Chemap Agro s.r.o.

Mšice na ozimé řepce

04. 11. 2020 Ing. Svatopluk Rychlý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Opava Škůdci Zobrazeno 587x

Řepka ozimá je napadána celou řadou škůdců, mezi ně patří, samozřejmě, také mšice. Typickým druhem škodícím na této plodině je mšice zelná (Brevicoryne brassicae), na podzim má však větší význam výskyt mšice broskvoňové (Myzus persicae), která se kromě přímých škod sáním významněji podílí na přenosu virů, především viru žloutenky vodnice (TuYV). Dalším druhem, jehož četnost výskytů se v posledních letech na řepce zvyšuje je mšice trýzelová (Lipaphis erysimi).

Proseeds

Mšice trýzelová

Je 1,4–2,4 mm velká mšice šedozelené, nažloutlé nebo až olivově zelené barvy se dvěma řadami tmavých pásů na hřbetní straně těla, které se na konci zadečku spojují do jednoho (obr. 1). Povrch těla je navíc pokryt voskovými výpotky (podobně jako u mšice zelné, se kterou je často zaměňována). Jasným rozpoznávacím znakem je délka a tvar sifunkuli, které jsou výrazně delší a mají válcovitý tvar na rozdíl od krátkých soudečkovitých sifunkuli u mšice zelné. Jedná se o monocyklický druh, to znamená, že obdobně jako zmiňovaná mšice zelná nestřídá hostitele, nýbrž saje jen na rostlinách z čeledi Brassicaceae. Podle literatury preferuje především řepku a hořčici, naopak na brukvovité zelenině nebyla zatím pozorována. Vyskytuje se hlavně na spodní straně listů, mladých výhonech a květenstvích.

Kromě přímých škod sáním se uplatňuje jako vektor rostlinných virů především viru mozaiky vodnice (TuMV), viru mozaiky květáku (CaMV), ale i viru žloutenky vodnice (TuYV).

Obr. 1: Mšice trýzelová
Obr. 1: Mšice trýzelová

Mšice zelná

Je 2,1–2,4 mm velká, šedozelená, pokrytá voskovými výpotky (obr. 2). Sifunkuli, jak už bylo zmíněno, jsou krátké soudečkovité. Je monocyklická. Škodí sáním na brukvovitých rostlinách včetně košťálové zeleniny.

Pro porosty řepky je stanoven práh hospodářské škodlivosti na 10 % napadených rostlin (v období před květem a v době květu, do fáze 69 BBCH). Ovšem porosty se většinou v období před dozráváním neošetřují, protože je velké nebezpečí poškození porostů pojezdem mechanizace.

Pro brukvovitou zeleninu je stanoven práh hospodářské škodlivosti na 3 % a více rostlin s výskytem mšice zelné nebo při začátku tvorby kolonií.

V roce 2019, jak je vidět v grafu 1, byly přelety mšice zelné podprůměrné, a to během jarní i podzimní letové vlny. Škodlivé výskyty nebyly téměř zaznamenány. Obdobně je tomu také letos. V porostech bylo možné kolonie pozorovat od poloviny května, práh hospodářské škodlivosti byl překročen jen na minimu lokalit (viz mapka 1). První záchyt okřídlené samičky byl zaznamenán v Chrlicích 17. května, na ostatních lokalitách začala létat až v červnu, záchyty jsou zatím mimořádně slabé. Vzhledem k vývoji počasí i průběhu vegetace se neočekává, že by v řepce mohla ještě škodit, slabé riziko však přetrvává pro brukvovitou zeleninu, na kterou nyní migruje.

Graf 1: Letová aktivita mšice zelné (Brevicoryne brassicae) - celá ČR
Graf 1: Letová aktivita mšice zelné (Brevicoryne brassicae) - celá ČR

Mapa 1: Výskyt mšice zelné (Brevicoryne brassicae) v květnu 2020
Mapa 1: Výskyt mšice zelné (Brevicoryne brassicae) v květnu 2020

Obr. 2: Mšice zelná
Obr. 2: Mšice zelná

Mšice broskvoňová

Tato 1,4–2,5 mm velká mšice má variabilní zbarvení, od zelené po růžovou (obr. 3). Pro tento druh jsou typické výrazné čelní hrboly a dlouhé ve druhé třetině zduřelé sifunkuli. Okřídlená samička má na zadečku charakteristicky tvarovanou skvrnu. Přezimuje jako vajíčko na broskvoni, ale výjimečné nejsou ani anholocyklické kmeny (vývojový cyklus nezahrnuje sexuální generaci, mšice se celoročně množí pouze partenogeneticky), které přečkají zimu ve sklepích nebo bramborárnách, popřípadě za mírných zim, jako tomu bylo letos, i ve venkovním prostředí. Je dicyklická, letními hostiteli jsou brukvovité, lilkovité, hvězdnicovité a bobovité rostliny, ale také trávy, vinná réva, bez a mnoho dalších druhů rostlin. Je efektivním přenašečem rostlinných virů včetně těch na řepce.

Práh škodlivosti je stanoven jen pro podzimní období, a je to 30 % napadených rostlin. Insekticidní ochranu je ovšem vhodné provést rychle už při malém výskytu mšic v porostu a podle potřeby ji opakovat. Při rozmnožení přirozených nepřátel je naopak důležité zvážit, zda přirozená regulace nebude účinnější než insekticidní ošetření.

Na podzim minulého roku byly zaznamenány škodlivé výskyty v řepce na různých lokalitách napříč celou republikou (viz mapka 2). Rozbory vzorků bylo zjištěno u zhruba 50 % vzorků napadení virem žloutenky vodnice. Přelet zaznamenaný pomocí sacích pastí byl nadprůměrný, vrchol migrace nastal ve 43. týdnu (začátek třetí dekády října), proti průměru byl sice pozdnější, přesto díky průběhu počasí měly vejcorodé samičky dostatek času k vývoji a nakladení vajíček. Navíc při mírném průběhu zimy byly na rostlinách řepky pozorovány životaschopné anholocyklické samičky v celé jejím průběhu až do poloviny března. Na jaře byly první okřídlené samičky v sacích pastech zachyceny 2. dubna na stanici Věrovany a vypadalo to, že jarní migrace bude velmi silná, díky nestabilnímu počasí s chladnými rány se však vývoj zbrzdil a pravidelné přelety začaly až od 23. týdne (začátek června). Jak je patrné z grafu 2 hodnoty záchytů se záhy po zahájení migrace dostaly nad úroveň dlouhodobého průměru.

Během jarního období není výskyt mšice broskvoňové pro řepku zásadní. Uplatňuje se v jiných plodinách, letos jsou její silné nálety zaznamenány v Lambersových miskách umístěných v sadbových bramborách a její výskyty byly na jaře zaznamenány na brukvovité a plodové zelenině. Její škodlivost v řepce bude možné očekávat opět až na podzim, rozhodující bude vývoj povětrnosti během léta a na podzim. Nejškodlivější výskyty byly zaznamenány v roce 2016, kdy bylo sucho a velmi teplo v době vzcházení porostů. Silné výskyty umocňovaly stres suchem a některé porosty byly zcela zničeny a musely být zaorány. Současný vývoj počasí je rozdílný. Situace bude dále monitorována a aktuální vývoj bude možné sledovat na Rostlinolékařském portále a na webových stránkách ÚKZÚZ na záložce Aphid Bulletin.

Graf 2: Letová křivka mšice broskvoňové (Myzus persicae) - celá ČR
Graf 2: Letová křivka mšice broskvoňové (Myzus persicae) - celá ČR

Mapa 2: Výskyt mšice broskvoňové (Myzus persicae) na podzim 2019
Mapa 2: Výskyt mšice broskvoňové (Myzus persicae) na podzim 2019

Obr. 3: Mšice broskvoňová
Obr. 3: Mšice broskvoňová

Ochrana proti mšicím

Jako preventivní opatření se doporučuje včasné zapravení posklizňových zbytků brukvovité zeleniny, dodržování osevních postupů a izolačních vzdáleností od porostů řepky. Důležité je i odstraňování plevelů, vyvážené hnojení (dostatečná zásoba draslíku naopak nepřehnojování dusíkem). Pro nižší tlak škůdců je využitelná i precizní agrotechnika řepky (dřívější termín výsevu a kvalitní příprava půdy), samozřejmě také podpora přirozených nepřátel - pestřenky, slunéčka s mnoho druhů z řádu blanokřídlých (Hymenoptera). Zejména při slabém výskytu (který je však z hlediska přenosu virů také nebezpečný), je účinnost přirozených nepřátel vysoká. Všechna uvedená opatření zvyšují vitalitu porostu, důležitou pro boj s abiotickými a biotickými faktory v závěru vegetace.

Pro insekticidní regulaci je možné využít registrované přípravky ze skupiny pyretroidů (deltamethrin, lambda-cyhalothrin) nebo karbamátů (pirimicarb), které působí rychle, ale krátkodobě a jejich aplikace musí být často i několikrát opakována. Je třeba mít na paměti, že při vyšších teplotách jsou méně účinné. Neonikotinoidy (thiacloprid - jeho možnost použití je do spotřebování zásob) vzhledem k pomalejšímu nástupu účinnosti, není vhodné používat proti mšicím v podzimním období, kdy je naopak možné použití přípravků na bázi účinné látky flonicamid.

Seznam použité literatury u autora.

Související články

Hraboš polní zůstává stále problémem v našem zemědělství

02. 12. 2020 Doc. RNDr. Marta Heroldová, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 169x

Škodcovia kapustovín (4): Škodcovia poškodzujúci listy rastlín

30. 11. 2020 Ing. Ján Tancik, PhD.; Ecophyta, s. r. o., Nitra Škůdci Zobrazeno 148x

Dřepčík olejkový a jeho citlivost k insekticidům

06. 11. 2020 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 709x

Invazní škůdci ovocných plodin v ČR

29. 10. 2020 Ing. Jana Ouředníčková, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 584x

Mšice broskvoňová na ozimé řepce - aktuální poznatky o její rezistenci a účinnosti vybraných insekticidů

08. 10. 2020 Ing. Tomáš Hovorka, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., Ing. Jitka Stará, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 853x

Další články v kategorii Škůdci

detail