Mšice broskvoňová na ozimé řepce - aktuální poznatky o její rezistenci a účinnosti vybraných insekticidů

08. 10. 2020 Ing. Tomáš Hovorka, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., Ing. Jitka Stará, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 2482x

Mšice broskvoňová (Myzus persicae, Sulzer) je polyfágní druh, který se živí na širokém spektru rostlinných druhů. Mezi primární hostitele, na kterých mšice. broskvoňová v našich podmínkách přezimuje ve formě vajíčka, patří broskvoň (Prunus persica L.) a kustovnice cizí (Licium halimifolium Mill.). V průběhu roku okřídlení dospělci přeletují na sekundární hostitele, mezi které patří řada plevelných i kulturních druhů rostlin. Hostitelský okruh mšice broskvoňové zahrnuje na celém světě přes 400 druhů rostlin ze 40 čeledí, mezi které patří i řada hospodářsky významných druhů.

Mšice broskvoňová škodí v našich podmínkách buď přímým sáním a produkcí medovice nebo nepřímo přenosem fytopatogenních virů. Mezi tyto viry patří například virus žloutenky vodnice (TuYV), jehož je právě mšice broskvoňová nejvýznamnějším přenašečem. V roce 2016 byla v České republice poprvé zaznamenána její přímá škodlivost způsobená sáním a následnou ztrátou vody a asimilátů v porostech ozimé řepky. Nejvíce poškozené plochy řepky nebo jejich části musely být dokonce zaorány. Pro zabránění opakování plošných poškození porostů řepky v příštích letech je nutné na základě poznatků o rezistenci mšice broskvoňové a účinnosti insekticidů inovovat ochranu proti ní a rozšířit spektrum registrovaných přípravků.

Bionomie a škodlivost mšice broskvoňové

V podmínkách ČR je mšice broskvoňová holocyklická, střídá ve svém životním cyklu partenogenetické generace s pohlavně se rozmnožujícími jedinci. Při partenogenezi dochází ke vzniku nového jedince z pohlavních buněk, aniž by došlo k jejich oplození. Anholocyklické populace, které se rozmnožují pouze partenogeneticky, se u nás vyskytují jen ve vytápěných prostorách (skleníky), kde teplota neklesá pod 0 °C. V přírodě přezimuje mšice broskvoňová ve stadiu vajíček, která jsou odolná vůči mrazům. Na primárních hostitelích probíhá pohlavní rozmnožování. Partenogenetické rozmnožování probíhá na sekundárních hostitelích, mezi které patří řada zemědělských plodin a plevelných rostlin.

Po přezimování migrují mšice z primárních hostitelů na sekundární a mohou se šířit na vzdálenost desítek až stovek kilometrů. Sekundárně se pak mšice šíří během vegetace například z rostlin cukrovky na brambory, plevele nebo vzešlý porost řepky na podzim, kde se zdržují na spodní straně mladých i starších listů. Na cukrovce byla mšice broskvoňová koncem minulého století nejvýznamnějším přenašečem virových žloutenek cukrovky. Při současném omezení použití insekticidních mořidel na osivo cukrovky je pravděpodobný návrat škodlivosti virových chorob a potřeba opětovných foliárních aplikací insekticidů proti mšici broskvoňové na cukrovce.

Rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům

Jak dokladují poznatky ze světa, selektuje mšice broskvoňová velmi rychle rezistenci vůči širokému spektru insekticidů. První rezistence byla u tohoto druhu zaznamenána v roce 1955 vůči organofosfátům. Do roku 2000 přibývaly doklady o rezistenci vůči cyklodienům, karbamátům, od počátku tohoto století vůči pyretroidům a na konci první dekády také vůči neonikotinoidům. V řadě případů byla zaznamenána mnohočetná rezistence, tj. rezistence jedné populace proti několika skupinám látek s různým mechanizmem účinku. Rezistence mšice broskvoňové vůči insekticidům je podmíněna řadou rozličných mechanizmů molekulárních i biochemických.

Poznatky o výskytu rezistence mšice broskvoňové vůči používaným přípravkům v ČR jsou dosud nedostatečné. V tomto příspěvku přinášíme aktualizované informace o účinnosti vybraných přípravků z několika skupin účinných látek, na několik populacích mšice broskvoňové, odebraných v rámci ČR z porostů ozimé řepky

Obr. 1: Mšice broskvoňová v různých fázích vývoje na spodní straně listu řepky

Obr. 2: Charakteristicky zbarvená mšice broskvoňová na listu řepky

Účinnost přípravků na mšici broskvoňovou v roce 2019

V roce 2019 byla z „běžně“ používaných insekticidů v laboratoři VÚRV, v. v. i. hodnocena účinnost přípravků ze skupiny organofosfátů (Reldan 22), pyretroidů (Vaztak Active) a selektivních karbamátů (Pirimor 50 WG) na populace mšice broskvoňové z lokalit napříč ČR, které jsou vyznačené na mapě. Pro hodnocení účinnosti těchto přípravků byla použita modifikovaná metoda IRAC č. 1, tzv. ponořovací test. Laboratorní účinnost insekticidů byla vyjádřena jako mortalita mšic po 24 hodinách od aplikace po korekci na mortalitu v kontrolní neošetřené variantě podle Abbotta (1925). Mortalita v kontrolní variantě byla 0–14% (platí pro všechny zmíněné populace v článku).

U všech hodnocených populací byla v našich testech prokázána rezistence vůči přípravku Vaztak Active s nejnižší mortalitou 26,6 % u populace Troubsko. Nejvyšší mortalita mšice byla v případě přípravku Vaztak Active a 100% koncentrace u populace Rajhrad (80,7 %).

Podobně jako pyretroid Vaztak Active ani selektivní karbamát Pirimikarb nedosáhl ani u jedné námi hodnocené populace 100% mortality. Nejvyšší mortalita (96,8 % a 94,5 %) a lze říci i dostatečná účinnost 100% dávky byla u populací Židovice a Zábřeh (graf 1).

U přípravku Reldan 22, byla naopak mortalita 100%, a to u všech hodnocených populací v případě použití 100% koncentrace.

Mimo výše zmíněných přípravků, byla u tří vybraných populací v roce 2019 hodnocena, také účinnost přípravků Transform (sulfoxaflor), Teppeki (flonicamid) a Movento 150 OD (spirotetramat) v porovnání s přípravkem Pirimor 50 WG (pirimikarb). Pro tyto přípravky byl z důvodu odlišných mechanizmů a délky účinku použit test IRAC č. 19. Laboratorní účinnost insekticidů byla vyjádřena jako mortalita mšic po 72 h (přípravek Transform) a po 120 h (přípravky Teppeki a Movento).

Účinnost přípravku Pirimor 50 WG byla hodnocena testem IRAC č. 1. Po vyhodnocení, byla 100% mortalita u všech tří přípravků (Transform, Teppeki, Movento) a tří populací (graf 2).

Pro porovnání s přípravkem Pirimor 50 WG, byla mortalita po 24 h u populace Šaratice 68,5 %, Ruzyně 16,5 % a Velké Bílovice pouze 9 %. Populace Praha-Ruzyně a Velké Bílovice se vůči přípravku Pirimor 50 WG projevily jako vysoce rezistentní. Rezistence těchto populací je pravděpodobně způsobena intenzivní chemickou ochranou u řady plodin, jako je řepka, brambory a cukrovka. Všechny hodnocené populace byly v předchozích letech hodnoceny jako rezistentní také vůči lambda-cyhalothrinu.

Graf 1: Průměrná mortalita (%) populací mšice broskvoňové po aplikaci přípravků v 100% dávce na podzim 2019

Graf 2: Průměrná mortalita (%) tří populací mšice broskvoňové sebraných v roce 2018 po aplikaci vybraných nových přípravků v 100% dávce

Závěr a doporučení pro ochranu

Výsledky biologických testů prokázaly vysoký stupeň rezistence mšice broskvoňové vůči pyretroidům (Vyztak Active) u všech testovaných populací a vysokou rezistenci u šesti z osmi testovaných populací vůči karbamátům (Pirimor 50 WG). Použití přípravků z těchto dvou skupin účinných látek (pyretroidy, karbamáty) se proti mšici broskvoňové na řepce nedoporučuje.

Přípravek Reldan 22 ze skupiny organofosfátů prokázal u všech testovaných populací 100% účinnost (100% mortalita), avšak není v současné době na ochranu proti mšici broskvoňové do řepky registrován.

Stoprocentní účinnosti (mortality) bylo dosaženo i v případě všech tří testovaných „nových“ účinných látek. Z těchto látek, je nově od loňského roku, registrován přípravek Teppeki (flonicamid), který lze i na základě našich testů do řepky v ochraně proti mšici broskvoňové doporučit. V případě rozšíření registrace lze také doporučit přípravky Transform (sulfoxaflor) a Movento (spirotetramat).

V letošním roce (na podzim) lze také ještě využít přípravku Biscaya 240 OD (thiakloprid), který v minulých letech v našich testech prokázal dobrou účinnost (viz. Agromanuál 8/2019).

Mapa s vyznačením původu testovaných populací mšice broskvoňové; populace sbírané v roce 2019: 1) Buková, 2) Lichnov, 3) Lišice, 4) Litohlavy, 5) Rajhrad, 6) Troubsko, 7) Zábřeh, 8) Židovice; populace sbírané v roce 2018: 9) Praha-Ruzyně, 10) Šaratice, 11) Velké Bílovice

Výsledky byly získány v rámci řešení projektu MZe č. QK1820081.

All foto©T. Hovorka