Nová rizika antikoagulantních nástrah na hlodavce

01. 10. 2024 RNDr. Marcela Fraňková, Ph.D., RNDr. Tereza Radostná, Ph.D., Ing. Radek Aulický, Ph.D., Doc. Ing. Václav Stejskal, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Škůdci Zobrazeno 285x

Myši, potkani a krysy - označovaní jako synantropní hlodavci - patří mezi významné škůdce v zemědělských a potravinářských provozech a skladech. Působí zde škody okusem a kontaminací (trus, chlupy) uskladněných komodit a krmiv. Představují také významný zdroj patogenů (bakterie, viry, parazité), které jsou nebezpečné pro zdraví lidí a hospodářských zvířat. Další významné škody způsobují na konstrukcích budov (např. poškozování základů budov, zateplení budov atd.), elektroinstalacích a technologických vybaveních.

K regulaci populací těchto hlodavců se používá soubor preventivních a represivních opatření, která se souhrnně nazývají Integrovaná ochrana proti škůdcům (Integrated Pest Management, IPM). Jejich aplikace představuje nejúčinnější a nejúspornější dlouhodobé řešení, jak se problémů s hlodavci zbavit a zabránit tomu, aby k němu došlo znovu. Jedním z používaných opatření v rámci IPM je i aplikace rodenticidních nástrah.

Antikoagulantní rodenticidy

V současné době jsou nejpoužívanější nástrahy na bázi antikoagulantů, které působí se zpožděním (chronicky), jelikož úhyn hlodavce nastává přibližně až za 3–12 dní po první konzumaci letální dávky nástrahy. Antikoagulantní rodenticidy působí v játrech a způsobují narušení mechanizmu srážení krve. Tyto účinné látky (úč. l.) se ale zároveň také v játrech hlodavců hromadí v podobě reziduí a přetrvávají zde desítky nebo i stovky dní z důvodu pomalého odbourávání.

Přiotrávený nebo uhynulý hlodavec tak představuje pro svého potenciálního predátora/mrchožrouta nejen potravu, ale také zdroj antikoagulantů ze svých jater. Rezidua antikoagulantů se tímto způsobem mohou předávat dále v potravním řetězci a způsobovat sekundární otravy (otrava po pozření otrávené kořisti) predátorů a mrchožroutů hlodavců z řad ptáků (dravci a sovy) a savců.

Nebezpečí platí zejména u antikoagulantních látek tzv. druhé generace, které se vyznačují vyšší toxicitou (v nástraze je nízká koncentrace úč. l., tj. 0,005 %). V současné době je v ČR (a EU) schváleno pro použití v rodenticidních nástrahách pět těchto úč. l. a dvě z nich (bromadiolon a brodifakum) patří mezi nejčastěji zastoupené v dostupných přípravcích na našem trhu. V ČR je aktuálně 93 ze 126 schválených přípravků na bázi úč. l. bromadiolon a brodifakum. Brodifakum patří mezi nejvíce perzistentní antikoagulanty, jeho poločas rozpadu v játrech (= doba, za kterou se odbourá polovina z celkového množství) může být až 113–350 dní, u bromadiolonu je to 170–318 dní.

Dvě skupiny antikoagulantních přípravků

Rodenticidní přípravky jsou dostupné jednak pro profesionální použití (na základě splnění odborné kvalifikace), ale také pro širokou veřejnost. Z důvodu zajištění větší bezpečnosti uživatelů z řad široké veřejnosti došlo nedávno v EU (i ČR) k významné legislativní změně při používání antikoagulantních rodenticidů. V důsledku této legislativy (Nařízení (EU) 2016/1179) jsou od roku 2018 na trhu dostupné dvě skupiny přípravků, které se liší v koncentraci úč. l.

První skupina jsou přípravky určené pro profesionální použití, které obsahují antikoagulant v koncentraci 0,005 % (tato koncentrace je v přípravcích používána historicky, tj. od doby jejich zavedení na trh v minulém století).

Druhá skupina jsou přípravky dostupné široké veřejnosti, které musí mít koncentraci antikoagulantu pod 0,003 %. Kromě vyšší bezpečnosti pro koncového uživatele se u přípravků se sníženou koncentrací účinné látky také předpokládá zmírnění dalších negativních vlivů antikoagulantů na své okolí. Téměř poloviční koncentrace úč. l. bude mít - při stejné konzumaci nástrahy - za následek i úměrně nižší koncentrace reziduí v játrech hlodavců.

Laboratorní výzkum

V našem výzkumu jsme se nejprve zaměřili na porovnání účinnosti těchto dvou skupin přípravků. Zajímalo nás, zda při snížení koncentrace úč. l. v přípravku nedojde k prodloužení doby účinnosti, tj. zda hlodavci neuhynou za delší dobu. V laboratorních testech jsme otestovali myši domácí (Mus musculus). Testovaní jedinci byli krmeni dvěma různými rodenticidními přípravky s úč. l. brodifakum. Každý přípravek byl testován ve dvou variantách, ve standardní (50 ppm) a snížené (25 ppm) koncentraci.

Výsledky ukázaly, že doba úhynu byla u všech 4 testovaných variant v rozmezí 2–10 dní od začátku testu, což je standardně uváděná doba účinnosti antikoagulantních přípravků. Zajímavé výsledky byly zjištěny u množství zkonzumovaného přípravku, neboť myši konzumovaly více nástrahy s nižší koncentrací brodifakum (25 ppm). Zdá se tedy, že nižší koncentrace brodifakum v nástraze může mít za následek větší množství zkonzumované nástrahy hlodavcem (nástraha je pro hlodavce více chutná), což má však za následek i vyšší příjem úč. l.

Abychom dále ověřili tento výsledek, provedli jsme obdobný experiment u dalšího druhu synantropního hlodavce, potkana obecného (Rattus norvegicus). Pro tyto testy jsme použili již jen jeden z výše testovaných přípravků, a to opět ve dvou variantách (koncentrace brodifakum 25 a 50 ppm). Po ukončení experimentu byli navíc uhynulí potkani uchováni za účelem stanovení reziduí brodifakum v jejich játrech v době úhynu.

Výsledky našich testů ukázaly, že potkani krmení rodenticidem s nižší koncentrací brodifaka (25 ppm) konzumovali výrazně vyšší množství nástrahy a zároveň uhynuli za delší dobu než potkani krmení rodenticidem s vyšší koncentrací brodifaka (50 ppm). Výrazně vyšší konzumace nástrahy s nižší koncentrací brodifaka a prodloužené přežívání měly pak za následek 4,5× vyšší rezidua v játrech, než tomu bylo u potkanů krmených nástrahou s 50 ppm viz schéma. Potkani krmeni nástrahou s 25 ppm představovali tedy vyšší riziko pro své predátory, neboť jejich játra obsahovala násobně vyšší rezidua brodifaka než játra potkanů z druhé skupiny potkanů.

Schéma: Přehled výsledků experimentů s potkany: červený a zelený sloupec v grafu ukazují rozdílnou koncentraci reziduí testovaného antikoagulantního rodenticidu v játrech potkanů při použití nástrahy s nižší (zelený sloupec) či vyšší (červený sloupec) koncentrací brodifaka. Paradoxně nižší koncentrace účinné látky v nástraze vedla k vyšším reziduím v játrech potkanů, a tím i k vyššímu riziku při jejich případné konzumaci necílovými živočichy (např. predátory hlodavců).

Rizika nástrah s nižší koncentrací antikoagulantů?

Naše práce poukazuje na situaci, kdy snížení koncentrace účinné látky v přípravku nemusí vždy automaticky znamenat i snížení rizika pro necílové druhy z hlediska jejich tzv. druhotných otrav. Používáním antikoagulantních rodenticidů širokou veřejností, která nemá informace o veškerých možných rizicích, může pak snadněji navíc docházet k nesprávné aplikaci těchto přípravků.

V dalším výzkumu je potřeba získat údaje o dalších přípravcích, a také ostatních úč. l., aby se ukázalo, zda i jiné přípravky působí obdobným způsobem a naše výsledky tak mají obecnější platnost.

Výsledky byly publikovány v mezinárodních impaktovaných časopisech.

Název a citace originálních prací:
Fraňková, M., Stejskal, V., Aulický, R. (2019) Efficacy of rodenticide baits with decreased concentrations of brodifacoum: Validation of the impact of the new EU anticoagulant regulation. Scientific Reports. 9, 16779
Fraňková, M., Radostná, T., Aulický, R., Stejskal, V. (2024) Less brodifacoum in baits results in greater accumulation in the liver of captive Rattus norvegicus in a no-choice trial. Journal of Pest Science. https://doi.org/10.1007/s10340-023-01737-y

Článek byl připraven za finanční podpory institucionálního projektu MZe ČR RO0418.