BASF
BASF
BASF

AGRA

Nové možnosti řešení ochrany vzcházejících porostů víceletých pícnin před listopasi

14. 05. 2017 Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 2300x

Dobře založený porost vojtěšky seté a jetele lučního hraje v pozdějším využití velmi významnou roli. Již na začátku je zde celá řada faktorů, které spíše negativně ovlivňují budoucí podobu. Nevhodné půdní podmínky, nepříznivé povětrnostní podmínky v období zakládání, nedostupná ochrana – na to vše si pěstitel musí dát zvýšený pozor. Uvedený příspěvek uvádí dostupné poznatky v problematice ochrany vzcházejících porostů proti listopasům rodu Sitona.

Proseeds

V minulosti toto bylo vyřešeno velmi efektivně, a to použitím mořeného osiva. Rostliny tak byly chráněny již v prvotních vývojových fázích a k významnějším výpadkům v podobě sníženého počtu vlivem žíru dospělců nedocházelo. Nyní již tato ochrana není dostupná, proto musíme dbát na zvýšenou pozornost při ochraně, zároveň je nyní problematické i dodržovat dostupné antirezistentní strategie.

Popis, bionomie, škodlivost

Listopasi (obr. 1) jsou nosatcovití brouci o velikosti 4 až 5 mm, kteří mohou významně poškodit vzcházející porost vojtěšky seté a jetele lučního. Jedná se především o druhy: listopas čárkovaný (Sitona lineatus), listopas zdobený (Sitona macularius), ale můžeme se setkat i s listopasy typickými pro rod Trifolium – listopas jetelový (Sitona hispidulus) a listopas rýhovaný (Sitona sulcifrons).

Přezimující dospělci na jaře migrují do porostů bobovitých rostlin (hrách, vojtěška, jetel aj.), kde způsobují škody žírem na vzcházejících rostlinách. Typickými příznaky jejich žíru jsou okrouhlé výkusy ve tvaru zoubkování na okrajích listů (tzv. zejkování) u obrůstajících porostů či nově zasetých vzcházejících rostlin (obr. 2, 3). Jejich larvy se následně vyvíjejí na kořenovém systému, kde vyžírají bakteriální hlízky. Do kořenů vykusují dutinky, malé kořínky ožírají celé. Brouci nové generace se líhnou v červenci. Listopasi mají během roku jednu generaci. Při dlouhodobém velmi teplém a vlhkém průběhu počasí v období dubna až června dochází ke zvýšení plodnosti listopasů a může dojít k jejich přemnožení. Jako přirození nepřátelé listopasů jsou uváděni lumci a lumčíci, vajíčka listopasů pak můžou požírat různé druhy střevlíků a drabčíků.

Pro zjištění poškození rostlin a vlastní rostlinolékařské opatření je důležité zjistit aktuální situaci v porostu. Monitoring můžeme provádět vizuálně - signalizace ošetření je prováděno v období vzcházení a vlastní ošetření by mělo být provedeno v případě, kdy je zjištěn kritický počet brouků v porostu (5 až 10 brouků na 100 rostlin).

Obr. 1: Dospělec listopade rodu Sitona
Obr. 1: Dospělec listopade rodu Sitona

Obr. 2: Poškození rostlin žírem listopasů
Obr. 2: Poškození rostlin žírem listopasů

Obr. 3: Poškození rostlin žírem listopasů
Obr. 3: Poškození rostlin žírem listopasů

Výsledky polních pokusů 2016

V roce 2016 byly na pokusných plochách Zemědělského výzkumu v Troubsku založeny maloparcelkové pokusy s cílem ověřit nové metody ochrany proti listopasům rodu Sitona u vzcházejících porostů vojtěšky seté a jetele lučního. Bylo vybráno registrované mořidlo Sonido 400 FS, které je použitelné v kukuřici proti drátovcům rodu Agriotes. Dále byl pokus doplněn o použité foliární přípravky Decis Mega v dávce 0,25 l/ha a Biscaya 240 OD v dávce 0,3 l/ha. V polním pokusu bylo následně sledováno v předem stanovených termínech procento poškození listové plochy, počet napadených rostlin a případné negativní projevy na rostlinách - fytotoxicita.

Vzcházení rostlin na jednotlivých pokusných variantách s různými dávkami mořidla bylo bez zjištěných průkazných rozdílů v počtu rostlin vojtěšky seté i jetele lučního.

Vojtěška setá

V prvním termínu hodnocení poškození byli zjištěni živí jedinci listopasů na kontrolní neošetřené variantě a na variantě s přípravky Decis Mega a Biscaya 240 OD. Zároveň byly pozorovány příznaky žíru na vzcházejících rostlinách vojtěšky u těchto variant. Poškození listové plochy se pohybovalo do cca 1 % (tab. 1). U mořených variant nebyli v žádném termínu hodnocení zjištěni živí jedinci. Sporadicky byli na povrchu půdy v blízkosti ošetřených rostlin zaznamenání mrtví jedinci listopasů. V jednotlivých termínech sledování byly hodnoceny pouze nepatrné škody na rostlinách spočívající v iniciálním výkusu pohybující se maximálně do 1 % poškozené listové plochy. Nejvyšší procento napadených rostlin bylo zjištěno u kontrolní neošetřené varianty, z ošetřených variant pak u varianty Sonido 400 FS v dávce 15 ml/kg - 23 % napadených rostlin v roce 2016. Varianty přípravku Sonido 400 FS v dávce 20 ml/kg a 25 ml/kg vykazovaly nejnižší míru poškození rostlin. Použité foliární přípravky vykazovaly velmi dobrou účinnost v následném termínu hodnocení po jejich aplikaci s minimální poškozenou listovou plochou.

Na jednotlivých testovaných variantách s mořidlem Sonido 400 FS se v minulých letech sledování objevily již na počátku vzcházení rostlin viditelné příznaky fytotoxicity v různé intenzitě projevu. Příznaky spočívaly ve vybělování okrajů listů vzcházejících rostlin, ale bez dalších vizuálních negativních příznaků (deformace, krnění, chlorózy a další). V roce 2016 tyto příznaky nebyly pozorovány v žádném termínu hodnocení.

Tab. 1: Vliv ošetření na poškození vzcházející vojtěšky seté listopasy rodu Sitona v roce 2016

Varianty ošetření

% poškození listové plochy

% napadených rostlin

Fytotoxicita

20. 4.

25. 4.

2. 5.

20. 4.

25. 4.

2. 5.

20. 4.

25. 4.

2. 5.

kontrola

0,53

9,44

9,47

14

91

56

0

0

0

Sonido 400 FS (15 ml/kg)

0,02

0,64

0,89

1

23

11

0

0

0

Sonido 400 FS (20 ml/kg)

0,03

0,12

0,22

2

3

5

0

0

0

Sonido 400 FS (25 ml/kg)

0

0,15

0,15

0

5

4

0

0

0

Decis Mega (0,25 l/ha)

0,42

8,55

0,75

13

92

8

0

0

0

Biscaya 240 OD (0,3 l/ha)

0,46

7,99

1,25

14

89

12

0

0

0

Jetel luční

U pokusu s jetelem lučním (tab. 2) byl zjištěn vizuálně nižší výskyt živých dospělců na kontrolní variantě v porovnání s vojtěškou setou. Procento napadených rostlin tak bylo nižší a zároveň procento poškozené listové plochy nebylo tak významné. V prvním termínu hodnocení nebylo u ošetřených mořených variant zjištěno poškození rostlin v podobě výkusů na okrajích. Více poškozená listová plocha byla hodnocena pouze na neošetřené kontrolní variantě (cca do 0,5 % plochy) a variantě s foliární aplikací. Při druhém termínu hodnocení bylo zjištěno poškození listové plochy i na mořených variantách, ale ve velmi malé míře. Procento napadených rostlin bylo významné hlavně na kontrolní neošetřené variantě. V posledním termínu hodnocení kleslo poškození listové plochy na kontrolní neošetřené variantě včetně procenta napadených rostlin. U ošetřených variant bylo zjištěno poškození listové plochy pouze u varianty 2 (Sonido 400 FS 15 ml/kg).

U jetele lučního byla míra fytotoxicity v předchozích letech sledování při porovnání s vojtěškou daleko více vizuálně znatelná. Nejvíce patrné projevy, spočívající ve vybělování okrajů listů, byly zaznamenány u varianty Sonido 400 FS v dávce 30 ml/kg v prvním roce sledování. V roce 2016 nebyla ani v jednom termínu sledování zjištěno negativní ovlivnění rostlin zkoušeným mořidlem.

Tab. 2: Vliv ošetření na poškození vzcházejícího jetele lučního listopasy rodu Sitona v roce 2016

Varianty ošetření

% poškození listové plochy

% napadených rostlin

Fytotoxicita

20. 4.

25. 4.

2. 5.

20. 4.

25. 4.

2. 5.

20. 4.

25. 4.

2. 5.

kontrola

0,36

3,02

1,72

8

34

16

0

0

0

Sonido 400 FS (15 ml/kg)

0

0,07

0,06

0

2

3

0

0

0

Sonido 400 FS (20 ml/kg)

0

0,04

0

0

2

0

0

0

0

Sonido 400 FS (25 ml/kg)

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Decis Mega (0,25 l/ha)

0,01

2,98

0

3

29

0

0

0

0

Biscaya 240 OD (0,3 l/ha)

0,02

2,67

0

3

31

0

0

0

0

Závěr

V současné době lze v ochraně vzcházejících porostů víceletých pícnin (jetel luční a vojtěška setá) proti listopasům rodu Sitona použít pouze jeden přípravek - Decis Mega ve formě foliární aplikace v dávce 0,2–0,25 l/ha. U foliární aplikace dochází k zasažení celého spektra skupin hmyzu a to nejen škodlivého, který se v zemědělské krajině běžně vyskytuje.

Dříve registrovaná mořidla ze skupiny neonikotinoidů měla tu výhodu, že byla účinná právě proti konkrétním škodlivým skupinám hmyzu, které s ní přišli do kontaktu při příjmu potravy.

Námi testované mořidlo v různých dávkách vykazuje velmi dobrou biologickou účinnost s nízkým stupněm poškození na rostlinách v podobě výkusů. Při srovnání foliární aplikace přípravků Decis Mega a Biscaya 240 OD bylo zjištěno nižší napadení u variant s použitím mořidla Sonido 400 FS v dávce 20 ml/kg a 25 ml/kg. Nejvyšší procento poškozené listové plochy a napadených rostlin bylo zjištěno na kontrolní neošetřené variantě.

V předchozích letech sledování byla zjištěna fytotoxicita (obr. 4) v podobě vybělování okrajů listů, která ale v pozdější vývojové fázi rostlin již nebyla patrná.

Obr. 4: Přechodná fytotoxycita testovaných mořidel

Výsledek byl získán při řešení výzkumného projektu QJ 1510121 „Inovace postupů zakládání, ošetřování a ochrany semenářských porostů víceletých pícnin“, který financuje MZe ČR prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum.

Nové možnosti řešení ochrany vzcházejících porostů víceletých pícnin před listopasi

Obr. 1: Dospělec listopade rodu Sitona
Obr. 2: Poškození rostlin žírem listopasů
Obr. 3: Poškození rostlin žírem listopasů
Obr. 4: Přechodná fytotoxycita testovaných mořidel

Související články

Užitečné organizmy (51): Microgastrinae (I)

10. 04. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 166x

Zásady ošetření řepky proti stonkovým krytonoscům

09. 04. 2024 Ing. Bohumil Štěrba; Corteva Agriscience Škůdci Zobrazeno 151x

Řepka - jarní insekticidní ochrana s vysokou účinností

06. 04. 2024 Ing. Vladimír Čech; AG NOVACHEM s.r.o. Škůdci Zobrazeno 217x

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 590x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 504x

Další články v kategorii Škůdci

detail