Možnosti v ochraně proti rezistentním populacím mandelinky bramborové

01. 08. 2022 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., Ing. Jitka Stará, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 1234x

V posledních letech vzrůstá v ČR škodlivost mandelinky bramborové a potřeba ochrany brambor vůči ní. Jednou z příčin je oteplování. Vlivem zvyšování teplot má mandelinka bramborová dvě generace v roce nejen v ranobramborářských oblastech, ale i na Vysočině a ve vyšších polohách celého území ČR. Další příčinou je rychlá selekce rezistence mandelinky bramborové vůči insekticidům.

V ČR byla dosud popsána rezistence mandelinky k pyretroidům a organofosfátům a byla také dokumentována snížená účinnost acetamipridu (Mospilan 20 SP). Rizikové nebo neúčinné neonikotinoidy ve světě i v ČR postupně nahrazují diamidy.

Proti mandelince bramborové jsou z diamidů registrovány v ČR přípravky Coragen 20 SC (chlorantraniliprole) a Benevia (cyantraniliprole). Přípravky na bázi diamidů obsahují účinné látky, které mají odlišný mechanizmus působení na hmyz než dosud používané pyretroidy a neonikotinoidy. Cílovým místem působení diamidů je ryanodinový receptor, který ovlivňuje v těle hmyzu řadu pochodů, jako jsou sekrece hormonů, exprese genů nebo svalové kontrakce. Oproti neonikotinoidům jsou diamidy šetrnější pro opylovače a biodiverzitu. Riziko selekce rezistence však platí pro diamidy stejně jako pro jiné látky. Rezistence vůči diamidům již byla zaznamenána např. u zápředníčka polního v Číně.

V současné době v sortimentu přípravků povolených pro ochranu proti mandelince bramborové stále převažují pyretroidy, které jsou ve většině oblastí ČR již vlivem rezistence nedostatečně účinné. Z neonikotinoidů zůstaly v registru po zákazu používání thiamethoxamu a thiaclopridu pouze přípravky na bázi acetamipridu, jehož účinnost na mandelinku bramborovou je v závislosti na frekvenci používání na dané lokalitě velmi variabilní a v některých oblastech ČR je již acetamiprid dokonce stejně neúčinný jako pyretroidy. Podle aktuálních poznatků je proti mandelince účinný přípravek SpinTor na bázi spinosadu, který může být využit také v režimech ekologického pěstování brambor. Další přípravek NeemAzal T/S na bázi azadirachtinu má dle poznatků z výzkumu spíše nižší účinnost (Petříček, 2021; Doležal a Hausvater, 2021), přesto má jeho použití své opodstatnění, a to zejména v režimech ekologického pěstování brambor, kde není dostatek přípravků pro střídání.

Vzhledem k tomu, že používání diamidů není dosud v ČR příliš rozšířeno, přinášíme v tomto příspěvku informace o účinnosti na různá vývojová stadia mandelinky, rozdílech v kontaktním a požerovém účinku a účinnosti na populace rezistentní k používaným insekticidům. Současný stav rezistence populací mandelinky vůči insekticidům je dokumentován ukázkou výsledků z plošného monitoringu rezistence v roce 2021, který je za podpory MZe prováděn v ČR každoročně od roku 2017.

Současný stav rezistence mandelinky bramborové v ČR

V rámci plošného monitoringu rezistence mandelinky bramborové v ČR byla hodnocena citlivost mandelinek z různých oblastí k pyretroidům, neonikotinoidům a nově také k diamidům. Pro hodnocení citlivosti přípravků ze skupin pyretroidů (lambda-cyhalothrin, tau-fluvalinate) a neonikotinoidů (acetamiprid) byla použita metodika FAO, založená na topikální aplikaci účinných látek insekticidů na larvy L2. Účinnost diamidů (chlorantraniliprole, cyantraniliprole) byla hodnocena požerovým testem na listech ošetřených roztoky účinných látek insekticidů. Laboratorní účinnost insekticidů byla vyjádřena jako mortalita larev podle Abbotta po 24 hodinách (pyretroidy, neonikotinoidy) a 72 hodinách (diamidy) od aplikace.

Jednotlivé populace byly na základě vyhodnocení mortality po aplikaci 100% a 20% dávky insekticidu zařazeny do kategorií rezistence dle IRAC (tab. 1).

V grafu 1 je ukázka citlivosti populací mandelinky bramborové ze sedmi lokalit v ČR k lambda-cyhalothrinu, tau-fluvalinatu, acetamipridu a chlorantraniliprolu. Mortalita larev L2 dosahovala po aplikaci lambda-cyhalothrinu v průměru 4,7 %, po aplikaci tau-fluvalinatu v průměru 13,3 %. Podle kritérií IRAC byly všechny uvedené populace zařazeny do kategorie rezistence 5, tj. vysoce rezistentní (tab. 1).

Citlivost k acetamipridu byla velmi variabilní, mortalita larev se pohybovala od 6,7 % (Vojtovo) do 86,7 % (Obříství) (graf 1). Dle kritérií IRAC byly však všechny populace zařazeny do kategorií 4 a 5, tj. rezistentní a vysoce rezistentní (tab. 1). S ohledem na přísná kritéria IRAC, podle kterých je populace s mortalitou nižší než 100 % již hodnocena jako rezistentní, lze účinnost acetamipridu na část hodnocených populací považovat za dosud dostatečnou.

Všechny hodnocené populace byly vysoce citlivé k chlorantraniliprolu, což dokazuje vysokou účinnost této látky na populace rezistentní vůči pyretroidům i neonikotinoidům. Mortalita larev byla po aplikaci chlorantraniliprolu 100% až na výjimku populace Vojtovo, kde byla 96,7% (graf 1).

Tab. 1: Zařazení populací mandelinky bramborové do kategorií rezistence podle mortality larev L2 po aplikaci vybraných insekticidů (1 = vysoce citlivá, 3 = středně rezistentní, 4 = rezistentní, 5 = vysoce rezistentní)

Graf 1: Mortalita larev L2 mandelinky bramborové ze 7 populací po topikální aplikaci vybraných insekticidů v 100% dávce

Účinnost diamidů na vývojová stadia mandelinky bramborové

Pro hodnocení účinnosti diamidů na larvy L2, L4 a dospělce mandelinky bramborové byl použit požerový test a mortalita larev byla hodnocena po 72 hod.

Diamidy chlorantraniliprole a cyantraniliprole vykazovaly v požerovém testu vysokou účinnost na larvy L2 i L4 (graf 2). Na rozdíl od pyretroidů i neonikotinoidů, kde účinnost významně klesá při aplikaci na vyšší vývojová stadia, je možné očekávat v polních podmínkách vysokou účinnost i pokud se z různých důvodů nestihne nebo není možné provést ošetření na čerstvě vylíhlé larvy.

Účinnost na dospělce je poněkud nižší zejména u chlorantraniliprolu, ale přesto dostatečná, takže aplikace diamidů může napomoci regulovat výskyt dospělců např. po neúčinných aplikacích pyretroidů nebo neonikotinoidů na larvy.

Kontaktní a požerový účinek diamidů na mandelinku bramborovou

Srovnání kontaktního a požerového účinku přineslo zajímavé rozdíly v účinnosti nejen mezi vývojovými stadii, ale také mezi jednotlivými účinnými látkami diamidů.

V požerovém testu byla zjištěna vysoká účinnost diamidů chlorantraniliprolu a cyantraniliprolu na larvy L2 i L4 a dostatečná účinnost na dospělce mandelinek. Naproti tomu kontaktní účinek klesal po aplikaci na vyšší vývojová stadia (graf 3).

Zatímco na larvy L2 byl kontaktní účinek 100% u obou diamidů, po aplikaci na larvy L4 mortalita klesla na 73,3 % (chlorantraniliprole) a 86,7 % (cyantraniliprole). Kontaktní účinek na dospělce byl u obou diamidů velmi nízký, mortalita dospělců nedosáhla ani u jedné látky 10 %.

Graf 2: Účinnost chlorantraniliprolu (CHTP) a cyantraniliprolu (CTP) v 100% registrované dávce na larvy L2, L4 a dospělce mandelinky bramborové v požerovém testu (průměrné hodnoty z dat pro tři populace)

Graf 3: Účinnost chlorantraniliprolu (CHTP) a cyantraniliprolu (CTP) na larvy L2 a L4 a dospělce (D) mandelinky bramborové populace Praha v požerovém testu (požerový účinek) a po topikální aplikaci (kontaktní účinek)

Závěr

Populace mandelinky bramborové v ČR jsou v současnosti vysoce rezistentní vůči pyretroidům a organofosfátům a u řady populací byla také dokladována rezistence vůči acetamipridu ze skupiny neonikotinoidů.

Pro účinnou ochranu pro rok 2022 proti mandelince bramborové tak po zákazu používání thiamethoxamu a thiaclopridu zůstávají diamidy Coragen 20 SC a Benevia, které však mají účinné látky se stejným mechanizmem účinku a jejich střídání mezi sebou tak nenaplňuje požadavky antirezistentní strategie. Každý z uvedených diamidů je povolen proti mandelince použít pouze 1× za sezonu. Při potřebě ošetření proti mandelince 3× za sezonu, která v ranobramborářských oblastech nastává v řadě let, nezbývá než aplikovat každý z diamidů 1× a střídat je s přípravkem SpinTor. Přípravek SpinTor na bázi spinosinů lze používat i v ekologickém zemědělství.

Je třeba urychleně řešit rozšíření spektra účinných látek na mandelinku bramborovou z důvodu dodržování antirezistentní strategie a zajištění ekonomické efektivity ochrany brambor proti tomuto škůdci.

Autoři děkují inspektorům ÚKZÚZ za sběr a zajištění dodání vzorků mandelinek z některých regionů. Testování rezistence bylo provedeno v rámci expertní činnosti pro MZe ČR „Plošný monitoring rezistence vybraných škůdců vůči účinným látkám pesticidů na území ČR v roce 2020 a 2021“. Autoři děkují také Bc. Petru Kolínovi za poskytnutí dat z bakalářské práce o hodnocení účinnosti diamidů na mandelinku bramborovou. Zpracování dat a přípravu publikace umožnila podpora z projektu MZe č. QK1910270.