Možnosti regulace síťnatky dubové s využitím techniky injektáže kmene

16. 02. 2026 RNDr. Petr Doležal, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 555x

Síťnatka dubová (Corythucha arcuata) je příkladem druhu, který není na území ČR původní. Tato drobná a při zvětšení velmi hezky vypadající ploštice byla do Evropy zavlečena ze severní Ameriky, kde se vyskytuje v jižních oblastech Kanady a části Spojených států amerických. První evropské nálezy pochází z roku 2000 z Itálie. Od té doby došlo k poměrně rychlé disperzi z oblastí Piedmontu a Lombardie do zhruba dvaceti zemí EU.

V ČR se síťnatka dubová vyskytuje od roku 2019 a největší poškození jsou patrná na jižní Moravě. Vzhledem k velmi špatným letovým schopnostem síťnatek je třeba za hlavní příčinu šíření považovat lidskou činnost, zejména zavlékání dospělců na nové lokality na dopravních prostředcích. V původním areálu rozšíření jsou škody způsobené síťnatkou dubovou minimální, jelikož četnost lokálních populací je nízká vlivem přirozených nepřátel a dalších faktorů prostředí. Naproti tomu v EU je její působení významné nejen z estetického hlediska, ale i z pohledu škod, které zahrnují snížený přírůstek, předčasný opad plodů a v extrémních případech i podíl na odumírání porostů. Neméně významný je pak i negativní vliv na druhové spektrum původní domácí fauny, s níž sdílí hostitelské dřeviny.

Životní cyklus

S aktivními dospělci se na postižených lokalitách můžeme setkat již poměrně brzy z jara. Přezimování probíhá nejčastěji na členitém povrchu kůry hostitelských dřevin, ale hojně jsou obsazena i další vhodná místa v okolí, jako např. vrstva opadaného listí u paty kmene nebo mech na kořenových nábězích. Chladová odolnost síťnatek je poměrně dobrá. Uvádí se, že bez poškození přežívají jedinci i teploty kolem -20 °C, což ve spojení s výhodami zimovacího mikrohabitatu zajišťuje bezproblémové překonání nástrah středoevropských zim.

V letošním roce opustily síťnatky dubové zimoviště ve dnech, kdy denní teplotní maxima překročila 20 °C. Sporadický výskyt z 1. dubnové dekády přešel ve 2. polovině měsíce ve velmi četný a 1. známky sání začaly být na rašících listech dubů v okolí Hodonína dobře patrné. Vajíčka jsou kladena ve shlucích na spodní stranu listů, přičemž velikost snůšky od jedné samičky může dosahovat až 100 kusů. Vajíčka před vlivy vnějšího prostředí poměrně spolehlivě chrání jejich částečné zapuštění pod povrch listu a následné překrytí rychle tuhnoucím lepkavým sekretem, vylučovaným samičkou. Mladé nymfy se stejně jako dospělci živí sáním na listech a během vývoje prochází 5 instary.

Výrazná aktivita nymf a dospělců se projevuje nejdříve jako drobné žlutavé skvrny v místech sání v okolí žilnatiny listů, které se později spojují a zasahují až celou plochu listu. Toto poškození asimilačního aparátu může vést k předčasné defoliaci. Délka vývoje od vajíček k dospělcům dosahuje v závislosti na vnějších podmínkách 30–40 dní a za jednu vegetační sezonu tak v ČR dojde k vývoji až 3 generací.

Možnosti regulace

Možnosti regulace připadají v úvahu především na území školek, kde jsou pěstovány lesní či okrasné dřeviny. Je třeba omezit vjezd vozidel do areálu a provádět jejich důslednou očistu. K detekci výskytu síťnatky v místě je možno mimo preventivních prohlídek listů využít i žluté lepové desky, a pokud dojde k jeho zjištění, pro odchyt dospělců přesouvajících se v průběhu podzimních měsíců na vhodná zimoviště lze využít i kartonové pasti umístěné v okolí stromů. Ty dospělci obsadí a následně mohou být odneseny a bezpečně zlikvidovány i s velkou částí zimující populace. Stejně jako u mnoha dalších druhů škůdců přicházejí dále v úvahu metody biologické a chemické ochrany.

Z metod biologické ochrany je třeba zmínit především aplikaci přípravků na bázi entomopatogenních hub. Výchozím bodem pro jejich experimentální použití byla skutečnost, že způsobují více než 60% úmrtnost během přezimování na některých lokalitách v jižní Evropě. Chemická ochrana zahrnuje především postřik schválenými typy insekticidních přípravků, v některých zemích EU dokonce z letadel či bezpilotních prostředků. Vzhledem k negativním dopadům takových zásahů na necílové organizmy a lidské zdraví jsou v posledních letech zkoumány způsoby, jak omezit množství aplikovaných látek při zachování účinnosti, eliminovat dopady na necílové druhy či využít přípravky na přírodní bázi, které se rychleji rozkládají ve vnějším prostředí a nezanechávají rezidua v půdě.

Technika injektáže kmene

Od roku 2024 zkoušíme na ochranu proti síťnatce dubové využít techniku injektáže kmene, která spočívá v aplikaci pod tlakem přímo do vodivých pletiv dřeviny. Výhodou oproti konvenčnímu postřiku je potřeba jen velmi malého množství účinné látky, rozvedené vodivými pletivy do všech částí rostliny a delší trvanlivost, která je dle typu použité látky v literatuře odhadována na měsíce, v některých případech až roky.

K aplikaci lze v současné době využít celou řadu nástrojů od jednoduchých injektorů pro jednorázové použití až po důmyslné, a na obsluhu náročnější přístroje, které využívají nádoby se stlačeným plynem či kompresory a prostřednictvím hadiček rozvádí aplikovaný roztok na několik míst na obvodu kmene. V rámci testování využíváme několik látek s insekticidním účinkem, přičemž největší skupina zahrnuje rostlinné extrakty. Sem patří mentholový a skořicový esenciální olej, výluh z himalájského česneku a extrakty z anony plamaté či zederachu indického. Pro srovnání využíváme i syntetický insekticid s účinnou látkou acetamiprid.

V roce 2024 jsme ošetření provedli až v červenci, takže všechny očkované stromy již jevily známky silného napadení. I přesto však dva následné odběry listů v měsíčním intervalu prokázaly snížení výskytu síťnatek v porovnání s neošetřenou kontrolou. Očekávatelně byl pokles početnosti nejvíce patrný u nejvyšší koncentrace syntetického insekticidu, ale i přírodní extrakty vykazovaly poměrně dobrou účinnost.

V roce 2025 jsme ošetření provedli v březnu a dubnu ještě před vypučením listů. První letošní odběr listů, který proběhl v době vzniku tohoto textu, potvrdil výsledky z loňského roku. Listy ošetřených dubů sice vykazují známky poškození sáním, ale počet síťnatek byl výrazně nižší oproti kontrole. V některých variantách se dokonce nevyskytovaly žádné síťnatky. Mimo stromy ošetřené v letošním roce se zaměříme i na duby z roku 2024. V závěru letošní vegetační sezony tak budeme mít podrobné informace k nejvhodnějším účinným látkám, jejich optimální koncentraci, množství potřebnému k ošetření jednoho stromu a částečně i trvanlivosti účinku.

Závěr

Metoda injektáže kmene představuje velmi slibnou alternativu k běžně užívanému postřiku, ovšem významně snižuje insekticidní zátěž prostředí a dopad na řadu necílových druhů bezobratlých i obratlovců. Jak je zřejmé z obrázků, při dodržení všech zásad je metoda poměrně pracná, takže nelze předpokládat, že by došlo k jejímu masovému rozšíření a aplikaci na všechny stromy v daném porostu. Můžeme však významně přispět k záchraně významných stromů, případně k uchování jedinců sloužících jako zdroj reprodukčního materiálu, jelikož je možné účinně eliminovat předčasný opad žaludů. Pro praktické využití metody bude třeba odstranit především legislativní překážky, jelikož seznam látek schválených k injektáži v ČR zatím není příliš obsáhlý.

Rozsáhlé poškození asimilační plochy zasahuje i listožravý hmyz, silně poškozené listy již nejsou vhodnou potravou; housenka Calliteara pudibunda

Využití automatických injektorů se zpětnou pružinou k ošetření dubu proti síťnatce dubové

Dospělec a nymfy síťnatky dubové

Poškození listů sáním síťnatek je již z dálky rozpoznatelné podle žlutavého zbarvení

RNDr. Petr Doležal, Ph.D., Mgr. Markéta Davídková, Ph.D.; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
foto: 1 - R. Kopáč, 2–4 - P. Doležal

Příspěvek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství v rámci smlouvy na zajištění Lesní ochranné služby.