Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Mění se škodlivost zavíječe kukuřičného v ČR? - Aneb výstupy monitoringu ÚKZÚZ

04. 09. 2018 Ing. Štěpánka Radová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 276x

Četnost zavíječe kukuřičného v posledních letech graduje, a to v souvislosti se zvyšujícími se plochami pěstované kukuřice jako energetického zdroje pro bioplynové stanice. Kukuřice se pěstuje ve vysokém zastoupení i v oblastech, ve kterých se ještě před 10 lety její podíl pohyboval okolo 10 %. S posunem pásma pěstování kukuřice se posouvají i její škůdci.

Agronutrition

Klimatická změna a škůdci

Neoddiskutovatelnou roli hraje i fakt klimatické změny a celkově vhodnější podmínky pro rozvoj zavíječe. Z dlouhodobého sledování výskytu vyplývá, že se škodlivost zavíječe posouvá do vyšších poloh, např. Vysočiny.

Fenomén posunu škodlivosti je patrný i u jiného původce poškození, a to viróz BYDV a WDV v obilninách. I zde se objevují od roku 2016 záznamy o silně poškozených porostech v oblastech nad 500 m n. m.

Bionomie zavíječe kukuřičného

Bionomie zavíječe kukuřičného se zdá být stále neměnná i s ohledem na oteplování. Jisté diskuze panují o možnosti posunu dvougenerační populace na území ČR, ale zatím nebyl tento fakt potvrzen. Nejblíže k našim hranicím se objevuje populace zavíječe se 2 generacemi na jihu Slovenska.

Housenky zavíječe přezimují běžně v ČR ve spodních částech stébel a na jaře se od května do června kuklí. První motýli se líhnou na konci měsíce května a v průběhu měsíce června. Hromadný let nastává koncem měsíce června do začátku měsíce srpna. V průběhu této dekády můžeme pozorovat dva vrcholy náletu. První je v prvním týdnu a druhý nálet ve druhé polovině měsíce července. Samičky kladou vajíčka do kupek přilepených na spodní stranu listu, které těsně před vlastním vylíhnutím housenek zčernají. Vylíhlé housenky se rozlézají po povrchu rostlin kukuřice a ve velmi krátké době dochází k zavrtání do rostlin kukuřice. Uvnitř rostliny pak dokončují svůj vývoj. Housenky vyžírají v rostlině rozsáhlé chodby a svým žírem se dostávají i do vřetene palice a zrna, kde způsobují nejvýznamnější škody (viz obr. 1–3). Na konci svého vývoje migrují do spodních částí kukuřice, kde v diapauze přečkají zimní období.

Larva zavíječe kukuřičného ve stéble kukuřice
Larva zavíječe kukuřičného ve stéble kukuřice

Typické drtiny po poškození larvami zavíječe kukuřičného
Typické drtiny po poškození larvami zavíječe kukuřičného

Drtiny - detail
Drtiny - detail

Co ukazují výstupy sítě světelných lapačů ÚKZÚZ

ÚKZÚZ provozuje síť světelných lapačů instalovaných na 23 místech republiky sledující nálety cca 8 druhů hospodářsky významných druhů můr, mimo jiné i zavíječe kukuřičného (obr. 4).

Z výstupů světelných lapačů je patrné, že první úlovky se objevují v teplejších oblastech do 200 m n. m. v první polovině června. První vrchol náletu se v roce 2016 objevil okolo 12. 7., druhý vrchol náletu se v podstatě neprojevil a v průběhu července se objevovali motýli v porostech s kolísavou četností. Rok 2017 byl z tohoto pohledu zcela odlišný. Dva vrcholy náletu se objevily 13. a 21. 6. v Uherském Ostrohu (187 m n. m.). Ve Staňkově (386 m n. m.) stejně jako v Miroticích (412 m n. m.) byl první vrchol náletu sledován o týden později, okolo 28. 6. a druhý nálet týden na to, okolo 5. 7. (viz graf). Obecně tyto výsledky korespondují s výše uvedenou informací, že se motýli hromadně objevují koncem měsíce června do začátku měsíce srpna. Ne vždy se však potvrzuje teze, že lze v průběhu dekády pozorovat dva vrcholy náletu a už vůbec ne to, že první je v prvním týdnu a druhý nálet ve druhé polovině měsíce července.

Výsledky ze světlených lapačů říkají, že nálety do porostů jsou rozvleklé a zpravidla se neobjevují významné "píky" vrcholu letu. Tento fakt pak brání cílené ochraně postavené na informaci o hromadném letu motýlů právě ze zdrojů typu světelný nebo feromonový lapač. Informaci o pravém stavu věcí v porostu nám poskytne pouze návštěva porostu a štěstí při hledání snůšek vajíček na spodní straně listů kukuřice.

Graf: Nálet zavíječ kukuřičného do světelných lapačů v roce 2018
Graf: Nálet zavíječ kukuřičného do světelných lapačů v roce 2018

Světelný lapač
Světelný lapač

Výsledky monitoringu v porostech kukuřice v roce 2017

Motýli zavíječe kukuřičného jsou sledováni inspektory pravidelně od poloviny června pomocí feromonových lapáků (od roku 2018) nebo se využívají k monitoringu též výstupy světlených lapačů, viz výše. V souvislosti s napadením a z důvodů prognózy do dalšího pěstebního období se hodnotí v závěru pěstební sezony napadení rostlin housenkami zavíječe ve fázi od mléčné do silážní zralosti. Kontroluje se vždy 30 rostlin příčným průchodem na 3 místech pole. Pozorování se spojuje s pozorováním na bělorůžovou hnilobu obilek kukuřice (Fusarium sp.). Hodnotí se rostliny s jakýmkoliv zjištěným poškozením larvami zavíječe. Pro každou rostlinu se určí stupeň napadení stébel a palic kukuřice. Po té se stanoví % napadených rostlin se zjištěnými stupni napadení. Za slabý výskyt je považováno poškození méně než 20 % rostlin, za střední 21–30 % rostlin a silný výskyt je hodnocen při více než 30 % poškozených rostlin.

V roce 2017 bylo sledováno 80 porostů kukuřice ve fázi 73–99 BBCH, v této fázi je sledováno nejen poškození zavíječem kukuřičným, ale též poškození palic sekundárními původci houbových chorob. Při monitoringu se posuzují oba škodlivé organizmy dohromady.

První výskyt larev zavíječe kukuřičného byl v roce 2017 potvrzen 13. 7. v katastru Přítluky (okres Břeclav). Později i na dalších místech území ČR, při čemž v průběhu sezony byly potvrzeny škodlivé výskyty v Západních, Středních a Východních Čechách (viz mapa výskytu zavíječe v roce 2017).

V rámci hodnocení byl pozitivní výskyt larev zavíječe potvrzen v 69 případech (86 %). Silné poškození larvami bylo detekováno v krajích Pardubický, Plzeňský a Středočeský. Střední výskyt se objevil ve 4 případech a slabý výskyt převažoval (v celkem 56 případech).

Podle informací k historii pozemků s pěstovanou kukuřicí byla nejčastější předplodinou pro kukuřici pšenice (ve 44 %), druhou v pořadí byla kukuřice (jednalo se o monokulturu kukuřice), ta se pěstovala ve 24 případech (30 %). Pěstování monokultur kukuřice se nevymezuje pouze na určitá území ČR. Z plošného monitoringu je patrné, že se monokultury vyskytují téměř ve všech hospodářky aktivních krajích. Z fytosanitárního pohledu však monokultura kukuřice představuje nejvyšší stupeň rizika (nejen v souvislosti s výskytem zavíječe kukuřičného, ale i bázlivce kukuřičného).

Silné výskyty poškození zavíječem se v roce 2017 nevyskytovaly jen na plochách s monokulturou, ale též na plochách s předplodinou pšenice ozimá, či ječmen jarní. Jedná se o porosty, které se vyskytovaly v blízkosti polí s hostitelskou plodinou. Pokud se podíváme na průběh počasí v době hromadného letu zavíječů v oblastech s detekovaným silným poškozením, potvrzuje se, že se srážky v červnu a červenci v dotčených krajích pohybovaly v normálu až mírném nadnormálu, srovnáno s dlouhodobým srážkovým úhrnem pro jednotlivé kraje. Vlhkost v porostu je totiž jedním s důležitých faktorů pro zdárný vývoj larev zavíječe. V případech extrémního sucha (včetně nízké vlhkosti v porostu či ranních ros) vajíčka zavíječe zasychají a dochází tak k přirozené redukci potenciálního poškození.

Co se týče ošetření porostů insekticidními přípravky proti zavíječi, potvrdilo se, že ve většině případů se proti zavíječi neošetřuje, ani s ohledem na vysoké riziko při pěstování monokultur. V celkovém podílu bylo ošetřeno pouze 15 porostů (19 %). V jednom případě byl aplikován biologický přípravek Tricholet na celé ploše (Královéhradecko) s relativně dobrým výsledkem. V jednom případě na Plzeňsku, kde byla ošetřena pouze část ploch. Kvůli vysokému tlaku zavíječe anebo špatného načasování aplikace bylo ošetření hodnoceno jako málo účinné.

Mapa intenzity výskytu zavíječe kukuřičného v roce 2017
Mapa intenzity výskytu zavíječe kukuřičného v roce 2017

Doporučení pro praxi

Ochrana proti zavíječi kukuřičnému a úzce vázanému původci onemocnění růžovění klasů spadá do oblasti ochrany, kterou nelze efektivně řešit systémem přímých opatření (aplikací přípravků).

Regulace nejvýznamnějších škodlivých organizmů kukuřice tak představuje komplex opatření, ke kterým lze řadit především střídání plodin, zvláště se vyvarovat monokulturnímu pěstování kukuřice. Optima nelze mnohdy dosáhnout z důvodu omezení pěstování kukuřice na některých pozemcích v kombinaci s vyšším zastoupením kukuřice v osevním postupu, ale dá se problém eliminovat alespoň volbou hybridu z pohledu sekundárního napadení původci bělorůžové hniloby obilek kukuřice.

Kvalitní rozdrcení a zapravení posklizňových zbytků je dalším z nepřímých opatření, kterými lze eliminovat nejen přezimující larvy zavíječe, ale též zdroj infekce původce bělorůžové hniloby obilek kukuřice pro následně zakládané porosty. Zbytky by měly být co nejjemněji rozdrceny, mulčovány a zapraveny do půdy s dávkou dusíku (digestátu), což nastartuj rychlý rozklad infikovaných zbytků stébel a palic.

Vyrovnanou výživou lze pak předcházet stresovým faktorům (sucho, chlad, ale také nedostatek živin, popř. přehnojení jednou živinou na úkor ostatních). Mimo dusíku je nutno porosty dostatečně vyživit i fosforem a draslíkem.

Nezanedbatelným je vliv ročníku, který ovšem nelze předvídat, každopádně se významně podílí na úspěchu vykladení motýlů a následného zdárného vývoje housenek, stejně jako na infekci a podmínkách pro růst plísní. Deštivé počasí v závěru sezóny výrazně zvyšuje pravděpodobnost napadení palic dozrávající kukuřice houbami rodu Fusarium. Téměř jistým zdrojem infekce zrna kukuřice je opožděný termín sklizně, neboť čím déle stojí kukuřice na poli, tím většímu náporu patogenu musí čelit. Důležitá je možnost okamžitého dosoušení zrna po sklizni. Sušením se tak snižuje pravděpodobnost další akumulace nežádoucích mykotoxinů.

Z přímých opatření je aplikovat insekticidy v době kladení vajíček zavíječem kukuřičným. Obecným doporučením je, se řídit reálným výskytem zavíječů v porostu, ideálně na základě odchytů z feromonového lapače umístěného v poli kukuřice, případně nejbližšího světelného lapače sítě ÚKZÚZ. Běžně se v podnicích s velkými plochami kukuřice začíná s aplikací cca 3 dny po vrcholu náletu tak, aby byl insekticid do 1 týdne na celé výměře, tzn. do doporučeného intervalu 7–10 dnů po vrcholu náletu. Ze seznamu povolených přípravků publikovaných v registru či semaforu přípravků na stránkách rostlinolékařského portálu lze vybírat mezi přípravky s ovicidním, či larvicidním účinkem. Lze vybírat i z přípravků, které mají účinek na dospělce, ale běžně se aplikují přípravky s efektem na housenky. Všechny registrované přípravky mají kontaktní účinek. Většinou je snahou vytipovat období mezi dvěma vrcholy náletu tak, aby aplikací byly zasaženy nejen malé housenky, ale i nakladená vajíčka po druhém vrcholu náletu. Běžnou praxí je kombinace dvou přípravků s efektem na vajíčka a larvy (např. Integro a Steward).

V případě kukuřice se úspěšně etabluje i nechemický způsob ochrany, a tím je aplikace parazitické vosičky Trichogramma. Systém ochrany postavený na plošné aplikaci vosiček, které aktivně vyhledávají své hostitele, zaznamenává meziroční růst v počtu ošetřených ploch. Jestliže v roce 2016 bylo letecky ošetřeno okolo 13 tisíc ha a kolem 750 ha pomocí kapslí, v roce 2017 se plochy zvýšily na 18 246 ha a 650 ha, respektive (zdroj Biocont Laboratory). Účinnost takovéto ochrany se pohybuje na úrovni 80 %. Důležité při volbě biologické ochrany v porostech kukuřice je načasování ochrany a synchronizace aplikace vosiček s dobou kladení dospělců. Jedná se totiž o vaječného parazita, který je svou bionomií vázán právě na krátký moment vývoje zavíječe, proto je nutná přesná signalizace výskytu prvních dospělců zavíječe v porostu a pak do1 týdne až 10 dnů opakovat aplikaci. Přesah účinnosti je pak potvrzen i na další druhy můr škodících v kukuřici (černopáska bavlníková, osenice).

Škodlivost zavíječe v posledních letech graduje a je velmi ovlivněn ročníkem. Suchý a teplý průběh počasí v době kladení nemusí znamenat, že vajíčka zaschnou a tlak zavíječe v daném roce nebude akutní. I vlhkost udržující se v porostu a ranní rosy mohou zajistit dostatečný prostor pro úspěšný vývoj housenek, což platí i pro chemickou ochranu.

Shrnutí

Škodlivost zavíječe v posledních letech graduje, zvláště v oblastech okolo 450-500 m n. m. Jeho výskyt je ovlivněn ročníkem a ani suchý a teplý průběh počasí v době kladení nemusí znamenat, že vajíčka zaschnou a tlak zavíječe v daném roce nebude akutní. I vlhkost udržující se v porostu a ranní rosy mohou zajistit dostatečný prostor pro úspěšný vývoj housenek, což platí i pro chemickou ochranu.

V rámci pravidelně zveřejňovaných informací na rostlinolékařském portále lze sledovat aktuální výskyt škůdců kukuřice a řešit ochranu v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin.

V případě škodlivých organizmů kukuřice je nutno uplatňovat agrotechnická opatření více než kdekoliv jinde, neboť tlak hmyzích škůdců je těsně vázán na zastoupení kukuřice v osevním postupu, zvláště je-li její podíl vyšší než 25 %.

Související články

Ochrana obilnin proti hmyzím přenašečům virových patogenů

05. 11. 2018 Ing. Jan Ripl, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 331x

Sledování hmyzích druhů v porostech víceletých pícnin na vybraných lokalitách jižní Moravy v roce 2017

26. 10. 2018 Ing. Pavel Kolařík, doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 209x

Mšice na ozimé řepce

22. 10. 2018 Ing. Svatopluk Rychlý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Opava Škůdci Zobrazeno 481x

Dřepčík olejkový - stále významný škůdce řepky na podzim

04. 10. 2018 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 445x

Přirození nepřátelé škůdců řepky a jejich význam

21. 09. 2018 Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D., Ing. Marek Seidenglanz, Barbora Paternová Škůdci Zobrazeno 821x

Další články v kategorii Škůdci

Agro Aliance
AG NOVACHEM s.r.o.
Zetrola Magnello Pack - Syngenta
Kniha Biologie a regulace plevelů  - Novinka 2018

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
25%
6%
4%
16%
5%
43%
detail