Mšice na ozimé řepce

22. 10. 2018 Ing. Svatopluk Rychlý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Opava Škůdci Zobrazeno 3061x

Po letech, kdy mšice pro řepku neznamenaly vážnou hrozbu, se situace změnila. Zásadní problém však není výskyt, pro tuto plodinu typické, mšice zelné (Brevicoryne brassicae), ale stal se jím podzimní výskyt mšice broskvoňové (Myzus persicae). S její škodlivostí, která spočívá především ve schopnosti tohoto druhu, přenášet perzistentní viry, se potýkají hlavně pěstitelé sadbových brambor, v minulosti to byli také pěstitelé cukrovky a nově jsou to tedy ti, kteří se věnují produkci řepky.

Začátek

V roce 2015, byly v nově založených porostech řepky na podzim pozorovány slabé výskyty mšice broskvoňové, v tu dobu se ještě nepřikládal těmto výskytům zásadnější negativní vliv. O rok později, již tento druh způsoboval mimořádné škody, a to jak přímo sáním, tak také nepřímo přenosem virů, hlavně viru žloutenky vodnice (TuYV). Extrémně silné napadení porostů především v Čechách mělo mnohdy pro řepky fatální důsledky a některé porosty byly dokonce zaorány. V tu dobu bylo také bezmála 100 % porostů infikováno výše zmiňovaným virem žloutenky vodnice. Bylo zahájeno intenzivní testování řepky za účelem zjištění plošného rozšíření viru a vyhledání odrůd rezistentních či tolerantních k tomuto viru. Průzkum v této oblasti stále pokračuje.

Vegetační sezona 2016/17

Výskyt mšic a následné napadení virózami však nebyl jediný stresující faktor, který na řepku působil. V roce 2016 byly porosty zakládány do velmi suché půdy a nedostatek vláhy je doprovázel celou dobu vzcházení. Dopady sucha byly ještě umocňovány sáním mšic. Další stres zažily porosty v lednu, kdy se vyskytovaly velmi nízké teploty. Na konci března a v dubnu pak přišlo období střídání teplých dní s obdobími, kdy sněžilo, a teploty klesaly pod bod mrazu. Do konce vegetace pak většina porostů strádala nedostatkem vláhy, protože srážky byly velmi nerovnoměrné neboť přicházely ve formě lokálních intenzivních bouřek. Výsledkem kombinace všech stresových faktorů pak byly nízké výnosy řepky.

Vegetační sezona 2017/18

Naopak na podzim roku 2017 byly díky vlhkému září porosty na začátku vegetace dobře zásobovány vláhou, a také situace ve výskytu mšice broskvoňové již nebyla tak vyhrocená. Na většině porostů byly zaznamenány jen její slabé výskyty. Přesto došlo opět k rozšíření viru žloutenky vodnice a to zhruba na třetině ploch. Pro řepku stresující bylo únorové mrazivé počasí s malým množstvím sněhu. Hlavním negativním činitelem v druhé polovině vegetace však je sucho a poměrně vysoké teploty. Řepka velmi brzy kvetla a rostliny jsou nižší než obvykle. Na extrémně suchých místech již nouzově dozrává a obecně to vypadá, že je celá vegetace nejméně o dva týdny napřed proti normálu. Ani letos tedy nelze očekávat vyšší výnosy.

Mšice na řepce

Pro lepší představu si nejdříve zrekapitulujme přelet obou, v současné době nejdůležitějších druhů mšic škodících v řepce.

Mšice broskvoňová

U mšice broskvoňové byl první záchyt v roce 2017 zaznamenán v Čáslavi 4. dubna, jednalo se o jednu samičku a byl to zcela první úlovek tohoto roku. Na zbylých stanicích však byla zachycena až o mnoho dní později, v Lípě a Věrovanech to bylo 13. května a v Žatci a Chrlicích dokonce až v druhé polovině června. Jarní přelet tak byl jen velmi slabý, navíc pozdnější, vrchol letu nastal ve 28. týdnu až 29. týdnu. Migrační vlna byla velmi dlouhá, na všech stanicích ustala až v průběhu listopadu. Nejpozději byla zachycena ve Věrovanech, a to 22. listopadu. Podzimní přelet byl sice výrazně nižší než v roce 2016, přesto byl na všech stanicích nadprůměrný, ale poměrně pozdní. Vyvrcholil až ve 42. týdnu. Pouze ve Věrovanech byl zaznamenán ještě jeden vrchol dříve, a to již v 39 týdnu.

V letošním roce byl první záchyt zaznamenán až 28. dubna v Čáslavi, o dva dny později v Chrlicích, na ostatních stanicích začala létat v průběhu května. Ze začátku sezony to vypadalo, že její záchyty budou jen slabé, během 22. týdne (28. 5.–3. 6.) však nastalo prudké zvýšení letové aktivity, především na moravských stanicích a počty se dostaly nad úroveň dlouhodobých průměrů.

Jak se bude situace dále vyvíjet, záleží na vývoji povětrnosti, tomuto druhu vyhovuje teplé a relativně suché počasí. Na podzim bude třeba bedlivě sledovat jeho rozšíření v porostech řepky.

Graf 1: Mšice broskvoňová - nálet do sacích pastí za celou ČR

Mšice broskvoňová

Mšice zelná

Tento druh je považován za typického škůdce řepky a ostatních brukvovitých rostlin. V posledních letech se škodlivě uplatňuje především na košťálové zelenině.

V loňském roce byl první záchyt učiněn 15. května v Chrlicích, během května nalétla ještě ve Věrovanech, na ostatních lokalitách byla zaznamenána až v průběhu první poloviny června. Kromě Žatce, kde let vrcholil dříve, byla migrace spíše pozdnější, navzdory tomu, že vrcholu bylo dosaženo v Chrlicích a Věrovanech ve 27. týdnu, v Čáslavi o týden později a v Lípě a Žatci let kulminoval až ve 29. týdnu. Ve Věrovanech a zvláště pak v Chrlicích byl zaznamenán podprůměrný přelet, na rozdíl od ostatních stanic, kde se po letech dostal vysoko nad průměr. Pozdnější migraci odpovídaly i výskyty na poli, zaznamenány byly až těsně před sklizní řepky. Velmi silné záchyty v létě, v období sklizně, byly zjišťovány také v Lambersových miskách.

Podzimní přelet byl mimořádně slabý a poměrně pozdní, v Chrlicích vrcholil od 37. do 38. týdne, v Čáslavi, Věrovanech a Žatci ve 39. týdnu a v Lípě dokonce až ve 42. týdnu. Poslední záchyt byl zaznamenán na stanici Chrlice 29. října, šlo o jednoho samečka. Navzdory slabým přeletům byly v nových porostech řepky výskyty zaznamenány, ale výrazně je převyšovalo osazení mšicí broskvoňovou.

V letošním roce začala mšice zelná přelétat poměrně brzy, první záchyty byly zaznamenány ve Věrovanech a Žatci 13. května a v následujících 14 dnech nalétla i na zbylých stanicích. Obdobně jako u mšice broskvoňové, se během 22. týdne prudce zvýšily její záchyty, její přelet je velmi časný a pro tuto dobu také nadprůměrný. V porostech se objevila také dříve, než je obvyklé, první kolonie byly pozorovány na konci 21. týdne, což koresponduje se zahájením přeletu. Přezimuje totiž přímo na ozimé řepce, výskyty tak předcházejí přeletům na rozdíl od některých jiných druhů, kde dochází k přezimování na dřevinách a do porostů migrují až po ukončení vývoje na zimním hostiteli. Navzdory časným výskytům, nedochází v řepce k hospodářským škodám, je patrné, že výskyty mají souvislost s rychlejším vývojem vegetace.

Bude-li trend nárůstu počtů tohoto druhu pokračovat, je třeba sledovat výskyty v brukvovité zelenině, kde by mohlo velmi rychle začít docházet ke škodlivosti.

Graf 2: Mšice zelná - nálet do sacích pastí za celou ČR

Mšice zelná

Závěr

Řepka je v posledních letech vystavena velkému množství stresových faktorů. Nejdůležitější z nich je sucho. Napadení mšicemi ještě zesiluje jeho negativní účinky, a to z důvodu odčerpáváním rostlinných šťáv, ale také přenosem virů, jmenovitě viru žloutenky vodnice (TuYV), který rovněž zintenzivňuje negativní dopady komplexu stresů na výnos semene řepky.

Aktuální situaci ve vývoji letové aktivity mšic je možné sledovat na webových stránkách www.ukzuz.cz na odkaze Aphid Bulletin a informace o chorobách a škůdcích řepky i ostatních plodin pak na Rostlinolékařském portálu.