BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2017

13. 12. 2017 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Opava Škůdci Zobrazeno 2724x

Mšice jsou drobný hmyz živící se sáním rostlinných šťáv, proto je mnoho druhů považováno za výrazně škodlivé. Škody způsobené sáním mohou být značně vysoké a mnohdy jimi dochází k přímým škodám, ale závažnější je přenos rostlinných virů těmito vektory. Ze známých cca 5000 druhů mšic, žije v České republice jen asi 780. Za vážné škůdce v zemědělství, lesnictví a zahradnictví je považováno přibližně 30 z nich.

Varistar

Monitoring mšic

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský se již od roku 1992 věnuje monitoringu mšic na území České republiky pomocí sacích pastí Johnson-Taylor. Tyto pasti byly vybudovány tak, aby zachycovaly letovou aktivitu mšic v hlavních pěstitelských oblastech. Sací pasti jsou tedy stacionární zařízení, výšky 12,2 m, zbudovány na 4 lokalitách: Čáslav, Chrlice, Lípa, Věrovany a Žatec. Údaje z této ucelené sítě slouží jako prognóza letu. Sací pasti ale nemohou nahradit vizuální kontrolu napadených rostlin ani jiný monitorovací systém. Letová aktivita mšic se dále sleduje také v porostech sadbových brambor, a to Lambersovými miskami. Takto získané údaje slouží již jako signalizace v porostech. Misky jsou umístěny na 4 lokalitách: Březová u Opavy, Karlovy Vary, Lípa a Pelhřimov. Veškeré získané záchyty jsou analyzovány v Diagnostické laboratoři Opava a následně pravidelně zveřejňovány v Aphid Bulletinu, který se za poslední dva roky výrazně rozrostl o nově sledované druhy.

Použitá literatura je dostupná u autora.
Rozložení sacích pastí a Lambersových misek

Zhodnocení dosavadní letové aktivity v roce 2017

V prognóze výskytu mšic na jaro roku 2017 se předpokládal silný výskyt mšice broskvoňové, podobně tomu tak mělo být i u mšice řešetlákové. U obilních mšic se očekávaly na základě podzimní migrační vlny silné výskyty mšice střemchové, ale pouze průměrné výskyty kyjatky osenní a podprůměrné výskyty kyjatky travní. Podobně se očekával přelet i u mšice zelné, jenž měl být nízký nebo maximálně průměrný. U mšice makové se předpokládalo, že za příznivých podmínek na jaře, hrozí nadprůměrné výskyty, a to díky silnému osazení vajíčky na zimních hostitelích. U mšic přezimujících na švestkách (mšice slívová, mšice švestková a mšice chmelová) se kvůli nadprůměrné migraci, daly očekávat nejméně průměrné výskyty, a to i přesto, že osazení vajíčky bylo slabé.

Uplynulá zima nebyla tak mírná jako zimy v předešlých 3 letech. Chladný byl obzvláště leden, kdy teploty klesaly k -20 °C. To vedlo s největší pravděpodobností k úplné destrukci anholocyklických kmenů, které se na jaře již neuplatnily (mšice broskvoňová). Podobně studený průběh trval ještě v první dekádě února, zbytek měsíce pak již byl teplejší, obdobně tomu bylo i v březnu, teprve v jeho závěru se prudce oteplilo, kdy denní maxima vystupovala nad 20 °C. V tomto období často padaly teplotní rekordy. Srážkově byla zima podnormální, jen lokálně byly, především v únoru, zaznamenány nadprůměrné srážky. Tento průběh povětrnostních podmínek velmi ovlivnil vývoj mšic.

Jarní letová vlna se projevovala poměrně velice brzy nadprůměrně, a to již od 19. týdne a svou početností rostla a udržovala si nadprůměr až do 23. týdne. Poté stavy záchytů výrazně klesly a byly hluboko pod dlouhodobým normálem, ale srovnatelné s loňskými přelety. Nesplnily se tedy prognózy pro mšici broskvoňovou, stejně tak i pro mšici střemchovou, kyjatku osenní a mšici švestkovou. Naopak právě tyto podmínky svědčily mšici zelné a mšici chmelové, u kterých byly zaznamenány silné přelety. Prognóza u ostatních druhů mšic se vyplnila. Lokálně také docházelo k přemnožování různých druhů mšic.

Podzimní letová vlna je zpočátku slabší než udává dlouhodobý normál, ale během 38. týdne se již hodnoty vracejí k normálu a v dalším týdnu migrace vrcholí více než dvounásobným množstvím odchytu k průměru. Podílí se na tom hlavně mšice střemchová, která tvoří převážnou většinu mšic ve vzorcích, a to i během 42. týdne, jenž je také výrazný svou početností.

Silný jarní výskyt mšice jabloňové (Aphis pomi) dělal starosti mnoha sadařům
Silný jarní výskyt mšice jabloňové (Aphis pomi) dělal starosti mnoha sadařům

Lokální přemnožení mšice rybízové (Cryptomyzus ribis) na jihu Moravy
Lokální přemnožení mšice rybízové (Cryptomyzus ribis) na jihu Moravy

Mšice svízelová (Dysaphis pyri) může i při lokálním přemnožení způsobit vážné škody na hrušni
Mšice svízelová (Dysaphis pyri) může i při lokálním přemnožení způsobit vážné škody na hrušni

Mšice maková (Aphis fabae) je známá také jako jeden z největších polyfágů, nejrůznější plevelné rostliny slouží jako rezervoáry tohoto škůdce
Mšice maková (Aphis fabae) je známá také jako jeden z největších polyfágů, nejrůznější plevelné rostliny slouží jako rezervoáry tohoto škůdce

Letová aktivita vybraných druhů mšic

Podívejme se na druhy, které se nejvýznamněji podílely na letošních přeletech.

Kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum) je vektorem více než 30 druhů rostlinných virů. Výskyt je prokázán nejméně na 203 druzích rostlin (hrách, čočka, fazol, jetel, vojtěška aj.). Sáním mšic dochází k menšímu nasazení lusků a stejně tak menší velikosti semen, tím dochází k celkově nižším výnosům. Vyskytují se již na vyvíjejících se listech a pupenech, kde často dochází k jejich vážnému poškozování. Rostliny následně slabě raší, jsou oslabené a neprosperují. Ochrana: Vhodný je co nejrannější výsev, čímž rostliny nabývají přirozenou odolnost k napadení mšicemi a rostlinnými viry. Dobrou volbou je také výběr rezistentnějších odrůd. Podporu přirozených nepřátel lze uskutečnit použitím selektivního insekticidu. Jako prevence se doporučuje neprovádět výsevy v blízkosti hostitelských rostlin. Jarní letová aktivita byla dlouhodobě pod normálem. Vrchol jarní migrace nastal během 27. týdne, což je o týden později než udává dlouhodobý průměr. Nadprůměrné přelety trvaly 3 týdny a poté stavy záchytů významně poklesly. Podzimní migrace je výrazně slabší než loňská, ale místy nadprůměrná.

Mšice maková (Aphis fabae) je vektorem více než 40 druhů rostlinných virů. Výskyt je prokázán nejméně u 1158 druhů rostlin (zimní hostitelé: brslen, kalina, pustoryl; letní hostitelé: řepa, brambor, tykev, pastinák, fazole, bob, réva, meruzalka, hrušeň aj.). Sáním mšic dochází k zakrnění rostlin, ale při silném napadení mohou rostliny odumírat. Nejvíce jsou ohroženy mladé porosty. K přemnožení obvykle dochází po časném náletu mšic, za suchého a teplého počasí. Ochrana: Pro snížení škodlivosti se doporučují agrotechnická opatření, jež podporují rychlé a rovnoměrné vzcházení porostů. Při mezerovitosti či zaplevelení se situace může dramaticky zhoršit. Vynechání širokospektrých insekticidů se podpoří přirození nepřátele. Jarní letová aktivita byla od 19. do 23. týdne výrazně nadprůměrná, poté stavy záchytů klesají a jsou průměrné až podprůměrné. Podzimní migrace je slabě podprůměrná.

Mšice řešetláková (Aphis nasturtii) je vektorem více než 15 druhů rostlinných virů. Výskyt je prokázán nejméně u 235 druhů rostlin (zimní hostitel: řešetlák; letní hostitelé: zelenina, brambory, řepa aj.). Sáním na rubu listů způsobují jejich deformace, typické je svinování. Mšice jsou poměrně dobře odolné vůči mrazu. Ochrana: Podpora přirozených nepřátel. Ochrana je nutná hlavně u sadbových brambor. Jarní letová aktivita byla během dvou týdnů (21.–22. týden) vysoce nadprůměrná, poté prudce klesla a následně se držela výrazně pod dlouhodobým průměrem. Významný přelet byl zaznamenán ještě během 37. týdne.

Mšice zelná (Brevicoryne brassicae) je vektorem 17 druhů rostlinných virů. Výskyt je prokázán nejméně u 156 druhů rostlin (kapusta, zelí, květák, řepka aj.). Největší škody jsou způsobeny sáním mšic na květenstvích a šešulích. Tím dochází ke ztrátám na výnosech semen a tržním znehodnocení rostlin. Napadená místa žloutnou, kroutí se, zasychají a nakonec opadávají. Listy mohou zkadeřavět. Ochrana: Nutností je rychlé rozdrcení a kvalitní zaorání posklizňových zbytků. Intenzitu napadení lze omezit závlahovým postřikem. Odolnější rostliny jsou ty, které nejsou přehnojené dusíkem, ale jsou dostatečně zásobeny draslíkem. Uplatňuje se také podpora přirozených nepřátel. V zahraničí se uplatňuje i entomopatogenní houba Beauveria bassiana. Začátek letové aktivity byl výrazně pod dlouhodobým normálem. Až od 27. do 30. týdne se odchyty dostaly významně nad normál. Vrcholem byl 30. týden, který je o tři týdny později než obvykle, ale má více než dvounásobnou početnost.

Mšice chmelová (Phorodon humuli) je vektorem několika závažných rostlinných virů. Výskyt je prokázán nejméně u 24 druhů rostlin (zimní hostitel: slivoň; letní hostitelé: chmel aj.). Mšice způsobují velké škody sáním na listech či šišticích (čímž dochází k jejich znehodnocování). Napadení se projevuje tím, že listy prosvítají, později při silném napadení se kroutí po okraji směrem dovnitř. Ochrana: Ošetření v době, kdy se mšice dostanou do hlávek, již není efektivní. Podpora přirozených nepřátel. Ve Francii se uplatňuje chov zlatooček a slunéček (Harmonia axyridis) ve chmelnicích. V Polsku se osvědčilo použití parazitoidů Aphidius colemani. S omezeným účinkem lze použít i entomopatogenní houby Verticillium lecaniiBeauveria bassiana. Samotná biologická kontrola je pravděpodobně nedostatečná pro kontrolu mšic, ale představuje důležitou součást integrovaných přístupů k ochraně proti škůdcům, kde je minimalizováno používání insekticidů. Výrazná letová aktivita byla zaznamenána pouze během 21.–22. týdne, kdy hodnoty odchytů byly překročeny více než čtyřnásobně než udává normál.

Mšice střemchová (Rhopalosiphum padi) je vektorem nejméně 15 rostlinných virů. Výskyt je prokázán nejméně u 260 druhů rostlin (zimní hostitel: střemcha; letní hostitelé: traviny a obilniny). Při silném napadení obilnin mšicemi dochází k redukci zrn v klase, což vede ke snížení výnosů. Ohroženy jsou zejména řídké porosty. Příznakem napadení je svinování a žloutnutí listů. Ochrana: V praxi lze uplatnit zejména podporu zapojenosti porostů a raného zrání. Důležité je také nepřehnojování dusíkem. Ponechání rostlinných pásů či ploch živých plotů, může snížit riziko rychlého přemnožení, protože ty slouží jako úkryt dravého hmyzu. V biologické kontrole se uplatňuje mnoho predátorů a parazitoidů, např. mšicomaři Aphidius ervi, A. rhopalosiphiA. uzbekistanicus. V území bývalého Sovětského svazu a Finska se od 70. let uplatňuje bejlomorka Aphidoletes aphidimyza. Také se zkoumal potenciál dvou houbových patogenů: Verticillium lecaniiBeauveria bassiana. V zahraničí je registrována řada biopreparátů formulovaných na bázi konidií nebo blastospor a využívaných v praktické biologické ochraně. Letošní jarní letová vlna byla velice podprůměrná, ale srovnatelná s tou loňskou. Podzimní letová vlna je naopak extrémně vysoká, podílí se na ní hlavně její vrchol během 39. týdne, ale přelety byly nadprůměrné již o týden dříve. Tyto záchyty tvoří hlavní podíl celkových záchytů mšic během podzimní migrace.

Graf 1: Letová aktivita mšic v České republice
Graf 1: Letová aktivita mšic v České republice

Graf 2: Letová aktivita kyjatky hrachové (Acyrthosipon pisum) v ČR
Graf 2: Letová aktivita kyjatky hrachové (Acyrthosipon pisum) v ČR

Graf 3: Letová aktivita mšice makové (Aphis fabae) v ČR
Graf 3: Letová aktivita mšice makové (Aphis fabae) v ČR

Graf 4: Letová aktivita mšice řešetlákové (Aphis nasturtii) v ČR
Graf 4: Letová aktivita mšice řešetlákové (Aphis nasturtii) v ČR

Graf 5: Letová aktivita mšice zelné (Brevicoryne brassicae) v ČR
Graf 5: Letová aktivita mšice zelné (Brevicoryne brassicae) v ČR

Graf 6: Letová aktivita mšice chmelové (Phorodon humuli) v ČR
Graf 6: Letová aktivita mšice chmelové (Phorodon humuli) v ČR

Graf 7: Letová aktivita mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) v ČR
Graf 7: Letová aktivita mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) v ČR

Závěr

Současný stav záchytu v sacích pastech (42. týden) je způsoben hlavně vysokým podílem mšice střemchové. V dalším týdnu se očekává mírné snižování stavu, ale vzhledem k přívětivým podmínkám k letu, nebude patrně výrazné. Další průběh podzimní letové vlny bude dále monitorován, proto doporučujeme sledovat aktuální změny letu. Veškeré informace o letu mšic, lze nalézt na webových stránkách www.ukzuz.cz v Aphid Bulletinu.

Použitá literatura je dostupná u autora.

Použitá literatura je dostupná u autora.

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2017

Rozložení sacích pastí a Lambersových misek
Silný jarní výskyt mšice jabloňové (Aphis pomi) dělal starosti mnoha sadařům
Lokální přemnožení mšice rybízové (Cryptomyzus ribis) na jihu Moravy
Mšice svízelová (Dysaphis pyri) může i při lokálním přemnožení způsobit vážné škody na hrušni
Mšice maková (Aphis fabae) je známá také jako jeden z největších polyfágů, nejrůznější plevelné rostliny slouží jako rezervoáry tohoto škůdce

Související články

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 446x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 436x

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 405x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 612x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 389x

Další články v kategorii Škůdci

detail