Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2024
03. 02. 2025 Škůdci Zobrazeno 629x
Škůdci ročně způsobují ztráty v celosvětové produkci plodin v rozmezí 20 až 40 %. Mezi nejvýznamnější škůdce patří mšice, které škodí dvojím způsobem. Působí přímé škody sáním šťáv, čímž oslabují rostliny, a zároveň způsobují nepřímé škody tím, že fungují jako vektory rostlinných virů. V posledních letech roste význam tohoto hmyzu především v souvislosti s přenosem virů, protože s omezováním používání insekticidů, zejména v rámci zákazu moření, se snižuje efektivita kontroly nad mšicemi. Tento trend má zásadní dopady na ochranu plodin, což nutí pěstitele hledat nové ekologické a biologické metody boje proti těmto škůdcům.
Monitoring
Od roku 1992 probíhá nepřerušované monitorování letové aktivity mšic v České republice, které provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Tato soustavná činnost od začátku dubna do konce listopadu je zajišťována sacími pastmi Johnson-Taylor, které mají výšku 12,2 m a jsou trvale umístěny na pěti lokalitách (mapa): Čáslav, Dobřichovice, Chrlice, Lípa a Věrovany. Tato metoda funguje na principu odchytu aeroplanktonu, ale nemůže nahradit vizuální kontrolu napadených rostlin ani jiný způsob signalizace. V porostech sadbových brambor se také sleduje letová aktivita mšic, a to Lambersovými miskami. Ty jsou umístěny na čtyřech lokalitách: Březová, Krásné Údolí, Lípa a Písek.
Veškeré záchyty jsou průběžně analyzovány v Laboratoři diagnostiky škodlivých organismů rostlin v Opavě a následně pravidelně zveřejňovány na Rostlinolékařském portálu (Aphid Bulletin).
Mapa: Umístění sacích pastí a Lambersových misek (poloměr působnosti sací pasti 80 km)
Zhodnocení dosavadní letové aktivity v roce 2024
Prognóza předpokládala velmi silné přelety mšice makové, broskvoňové, řešetlákové, slívové, švestkové, zhoubné, mšice rodu Aphis a Dysaphis. Naopak průměrné až podprůměrné měly být migrace mšice smrkové, střemchové, jablečné, kyjatky osenní a travní.
Uplynulá zima 2023/24 byla na srážky mimořádně bohatá (především prosinec s únorem) a nadprůměrně teplá. Na začátku prosince se objevovaly první celodenní mrazy, také zde spadlo nejvíce srážek. Teplotně byl prosinec nadprůměrný, a to o +2,1 °C. I přes bohaté srážky zpočátku měsíce, se zásoby vody ve sněhu výrazně snížily, protože sněhová pokrývka roztála jeden den před Štědrým dnem. Situace s malým množstvím sněhu byla o to výraznější v nížinách než na horách.
Leden byl teplotně již normální, a tak se objevovaly holomrazy, které poničily např. ozimé řepky. Od konce měsíce byly zásoby vody ve sněhu silně podprůměrné. V únoru byl pokles teplot pod 0 °C méně častý a teplotní odchylka byla v únoru +6,1 °C od normálu 1991–2020 (tj. nejteplejší měsíc v historii měření). Srážky byly dešťové, a tato voda mnohdy zůstávala mezi řádky či v níže položených částech pozemků. Přemokřená půda často dovršovala poškození ozimů (pšenice, ječmen), kdy byly poškozeny jemné kořeny, důležité pro regeneraci rostlin.
Březen byl opět mimořádně teplý, jednalo se o vůbec nejteplejší březen zaznamenaný na území ČR v období od roku 1961. Dle naměřených dat byla průměrná teplota za březen 7,0 °C, což je o 3,8 °C vyšší než dlouhodobý normál. Duben byl taktéž teplotně nadnormální, ale byly zaznamenány výrazné teplotní rozdíly mezi první (tropické teploty) a druhou půlkou měsíce (mrzlo). Vývoj počasí má v našich podmínkách zásadní vliv na vývoj kolonií mšic. Líhnutí díky vyšším teplotám nastalo poměrně brzy, ale následné mrazy citelně zredukovaly kolonie jak holocyklické populace, tak i anholocyklické kmeny. Tyto domněnky potvrzují i odchyty, kdy vrchol nastal výrazně dříve, ale nedosáhl běžného potenciálu dlouhodobého průměru.
Jarní letová aktivita se projevovala silněji takřka hned od začátku monitoringu, ale celková intenzita záchytů během jarního období, však byla výrazně nižší. Odchyty začaly nabývat na síle od 1. 5.–10. 5., vrchol přeletu nastal o tři dekády dříve (tj. 21. 5.–31. 5.) než normál. Největší podíl na vrcholu migrace měly mšice slívová, chmelová, maková a medovnice sající na jehličnanech.
Odchyty z Lambersových misek ukázaly na zvýšenou letovou aktivitu během jarní migrace, ale následně záchyty rychle klesly a nadále byly silně podprůměrné. Letošní rok lze proto hodnotit jako podprůměrný. Významněji se na letu podílely mšice broskvoňová (20,89 %), mšice rodu Aphis (14,69 %) a mšice maková (8,59 %). Největší podíl má však složka ostatní mšice (46,37 %), kde drtivou většinu zaujímají opět mšice rodu Cavariella.
Prognózy se vyplnily následovně: Takřka všechny prognózy pro průměrnou a podprůměrnou migraci se vydařily, s výjimkou mšice smrkové. U druhů, které měly mít nadprůměrnou migraci se prognóza vlivem počasí naplnila pouze pro mšici makovou, broskvoňovou, slívovou a mšice rodu Dysaphis.
V současné době se teprve začíná formovat podzimní letová vlna, která však nekopíruje dlouhodobý normál. Počasí bylo do nedávna značně rozkolísané, objevovaly se četné přeháňky a bouřky, noční teploty klesaly na 5 °C a migrace z letních hostitelů zpět na zimní hostitele se proto oddálila. Nynější počasí s největší pravděpodobností vytvoří vhodné letové okno pro silnější migraci. Z aktuálních dat lze zatím usoudit na silnou podzimní migraci kyjatky hrachové a mšice broskvoňové.
Graf 1: Letová aktivita mšic v ČR
Následně budou uvedeny druhy, které se nejvýznamněji podílely na letošní migraci s krátkou charakteristikou a možností ochrany rostlin. Samotná biologická kontrola mšic sama o sobě často nestačí k úplné ochraně, ale je klíčovou součástí integrovaných strategií ochrany proti škůdcům, které se zaměřují na omezení používání insekticidů.
Obr. 1: Silné napadení katalpy mšicí bavlníkovou (Aphis gossypii)
Obr. 2: Silné napadení prýtů mšicí bodlákovou (Brachycaudus cardui)
Obr. 3: Pseudohálky vytvořené z listů třešně mšicí třešňovou (Myzus cerasi)
Kyjatka hrachová
Kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum) je vektorem nejméně 30 druhů rostlinných virů. Výskyt je prokázán na nejméně cca 200 druzích rostlin (luštěniny: hrách, čočka, fazol; pícniny: jetel, vojtěška). Napadené rostliny mají menší nasazení lusků a stejně tak menší velikosti semen, to vede k nižším výnosům. Mšice se objevují již na vyvíjejících se listech a pupenech, kde často dochází k jejich vážnému poškozování. Poškozené rostliny následně slabě raší, jsou oslabené a celkově neprosperují.
Ochrana: Doporučuje se velmi raný výsev, rostliny pak rychleji odrůstají a nabývají přirozenou odolnost k napadání mšicemi či viry. Dále se uplatňuje výběr rezistentnějších odrůd, používání selektivních insekticidů nebo neprovádění výsevů v blízkosti hostitelských rostlin.
Jarní letová aktivita začala poměrně pozdě, ale velmi rychle kulminovala a silně překročila normál. Bylo zaznamenáno 13 jarních škodlivých výskytů pracovníky ÚKZÚZ na pozorovacích bodech v Čechách i na Moravě. Následně došlo k poklesu odchytů a let téměř ustal. Podzimní letová vlna bývá obvykle méně výrazná, ale letošní odchyty jsou dvojnásobné k normálu a kopírují tak loňský vývoj.
Graf 2: Letová aktivita kyjatky hrachové (Acyrthosiphon pisum)
Mšice maková
Mšice maková (Aphis fabae) (obr. 4) je vektorem nejméně 40 druhů rostlinných virů. Výskyt je prokázán u 1 158 druhů rostlin (zimní hostitel: brslen, kalina, pustoryl; letní hostitelé: zelenina (řepa, brambor, celer, mrkev, okurka, paprika, rajče), luštěniny (fazole, bob), ovoce (hrušeň, jabloň, jahody, réva) a celá řada kulturních i planých rostlin). Napadené rostliny zakrňují, při silném napadení odumírají. Mladé porosty bývají ohroženy nejvíce. K přemnožení zpravidla dochází po časném náletu, za suchého a teplého počasí. Velmi často se objevuje také lokální přemnožení.
Ochrana: Především agrotechnická opatření, která podporují rychlé a rovnoměrné vzcházení porostů. Při mezerovitosti či zaplevelení se situace mnohdy rychle zhoršuje, protože se zde nachází řada vhodných hostitelských rostlin. Vynecháním širokospektrých insekticidů se podporují přirození nepřátele (slunéčka, pestřenky, škvoři, zlatoočka atd.). Ošetření se provádí nejčastěji na cukrovce, řepě, máku, bobu na zrno či okrasných rostlinách.
Jarní letová aktivita se silně projevila od první dekády května a rychle nabrala na intenzitě. Vrchol letu nastal o tři dekády dříve, než udává normál, ale jeho intenzita je takřka šestinásobná. Bylo zaznamenáno 48 jarních škodlivých výskytů pracovníky ÚKZÚZ na pozorovacích bodech a při náhodných průzkumech v Čechách i na Moravě. Následně přelety silně poklesly a setrvaly zde až do podzimní migrace. Podzimní letová vlna se v současné době vyvíjí nezvykle slabě, odchyty jsou výrazně pod normálem.
Graf 3: Letová aktivita mšice makové (Aphis fabae)
Obr. 4: Napadení ibišku mšicí makovou (Aphis fabae)
Mšice slívová
Mšice slívová (Brachycaudus helichrysi) je vektorem 10 druhů rostlinných virů. Výskyt je prokázán u 524 druhů rostlin (zimní hostitel: slivoně; letní hostitelé: zelenina (brambor, řepa, lilek, rajče), ale také jetel, slunečnice, kopretina, máta, růže atd.). Kolonie mšic sají na bázi pupenů, kde způsobují deformace. U napadených rostlin slunečnice, se zvyšuje riziko výskytu hlízenky hlíznaté (Sclerotinia sclerotiorum).
Ochrana: U drobných pěstitelů lze uplatnit ekologické oplachy vodou či odstranění napadených částí. Obecně se doporučuje podpora parazitoidů a predátorů, vynechání širokospektrálních přípravků na ochranu rostlin, ve sklenících lze úspěšně použít bioagens.
Jarní letová vlna byla nezvykle vysoká a takřka celou dobu se držela nad normálem. Vrchol nastal o dekádu dříve, než je dlouhodobý průměr, ale s trojnásobnou intenzitou. Byl zaznamenán 1 jarní škodlivý výskyt pracovníky ÚKZÚZ na pozorovacím bodě v Hrádku u Znojma. Podzimní migrace bývá zpravidla silnější, ale v letošním roce lze vidět naprostou stagnaci letu.
Graf 4: Letová aktivita mšice slívová (Brachycaudus helichrysi)
Mšice rodu Dysaphis
Mšice rodu Dysaphis (Dysaphis spp.) jsou vektory řady rostlinných virů. Většina druhů je dicyklická (střídá hostitele), ale známy jsou také případy monocyklie (např. Dysaphis devecta). Zimními hostiteli jsou zástupci čeledi Rosaceae: jabloň, hrušeň, hloh, jeřáb, skalník aj.; letními hostiteli je celá řada bylin kulturních či planých rostlin. Mšice sáním oslabují rostliny, čímž dochází k výraznému snížení kvality plodů. Listy se krabatí a svinují, následně mohou žloutnout, červenat nebo černat. Velice nápadné bývají deformované výhony.
Ochrana: Podpora přirozených nepřátel nebo insekticidní ošetření (záleží na druhu).
Letová aktivita začala výrazně dříve a vyvrcholila o dekádu před normálem. Intenzita vrcholu nedosáhla loňského roku, ale takřka o polovinu překročila dlouhodobý průměr. Následoval rychlý útlum letu a další odchyty byly již velmi podprůměrné. Podzimní letová vlna bývá zpravidla málo výrazná, což potvrzují i letošní odchyty, kdy podzimní letová vlna je sotva patrná.
Graf 5: Letová aktivita mšic rodu Dysaphis spp.
Mšice broskvoňová
Mšice broskvoňová (Myzus persicae) je nejvýznamnější vektor rostlinných virů (180 druhů virů). Sporadicky dochází k nahodilým přemnožením, která nastávají po časném náletu, jenž je provázeno suchým a teplým počasím. Výskyt je prokázán u 1 015 druhů rostlin (zimní hostitel: broskvoň; letní hostitelé: zelenina (brambor, celer, květák, mrkev, okurka, paprika, rajče řepa, zelí aj.), dřeviny (hloh, kalina, bez), ovoce (réva) a mnoho dalších.
Ochrana: Agrotechnická opatření, která podporují rychlé vzcházení porostů a zároveň brání jejich mezerovitosti či zaplevelení. Doporučuje se včasné setí, dodržování osevních postupů a provádění hluboké orby. Preventivními opatřeními lze také účinně snížit výskyt virových chorob. Účinnost přirozených nepřátel je vysoká, zejména při slabém výskytu. Existuje řada kmenů mšic, které jsou v současnosti již rezistentní vůči přípravkům na ochranu rostlin. Pyretroidy sice působí rychle, ale jen krátkodobě, proto musí být jejich aplikace často opakována. Při vyšších teplotách jsou pyretroidy navíc i méně účinné. Neonikotinoidy mají pomalejší nástupu účinnosti, proto se nedoporučuje je používat proti mšicím v podzimním období. Nejlépe se jeví aplikace organofosfátů, hlavně pro rychlý nástup a dlouhý reziduální účinek. Bohužel všechny látky hubí většinu přirozených nepřátel. Ve sklenících lze účinně použít bioagens.
Jarní letová vlna nabrala na intenzitě od 11. 5.–20. 5. a rychle kulminovala. Vrchol nastal o čtyři dekády dříve, než je obvyklé a jeho intenzita byla takřka dvojnásobná. Byly zaznamenány 4 jarních škodlivé výskyty pracovníky ÚKZÚZ na pozorovacích bodech ve východních Čechách a jižní Moravě. Podzimní letová vlna se dosud vyvíjí silně a již nyní odchyty překračují vrchol dlouhodobého průměru, který má nastat až o dvě dekády později. Rovněž bylo zaznamenáno 40 podzimních škodlivých výskytů na pozorovacích bodech a při náhodných průzkumech v Čechách i na Moravě.
Graf 6: Letová aktivita mšice broskvoňové (Myzus persicae)
Mšice chmelová
Mšice chmelová (Phorodon humuli) je vektorem 8 rostlinných virů. Výskyt je prokázán u 24 druhů rostlin (zimní hostitel: slivoně; letní hostitelé: chmel). Mšice způsobují velké škody sáním na listech či šišticích chmelu, kdy dochází k jejich znehodnocení. Napadení se projevuje tak, že listy prosvítají, později se kroutí po okraji směrem dovnitř. Ztráty na výnosech může způsobit také vylučovaná medovice.
Ochrana: Ošetření přípravky na ochranu rostlin provádět před tím, než se mšice dostanou do hlávek chmele, poté není ochrana efektivní. V současné době se čím dál více projevuje odolnost vůči organofosfátovým, karbamátovým a pyretroidním insekticidům. Podpora přirozených nepřátel.
Jarní letová aktivita byla velmi silná, ale o něco slabší než ta loňská. Normál byl překročen velmi záhy od začátku sledování a brzy také následoval vrchol, který byl o dekádu dříve, ale s více než polovinu vyšší intenzity. Byly zaznamenány dva jarní škodlivé výskyty pracovníky ÚKZÚZ na pozorovacích bodech v okrese Rakovník. Následné odchyty výrazně poklesly a držely se setrvale na nízkých hodnotách. Podzimní letová aktivita bývá zpravidla již zanedbatelná.
Graf 7: Letová aktivita mšice chmelové (Phorodon humuli)
Závěr
Současný stav záchytů má vzrůstající tendenci, která zpravidla bude kulminovat o dvě dekády později. Průběh povětrnostních podmínek je v současné době pro let velmi příznivý (vyšší teploty a jasno), čímž stále trvá riziko přenosu rostlinných virů. Celkově nižší hodnoty odchytů během podzimního přeletu mají závislost s nižšími hodnotami především mšice střemchové, která vytváří každoročně největší podíl těchto záchytů.
Průběh podzimní letové vlny bude i nadále sledován, proto doporučujeme pravidelně sledovat aktuální změny během letu. Veškeré informace o letu mšic, lze nalézt na webových stránkách Rostlinolékařského portálu v záložce Aphid Bulletin.
Další články v kategorii Škůdci