Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2022

09. 12. 2022 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 1119x

Mšice každoročně způsobují značné škody na hospodářských plodinách. Jen málokdy jsou tyto ztráty způsobeny přímým sáním rostlin: listy, plody, květenství nebo kořeny. Většího významu, mšice nabývají jako vektoru rostlinných virů. Celosvětově je popsáno cca 5 000 druhů mšic, v České republice se druhová početnost uvádí na cca 780 druhů a nadále roste díky novým invazním druhům.

Monitoring letu mšic

Od roku 1992 probíhá dlouhodobé monitorování letu mšic v České republice, které provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. ÚKZÚZ je dosud jediným subjektem v ČR, který provozuje ucelenou síť sacích pastí a může proto efektivně pracovat se získanými daty k vytváření prognóz. Sací pasti jsou stacionární zařízení typu Johnson-Taylor s výškou 12,2 m, jenž jsou trvale umístěny na pěti lokalitách (mapa 1): Čáslav, Dobřichovice, Chrlice, Lípa a Věrovany. Tato metoda, tj. odchyt aeroplanktonu, ale nemůže nahradit vizuální kontrolu rostlin ani jiný signalizační systém. V porostech sadbových brambor se taktéž sleduje letová aktivita mšic, a to pomocí Lambersových misek. Misky jsou umístěny na čtyřech lokalitách: Březová, Krásné Údolí, Lípa a Písek. Údaje z misek, se používají jako konkrétní signalizace škůdců v daných lokalitách.

Veškeré záchyty jsou průběžně analyzovány v Laboratoři diagnostiky škodlivých organizmů rostlin v Opavě a následně pravidelně zveřejňovány v Aphid Bulletinu. V loňském roce proběhly změny ve vydávání a zveřejňování. Aphid Bulletin se nyní nachází na stránkách Rostlinolékařského portálu a vychází v 10denních intervalech. Velkou výhodou bylo propojení referencí k základním informacím o jednotlivých druzích, přípravcích na ochranu rostlin, interaktivních mapách výskytu atd. Uživatel si může nastavit individuální filtry (výskyt, datum, plodiny) nebo sledovat konkrétní past. Aphid Bulletin je nyní akreditovaným protokolem o výsledku a lze ho efektivně využít při rozhodování o ošetření v systému integrované ochrany rostlin.

Mapa 1: Rozložení sacích pastí a Lambersových misek (D. Fryč)

Zhodnocení dosavadní letové aktivity v roce 2022

Prognóza předpokládala nadprůměrné jarní přelety pro mšici makovou, slívovou a mšice rodu Dysaphis. Dále uváděla průměrnou migraci pro mšici střemchovou a kyjatku travní. U zbylých druhů a rodů (mšice chmelová, švestková, broskvoňová, řešetláková; kyjatka osení, hrachová a mšice rodu Aphis) se předpokládal v podstatě podprůměrný let.

Uplynulá zima 2021/2022 byla jednou z pěti nejteplejších od roku 1961, kdy se začaly počítat měsíční teplotní průměry. Průměrná teplota během zimy (tj. prosinec, leden a únor) byla 1,3 °C vyšší než průměr. Nezvykle teplý byl především únor. Množství srážek bylo mírně nižší a regionálně velmi rozdílné. Důvodem bylo převažující západní proudění, často se silnějším větrem. To mělo za následek, že na horách, zejména na návětrných svazích, pak spadlo výrazně více srážek než v nižších polohách. Vysoké teploty znamenaly taktéž pro nížiny málo sněhu. V první dekádě března, nízké teploty zpomalily vývoj ozimů a sucho nárůst biomasy. V březnu se objevily ranní mrazy (-10 °C) a následné odpolední zvýšení teploty o několik stupňů (nad 0 °C). To často vedlo ke specifickému poškození rostlin. Některé porosty byly nevyrovnané a méně narostlé také v důsledku působení sucha během vzcházení a v zimě.

Pro mšice to ovšem nebyly nepříznivé podmínky a s největší pravděpodobností to ani neznamenalo redukci anholocyklických kmenů, které se hned na jaře uplatnily. Svědčí o tom velmi brzké a vysoké odchyty v sacích pastech na začátku odchytu (graf 1).

Jarní letová aktivita se projevovala velmi brzy a v nečekané intenzitě již od 1. 5.–10. 5., ale vrchol přeletu nastal o dekádu později tj. 11. 5.–20. 5. Největší vliv na to měly anholocyklické kmeny, překvapivě lesních druhů: korovnice (především korovnice kavkazská) a mšice smrková; dále pak mšice maková, slívová, chmelová a mšice rodu Cavariella.

Odchyty z Lambersových misek neukazují na žádné extrémní hodnoty, tak jako v letech 2017 a 2018. Letošní rok lze proto hodnotit více méně jako průměrný. Významněji se na letu podílely mšice broskvoňová (6,32 %) a mšice rodu Aphis (3,91 %). Největší podíl má však složka ostatní mšice (82,38 %), kde drtivou většinu zaujímají mšice rodu Cavariella a Drepanosiphum.

Prognózy se vyplnily následovně: Všechny prognózy pro nadprůměrnou migraci se vydařily. U obou druhů, které měly mít průměrnou migraci, nakonec jarní přelet končil podprůměrem. U poslední skupiny mšic s podprůměrnou migrací se prognóza vyplnila pro větší část (mšice švestková; kyjatka osenní, hrachová; mšice rodu Aphis). Mšice řešetláková měla rozkolísanou migraci v různých časových intervalech mezi stanicemi, pravděpodobně za to může z velké části průběh počasí. Prognóza nadprůměrných odchytů mšici chmelovou a broskvoňovou se nenaplnily, ale došlo k opačnému jevu a jejich přelety byly nakonec silně nadprůměrné.

Podzimní letová vlna se dlouho formovala nevýrazně, protože povětrnostní podmínky nebyly dlouhodobě příznivé (v září přetrvávaly vytrvalé deště, výrazné ochlazení a silné proudění větru). Pravděpodobně se vyčkávalo na vhodné letové podmínky, které nastaly v první dekádě října. Bohužel jsou informace z posledních tří týdnů migrace jen kusé, protože 3 z 5 pastí byly zrovna servisovány.

Graf 1: Letová aktivita mšic v České republice

Letová aktivita vybraných druhů mšic

Následně budou uvedeny druhy, které se nejvýznamněji podílely na letošní migraci s krátkou charakteristikou a možností ochrany rostlin. Samotná biologická kontrola je častokrát nedostatečná pro kontrolu mšic, ale představuje důležitou součást integrovaných přístupů k ochraně proti škůdcům, kde je kladen důraz na minimalizaci používání insekticidů.

Mšice maková (Aphis fabae)

Je vektorem více než 40 druhů rostlinných virů. Výskyt je prokázán u 1 158 druhů rostlin (zimní hostitel: brslen, kalina, pustoryl; letní hostitelé: zelenina (řepa, brambor, celer, mrkev, okurka, paprika, rajče), luštěniny (fazole, bob), ovoce (hrušeň, jabloň, jahody, réva) a celá řada kulturních i planých rostlin). U napadených rostlin dochází k zakrnění růstu; při silném napadení rostliny odumírají. Nejvíce bývají ohroženy mladé porosty. K přemnožení zpravidla dochází po časném náletu, za suchého a teplého počasí. Velmi často se objevuje lokální přemnožení (obr. 1).

Ochrana: Agrotechnická opatření, jež podporují rychlé a rovnoměrné vzcházení porostů. Při mezerovitosti či zaplevelení se situace často rychle dramaticky zhoršuje, protože se zde nachází řada vhodných hostitelských rostlin. Vynecháním širokospektrých insekticidů se podpoří přirození nepřátele. Ošetření se provádí nejčastěji na cukrovce, řepě, máku, bobu na zrno či okrasných rostlinách.

Jarní letová aktivita začala již od první dekády května silnými záchyty pravděpodobně anholocyklických kmenů, které vydržely až do druhé dekády června, následně přelety silně poklesly pod normál a podobají se loňskému roku. Podzimní letová vlna se taktéž vyvíjí velmi silně a v současné době výrazně překračuje normál (graf 2).

Graf 2: Letová aktivita mšice makové (Aphis fabae) v ČR

Obr. 1: Mšice maková (Aphis fabae) na kukuřici (D. Fryč)

Mšice slívová (Brachycaudus helichrysi)

Je vektorem 10 druhů rostlinných virů, nejvýznamnější je virus neštovic peckovin (PPV). Výskyt je prokázán u 524 druhů rostlin (zimní hostitel: slivoně; letní hostitelé: zelenina (brambor, řepa, lilek, rajče), ale také jetel, slunečnice, kopretina, máta, růže atd.). Mšice sají na bázi pupenů, kde způsobují deformace. U napadených slunečnic, se zvyšuje navíc riziko výskytu hlízenky hlíznaté (Sclerotinia sclerotiorum).

Ochrana: U drobných pěstitelů lze uplatnit ekologické oplachy. Obecně se doporučuje podpora parazitoidů a predátorů jako jsou mšicovník vlnatkový (Aphelinus mali) a slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata), v zahraničí se aplikuje také postřik s bakterií Bacillus eucharis. Ve sklenících lze úspěšně použít bioagens: dravé bejlomorky (Aphidoletes aphidimyza), mšicomaři (Aphidius colemani) a mšicovníci (Aphelinus abdominalis). Prosté odstranění napadené části rostliny spolu s kolonií, může zabránit dalšímu šíření.

Jarní letová vlna již zpočátku velmi extrémní (11. 5.–20. 5.), ale následně hodnoty opět rapidně klesají pod normál. Podzimní migrace se pravděpodobně ani nezformovala (graf 3).

Graf 3: Letová aktivita mšice slívové (Brachycaudus helichrysi) v ČR

Mšice rodu Dysaphis (Dysaphis spp.)

Jsou vektory řady rostlinných virů. Většinou jsou dicyklické (střídají hostitele), ale známy jsou také případy monocyklie (např. Dysaphis devecta). Zimními hostiteli jsou zástupci čeledi Rosaceae: jabloň, hrušeň, hloh, jeřáb, skalník atd.; letními hostiteli je celá řada bylin kulturních či planých rostlin. Mšice svým sáním oslabují rostliny, čímž dochází k výraznému snížení kvality plodů. Listy se krabatí a svinují, následně mohou žloutnout, červenat nebo černat. Velice nápadné jsou pokroucené výhony.

Ochrana: Podpora přirozených nepřátel nebo insekticidní ošetření (záleží na druhu).

Jarní letová aktivita začala velmi brzy silnými odchyty a vrchol nastává během první dekády června (1. 6.–10. 6.), následuje rychlý útlum letu až pod dlouhodobý normál. Další odchyty jsou již velmi podprůměrné (graf 4).

Graf 4: Letová aktivita mšic rodu Dysaphis v ČR

Mšice broskvoňová (Myzus persicae)

Je nejvýznamnějším vektorem rostlinných virů (180 druhů virů: virus neštovic slivoní, těžké nekrózy bramboru či žloutenka cukrovky aj.). Čas do času dochází k nahodilým přemnožením, které se projevují silným svinováním a kroucením listů. Přemnožení většinou nastává po časném náletu, jenž je provázeno suchým a teplým počasím. Potvrzena u 1 015 druhů rostlin (zimní hostitel: broskvoň; letní hostitelé: zelenina (brambor, celer, květák, mrkev, okurka, paprika, rajče řepa, zelí aj.), dřeviny (hloh, kalina, bez), ovoce (réva) a mnoho dalších.

Ochrana: Agrotechnická opatření, která podporují rychlé vzcházení porostů a zároveň brání jejich mezerovitosti či zaplevelení. Doporučuje se včasné setí, dodržování osevních postupů a provádění hluboké orby. Preventivními opatřeními lze také účinně snížit výskyt virových chorob. Účinnost přirozených nepřátel je vysoká, zejména při slabém výskytu. Existuje řada kmenů, které jsou rezistentní vůči přípravkům na ochranu rostlin. Pyretroidy sice působí rychle, ale jen krátkodobě, proto musí být jejich aplikace často opakována. Při vyšších teplotách jsou pyretroidy navíc i méně účinné. Neonikotinoidy mají pomalejší nástupu účinnosti, proto se nedoporučuje je používat proti mšicím v podzimním období. Nejlépe se jeví aplikace organofosfátů, hlavně pro rychlý nástup a dlouhý reziduální účinek. Bohužel všechny látky hubí většinu přirozených nepřátel. Ve sklenících lze účinně použít bioagens (Aphidius colemani).

Jarní letová vlna se projevovala zpočátku průměrně, jen místy s drobným překročením normálu. Významnější přelety byly zaznamenány až července. Podzimní letová vlna je výrazně slabší, což můžeme přisoudit i chybějícím datům ze sacích pastí a nepříznivému vývoji počasí v září (graf 5).

Graf 5: Letová aktivita mšice broskvoňové (Myzus persicae) v ČR

Mšice chmelová (Phorodon humuli)

Je vektorem 8 rostlinných virů. Výskyt je prokázán u 24 druhů rostlin (zimní hostitel: slivoně; letní hostitelé: chmel aj.). Mšice způsobují velké škody sáním na listech či šišticích chmelu, tím dochází k jejich znehodnocování. Napadení se projevuje tak, že listy prosvítají, později při silném napadení se kroutí po okraji směrem dovnitř. Ztráty na výnosech může způsobit také medovice. Na slivoních má malý nebo zanedbatelný ekonomický význam.

Ochrana: Ošetření přípravky na ochranu rostlin provádět před tím, než se mšice dostanou do hlávek chmele, poté již není ochrana efektivní. V současné době se čím dál více projevuje odolnost vůči organofosfátovým, karbamátovým a pyretroidním insekticidům. Podpora přirozených nepřátel. Ve Francii se uplatňuje chov zlatooček a slunéček (Harmonia axyridis) ve chmelnicích. V Polsku se osvědčilo použití parazitoidů Aphidius colemani či Aphidoletes aphidimyza. S omezeným účinkem lze použít i entomopatogenní houby Verticillium lecanii a Beauveria bassiana.

Jarní letová aktivita byla extrémní. Začala již v druhé dekádě května, ale vrcholila o dekádu později. Následně odchyty výrazně klesalypod dlouhodobý normál a držela se setrvale na nízkých hodnotách (graf 6). Podzimní letová aktivita je zpravidla zanedbatelná.

Graf 6: Letová aktivita mšice chmelové (Phorodon humuli) v ČR

Mšice jablečná (Rhopalosiphum oxyacanthae; dříve R. insertum)

Je vektorem dvou rostlinných virů. Prokázána u 94 druhů rostlin (zimní hostitel: jabloně, hrušně, skalníky, jeřáby, hlohy; letní hostitelé: lipnicovité včetně obilnin - kukuřice, pšenice, ječmen, oves atd.). U jabloní poškozuje výhonky a pupeny, nejzávažnější škody se vyskytují na sazenicích a ve školkách či sadech. Sáním může způsobit předčasný opad ovocných plodů. Na obilninách většinou nevznikají přímé škody.

Ochrana: V sadech se pravidelně ošetřují rostliny přípravky na ochranu rostlin. Doporučuje se udržovat porostní čistotu na polích a dodržovat míru hnojení. V porostech sadbových brambor se uplatňuje insekticidní ošetření.

Jarní letová vlna se projevovala dříve a ve vyšší intenzitě oproti předchozím odchytům. Vytvořila tři vrcholy, obdobně jako v roce 2020, jen s výrazně vyšší intenzitou. Podzimní letová vlna bývá zpravidla mohutnější, ale dosud jsou odchyty výrazně slabší (graf 7).

Graf 7: Letová aktivita mšice jablečné (Rhopalosiphum oxyacanthae) v ČR

Závěr

V současné době (konec října) dochází k silné migraci mšice střemchové, mšicovky svídové a dutilek rodu Pemphigus. Nynější vhodné povětrnostní podmínky (zvýšení teploty a jasno) mohou mšice dále využívat k migraci, tím také vzniká riziko přenosu rostlinných virů.

Průběh podzimní letové vlny bude i nadále sledován, proto doporučujeme sledovat aktuální změny letu. Veškeré informace o letu mšic, lze nalézt na webových stránkách Rostlinolékařského portálu v záložce Aphid Bulletin.

Obr. 2: Poškození listů meruňky nově detekovanou mšicí Myzus mumecola (D. Fryč)

Obr. 3: Silné napadení jehlic smrku pichlavého mšicí smrkovou (Elatobium abietinum) (B. Šimíček)