Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2025

24. 02. 2026 Ing. David Fryč; Mendelova univerzita v Brně, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 288x

Škůdci každoročně zapříčiní ztráty v rozmezí 20–40 % světové produkce plodin. Významnou skupinu škůdců tvoří mšice, které poškozují rostliny dvěma hlavními mechanizmy. Jednak působí přímé škody sáním šťáv, čímž rostliny oslabují, a zároveň představují taktéž významné přenašeče rostlinných virů. V posledních letech se jejich význam zvyšuje především kvůli přenosu virů, neboť s omezením aplikace insekticidů, zejména v důsledku zákazu moření osiv, klesá možnost účinné kontroly. Tento trend zásadně mění přístup k ochraně plodin a přivádí pěstitele k hledání ekologických a biologických alternativ v boji proti mšicím.

Monitoring

Plošné monitorování letové aktivity aphidomorfního hmyzu v ČR započal roku 1992 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský pomocí sacích pastí Johnson-Taylor. Tato stacionární zařízení, která mají výšku 12,2 m jsou trvale umístěna na pěti lokalitách (mapa 1): Čáslav, Dobřichovice, Chrlice, Lípa a Věrovany. Jejich soustavná činnost je zajištěna od začátku dubna do konce listopadu. Metoda je založena na odchytu aeroplanktonu a následné predikci letu, ale nemůže nahradit vizuální kontrolu napadených rostlin ani jiný způsob signalizace. V porostech sadbových brambor, a od letošního roku také v porostech řepy, se sleduje také letová aktivita mšic, a to Lambersovými miskami. Ty jsou umístěny na šesti lokalitách v bramborách (Březová, Krásné Údolí, Lípa) a v řepě (Čáslav, Opava, Praha).

Veškeré záchyty jsou průběžně analyzovány v Laboratoři diagnostiky škodlivých organizmů rostlin v Opavě a následně pravidelně zveřejňovány na Rostlinolékařském portálu (Aphid Bulletin).

Mapa 1: Rozmístění sacích pastí a Lambersových misek

Zhodnocení dosavadní letové aktivity v roce 2025

Prognóza neuváděla žádné silné výskyty, pouze předpokládala průměrné výskyty pro mšici broskvoňovou a mšice rodu Dysaphis, u mšice chmelové jen na Moravě a pro mšici makovou jen v Čáslavi. Pro zbylé druhy prognóza udávala podprůměrný let.

Uplynulá zima 2024/25 (graf. 1) byla nadprůměrně teplá, ale srážkově chudá (především únor). Jedná se již o osmou zimu v řadě nad dlouhodobým normálem! Prosinec začal s průměrnými teplotami, v polovině měsíce se však výrazně oteplilo (odchylka 5–6 °C) a tento stav vydržel až do Vánoc. Leden byl také teplotně nadnormální, na začátku přišlo výrazné oteplení, následované ochlazením a ke konci opět oteplení. Únor byl nejchladnějším obdobím uplynulé zimy, kdy bylo registrováno 5 arktických dnů za sebou. Takřka celé jaro bylo teplotně nadprůměrné (březen a duben), jen květen byl teplotně podprůměrný a přinesl i nadprůměrný počet mrazových a ledových dnů, což nepříjemně překvapilo řadu zemědělců a zahrádkářů.

Srážkově byla uplynulá zima velmi chudá, napadlo pouze 62 % normálu. Jedná se tak o 5. nejsušší zimu (1991–2020). V Čechách byly srážky v průměru 86 mm, na Moravě to bylo výrazně méně (64 mm). Srážek bylo nejvíce během prosince, nejméně pak v únoru, kdy spadlo pouze 30 % normálu. Krajině tak chyběla výraznější sněhová pokrývka. Toto vedlo k výskytu extrémního sucha především v oblasti Hané nebo Beskyd. Jaro bylo také sušší než obvykle a srážky byly navíc velmi nerovnoměrně rozloženy. Celkově jarní srážkové úhrny odpovídají jen 76 % normálu. Vývoj počasí má v našich podmínkách zásadní vliv na vývoj škůdců. Líhnutí díky vyšším teplotám nastalo poměrně brzy, protože byly splněny sumy efektivních teplot (SET), ale mrazy citelně zredukovaly kolonie jak holocyklické populace, tak i anholocyklické kmeny.

Jarní letová aktivita se projevovala zpočátku v dlouhodobém normálu, ale již od 4. kvartálu ztrácela na síle a tento stav setrval až do jejího konce. Vrchol nastal o dekádu dříve (11. 6.–20. 6.) a v nižší intenzitě. Celkově lze jarní let hodnotit jako silně podprůměrný. Největší podíl na vrcholu migrace měly kyjatka hrachová, mšice maková, broskvoňová a střemchová.

Odchyty z Lambersových misek v bramborách ukázaly na sníženou letovou aktivitu během migrace k normálu. Vrchol letu nastal o 3 dekády dříve a byl i méně intenzivní. Letošní rok lze proto hodnotit jako podprůměrný. Významněji se na letu podílely mšice broskvoňová (20,89 %), mšice maková (9,16 %), mšice rodu Aphis (8,62 %) a kyjatka hrachová (6,33 %). Největší podíl má však složka ostatní mšice (52,05 %). V řepě jsou první letošní odchyty vyšší pro mšici broskvoňovou (21,76 %) než pro mšici makovou (11,70 %), opět největší podíl má složka ostatní (66,55 %).

Prognózy se vyplnily následovně: Takřka všechny prognózy pro podprůměrnou migraci se vydařily. U druhů, které měly mít průměrnou migraci se prognóza vlivem počasí nenaplnila vůbec. Prognóza neuváděla žádné silné výskyty, přesto se objevily u mšice makové a broskvoňové.

V současné době již probíhá podzimní letová vlna, která začala o dekádu dříve, než udává normál. Současné odchyty jsou dosud podprůměrné především vlivem povětrnostních podmínek. Počasí bylo dosud značně rozkolísané, objevovaly se přeháňky a bouřky, noční teploty klesaly na 1 °C (místy i pod 0 °C) a migrace z letních hostitelů zpět na zimní hostitele se proto zpomalila. Nynější počasí s největší pravděpodobností bude přetrvávat po celý říjen a mšice budou zřejmě muset využít vhodné letové okno (zlepšení podmínek) k migraci na hostitele. Z aktuálních dat lze prozatím usoudit na silnou podzimní migraci mšice slívové, mšic z rodů Aphis a Dysaphis.

Graf 1: Letová aktivita mšic v ČR

Letová aktivita vybraných druhů mšic

V další části budou blíže uvedeny druhy, které se nejvýznamněji podílely na letošní migraci s krátkou charakteristikou a možností jejich potlačení. Samotná biologická kontrola mšic sama o sobě často nestačí k plné ochraně rostlin, je ovšem klíčovou součástí integrovaných strategií ochrany proti škůdcům, které se zaměřují na omezování insekticidních přípravků.

Obr. 1: Kyjatka tmavozelená na vratiči obecném

Kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum) je vektorem 30 druhů rostlinných virů. Výskyt byl prokázán nejméně cca 200 druzích rostlin (luštěniny: hrách, čočka, fazol; pícniny: jetel, vojtěška). Napadené rostliny mají menší nasazení lusků a stejně tak menší velikosti semen, což vede k nižším výnosům. Mšice se objevují na vyvíjejících se listech a pupenech, kde dochází k poškozování. Napadené rostliny následně slabě raší, jsou oslabené k dalším infekcím a celkově neprosperují.

Ochrana: Doporučuje se velmi raný výsev, rostliny rychleji odrůstají a nabývají přirozenou odolnost k napadání mšicemi či viry. Dále se uplatňuje výběr rezistentnějších odrůd, používání selektivních insekticidů nebo neprovádění výsevů v blízkosti hostitelských rostlin.

Graf 2: Letová aktivita kyjatky hrachové

Jarní letová aktivita (graf 2) měla pozvolný nástup, ale velmi rychle kulminovala až extrémně překročila normál. Vrchol nastal o dvě dekády dříve a byl šestinásobně intenzivnější než dlouhodobý průměr. Nejvyšších hodnot bylo registrováno ve Věrovanech a Dobřichovicích. Bylo taktéž zaznamenáno 11 jarních škodlivých a 3 extrémních výskytů pracovníky ÚKZÚZ na pozorovacích bodech v Čechách i na Moravě. Následně došlo k rychlému poklesu odchytů a let se držel pod dlouhodobým normálem. Podzimní letová vlna bývá nevýrazná a letošní odchyty toto chování potvrzují.

Mšice maková (Aphis fabae, obr. 2–5) je vektorem nejméně 40 druhů rostlinných virů. Výskyt byl prokázán u 1 158 druhů rostlin. Zimní hostitel: brslen, kalina, pustoryl; letní hostitelé: zelenina (řepa, brambor, celer, mrkev, okurka, paprika, rajče), luštěniny (fazole, bob), ovoce (hrušeň, jabloň, jahody, réva) atd. Napadené rostliny zpravidla zakrňují, při silném napadení odumírají. Mladé porosty bývají ohroženy nejvíce. K přemnožení zpravidla dochází po časném náletu, za suchého a teplého počasí. Velmi často se objevuje také lokální přemnožení.

Obr. 2: Mutualistický vztah mšice makové a mravence lesního

Obr. 3: Mšice maková na lopuchu plstnatém

Obr. 4: Mšice maková (na netýkavce žláznaté)

Obr. 5: Mšice maková na máku vlčím

Ochrana: Uplatňují se agrotechnická opatření, která podporují rychlé a rovnoměrné vzcházení porostů. Při mezerovitosti či zaplevelení se situace rychle zhoršuje, protože se zde nacházejí vhodné hostitelské rostliny. Vynecháním širokospektrých insekticidů se podporují přirození nepřátele (slunéčka, pestřenky, škvoři, zlatoočka atd.). Ošetření se provádí zpravidla na cukrovce, řepě, máku, bobu na zrno či okrasných rostlinách.

Jarní letová aktivita (graf 3) se projevovala silněji takřka od začátku a rychle nabrala na intenzitě. Vrchol letu nastal o dekádu dříve k normálu, jeho intenzita byla takřka trojnásobná. Nejvyšší odchyty byly registrovány v Chrlicích a Věrovanech. Bylo zaznamenáno taktéž 30 jarních škodlivých a 5 extrémních výskytů pracovníky ÚKZÚZ na pozorovacích bodech v Čechách i na Moravě. Následně přelety rychle poklesly a setrvaly v průměrných až podprůměrných hodnotách. Podzimní letová vlna se v současné době vyvíjí nezvykle slabě, odchyty jsou výrazně pod normálem.

Graf 3: Letová aktivita mšice makové

Mšice slívová (Brachycaudus helichrysi) je vektorem 10 druhů rostlinných virů. Výskyt prokázán u 524 druhů rostlin. Zimní hostitel: slivoně; letní hostitelé: zelenina (brambor, řepa, lilek, rajče), ale také jetel, slunečnice, kopretina, máta, růže atd. Kolonie mšic sají na bázi pupenů, kde způsobují deformace. U napadených slunečnic, se zvyšuje riziko výskytu hlízenky hlíznaté (Sclerotinia sclerotiorum).

Ochrana: U drobných pěstitelů lze uplatnit ekologické oplachy vodou či odstranění napadených částí. Obecně se doporučuje podpora parazitoidů a predátorů, vynechání širokospektrálních přípravků na ochranu rostlin, ve sklenících lze úspěšně použít bioagens.

Jarní letová vlna (graf 4) se takřka nezformovala a po celou dobu se držela silně pod normálem. Situaci samozřejmě odpovídal také zaznamenaný stav jen 7 jarních slabých výskytů pracovníky ÚKZÚZ na pozorovacích bodech v Čechách i na Moravě. Ovšem během podzimní migrace byl více než dvojnásobně překročen normál. Nejvyšší odchyty byly registrovány v Chrlicích a Věrovanech.

Graf 4: Letová aktivita mšice slívové

Mšice broskvoňová (Myzus persicae) je nejvýznamnější vektor rostlinných virů mezi aphidomorfním hmyzem (180 druhů virů). Sporadicky dochází k nahodilým přemnožením, které zpravidla nastává po časném náletu, za suchého a teplého počasí. Výskyt byl prokázán u 1 015 druhů rostlin. Zimní hostitel: broskvoň; letní hostitelé: zelenina (brambor, celer, květák, mrkev, okurka, paprika, rajče řepa, zelí aj.), dřeviny (hloh, kalina, bez), ovoce (réva) a mnoho dalších.

Ochrana: Agrotechnická opatření, která podporují rychlé vzcházení porostů a zároveň brání mezerovitosti či zaplevelení. Doporučuje se včasné setí, dodržování osevních postupů a provádění hluboké orby. Preventivními opatřeními lze účinně snížit výskyt virových chorob. Účinnost přirozených nepřátel je vysoká, zejména při slabém výskytu nebo ve sklenících. V současnosti existuje již řada rezistentních kmenů mšic k přípravkům na ochranu rostlin. Pyretroidy působí rychle, ale jen krátkodobě, proto musí být jejich aplikace často opakována. Při vyšších teplotách jsou pyretroidy navíc méně účinné. Neonikotinoidy mají pomalejší nástupu účinnosti, proto se nedoporučuje je používat proti mšicím v podzimním období. Nejlépe se jeví aplikace organofosfátů, hlavně pro rychlý nástup a dlouhý reziduální účinek. Bohužel všechny látky hubí většinu přirozených nepřátel.

Jarní letová aktivita (graf 5) měla pozvolný nástup s rychlou kulminací a silně překročila normál o tři dekády dříve. Intenzita vrcholu byla takřka trojnásobná k normálu. Nejvyšší hodnoty byly registrovány ve Věrovanech a Chrlicích. Rovněž byly zaznamenány 2 jarní a 6 podzimních škodlivých výskytů pracovníky ÚKZÚZ na pozorovacích bodech v Čechách a Moravě. Podzimní letová vlna se dosud vyvíjí silně podprůměrně. Počasí v současné době migraci příliš nepřeje (nízké teploty a časté přeháňky), proto je možné, že mšice využijí budoucího zlepšení podmínek a následnému hromadnému přeletu během krátké doby.

Graf 5: Letová aktivita mšice broskvoňové

Mšice kukuřičná (Rhopalosiphum maidis) je vektorem 15 rostlinných virů. Výskyt byl prokázán na 83 druzích rostlin (obilniny: kukuřice, čirok, ječmen, oves, žito, přesnice, ale také rýže či cukrová třtina). Je to nejdůležitější škůdce obilnin v tropických oblastech a teplých podmínkách mírného pásu. Velké hospodářské ztráty jsou zaznamenány u kukuřice, čiroku a ječmene.

Ochrana: V našich podmínkách se doporučuje především časné setí obilnin.

V zahraničí se uplatňuje meziplodinové pěstování v kukuřičných systémech. Experimenty naznačují, že hospodaření s vodou by mohlo být důležitou strategií pro kontrolu populace i počtu generací v polních podmínkách. Systémové insekticidy mají zvláštní účinnost proti koloniím především na mladých rostlinách.

Tento druh se odchytává od roku 2020, proto máme dosud jen zevrubnou představu o dlouhodobém normálu. Jarní migrace (graf 6) byla od počátku nadprůměrná a kulminovala o jednu dekádu dříve s 5násobkem normálu. Nejvíce odchytů bylo registrováno ve Věrovanech. Následně se odchyty propadly a nastal letní útlum. Podzimní letová vlna nastává dříve o dekádu a dosud se jeví jako průměrná.

Graf 6: Letová aktivita mšice kukuřičná

Kyjatka obilná (Sitobion fragariae) je vektorem nejméně 4 rostlinných virů. Výskyt je prokázán na 157 druzích rostlin. Zimní hostitelé: ostružiník, růže, jahodník; letní hostitelé: obilniny: oves, ječmen, pšenice aj. Přímá poškození obilnin jsou vzácná, u ovoce snižuje výnos plodů a fotosyntetickou účinnost listů.

Ochrana: Podpora přirozených nepřátel. Ošetření přípravky na ochranu rostlin bývá zpravidla dostačující, ve sklenících lze úspěšně nasadit bioagens (Aphidius ervi).

Tento druh se odchytává taktéž od roku 2020, proto máme opět jen zevrubnou představu o dlouhodobém normálu. Jarní migrace (graf 7) byla z počátku průměrná, následně překonala normál takřka o polovinu a k tomu vytvořila ještě jeden stejně silný vrchol. Poté došlo k letnímu poklesu a následně se odchyty i během podzimní migrace drží pod dlouhodobým průměrem.

Graf 7: Letová aktivita kyjatky obilné

Závěr

Současný stav záchytů by měl mít vzrůstající tendenci, která zpravidla kulminuje o dvě dekády později. Nynější odchyty o tomto stavu ovšem nesvědčí. Průběh povětrnostních podmínek není v současné době pro let příznivý (nízké teploty a přeháňky), lze proto očekávat silný přelet během krátké doby, pokud se podmínky zlepší. Celkově hodnoty odchytů během podzimního přeletu mají závislost s hodnotami především mšice střemchové, která vytváří každoročně největší podíl těchto záchytů. Průběh letové aktivity bude i nadále sledován, proto doporučujeme všem zájemcům o pravidelné informace, sledovat aktuální změny letu, které lze nalézt na webových stránkách Rostlinolékařského portálu v záložce Aphid Bulletin.