Chemap Agro s.r.o.

Ochrana lesknice kanárské proti vyskytujícím se hmyzím škůdcům

26. 08. 2019 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 183x

Lesknice kanárská (Phalaris canariensis L.) nepatří kvůli své pěstitelské ploše k plodinám, které by byla z hlediska ochrany proti škodlivým činitelům nějak náročná. Při pěstování jako meziplodiny je snaha minimalizovat náklady při jejím pěstování. Zvýšená pozornost by měla by měla být zaměřena především na semenné porosty, kde může dojít vlivem zanedbání dostupné ochrany ke ztrátám na výnosu semene.

Agronutrition

Důležité je sledovat tuto plodinu především v oblasti minimalizace ztrát vyskytujícími se plevely a dále pak hmyzími škůdci. Z herbicidů lze nově použít přípravek Mustang, u kterého došlo k rozšíření jeho registrace i do této minoritní plodiny. Na základě monitoringu v maloparcelových polních pokusech se mezi hlavní vyskytující se hmyzí škůdce řadí kohoutek modrý (Oulema galleciana) a kohoutek černý (Oulema melanopus) (obr. 1), a také několik druhů mšic - kyjatka osenní (Sitobion avenae), mšice střemchová (Rhopalosiphum padi) a kyjatka travní (Metopolophium dirhodum).

Obr. 1 Kohoutek černý (Oulema melanopus)
Obr. 1 Kohoutek černý (Oulema melanopus)

Popis, bionomie, škodlivost

Oba druhy kohoutků způsobují na rostlinách stejný typ poškození. Dospělci i larvy vykousávají mezi listovými žebry podélné úzké pruhy (obr. 2). Po žíru brouků je porušena svrchní i dolní pokožka, po žíru larev zůstává dolní pokožka listů neporušena. Následkem toho je omezena asimilace a v rostlinách dochází ke ztrátě vody. Listy žloutnou, vadnou a následně odumírají. V porostu jsou zřetelně viditelné larvy různých velikostí, které jsou obalené černým slizem a zbytky trusu. Předpokladem pro jejich zvýšený výskyt a s tím spojenou zvýšenou škodlivost je teplé a suché jaro, jako tomu bylo např. v loňském roce 2018. Jarní obilniny bývají v porovnání s ozimými obilninami k napadení citlivější. Rostliny vlivem žíru mohou špatně metat a z důvodu ztráty listové plochy či usychání listu předčasně dozrávají. Vedle absolutního snížení výnosu dochází již při středních stupních výskytu larev na listech ke snížení hmotnosti tisíce zrn, a také ke snížení kvality zrna. Ve velmi vysoké míře se tento škůdce vyskytoval v loňském roce i v porostech kukuřice seté.

Monitoring výskytu kohoutků pro potřeby indikace ošetření a pro stanovení termínu ošetření se provádí dle stavu vývoje porostu, tj. obvykle během měsíců května a června - zaznamenávají se počty larev, resp. výskyt dospělců na listech a stéblech. Na základě těchto údajů se následně vypočte průměrný počet larev na jednu odnož. Podle jejich průměrné početnosti pak můžeme charakterizovat stupně výskytu takto: slabý výskyt - méně než 0,3 larev; vajíček/odnož; střední výskyt - od 0,3 do 0,8 larev; vajíček/odnož a silný výskyt - nad 0,8 larev; vajíček/odnož. V případě dosažení kritických čísel pak lze zvolit dostupné metody ochrany.

Mšice většinou nezpůsobují svým sáním na listech (obr. 3) a klasech (obr. 4) žádné specifické příznaky. Při silném napadení klasů a lat jsou mšicemi hustě osídlená především vřetena klasů, větve lat a báze plev. Poškozené klasy jsou krátce před dozráním zřetelně užší než zdravé. Na silně napadených listech vznikají zprvu žlutavé skvrny, později tyto listy předčasně žloutnou. Při posátí mšicí střemchovou se listy často zkrucují nebo kadeří. Mšice na obilninách mohou mít během vegetační sezony až 8 generací. Při délce života 30 dnů (při 22 °C) a vysoké rychlosti reprodukce se může například populace kyjatky osenní během 3 dnů zdvojnásobit a po 20 dnech vzrůst na padesátinásobek. Po maximu množení ve stadiu mléčné zralosti dochází rychle ke snižování populace v důsledku přemnožení, nedostatku potravy a rozmnožení přirozených nepřátel (slunéčka, pestřenky, zlatoočky, lumci i houbový parazité). Při vysokých teplotách (nad 30 °C) nymfy mšic hynou. Předpokladem pro masový výskyt mšic je trvající sucho a alespoň průměrné teploty.

Dalším stěžejním aspektem při posuzování mšic je jejich význam jako přenašečů viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV). Při přezimování ve stadiu nymf či dospělců je třeba počítat s velmi časným rozšířením viru. V České republice významně stoupá škodlivost mšic na obilí jako přenašečů viróz zejména na podzim a částečně i na jaře. Přímé škody sáním v květnu a v červnu nejsou v posledních letech tak významné.

Obr. 2 Larva kohoutka na listu
Obr. 2 Larva kohoutka na listu

Obr. 3 Mšice na listech
Obr. 3 Mšice na listech

Obr. 4 Mšice na klasu
Obr. 4 Mšice na klasu

Výsledky polních pokusů 2018

V roce 2018 byl založen na lokalitě Troubsko maloparcelkový polní pokus s cílem ověřit účinnost vybraných insekticidních přípravků právě na výskyt hlavních hmyzích škůdců lesknice kanárské - kohoutků (kohoutek modrý, kohoutek černý) a mšic. Pokus se skládal z neošetřené kontrolní varianty a variant s testovanými insekticidními přípravky: Mospilan 20 SL (acetamiprid) v dávce 0,35 l/ha, Movento 150 OD (spirotetramat) v dávce 0,45 l/ha a 0,75 l/ha a Sivanto prime (flupyradifuron) v dávce 0,187 l/ha. Velikost jednotlivých parcel byla 25 m2. Vlastní termín aplikace insekticidních přípravků byl stanoven na základě signalizace dle výskytu dospělců a následně i larev v porostu. Před vlastní aplikací přípravků proběhlo hodnocení výskytu: počet larev na 25 rostlin/parcelu, počet dospělců na 25 rostlin/parcelu.

Jednotlivá následná hodnocení byla prováděna v předem stanovených termínech (1, 5, 7 dní po aplikaci) dle stejné metodiky jako před aplikací. V těchto termínech bylo prováděno také hodnocení fytotoxicity použitých insekticidních přípravků a možný efekt na další necílové (škodlivé a užitečné) organizmy vyskytující se v porostech lesknice.

Tab. 1:  Výskyt a biologická účinnost použitých insekticidů na kohoutky rodu Oulema a mšice na lesknici kanárské v Troubsku v roce 2018

Varianta

Průměrný počet mšic na jednu rostlinu

Průměrný počet larev kohoutků na jednu rostlinu

Biologická účinnost (v %)

25.6.

25. 6.

26. 6.

29. 6.

2. 7.

26. 6.

29. 6.

2. 7.

kontrola

0

1,03

0,52

0,11

0,39

*

*

*

Mospilan 20 SL

0

0,6

0,03

0

0,11

41,8

100

69,5

Movento 150 OD

0

0,81

0,11

0

0,11

21,4

100

69,5

Movento 150 OD

0

0,95

0,13

0

0,05

7,8

100

86,1

Sivanto prime

0

1,17

0,04

0

0,12

*

100

69,2

Z výsledků je patrné, že v roce 2018 (tab. 1) byla při zahájení pokusu zjištěna velmi vysoká průměrná početnost larev kohoutků s významnými škodami na listech lesknice. Průměrný počet se pohyboval v rozmezí od 0,6 do 1,17 larev/rostlinu. Zároveň ale bylo v tomto roce zjištěno, že vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek nedošlo k výskytu mšic v porostu. Nebylo tak možno hodnotit biologickou účinnost jednotlivých zkoušených variant proti tomuto hmyzímu škůdci. Pokusná aplikace proti larvám kohoutkům byla provedena dne 25. 6. 2018.

V termínech 26. 6., 29. 6. a následně pak 2. 7. 2018 byly provedeny odpočty z jednotlivých pokusných variant.

Nejvíce larev kohoutků bylo po aplikaci přípravků zjištěno na neošetřené kontrolní variantě (0,52 larev/rostlinu), nejméně pak na variantě s přípravkem Mospilan 20 SL (0,03 larev/rostlinu) a Sivanto prime (0,04 larev/rostlinu). U přípravku Movento 150 OD nebyl zaznamenán významný pokles v početnosti z důvodu jeho systemického účinku - příliš krátká doba pro projevení se jeho účinnosti po aplikaci.

V dalším termínu hodnocení nebyli na žádné z ošetřených variant zjištěni živí jedinci, resp. larvy kohoutků. Biologická účinnost tak byla 100 %. Na neošetřené kontrolní variantě došlo ke snížení početnosti larev (0,11 larev/rostlinu) v porovnání s předchozím termínem hodnocení.

V posledním termínu hodnocení bylo nejméně larev zjištěno na variantě s přípravkem Movento 150 OD v dávce 0,75 l/ha (0,05 larev/rostlinu). Zároveň zde byla zjištěna nejvyšší biologická účinnost (86,1 %). Nejvíce larev pak bylo zaznamenáno na neošetřené kontrolní variantě - střední výskyt - 0,39 larev/rostlinu.

Aplikací testovaných přípravků došlo k prokazatelnému snížení početnosti u pokusných foliárních variant v porovnání s neošetřenou kontrolní variantou. Vlivem systemického působení zkoušených přípravků se jejich biologická účinnost plně projevila až od druhého termínu hodnocení. Zároveň nebyly ani v jednom termínu sledování zjištěny příznaky fytotoxicity na rostlinách u zkoušených přípravků.

Obr. 5 Porost lesknice kanárské
Obr. 5 Porost lesknice kanárské

Závěr

Lesknice kanárská (obr. 5) je nenáročná plodina na pěstování. Její využití spočívá především jako meziplodina, lze ji ale využít také pro zrno, které se zkrmuje drůbeži či jako ptačí zob pro exotické ptactvo. Z hlediska ochrany je nutno především u semenných porostů sledovat výskyt hmyzích škůdců, které mohou způsobit škody na rostlinách a s tím spojené snížení výnosu.

V rámci ochrany proti kohoutkům a mšicím při překročení jejich prahu škodlivosti lze nově použít registrovaný insekticidní přípravek Decis forte (deltamethrin) v dávce 0,0625 l/ha. V maloparcelových polních pokusech pak jsou ověřovány i další možnosti insekticidní ochrany, které by šlo v budoucnu využít pro minimalizaci jejich škodlivosti. Na základě polních pokusů pak byla zjištěna velmi dobrá účinnost testovaných přípravků proti kohoutkům v porostu lesknice kanárské.

Výsledek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO1718.

Související články

Dřepčíci rodu Phyllotreta - snížená citlivost k thiaclopridu

13. 09. 2019 Ing. Kateřina Kovaříková, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Škůdci Zobrazeno 155x

Rezistence mšice broskvoňové na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany

12. 09. 2019 Ing. Jitka Stará, Ph.D., Ing. Tomáš Hovorka, Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 161x

Vrtule ořechová - nový škůdce vlašských ořechů

10. 09. 2019 Ing. Kamil Holý, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 484x

Ochrana porostů řepky proti podzimním škůdcům

09. 09. 2019 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 265x

Vývoj rezistence dřepčíků na řepce vůči insekticidům a možnosti ochrany

05. 09. 2019 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 298x

Další články v kategorii Škůdci

detail