Chemap Agro s.r.o.

Možnosti ochrany lesknice kanárské proti hmyzím škůdcům

25. 07. 2016 Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 1114x

Lesknice kanárská (Phalaris canariensis L.) je jednoletý druh z čeledi lipnicovitých, dorůstající do výšky 50–100 cm (obr. 1). Roste poměrně rychle a velice dobře snáší sucho. Vytváří vzpřímené a bohatě olistěné trsy. Lze ji pěstovat samostatně, případně ve směskách s jinými jednoletými pícninami.

Agromanualshop.cz- Figaro - glyfosát za výhodnou cenu

Popis rostliny

Stébla jsou přímá, hladká a někdy v přízemní části rozvětvená. Pochvy jsou hladké, lysé a s bělavým kožovitým okrajem. V horní části jsou poněkud otevřené. Listy jsou poměrně široké a mírně drsné. Květenstvím lesknice je silně stažená lata, tvořící lichoklas vejčitého tvaru. Klásky jsou krátce stopkaté, jednokvěté a mají dva páry plev. Obilka je pevně uzavřena pluchou a pluškou. Je 2–3 mm dlouhá, protáhle eliptická a k oběma koncům stejnoměrně zúžená. Je hladká, lesklá až silně lesklá, nažloutlé barvy. Nejčastěji je obilka světle žlutá, avšak vyskytují se i v barvě hnědavě žluté.

Obr. 1: Porost lesknice kanárské
Obr. 1: Porost lesknice kanárské

Využití

Lesknici kanárskou lze použít ke krmení v čerstvém stavu, dá se však i dobře sušit, senážovat a silážovat. Lze ji pěstovat také pro zrno, které se zkrmuje drůbeži a jako ptačí zob pro exotické ptactvo. Při pěstování na zrno lze upotřebit slámu v živočišné výrobě, má však upotřebení pro textilní a papírenský průmysl a jako energetická plodina k výrobě briket na topení. Sušené rostliny jsou využívány do suchých vazeb. Hlavní její význam by však měl být jako časná, v teplejších podmínkách i pozdní letní meziplodina pěstovaná na píci, případně jako komponenta jednoletých jetelotravních směsek.

Pěstování

Jedná se o rostlinu teplomilnou, takže u nás připadá v úvahu její pěstování ve výrobním typu kukuřičném a řepařské. Na půdu, předplodinu a vláhu je nenáročná. Sama je velice dobrou předplodinou. Má poměrně rychlý růst a vývoj. Na hnojení a živiny je zhruba stejně náročná jako jiné trávy, především pak na dusíkaté hnojení. V českém sortimentu je v současné době registrována domácí odrůda Judita (2000).

Hmyzí škůdci

V současné době nejsou známy metody ochrany proti hmyzím škůdcům, kteří se v porostech lesknice běžně vyskytují a zároveň tyto porosty mohou sloužit jako jejich rezervoáry pro šíření do dalších polních plodin, především obilnin.

Jedná se o dospělce (obr. 2) a larvy dvou (obr. 3) druhů kohoutků - kohoutka modrého (Oulema lichensis) a kohoutka černého (Oulema melanopus), a také o několik druhů mšic - kyjatku osenní (Sitobion avenae), mšici střemchovou (Rhopalosiphum padi) a kyjatku travní (Metopolophium dirhodum, obr. 4).

Obr. 2: Dospělec kohoutka černého
Obr. 2: Dospělec kohoutka černého

Obr. 3: Larva kohoutka v porostu lesknice
Obr. 3: Larva kohoutka v porostu lesknice

Obr. 4: Poškozené listy lesknice řízem larvy kohoutka
Obr. 4: Poškozené listy lesknice řízem larvy kohoutka

Mšice

Všechny tři druhy těchto mšic se vyskytují na pšenici, ovsu, ječmeni a žitu stejně, jako na krmných a divokých travách. Mšici střemchovou a kyjatku travní nacházíme často na kukuřici, kde sají na spodní straně listů. Pro oba druhy slouží lipnicovité druhy pouze jako letní hostitelé. Primární hostitelskou rostlinou je pro mšici střemchovou střemcha a pro kyjatku travní druhy rodu Rosa, např. šípek a zahradní růže.

Mšice většinou nezpůsobují svým sáním na listech a klasech žádné specifické příznaky. Při silném napadení klasů a lat jsou mšicemi hustě osídlená především vřetena klasů, větve lat a báze plev. Poškozené klasy jsou krátce před dozráním zřetelně užší než zdravé. Na silně napadených listech vznikají zprvu žlutavé skvrny, později tyto listy předčasně žloutnou. Při posátí mšicí střemchovou se listy často zkrucují nebo kadeří. Mšice na obilí mohou mít během vegetační sezony až 8 generací. Při délce života 30 dnů (při 22 °C) a vysoké rychlosti reprodukce se může například populace kyjatky osenní během 3 dnů zdvojnásobit a po 20 dnech vzrůst na padesátinásobek. Po maximu množení ve stadiu mléčné zralosti dochází rychle ke snižování populace v důsledku přemnožení, nedostatku potravy a rozmnožení přirozených nepřátel (slunéčka, pestřenky, zlatoočky, lumci i houbový parazité). Při vysokých teplotách (od 30 °C) nymfy mšic hynou. Předpokladem pro masový výskyt mšic je trvající sucho a alespoň průměrné teploty.

Dalším stěžejním aspektem při posuzování mšic je jejich význam jako přenašečů viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV). Při přezimování ve stadiu nymf či dospělců je třeba počítat s velmi časným rozšířením viru. V České republice významně stoupá škodlivost mšic na obilí jako přenašečů viróz zejména na podzim a částečně i na jaře. Přímé škody sáním v květnu a v červnu nejsou v posledních letech tak významné.

Obr. 5: Mšice kyjatka travní
Obr. 5: Mšice kyjatka travní

Polní pokusy

Na lokalitě Troubsko byly v letech 2014 a 2015 založeny maloparcelkové polní pokusy s cílem ověřit účinnost vybraných insekticidních přípravků na výskyt kohoutků (kohoutek modrý, kohoutek černý) a mšice v porostech lesknice kanárské. Pokus se skládal z neošetřené kontrolní varianty a varianty s testovanými insekticidními přípravky - Biscaya 240 OD (thiacloprid) v dávce 0,3 l/ha, Decis Mega (deltamethrin ) v dávce 0,125 l/ha a Proteus 110 OD (deltamethrin + thiacloprid ) v dávce 0,75 l/ha. Velikost jednotlivých parcel byla 25 m2. Vlastní termín aplikace insekticidních přípravků proběhl na základě signalizace dle výskytu dospělců, následně larev v porostu. Před vlastní aplikací přípravků proběhlo hodnocení výskytu - počet larev na 25 rostlin/parcelu (obr. 5), počet dospělců na 25 rostlin/parcelu.

Jednotlivá následná hodnocení byla prováděna v předem stanovených termínech (1–3, 5–7, 10–14 dní po aplikaci) dle stejné metodiky jako před aplikací. V těchto termínech bylo prováděno také hodnocení fytotoxicity použitých insekticidních přípravků a možný efekt na další necílové (škodlivé a užitečné) organizmy vyskytující se v porostech lesknice.

Výsledky roku 2014

Z výsledků je patrné, že v roce 2014 (tab. 1) byla při zahájení pokusu zjištěna nižší celková početnost kohoutků na listech v porovnání s druhým sledovaným škůdcem – mšicemi, kde byla zjištěna vyšší početnost. Nejvyšší množství mšic před aplikací bylo zjištěno na variantě s přípravkem Decis Mega 2,2 jedinců na 1 rostlinu, nejméně pak na kontrolní variantě a variantě s přípravkem Biscaya 240 OD (1,5 mšice/rostlinu). Pokusná aplikace byla provedena dne 9. 6. 2013. V termínech 11. 6., 16. 6. a následně pak 23. 6. byly provedeny odpočty z jednolitých pokusných variant.

Při hodnocení početnosti mšic bylo nejvíce jedinců zaznamenáno na kontrolní neošetřené variantě ve všech termínech sledování. Početnost na ošetřených variantách byla v prvních dvou termínech hodnocení na velmi nízké úrovni u všech testovaných variant se zjištěnou vysokou biologickou účinností. V posledním termínu hodnocení došlo k opětovnému zvýšení početnosti mšice i u těchto variant s výskytem okřídlených jedinců.

Výskyt larev a dospělců kohoutků byl v daném roce na velmi nízkém úrovni (0,1 jedinců/rostlinu na kontrolní variantě). Aplikací testovaných přípravků došlo k prokazatelnému snížení početnosti u pokusných foliárních variant v porovnání s neošetřenou kontrolní variantou.

Tab. 1:  Výskyt a biologická účinnost použitých insekticidů na kohoutky r. Oulema a mšice na lesknici kanárské v Troubsku v roce 2014

Varianta

Průměrný počet mšic na 1 rostlinu

Biologická účinnost na mšice (%)

Průměrný počet larev kohoutků na 1 rostlinu

Biologická účinnost na kohoutky

9. 6.

11. 6.

16. 6.

23. 6.

11. 6.

16. 6.

23. 6.

9. 6.

11. 6.

16. 6.

23. 6.

11. 6.

16. 6.

23. 6.

kontrola

1,5

1,1

1,1

1,5

*

*

*

0,09

0,05

0,05

0,01

*

*

*

Biscaya 240 OD

1,5

0,14

0,16

0,8

81,1

74

3,6

0,03

0,04

0

0

20

100

100

Decis Mega

2,2

0,2

0,02

0,9

66,7

97,4

9,4

0

0,01

0

0

80

100

100

Proteus 110 OD

1,9

0,01

0,1

1,3

99,4

88,6

*

0,01

0,01

0

0

80

100

100

Výsledky roku 2015

V roce 2015 (tab. 2) byla prvotní zjištěná početnost mšice a kohoutků opačná v porovnání s rokem 2014 - vyšší výskyt larev kohoutků (0,4 larev kohoutků/rostlinu na kontrole), nižší výskyt mšice na listech (0,4 mšice/rostlinu na kontrole). Při následných hodnoceních byla zjištěna vysoká účinnost použitých testovaných přípravků.

Při posledním termínu hodnocení nebyly zjištěny žádné živé mšice na postřikových variantách.

Při hodnocení larev kohoutků byly obdobně zjištěny vysoké účinnosti ve všech termínech sledování v porovnání s neošetřenou kontrolou. V žádném termínu hodnocení nebyly zjištěny u testovaných přípravků projevy fytotoxycity na lesknici.

Tab. 2: Výskyt a biologická účinnost použitých insekticidů na kohoutky r. Oulema a mšice na lesknici kanárské v Troubsku v roce 2015

Varianta

Průměrný počet mšic na 1 rostlinu

Biologická účinnost na mšice (%)

Průměrný počet larev kohoutků na 1 rostlinu

Biologická účinnost na kohoutky

18. 6.

19. 6.

22. 6.

25. 6.

19. 6.

22. 6.

25. 6.

18. 6.

19. 6.

22. 6.

25. 6.

19. 6.

22. 6.

25. 6.

kontrola

0,37

0,36

0,57

0

*

*

*

0,4

0,64

0,66

0,42

*

*

*

Biscaya 240 OD

0,27

0,12

0,06

0

32,8

90,4

100

0,3

0,08

0,07

0

87,2

87

100

Decis Mega

0,17

0

0,08

0

100

62,7

100

0,3

0,01

0

0

97,8

100

100

Proteus 110 OD

0,25

0

0,03

0

100

91,6

100

0,3

0

0,02

0

100

95,9

100

Závěr

V současné době nejsou známy dostupné metody ochrany proti hmyzím škůdcům v lesknici kanárské. V případě vyššího či kalamitního výskytu tak není možné minimalizovat jejich početnosti pod jejich práh ekonomické škodlivosti.

Z dvouletých výsledků maloparcelových pokusů je patrné, že účinnost testovaných insekticidních přípravků proti hmyzím škůdcům (mšice, kohoutci) se v jednotlivých letech sledování pohybovala na velmi vysoké biologické úrovni a po dalším pokračování ověřování v letošním roce bude možné doplnit integrovanou ochranu této plodiny.

 

Výsledek byl získán za institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.

Možnosti ochrany lesknice kanárské proti hmyzím škůdcům

Porost lesknice kanárské
Dospělec kohoutka černého
Larva kohoutka v porostu lesknice
Poškozené listy lesknice řízem larvy kohoutka
Mšice kyjatka travní

Související články

Zápředníček polní - významný škůdce brukvovité zeleniny a řepky

03. 09. 2017 Ing. Kateřina Kovaříková a kol. Škůdci Zobrazeno 379x

Karanténní dřepčíci u brambor

24. 08. 2017 Ing. Petr Kroutil, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Praha Škůdci Zobrazeno 303x

Voška slamihová - škodca slnečnice

17. 08. 2017 Ing. Ján Tancik, PhD., Ing. Veronika Žovinová; Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre Škůdci Zobrazeno 185x

Ochrana porastov repky ozimnej proti chorobám a škodcom v jesennom období

10. 08. 2017 Ing. Peter Bokor, PhD.; Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre Škůdci Zobrazeno 393x

Entomopatogenní houby v ochraně rostlin proti škůdcům

07. 08. 2017 Mgr. Eliška Ondráčková a kol. Škůdci Zobrazeno 259x

Další články v kategorii Škůdci

Agro Aliance
Syngenta Czech s.r.o.
AG NOVACHEM s.r.o.
Saaten Union CZ

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
15%
6%
2%
24%
4%
50%
detail