Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2020

13. 02. 2021 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 1630x

Mšice jsou drobný savý hmyz, který bývá často považován za vysoce škodlivý v zemědělství, zahradnictví i lesnictví. Škody jsou způsobeny přímým sáním na rostlinách. Nejčastěji jde o listy, ale význam mají i pro plody, květenství a kořeny. Významnější jsou ovšem nepřímé škody, způsobené přenosem rostlinných virů.

Studium mšic je poměrně velice složité i pro jejich vývojové cykly (holocyklické vs. anholocyklické, monocyklické vs. dicyklické, jednoleté vs. víceleté), které mohou být pozměněny dle daných přírodních podmínek. Celosvětově je popsáno cca 5 000 druhů mšic, v České republice se druhová početnost uvádí na cca 780 druhů a stále roste díky novým invazním druhům. Celkově je za vážné škůdce v našich podmínkách považováno přibližně jen asi 30 druhů.

Monitorování letu mšic na území České republiky provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský od roku 1992 až doposud. V ČR je pouze jediným subjektem, který dlouhodobě provozuje takto ucelenou síť sacích typu pastí Johnson-Taylor (obr. 1). Sací pasti jsou stacionární zařízení výšky 12,2 m a jsou vybudovány na pěti lokalitách: Čáslav, Dobřichovice, Chrlice, Lípa a Věrovany. Údaje získané z ucelené sítě sacích pastí, se používají k vytváření prognóz letu mšic.

Tato metoda, ale nemůže nahradit vizuální kontrolu napadených rostlin ani jiný signalizační systém. V porostech sadbových brambor se speciálně sleduje ještě letová aktivita mšic, a to pomocí Lambersových misek. Údaje z Lambersových misek, slouží jako konkrétní signalizace škůdců v porostech. Misky jsou umístěny na čtyřech lokalitách (vždy po dvou): Březová u Opavy, Krásné Údolí, Lípa u Havlíčkova Brodu a Písek.

Veškeré záchyty mšic z pastí i misek jsou průběžně analyzovány v Laboratoři diagnostiky škodlivých organizmů rostlin Opava a následně pravidelně zveřejňovány v Aphid Bulletinu. Od roku 2016 se Aphid Bulletin každoročně rozrůstal o další významné druhy. V letošním roce byly přidány mšice kukuřičná (Rhopalosiphum maidis) a kyjatka obilná (Sitobion fragariae). Tímto rozšiřováním se diagnostická činnost postupně přibližuje ke světovému standardu v množství diagnostikovaných druhů.

Mapa: Rozložení sacích pastí a Lambersových misek

Zhodnocení dosavadní letové aktivity v roce 2020

Prognóza předpokládala nadprůměrné jarní přelety pro kyjatku osení, mšici švestkovou na Moravě, mšici chmelovou v Čechách. Dále uváděla průměrnou migraci pro mšici makovou, mšici střemchovou, mšici broskvoňovou a mšice rodu Dysaphis. Podprůměrný přelet byl očekáván pro mšici řešetlákovou, mšici slívovou a kyjatku travní.

Uplynulá zima byla teplotně nadprůměrná s průměrnými srážkami. Během ledna bylo sucho, ale únor byl však již na srážky bohatší. Sněhová pokrývka byla povětšinou jen slabá, a to i ve vyšších polohách. Zásoby vody v půdě byly proto velice nerovnoměrné. Některé lokality měly vláhy dostatek, ale na mnoha místech se brzy projevovaly příznaky sucha. Po celé zimní období nebyly zaznamenány žádné výraznější mrazivé periody a nejnižší teploty klesly k -15 °C. Takto nízké teploty byly zaznamenány až v březnu, kdy došlo k poškození květů, především peckovin (nejvíce utrpěly meruňky). Počasí svým průběhem umožnilo velmi časné setí jarních obilnin. Veškerý průběh povětrnostních podmínek během zimy samozřejmě ovlivňuje vývoj mšic v jarních měsících. Kvůli tomuto mírnému průběhu zimy, přežila pravděpodobně většina anholocyklických kmenů mšic. Svědčí o tom odchyty v sacích pastech, a také přítomnost samců v jarním období. Jedná se o anomálie, které se občas vyskytují, a to především po mírné zimě. Ale kvůli mrazivým ránům došlo k částečné redukci počtu, navíc se zpomalil i počáteční vývoj zakladatelek, jejich potomci se začali objevovat až v druhém dubnovém týdnu.

Jarní letová aktivita se projevovala velmi silně již od jejího počátku, tzv. že od 18. do 21. byly stavy záchytů nadprůměrné, ale další odchyty již výrazně klesaly (22. týden) vlivem proměnlivého počasí, tj. dešťů a velmi nízkých nočních teplot (4 °C). Poté se ještě na dva týdny stavy vrátily k normálu, ale následně došlo k prudkému poklesu hluboko pod dlouhodobý normál. Během 25. až 31. týdne se vyskytovalo pravidelně počasí bohaté na srážky. Tyto bouřky s vytrvalými dešti a zpočátku také chladné noci (jen kolem 10 °C), silně retardovaly další vývoj kolonií. V 32. týdnu nastaly pro změnu tropické teploty, a to znamenalo, pravidelný pokles aktivity kolonií mšic.

Odchyty z Lambersových misek neukazují na extrémní hodnoty, tak jako v předcházejících letech. Významné odchyty se odehrály hlavně v rozmezí 22. až 25. týdne, na což měly největší vliv mšice rodu Cavariella, dále pak mšice rodu Aphis, mšice broskvoňová, mšice slívová a mšice maková.

Prognózy se vyplnily následovně: Mšice chmelová měla opravdu nadprůměrný jarní let a mšice maková migrovala během jara silněji, než uvádí průměr. Podobně tomu bylo u mšice broskvoňové, která měla krátkou nadprůměrnou migraci (23.–26. týden). Mšice rodu Dysaphis již zpočátku migrovaly nadprůměrné, což vedlo až k extrémnímu přeletu (24. týden). Prognóza nadprůměrných odchytů pro kyjatku osenní a mšici švestkovou se nenaplnila, stejně tak ani průměrná migrace pro mšici střemchovou. Prognózy slabé jarní migrace pro kyjatku travní se vyplnily, ovšem pro mšici řešetlákovou a mšici slívovou se vyplnily jen částečně či se nevyplnily vůbec.

Podzimní letová vlna se zpočátku formovala velmi slabě, ale od 37. týdne se vývoj přeletu vrací k normálu, také díky vhodným povětrnostním podmínkám. Následovaly velmi silné až extrémní přelety (39. týden). Hodnoty byly natolik vysoké, že o 174 % překročily obvyklý vrchol letu.

Mšice maková (Aphis fabae) na kukuřici s mravenci, kteří je chrání

Mšice rodu Dysaphis na hrušni s larvou slunéčka

Mšice rodu Cavariella na bolševníku

Letová aktivita vybraných druhů mšic

Následně budou uvedeny druhy, které se nejvýznamněji podílely na letošní migraci s krátkou charakteristikou a možností ochrany rostlin. Samotná biologická kontrola je pravděpodobně nedostatečná pro kontrolu mšic, ale představuje důležitou součást integrovaných přístupů k ochraně proti škůdcům, kde je minimalizováno používání insekticidů.

Graf 1: Letová aktivita mšic v sacích pastech a Lambersových miskách v České republice

Mšice maková

Mšice maková (Aphis fabae) je vektorem více než 40 druhů rostlinných virů. Výskyt je prokázán nejméně u 1 158 druhů rostlin (zimní hostitel: brslen, kalina, pustoryl; letní hostitelé: zelenina (řepa, brambor, celer, mrkev, okurka, paprika, rajče), luštěniny (fazole, bob), ovoce (hrušeň, jabloň, jahody, réva, moruše) a mnoho dalších). Jedná se o nejpolyfágnější druh mšice v ČR. Sáním mšic dochází k zakrnění rostlin, ale při silném napadení mohou rostliny odumírat. Nejvíce jsou ohroženy mladé porosty. K přemnožení obvykle dochází po časném náletu mšic, za suchého a teplého počasí. Dochází k častému lokálnímu přemnožení.

Ochrana: Pro snížení škodlivosti se doporučují agrotechnická opatření, jež podporují rychlé a rovnoměrné vzcházení porostů. Při mezerovitosti či zaplevelení se situace často rychle dramaticky zhoršuje, protože se zde nachází řada vhodných hostitelských rostlin. Vynechání širokospektrých insekticidů se podpoří přirození nepřátele.

Jarní letová aktivita začala již od 17. týdne mírně nadnormálními záchyty a mezi 23.-24. týdnem došlo k extrémním odchytům (vrchol během 23. týdne byl o 460 % vyšší než nejvyšší normál). Následně přelet výrazně klesl a držel se hluboko pod hranicí normálu. Podzimní letová vlna dosud kopíruje normál.

Mšice slívová

Mšice slívová (Brachycaudus helichrysi) je vektorem takřka 10 druhů rostlinných virů, nejdůležitější jsou virové neštovice peckovin (PPV). Výskyt je prokázán u 524 druhů rostlin (zimní hostitel: slivoně; letní hostitelé: zelenina (brambor, řepa, lilek, rajče), ale také jetel, slunečnice, kopretina, máta, růže atd.) Mšice sají na bázi pupenů, kde způsobují deformace. U napadených slunečnic, se zvyšuje ještě riziko výskytu houby hlízenky hlíznaté (Sclerotinia sclerotiorum).

Ochrana: Na malých zahradách lze uplatnit ekologické oplachy. Obecně se doporučuje podpora parazitoidů a predátorů jako jsou mšicovník vlnatkový (Aphelinus mali) a slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata), v zahraničí se aplikuje také postřik s bakterií Bacillus eucharis. I prosté odstranění poškozené části rostliny spolu s nymfami a dospělci může často zabránit šíření.

Jarní letová vlna výrazně překonala normál již od 19. týdne s výkyvy početnosti, kvůli povětrnostním podmínkám (vrchol 21. týden o 244 % než normál v tomto období). Podzimní migrace je až extrémně slabá a po celou dobu se drží hluboko pod normálem.

Mšice rodu Cavariella

Mšice rodu Cavariella spp. jsou významnými vektory rostlinných virů. Většina druhů jsou dicyklické (jeden je monocyklický a několik druhů má neznámý cyklus). Zimními hostiteli jsou různé druhy vrb a letními hostiteli jsou především miříkovité (celer, mrkev, pastinák, petržel, fenykl, kmín aj.) či aralkovité. Sáním se postupně listy kroutí a kadeřaví, také dochází k deformacím růstu. Náchylné ke škodám jsou hlavně mladé rostliny, ty mohou hromadně hynout.

Ochrana: Podpora přirozených nepřátel a selektivní ošetření insekticidy (záleží na druhu).

Letošní jarní vlna překonala oba předešlé roky, a to velmi výrazně (o 204 % více než vrchol v loňském roce). Tento stav potvrzují také odchyty z Lambersových misek. Podzimní letová vlna se tvoří pouze náznakem několika málo odchycených mšic.

Mšice rodu Dysaphis

Mšice rodu Dysaphis spp. jsou vektory řady rostlinných virů. Většinou jsou dicyklické (střídají hostitele), ale jsou známy také případy monocyklie, např. Dysaphis devecta. Zimními hostiteli jsou zástupci čeledi Rosaceae: jabloň, hrušeň, hloh, jeřáb, skalník atd.; letními hostiteli je celá řada bylin kulturních či planých rostlin. Mšice svým sáním oslabují rostliny, čímž dochází ke snížení kvality plodů. Listy se krabatí a svinují, následně mohou žloutnout, červenat nebo černat. Velice nápadné jsou pokroucené výhonky.

Ochrana: Podpora přirozených nepřátel nebo insekticidní ošetření (záleží na druhu).

Jarní letová aktivita byla nadnormální již od 19. týdne. Vrcholu dosáhla během 24. týdne (o 467 % vyšší než normál), ale vrchol nebyl tak silný jako v loňském roce. Poté odchyty výrazně klesly a následně se pohybovaly většinou jen pod dlouhodobým průměrem.

Mšice broskvoňová

Mšice broskvoňová (Myzus persicae) je snad nejdůležitějším vektorem rostlinných virů mezi mšicemi: více než 180 druhů virů (virus neštovic slivoní, těžké nekrózy bramboru či žloutenka cukrovky aj.). Čas do času dochází k nahodilým přemnožením, které se projevují silným svinováním a kroucením listů. Přemnožení většinou nastává po časném náletu, jenž je provázeno suchým a teplým počasím. Sáním mšice retardují růst výhonů více než 1 015 druhů rostlin (zimní hostitel: broskvoň; letní hostitelé: zelenina (brambor, celer, květák, mrkev, okurka, paprika, rajče řepa, zelí aj.), dřeviny (hloh, kalina, bez), ovoce (réva) a mnoho dalších.

Ochrana: Agrotechnická opatření, která podporují rychlé vzcházení porostů a zároveň brání jejich mezerovitosti či zaplevelení. Vhodné je také nevysévat budoucí porosty v bezprostřední blízkosti broskvoní. Vhodná je i podpora přirozených nepřátel.

Jarní letová vlna se projevovala místy silným nadprůměrem, ale významnější přelety byly zaznamenány až během podzimní letové vlny. Od 37. až do 40. týdne byly odchyty výrazně nadprůměrné, ale následně ale vlivem povětrnostních podmínek opět klesly.

Mšice chmelová

Mšice chmelová (Phorodon humuli) je vektorem několika závažných rostlinných virů. Výskyt je prokázán nejméně u 24 druhů rostlin (zimní hostitel: slivoně; letní hostitelé: chmel, konopí, jabloň aj.). Mšice způsobují velké škody sáním na listech či šišticích chmelu (tím dochází k jejich znehodnocování). Napadení se projevuje tak, že listy prosvítají, později při silném napadení se kroutí po okraji směrem dovnitř.

Ochrana: Ošetření provádět před tím, než se mšice dostanou do hlávek chmele, poté již není ochrana efektivní. Podpora přirozených nepřátel. Ve Francii se uplatňuje chov zlatooček a slunéček (Harmonia axyridis) ve chmelnicích. V Polsku se osvědčilo použití parazitoidů Aphidius colemani. S omezeným účinkem lze použít i entomopatogenní houby Verticillium lecanii a Beauveria bassiana.

Letošní letovou aktivitu můžeme hodnotit jako extrémní, i když nedosáhla loňských hodnot. Od 19. do 24. týdne hodnoty překročily normál a vrchol nastal během 23. týdne, který byl o 425 % vyšší než dlouhodobý průměr.

Mšice střemchová

Mšice střemchová (Rhopalosiphum padi) je vektorem nejméně 15 rostlinných virů. Výskyt je prokázán nejméně u 260 druhů rostlin (zimní hostitel: střemcha; letní hostitelé: traviny a obilniny). Při silném napadení obilnin dochází k redukci zrn v klase, což vede ke snížení výnosů. Příznakem napadení je svinování a žloutnutí listů. Ohroženy jsou zejména řídké porosty.

Ochrana: V praxi lze uplatnit zejména podporu zapojenosti porostů a raného zrání. Velmi důležité je nepřehnojování dusíkem. Ponechání rostlinných pásů či ploch živých plotů, může snížit riziko rychlého přemnožení, protože ty slouží jako úkryt dravého hmyzu. V biologické kontrole se uplatňuje mnoho predátorů a parazitoidů, např. mšicomaři Aphidius ervi, A. rhopalosiphi a A. uzbekistanicus. Na území bývalého Sovětského svazu a Finska se od 70. let uplatňuje bejlomorka Aphidoletes aphidimyza. Také se zkoumal potenciál dvou houbových patogenů: Verticillium lecanii a Beauveria bassiana. V zahraničí je registrována řada biopreparátů formulovaných na bázi konidií nebo blastospor a využívaných v praktické biologické ochraně.

Jarní letová vlna byla extrémně podprůměrná, ale podzimní naopak extrémně silná. Výrazné překročení normálu nastalo během 38. týdne a v dalším týdnu kulminovalo (249 % více než udává normál). Tento druh tvoří pravidelně hlavní podíl celkových záchytů mšic během podzimní migrace.

Graf 2: Letová aktivita mšice makové (Aphis fabae) v ČR

Graf 3: Letová aktivita mšice slívové (Brachycaudus helichrysi) v ČR

Graf 4: Letová aktivita mšic rodu Cavariella (Cavariella spp.) v ČR

Graf 5: Letová aktivita mšic rodu Dysaphis (Dysaphis spp.) v ČR

Graf 6: Letová aktivita mšice broskvoňové (Myzus persicae) v ČR

Graf 7: Letová aktivita mšice chmelové (Phorodon humuli) v ČR

Graf 8: Letová aktivita mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) v ČR

Závěr

Vysoký stav záchytů v minulých týdnech byl způsoben hlavně hromadným přeletem mšice střemchové. Nynější povětrnostní podmínky (déšť, vítr a nízká teplota) již nejsou k migraci vhodné, proto nadále klesá aktivita přenašečů rostlinných virů, a tím i riziko jejich přenosu. Současně ale nastávají problémy s organizací podzimních prací, protože stav podmáčené půdy neumožňuje nebo komplikuje sklizeň, orbu i zakládání nových porostů (konec října).

Průběh podzimní letové vlny bude i nadále monitorován, proto doporučujeme sledovat aktuální změny letu. Veškeré informace o letu mšic, lze nalézt na webových stránkách www.ukzuz.cz v Aphid Bulletinu.

Použitá literatura je dostupná u autora.

Foto: D. Fryč, S. Rychlý