Nový botanický přípravek pro účinnou ochranu brambor proti mandelince bramborové

03. 09. 2025 Ing. Kateřina Kovaříková, Ph.D.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 1536x

Mandelinka bramborová je hlavním škůdcem brambor. Žírem na nati škodí jak larvy, které procházejí čtyřmi instary, tak i dospělí brouci. V případě, že žír přesáhne únosnou mez, dochází ke ztrátám na výnosech hlíz. V letech, kdy se mandelinkám daří, nejsou výjimkou holožíry. V příznivých klimatických podmínkách dochází v České republice k vývoji druhé generace.

Rozšíření mandelinky bramborové

Mandelinka bramborová se v Evropě poprvé objevila v roce 1874 v okolí obchodních přístavů a postupně se rozšířila téměř do celé Evropy. V ČR byla poprvé zaznamenána v roce 1945. V současnosti se vyskytuje na rozsáhlém území po celé severní polokouli. V některých státech Evropy, jako je Irsko, Švédsko, Španělsko, Kypr a další, mandelinka rozšířená není a je považována za karanténního škůdce, jehož případný výskyt se bedlivě sleduje.

Biologie a škodlivost

Mandelinka bramborová je oligofágní a živí se na lilkovitých rostlinách, preferuje však brambory. Jedna larva během svého vývoje spotřebuje cca 40 cm² listů. Dospělci až 10 cm² denně. Ztráty na výnosech běžně dosahují 5–80 % v závislosti na tom, zda jsou brambory ošetřovány, či nikoliv. Zkušenost z experimentální praxe je taková, že signifikantní snížení výnosu se projeví až s výrazným poškozením natě. Z hlediska výnosů je zásadní, kdy a v jakém rozsahu k poškození dojde. Nejškodlivější je intenzivní žír larev mandelinky bramborové v době tvorby hlíz (5–7 týdnů po výsadbě), pokud dojde k defoliaci ještě předtím, může být ztráta i 100 %.

Obr. 1: Dospělec mandelinky bramborové

Obr. 2: Snůška vajíček mandelinky bramborové

Faktory ovlivňující výnos

Tuberizace u bramboru je komplexní vývojový proces, který je ovlivněn faktory prostředí, genetikou a výživou rostliny. Zatímco krátké denní fotoperiody (tj. do 12 hodin) tvorbu hlíz podporují, dlouhé dny a vysoké teploty ji naopak zpožďují. Vlivem šlechtění může být tato vlastnost potlačena. Hlavní místo vnímání fotoperiody jsou listy, tudíž odlistění je v tomto procesu zásadní negativní faktor.

Rozšiřování a migrační schopnost

Brouci mandelinky bramborové přezimují v půdě a na jaře se zvýšením teplot vylézají a hledají hostitelské rostliny. Slunečné počasí a teploty vzduchu 17–20 °C iniciují hromadné šíření dospělců, kteří při teplotách nad 15 °C létají. Tzv. triviální lety se odehrávají několik metrů nad zemí a na vzdálenost kolem 10 m. V poli je běžnější chůze. Migrační let se odehrává na vzdálenost několika set metrů a probíhá ve výškách nad 15 m. Pomocí vzdušných proudů mohou být dospělci pasivně unášení i stovky kilometrů.

Obr. 3: Právě vylíhnuté larvičky

Obr. 4: Výskyt larev v roce 2021 byl enormní

Problematika rezistence

Mandelinka je velice přizpůsobivá a ochotně selektuje populace rezistentní vůči účinným látkám insekticidů. V roce 2008 již byla známa rezistence mandelinky vůči cca 52 různým pesticidům (Alyokhin et al., 2008), a to včetně neonikotinoidů a spinosadu (Mota-Sanchez et al., 2006). Vzhledem ke změnám ve spektru povolených přípravků vůči mandelince, je potřeba provádět častější monitoring jejího výskytu v porostech a sledovat také úspěšnost provedených ochranných opatření. Dle Kocourka a kol. (2024) se vyskytují populace mandelinky vysoce rezistentní vůči lambda-cyhalothrinu a v posledních letech také stoupá podíl populací rezistentních proti acetamipridu. Citlivost k chlorantraniliprolu, cyantraniliprolu či spinosadu je zatím vysoká. Obecně není doporučeno používat k ochraně látky ze skupiny pyretroidů vzhledem k plošnému rozšíření rezistentních populací.

Botanické insekticidy jako alternativa

V rámci našich výzkumných projektů jsme od roku 2019 prováděli pokusy s insekticidy na botanické bázi. Pokusy probíhaly v laboratorních i polních podmínkách. V menším rozsahu v Národním centru zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze-Ruzyni a ve větším rozsahu na lokalitě Žabčice pod vedením Výzkumného ústavu bramborářského se sídlem v Havlíčkově Brodě. Dosažené výsledky na obou lokalitách byly v souladu a v letošním roce probíhá registrační řízení s cílem uvedení na trh účinného preparátu, který z těchto pokusů vzešel. Název přípravku je prozatím zakódován. V následujícím textu budou pro ilustraci prezentovány některé souhrnné výsledky z Ruzyňských venkovních pokusů.

Obr. 5: Jedna z variant v roce 2022 byla ošetřena přípravkem na bázi pyretroidů, vzhled po 4 dnech

Obr. 6: Kontrola po 3 dnech (rok 2023)

Obr. 7: CA2301 po 3 dnech (rok 2023)

Obr. 8: Kontrola po 3 dnech (rok 2024)

Obr. 9: CA2301 po 3 dnech (rok 2024)

Postup pokusů a sledované parametry

V průběhu let 2019–22 (1. fáze) byla zejména sledována účinnost synergické směsi přípravků Rock Effect New a NeemAzal na bázi oleje z Pongamia pinnata a Azadirachta indica na larvy mandelinky bramborové v laboratorních (rok 2019) i polních podmínkách. Rock Effect New (REN) je nová patentovaná receptura pomocného přípravku Rock Effect. V dalším období od roku 2022 do roku 2024 (2. fáze) byl testován nový preparát (směs bylinných výluhů), který je označován jako CA2301. Odlišná byla také metodika založení pokusů, kdy v 1. fázi byly vybírány rostliny s přirozeným výskytem larev z maloparcelek (2 m²) v rámci větší plochy osázené bramborami, zatímco ve 2. fázi byly zakládány samostatné maloparcelkové (2 m²), stolní a nádobové pokusy, na které byly larvy vysazovány v předem daném počtu. Vždy bylo hodnoceno 5 rostlin ve 3 opakováních a cílem ošetření byly larvy ve 2. a 3. instaru. Zaznamenával se počet larev (mortalita) na rostlinách před ošetřením a v různých termínech po ošetření, stejně tak se odhadovala míra poškození natě (defoliace).

Postřik byl proveden zádovým postřikovačem v termínech 26. 6. 2020, 18. 6. 2021 a ručním postřikovačem ve dnech 30. 6. 2022, 23. 6. 2023, 12. 6. 2024 (nádobový pokus) a 19. 6. 2024 (stolní pokus). Přehled a dávkování jednotlivých přípravků je uveden v tabulce 1. V průběhu let se při pokusech vystřídaly různé odrůdy brambor: Ditta, Agria a Adéla.

Tab 1: Přehled a dávkování použitých chemikálií

Výsledky účinnosti testovaných přípravků

Mortality byly korigovány s kontrolou podle Henderson-Tiltona. Průměrná mortalita larev mandelinky bramborové v 1. fázi po 48 hodinách byla 98,3 %, 66,5 %, 62,3 %, 22 % a 4,7 % v pořadí spintor, neem2, MIX, neem1 a REN. Po 3 dnech se průměrná mortalita larev zvýšila na 100 %, 72 %, 84,5 %, 61 % a 45,3 % v uvedeném pořadí. Hodnoty mortalit v jednotlivých letech včetně průměrů jsou uvedeny v grafu 1.

Průměrné mortality ve 2. fázi byly 97,5 %, 91 %, 79,5 % a 63 % u preparátů C1, C0.5, MIX2 a C0.2, hodnocení bylo provedeno již po 24 hodinách. Po 48 hodinách mortality mírně vzrostly na 98 %, 97 %, 89,5 % a 82,5 % v uvedeném pořadí. Hodnoty mortalit v jednotlivých letech včetně průměrů jsou uvedeny v grafu 2.

V 1. fázi byla průměrná defoliace 2,3 cm², 3,6 cm², 5,15 cm², 7,6 cm², 8,1 cm² a 10,5 cm² u preparátů Spintor, MIX, neem1, neem2, kontrola, REN. Hodnoty defoliace v jednotlivých letech jsou uvedeny v grafu 3.

Průměrná defoliace natě brambor ve druhé fázi byla 0,65 cm², 0,73 cm², 2,04 cm², 3,2  cm² a 7 cm² u preparátů: C1, C0.5, MIX2, C0.2 a kontrola. Hodnoty defoliace v jednotlivých letech jsou uvedeny v grafu 3.

Graf 1: Mortalita larev mandelinky bramborové v průběhu jednotlivých let během 1. fáze testování

Graf 2: Mortalita larev mandelinky bramborové v průběhu jednotlivých let během 2. fáze testování

Graf 3: Průměrná defoliace bramborové natě po 48 h v průběhu jednotlivých let (cm²)

Praktické využití

Z výsledků je patrná vynikající účinnost přípravku Spintor. Absolutní mortalita byla běžně pozorována již po 24 hodinách. Nepatrný výkyv v účinnosti v roce 2021 mohl být způsoben ne zcela dokonalým ošetřením při extrémním výskytu larev na rostlinách. Další den hodnocení již byla zaznamenána mortalita 100 %. Také trend zvýšené defoliace (řádově) je v roce 2021 patrný u všech přípravků. Přípravek SpinTor je účinným a rychlým řešením v ochraně brambor proti mandelince bramborové.

Nástup účinku ostatních použitých přípravků jako je REN či NeemAzal a jejich kombinací bývá pomalejší vzhledem k mechanizmu účinku, nicméně po 3 dnech je již patrný výrazný efekt neemu, který byl aplikován v doporučeném dávkování. Snížená dávka neemu měla dle očekávání menší efekt, nicméně použití snížené dávky bylo nezbytné pro porovnání účinností se synergickou směsí MIX, kde je použitá dávka neemu 2.5× nižší a je doplněna o REN. Účinnost MIXu je pak srovnatelná s klasickým neemem, a zároveň náklady na ošetření jsou (dle cen dostupných na internetu) významně sníženy. Míra defoliace je u přípravků s chybějícím rokem hodnocení zkreslena vlivem extrémního roku 2021. Avšak z výsledků lze odhadovat, že defoliace u všech neemových variant by byla podobná. V roce 2021 se výrazněji projevil ochranný efekt synergické směsi MIX. U neemových variant je defoliace lepším ukazatelem než mortalita, protože mechanizmus účinku je zejména protipožerový a k usmrcení škůdců dochází až po delší době.

Nový preparát s označením CA2301 vykázal vynikající výsledky - vliv ošetření na mortalitu larev mandelinky bramborové, která se blížila 100 %, byl patrný již po 24 hodinách. Podobá se tak účinkům přípravku Spintor. Protipožerový účinek je zřejmý, a to i při použití 0,5% koncentrace. S klesající koncentrací použitého preparátu výsledná mortalita larev i defoliace více kolísala a je patrné, že ve směsi s REN k žádnému zvýšení účinnosti nedošlo. Z laboratorních pokusů v uzavřených plastových boxech víme, že preparát CA2301 je účinný také na dospělce mandelinky bramborové, avšak bylo zjištěno, že po zhruba dvou dnech se někteří jedinci dokázali z ošetření vzpamatovat, nicméně novou potravu již nepřijímali. V polních podmínkách zasažení jedinci prostě odpadnou z rostlin na povrch půdy a tam zpravidla zahynou. Zpátky na rostliny již nevylezou. Při případné polní aplikaci by bylo vhodné postřik zhruba po týdnu zopakovat (Doležal, 2024).

Závěr

Zatímco přípravků na ochranu brambor proti mandelince bramborové je celá řada, účinných látek je nedostatek. Zároveň vzhledem k rozšíření rezistentních populací mandelinky bramborové je vhodné nespoléhat pouze na přímou chemickou ochranu, ale využívat všechny dostupné možnosti integrované ochrany. Důsledné provádění kontroly výskytu škůdce a účinnosti provedených ochranných opatření by mělo být samozřejmostí, která zároveň může pomoci k odhalení právě rezistentních populací. Je nezbytné dodržovat principy antirezistentní strategie a střídat účinné látky. I z tohoto důvodu se jeví nadějně probíhající registrace účinného preparátu, dočasně označeného jako CA2301. Jedná se o přípravek čistě na botanické bázi a z představených výsledků série experimentů je patrné, že bude funkčním řešením pro účinnou regulaci mandelinky bramborové.

Seznam literatury je k dispozici u autorky článku.

Práce byla podpořena NÁRODNÍ AGENTUROU PRO ZEMĚDĚLSKÝ VÝZKUM (projekt QK22010073).