Nové přípravky v ochraně proti mšicím na jabloních

11. 07. 2022 Ing. Jitka Stará, Ph.D., Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 2156x

V příspěvku jsou uvedeny informace o účinnosti nově používaných insekticidů na mšice s možnostmi využití v ochraně sadů na mšici jitrocelovou a mšici jabloňovou. Hodnocena byla účinnost přípravků Teppeki (flonicamid) a Movento 100 SC (spirotetramate), které byly do ovocných sadů povoleny v posledních letech, přípravku Gondola (sulfoxaflor), který dosud do ovocných sadů povolen není, a přípravku Mospilan 20 SP (acetamiprid), který se v sadech dlouhodobě používá. Jsou zhodnoceny přínosy a rizika používání těchto přípravků.

Bionomie mšic

Na jabloních škodí zejména tři druhy mšic. Nejškodlivější je vlnatka krvavá a mšice jitrocelová, menší škody způsobuje mšice jabloňová. V tomto příspěvku se nezabýváme vlnatkou krvavou, protože vyžaduje odlišné metody hodnocení účinnosti insekticidů a speciální termíny a postupy ochrany. Mšice jabloňová nestřídá hostitele (je monoekní). Vyskytuje se zejména na jabloních, méně na hrušních a mišpuli, jeřábech, hlohu nebo skalníku. Mšice jitrocelová střídá hostitele (je heteroekní), přezimuje a několik generací živorodých samic žije na hlavní hostitelské rostlině (jabloň) a letní generace se stěhuje na mezihostitelské rostliny, obvykle byliny. Oba uvedené druhy mšic přezimují ve stadiu vajíčka na jádrovinách.

Mšice jitrocelová způsobuje svinování a krabacení listů na listových a květních růžicích a hlavně na letorostech, zakrňování až odumírání listů a letorostů. Listy občas žloutnou nebo hnědnou, jen před květem vytvářejí na listech žluté nebo načervenalé puchýře. První a druhá generace napadá květní růžice, plody napadených růžic jsou malé a malformované s hrbolatým povrchem, předčasně dozrávají. Hlavní škody způsobuje retardací a deformací plodů a letorostů mladých stromků a roubů.

Mšice jabloňová způsobuje příčné svinování listů na listových i květních růžicích a hlavně na letorostech, zakrňování až odumírání listů a letorostů. Řídce napadá květy a zelené plody, jejichž slupka výrazně červená. Hlavní škody způsobuje rovněž retardací a deformací letorostů mladých stromků a roubů, nadměrná produkce medovice krátce před sklizní znehodnocuje plody.

Při silném napadení mšicemi se snižuje výnos plodů a jejich kvalita, nebo se také snižuje květní násada v následujícím roce. Monitoring uvedených druhů mšic na jabloních se provádí zimní kontrolou větviček a během vegetace vizuální kontrolou pupenů, listových nebo květních růžic, listů a letorostů.

Prostředky ochrany proti mšicím

V ochraně jabloní proti mšicím se v předchozím období využívaly zejména neselektivní nebo méně selektivní insekticidy, jako byly neonikotinoidy (thiacloprid) a organofosfáty (phosalon), s účinností také na další druhy škůdců. Po ukončení jejich registrace zůstaly proti mšicím povoleny do sadů pouze přípravky na bázi acetamipridu (např. Mospilan 20 SP, Yoroi, Gazelle).

Selektivní přípravek na bázi pirimicarbu (Pirimor 50 WG) je možné stále v ochraně proti mšicím využívat, ale jeho účinnost je podle lokálních populací mšic proměnlivá a v některých případech nedostatečná. Jeho výhodou je, že nemá nepříznivé účinky na přirozené nepřátele mšic, ani na včelu medonosnou a další opylovače. Nevýhodou je, že nevykazuje vedlejší účinky na jiné škůdce než na mšice.

Do sadů byly v posledních letech v ČR registrovány nové přípravky, např. Teppeki (flonicamid) a Movento 100 SC (spirotetramat), které jsou více či méně selektivní k mšicím nebo savým škůdcům. Vzhledem ke krátké době používání je o účinnosti těchto přípravků v praxi dosud málo informací. V tomto příspěvku uvádíme výsledky z první pilotní výzkumné studie, ve které byla zjišťována účinnost uvedených přípravků na mšice v sadech.

Do testování účinnosti byl zařazen také přípravek Gondola (sulfoxaflor), který je registrován na mšice do brambor nebo některých druhů zeleniny.

Účinnost nových insekticidů na mšici jabloňovou a jitrocelovou

Přípravky byly testovány v koncentracích povolených pro aplikace do sadů na populacích mšice jabloňové a mšice jitrocelové odebrané z experimentálního sadu VÚRV Praha-Ruzyně. Pro testy byla použita metodika IRAC č. 019, tzv. ponořovací test, při které se hodnotí jak kontaktní, tak požerové účinky testovaných přípravků. Jednotlivé listy jabloně napadené mšicemi byly ponořovány do roztoku insekticidu po dobu 5 sekund. Po oschnutí byly listy inkubovány v laboratoři při teplotě 20 (±2) °C a po 24 a 48 hodinách byla vyhodnocena mortalita mšic.

Hodnocena byla účinnost přípravků Teppeki (flonicamid), Movento 100 SC (spirotetramat), Gondola (sulfoxaflor) a Mospilan 20 SP (acetamiprid) v koncentracích, které odpovídají 100% polní dávce podle registrace do ovocných sadů, v případě přípravku Gondola podle registrace do brambor.

Výsledky hodnocení účinnosti na mšici jitrocelovou jsou uvedeny v grafu 1 a na mšici jabloňovou v grafu 2.

Po 24 hodinách byla mortalita mšice jitrocelové nízká, po aplikaci přípravku Teppeki pouze okolo 10 %, u ostatních přípravků od 60 do 70 % (graf 1). Naproti tomu mortalita mšice jabloňové byla po 24 hodinách významně vyšší, po aplikaci přípravku Teppeki okolo 60 %, po ostatních testovaných přípravcích byla 100 % (graf 2). U přípravku Teppeki byl zřejmý pomalejší nástup účinku u obou druhů mšic. V kontrolní variantě bez ošetření byla mortalita od 1,3 do 9,1 %.

Po 48 hodinách od aplikace byla účinnost všech hodnocených přípravků vysoká, mortalita obou druhů mšic dosahovala 100 %. Vysokou účinnost měly nejen nové přípravky, ale i déle používaný Mospilan 20 SP.

Graf 1: Účinnost vybraných přípravků proti mšici jitrocelové (Praha-Ruzyně, 2021)

Graf 2: Účinnost vybraných přípravků proti mšici jabloňové (Praha-Ruzyně, 2021)

Doporučení pro ochranu proti mšicím na jabloni

Ošetření proti mšicím se provádí podle prahů škodlivosti při zimní kontrole a při sledování za vegetace. Ošetření na přezimující vajíčka a nymfy 1. generace se provádí oleji až do fáze zeleného poupěte. Nejpozději do stadia balónku je nutné zasáhnout proti mšici jitrocelové. K ochraně proti mšicím se používají: (1) více selektivní aficidy, jako je pirimicarb, flonicamid a spirotetramat a potenciálně je využitelný také sulfoxaflor, který dosud není do jádrovin registrován nebo (2) neselektivní acetamiprid. Dále je možné využívat přípravky povolené také v ekologickém zemědělství: (3) oleje a draselné soli mastných kyselin a (4) azadirachtin.

Vzhledem k tomu, že byla zjištěna vysoká účinnost všech hodnocených přípravků, je vhodné při rozhodování o použití jednotlivých přípravků zohlednit také vliv jednotlivých účinných látek na necílové organizmy. Přípravky s účinnými látkami flonicamid a spirotetramat lze doporučit pro ochranu proti mšicím na ovocných plodinách. Nevýhodou používání těchto přípravků je, že jsou silně škodlivé vůči včele medonosné. Přípravky nesmí být aplikovány na porost navštěvovaný včelami, na porosty s kvetoucími plodinami nebo s kvetoucími plevely. Přípravky nesmí být aplikovány na místech, na nichž jsou včely aktivní při vyhledávání potravy. Pokud by došlo k namnožení mšic tak, že budou včely navštěvovat porosty pro sběr medovice, pak je použití těchto přípravků zakázáno. V případě rozšíření registrace přípravků s účinnou látkou sulfoxaflor do ovocných sadů lze doporučit i tyto přípravky. Přípravky s účinnou látkou sulfoxaflor (Gondola, Transform) jsou registrovány u nás do brambor, řady druhů zeleniny, do obilí a cukrovky, a jejich negativní vliv na včely není v některých plodinách (např. v zelenině a obilí) hodnocen tak negativně.

Přípravky s účinnou látkou flonicamid (Teppeki, Afinto) jsou selektivní a působí na mšice v ovocných plodinách, a také v dalších plodinách (např. řepka, chmel, cukrovka). Flonicamid patří mezi nikotinamidy a je vhodný do systému integrované ochrany. Je však zvlášť nebezpečný na včely. Flonicamid působí systémově a translaminárně. V charakteristice přípravku Teppeki se uvádí, že po kontaktu mšic s postřikem dochází k zastavení sání a produkci medovice, takže mšice již neškodí. Po několika dnech mšice v důsledku dehydratace hynou. V našich pokusech nastala mortalita testovaných mšic do druhého dne od aplikace. Účinnost je vysoká u dospělých, tak i u nedospělých vývojových stadií mšic. Přípravek vykazuje dlouhodobé účinky v rozsahu 14 až 21 dní. Vysoké teploty nesnižují účinnost přípravku. Srážky 3 hodiny po aplikaci již nemají vliv na účinnost přípravku.

Přípravky s účinnou látkou spirotetramat (Movento 100 SC, Movento 150 OD) jsou foliární insekticidy a akaricidy, do jisté míry selektivní, které působí na savé druhy škůdců, jako jsou mšice, mery, molice, svilušky nebo třásněnky. Přípravek Movento 100 SC je kromě jádrovin a peckovin registrován do řady dalších plodin, např. do chmele, brambor, zeleniny a jahodníku. Na časná vývojová stadia působí jako inhibitor růstu, omezuje reprodukční schopnost hmyzu. Přípravek je zvlášť nebezpečný pro včely. Patří mezi deriváty kyseliny tetronové. Mechanizmem účinku je spirotetramat řazen mezi inhibitory biosyntézy lipidů. Spirotetramat působí systémově, je akropetálně a bazipetálně transportován xylémem i floémem rostlin. Po aplikaci na listy je rozváděn do všech rostlinných částí včetně nových výhonů, listů a kořenů. Proti mšicím a sviluškám vykazuje dlouhodobé reziduální působení s pozvolnějším nástupem iniciální účinnosti. Plná biologická účinnost nastává po penetraci přípravku do rostlinných pletiv a po jejím systémovém rozvedení v rostlině.

Přípravky s účinnou látkou sulfoxaflor (Gondola, Transform) jsou foliární insekticidy, do jisté míry selektivní, které působí na savé druhy škůdců, jako jsou mšice, mery, molice, a také na bodavě savé druhy, jako jsou ploštice. V ČR jsou přípravky na bázi sulfoxafloru registrovány pouze proti mšicím, ve světě je sulfoxaflor používán pro ochranu proti škůdcům v celé řadě polních plodin, ovocných plodin a zelenině, ve kterých nahradil zakázané neonikotinoidy. Sulfoxaflor patří do skupiny sulfoximinů, nemá negativní vliv na životní prostředí, na přirozené nepřátele škůdců a opylovače tak jako neonikotinoidy. Je vhodný pro systém integrované ochrany. Přípravky Gondola a Transform jsou podle plodiny hodnoceny jako nebezpečné nebo zvlášť nebezpečné pro včely. Účinná látka je v rostlinách rozváděna xylémem, je systemická a má translaminární účinnost. Působí jako neurotoxin a zabraňuje přenosům impulsů uvnitř nervového systému škůdců. Látka má odlišný mechanizmus účinku než doposud známé insekticidy a působí i na rezistentní populace škůdců vůči doposud používaným účinným látkám, včetně pyretroidů, karbamátů a neonikotinoidů. Přípravek má požerový a kontaktní účinek, který nastává již po několika hodinách. Následně dochází k úhynu hmyzích škůdců.

Z nepřímých opatření proti mšicím se doporučuje podporovat výskyt přirozených nepřátel mšic:

(1) provádět ochranu proti mšicím jen v nejnutnějším případě, jsou-li přímo ohroženy mladé porosty, u kterých se formuje koruna a komplex afidofágů se teprve vytváří, anebo jsou-li přímo ohroženy plodonoše nebo hrozí-li znečištění plodů medovicí, exuviemi a černěmi;

(2) provádět ochranu proti mšicím za účelem jejich redukce na přípustnou míru tak, aby afidofágům zbylo v porostu dostatek potravy, nikoli mšice eradikovat;

(3) vybírat přednostně pesticidy netoxické pro přítomné afidofágy nebo alespoň jejich nejcitlivější stadia;

(4) vytvářet v sadu podmínky pro jejich trvalé přežívání, např. ponecháváním bylinné vegetace s indiferentními mšicemi, pylem a nektarem jako zdrojem potravy;

(5) sledovat vývoj a migrace afidofágů a provádět kvalifikovanou prognózu jejich uplatnění v regulaci mšic před provedením ošetření. Neprovádět plošná ošetření při výskytu ohniskových napadení mšicemi. Upřednostňovat výběrová ošetření nebo pásová ošetření s ošetřováním nejatraktivnějších odrůd.

Závěr

Výsledky hodnocení účinnosti nových přípravků využitelných pro ochranu sadů ukazují, že populace mšice jitrocelové i mšice jabloňové byly na sledované lokalitě ve středních Čechách vysoce citlivé k přípravkům s účinnými látkami flonicamid, spirotetramat, sulfoxaflor a acetamiprid.

Na sledované populaci nebyla prokázána snížená účinnost acetamipridu na mšice na jabloních, přestože se na uvedené lokalitě opakovaně dlouhodobě používal. Přesto se doporučuje sledovat účinnost přípravků na mšice na bázi acetamipridu a pirimicarbu a v případě zjištění jejich snížené účinnosti informovat pracovníky výzkumu pro případné provedení testů rezistence a přípravky se sníženou účinnosti z ochrany vypustit a nahradit je účinnějšími.

Přípravky na bázi flonicamidu (Teppeki) a spirotetramatu (Movento 100 SC) lze doporučit do systému integrované ochrany sadů vzhledem k jejich nízkému negativnímu vlivu na životní prostředí. V rámci antirezistentní strategie se doporučuje tyto přípravky střídat a neaplikovat je v jednom roce více než 3×. Nevýhodou těchto přípravků je vysoká škodlivost pro včelu medonosnou.

V případě registrace přípravků na bázi sulfoxafloru (Gondola, Transform) do sadů bude možné zdokonalit antirezistentní strategii a využít těchto přípravků pro ochranu proti nově zavlečeným invazním plošticím, jako je kněžice mramorovaná a kněžice zelná při zjištění jejich výskytu v sadech.

Výhodou použití acetamipridu v sadech proti mšicím je širší spektrum účinnosti na další druhy škůdců, např. obaleče, štítenky, zobonosky. Další výhodou je, že přípravky na bázi acetamipridu nejsou považovány za škodlivé vůči včele medonosné a potažmo dalším opylovačům.

Mšice jabloňová byla ke všem testovaným přípravkům významně citlivější než mšice jitrocelová. U populací mšice jitrocelové je větší riziko selekce rezistence vůči některým testovaným přípravkům. Také proměnlivost lokálních populací mšice jitrocelové k některým hodnoceným insekticidům může být větší než u populací mšice jabloňové. Doporučuje se monitorovat citlivost mšice jitrocelové ze sadů, kde byla pozorována snížená účinnost přípravků, jako je Mospilan 20 SP a Pirimor 50 WG. V případě snížené účinnosti těchto přípravků se doporučuje použití přípravků na bázi flonicamidu (Teppeki) a spirotetramatu (Movento 100 SC).

Publikace byla zpracována v rámci řešení projektu TACR SS01020234.