo zcela hluché. Brouci také ožírají nezralá zrna v palicích (obr. 5), poškozují vrcholovou část palic a otvírají tak cestu houbovým patogenům. Hlavní úlohou dospělců je rozmnožování, a tím zachování vlastního druhu.
Obr. 1: Samička bázlivce na poškozené palici
Obr. 2: Sameček bázlivce na poškozeném listu
Obr. 3: Typické poškození larvami bázlivce (tzv. husí krk)
Obr. 4: Skeletování listu způsobené dospělci
Obr. 5: Zrna vyžraná dospělci
Současné metody ochrany
Ochrana proti bázlivci spočívá zejména v agrotechnice, resp. nepěstování časových a prostorových monokultur a použití insekticidů proti larvám či dospělcům. Na trhu je momentálně portfolio několika přípravků na ochranu před bázlivcem s různými variantami aplikace. Pro ochranu proti larvám se poměrně běžně používají půdní granulované insekticidy s účinnou látkou (úč. l.) cypermethrin nebo teflutrin. Pro aplikaci je nezbytný speciální aplikátor, který granule dávkuje do řádku v blízkosti osiva. Další variantou je použití osiva, které je namořeno přípravkem s úč. l. teflutrin. Obě úč. l. patří do skupiny pyretroidů. Možná je také biologická ochrana pomocí parazitických hlístic Heterorhabditis bacteriophora, které se aplikují postřikem při setí kukuřice přímo do řádku. Jejich účinnost, resp. aktivita, závisí na teplotě půdy (optimum je mezi 12–25 °C) a dostatečné vlhkosti (nikoliv však přemokření), která je klíčová pro přežití hlístic. Za vhodných podmínek hlístice aktivně vyhledávají a parazitují larvy a kukly v půdě, čímž způsobují jejich úhyn.
K regulaci dospělců je možné na základě monitoringu v porostu využít mnoho přípravků, avšak tyto přípravky obsahují pouze omezený počet úč. l. - lambda-cyhalothrin a deltamethrin (obě patří do skupiny pyretroidů). Jejich účinnost je omezena při teplotách nad 25 °C. Dále jsou registrovány přípravky s úč. l. acetamiprid ze skupiny neonikotinoidů. Omezená možnost střídat pouze tyto dvě skupiny úč. l. z jiných skupin představuje vysoké riziko selekce rezistentních populací. Aby se toto riziko alespoň částečně zmenšilo, je prováděn monitoring rezistence bázlivce kukuřičného k vybraným úč. l. insekticidů (výběr látek pro monitoring je odvozen od jejich registrace), jehož výsledky jsou pěstitelům k dispozici na rostlinolékařském portálu a informace o výsledcích z jednotlivých let testování jsou přinášeny rovněž v odborném tisku.
Nová metoda ochrany
V posledních letech se intenzivně hledají nové, šetrnější alternativy k ochraně kukuřice, které by umožnily zachovat její produkční potenciál při současném snížení pesticidní zátěže životního prostředí. Jedním z těchto inovativních a zároveň účinných přístupů je použití feromonových přípravků, jejichž princip je založen na přirozené komunikaci hmyzu. Nejznámější, a zřejmě nejdéle využívané, jsou feromony k monitoringu výskytu, a také velikosti populací škůdců v ovocnářství a vinohradnictví. Zde se široce využívá metoda matení samců. Oba tyto způsoby jsou založeny na využití sexuální komunikace hmyzu, kdy samička vylučuje feromon, který sameček detekuje svými tykadly a dokáže tak zjistit polohu samičky a její připravenost k rozmnožování. Při matení samců se do prostoru (sad, vinice) umístí feromonové odparníky v takovém počtu, že odpařující se feromon „zamoří“ výsadbu tak, že samci nejsou schopni lokalizovat samičky a ty poté kladou neoplodněná vajíčka. Samozřejmě dochází i k náletu oplodněných samiček zvenčí, což lze případně řešit ochranou okrajových částí pozemku. Nyní se tato metoda testuje i pro ochranu proti bázlivci kukuřičnému a výsledky jejího testování jsou slibné.
Feromonová ochrana proti bázlivci kukuřičnému
Lithos Crop Protect je biotechnologická firma z Rakouska, zaměřená na vývoj ekologických ochranných prostředků pro zemědělství. Formulace přípravku založená na technologii Lithos Micro Dispenser® uzamyká feromony do jemně mleté zeolitové matrice (obr. 6), čímž je zajištěno stabilní a dlouhodobé uvolňování v porostu. To umožňuje zemědělcům aplikovat úč. l. jednorázově pomocí standardních postřikovačů a zároveň zajistit dlouhodobé uvolňování feromonu v době, kdy se bázlivec v porostu vyskytuje, ale vjezd aplikační techniky už je obtížný. Účinná látka pherolit®-d napodobuje feromon samiček bázlivce kukuřičného. Po rozptýlení v plodině brání samcům v lokalizaci samic. To vede k významnému snížení počtu oplodněných samic, čímž se snižuje populace larev v následujícím roce. Dojde tak k omezení největších ekonomických škod. Protože zeolitová matrice chrání feromon (obr. 7), je přípravek po aplikaci v porostu poměrně stabilní a málo citlivý na průběh počasí. Přesto je osvědčeným postupem vyhnout se silnému větru nebo silnému dešti během aplikace (ostatně jako při aplikaci jakéhokoli jiného přípravku na ochranu rostlin). V současné době probíhá schvalování látky v EU a dalších zemích, přičemž její klíčová evropská registrace jako úč. l. se očekává v roce 2026.
Obr. 6: Příprava aplikační kapaliny s feromonem
Obr. 7: Ošetřený porost
Polní pokusy
Pokusy se zjišťováním účinnosti pherolit-d vede Mendelova univerzita v Brně od roku 2020. Letos jsme v podmínkách ČR získali již 4. rok zkušeností. Odborným garantem je Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU, který je držitelem certifikace GEP (Good Experimental Practice), umožňující testování i v ČR neregistrovaných přípravků na ochranu rostlin v souladu s platnou legislativou. Pod hlavičkou Mendelovy univerzity v Brně se realizace účastní nejen Polní pokusná stanice Žabčice. Našim partnerem ve výzkumu je i Školní zemědělský podnik Žabčice, který je celé století neoddělitelnou součástí univerzity a sehrává klíčovou roli v propojení vědy, výzkumu, výuky a praxe. Pro ověření účinnosti v provozních podmínkách spolupracujeme rovněž se zemědělskými subjekty, např. firmou DVP Agro a.s., která je známá využíváním nových technologií a zaváděním inovativních a udržitelných postupů v zemědělství. Našimi partnery jsou i členové skupiny Agroservis Trading a.s. ve Višňovém (pěstební plochy AGRA Olbramovice a.s. a Statek Pohořelice a.s.), kteří rovněž hledají nové účinné alternativy v ochraně kukuřice před bázlivcem.
Výběr pokusné lokality
Pokusné lokality se nacházejí v kukuřičné výrobní oblasti jižní Moravy, kde je tlak tohoto škůdce každoroční.
Pokusné varianty
1. neošetřená kontrola: plocha bez aplikace insekticidů, umístěna proti převládajícímu směru větru kvůli zamezení šíření feromonu,
2. pherolit®-d: aplikace na základě monitoringu v prvním roce pokusu,
3. granulovaný insekticid (teflutrin): aplikace při výsevu kukuřice, pouze ve 2. roce pokusu.
Monitoring před i po aplikaci
Pro správné načasování aplikace v 1. roce je nutný monitoring výskytu dospělců v porostu kukuřice, který se provádí od poloviny května. K tomuto účelu používáme transparentní feromonové lapače (obr. 8) Csalomon PAL (Plant Protection Institute, Centre for Agricultural Research, Maďarsko). Feromonový lapač je po celou dobu monitoringu umístěn v porostu cca 100 cm nad povrchem půdy. Obsažený syntetický pohlavní feromon láká pouze samce bázlivce. Samci bázlivce se líhnou o několik dní dříve než samice, a tak aplikace pherolit®-d musí být provedena ještě před vylíhnutím samic. Po 1. výskytu na feromonovém lapači se provedla v 1. roce pokusu aplikace přípravku samochodným postřikovačem (obr. 9).
Počet jedinců se monitoruje v 1. i 2. roce po aplikaci pomocí žlutých lepových desek Csalomon PALz, které již neobsahují žádný feromon. Díky žlutým lepovým deskám jsme schopni zaznamenat změny a posoudit vývoj populace bázlivce na jednotlivých variantách.
Obr. 8: Lepová deska s feromonovým odparníkem
Obr. 9: Aplikace feromonu na porost
Vyhodnocení účinnosti
Ve 2. roce pokusu se vyhodnocuje účinnost ochrany na jednotlivých variantách. Hodnotí se poškození kořenového systému 60 rostlin z každé varianty dle stupnice NIS (Node Injury Scale), kterou vyvinula Iowa State University, USA. Je to lineární stupnice, která hodnotí škálu poškození kořenového systému kukuřice v rozsahu od 0 (bez poškození) do 3 (významné poškození). Dále se hodnotí polehnutí porostu vizuální kontrolou. Při vysokém výskytu polehlých rostlin lze použít k celkovému zobrazení plochy monitorování pomocí bezpilotního letounu (dronu).
Výsledky
Výsledky ukazují, že účinnost testovaného feromonového přípravku je plně srovnatelná s účinností granulovaného insekticidu s účinnou látkou teflutrin, a to jak z hlediska snížení poškození kořenů (obr. 10, 11), tak i z hlediska výše výnosů, které byly u obou variant téměř totožné. Neošetřená kontrola naproti tomu vykazovala výrazně vyšší míru poškození kořenového systému a nižší výnos (obr. 12). Klíčovou výhodou přípravku pherolit-d byla jeho stabilita - účinnost byla zachována i po silných deštích během letního období.
Obr. 10: Míra poškození kořenů larvami v následujícím roce po aplikaci feromonu
Obr. 11: Míra poškození kořenů larvami v roce aplikace úč. l. teflutrin
Obr. 12: Míra poškození kořenů larvami na neošetřené kontrole
Závěr
Ochrana pomocí feromonů je vysoce selektivní - každý druh hmyzu reaguje pouze na „svůj“ specifický feromon, což znemožňuje její použití na jiné škůdce, ale zároveň díky této selektivitě zaručuje maximální šetrnost vůči necílovým organizmům. Tento cílený přístup je plně v souladu s principy integrované ochrany rostlin i s aktuálními evropskými strategiemi snižování chemických vstupů v zemědělství.
Vysoký zájem ze strany zemědělců, na jejichž plochách se přípravek testoval, je jasným signálem, že biologická ochrana má v praxi své pevné místo. Již nyní je patrné, že po registraci bude poptávka po tomto přípravku pravděpodobně vysoká.
Na závěr bychom rádi poděkovali všem subjektům, které se na tomto projektu v České republice podílejí - ať už logisticky, technicky nebo organizačně. Zvláštní poděkování patří firmě Lithos Crop Protect GmbH, která nám poskytla příležitost být součástí vývoje této inovativní technologie. Díky jejich důvěře a ochotě spolupracovat máme možnost přinášet do praxe nové, ekologicky šetrné přípravky, které mají potenciál výrazně ovlivnit budoucnost rostlinné produkce nejen ve střední Evropě.
Další články v kategorii Škůdci
RSS
RSS