Ochrana porostů kmínu proti škůdcům

15. 06. 2016 Ing. Marek Seidenglanz; Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk Škůdci Zobrazeno 4081x

Mezi důležité škůdce kmínu se v našich podmínkách řadí roztoč vlnovník kmínový (Aceria carvi; Eriophyidae) a housenky plochušky kmínové (Depressaria daucella; Oecophoridae). Na kmínu lze nalézt řadu dalších druhů členovců (zejména hmyzu), kteří se na kmínu přiživují. Tyto druhy závažné škody nepůsobí.

Vlnovník kmínový

Pouhým okem není vlnovník vidět, což komplikuje ochranu porostů. Dospělci jsou 0,2 mm dlouzí, mají pouze dva páry noh (dva páry z původních čtyř druhotně vymizely, obr. 1).

Porosty dvouletého kmínu (založené v květnu) bývají obvykle napadeny dospělci v roce zásevu zejména v průběhu července. Nejvíce roztočů je unášeno větrnými proudy z dozrávajícího napadeného kmínu asi tři týdny před jeho sklizní. Napomáhají tomu tím, že vylézají na vrcholy květenství a v podstatě se nechávají větrem nabrat. K tomuto chování je zřejmě provokuje snižující se kvalita hostitelských rostlin jako potravního zdroje. Vlnovníci se do nově založených porostů nemusí dostávat jen z napadeného dozrávajícího kmínu, ale také z některých druhů okoličnatých rostlin běžně se vyskytujících podél polí (tyto nemusí nést symptomy poškození známé z kmínu). Do jaké míry se polní okraje i vzhledem k jejich různorodosti podílejí na primárním napadení porostů, není jasné. V prvním roce se většinou i na silně napadeném porostu, tím se myslí např. výskyt roztočů na 50 % rostlin v srpnu, neprojeví žádné příznaky poškození. Jen výjimečně se již v této době na některých rostlinách objevují listové hálky (deformace listů, svinování, červenání).

Rozhodujícím poškozením je zásah roztočů do vývoje generativních orgánů na vegetačních vrcholech. Ty se vlivem jejich dlouhodobého působení mění na hálky, které jsou zcela bezcenné (obr. 2 a, b). Může dojít ke snížení výnosu až o 90 %. V posledních letech nebezpečnost tohoto škůdce poklesla (snížil se podíl ploch tímto škůdcem silně poškozených).

Do osudu porostu může zasáhnout, a to jak pozitivně, tak negativně z hlediska pěstitele, několik faktorů. Především je to vývoj meteorologických podmínek během zimy. Roztoči se sice dostávají na kmín v roce zásevu, ale v prvním roce se již nemnoží. K tomu dochází až po přezimování, zpravidla v dubnu. Jejich početnost se pak může v této době v porostu rychle zvyšovat. Je-li zima „tvrdá“, je mortalita roztočů zimujících uvnitř listových růžic vysoká. Nízké lednové a únorové teploty působí v tomto smyslu na porost ozdravně. Teplé zimy nejsou tedy v tomto smyslu výhodou.

Dalším faktorem je rychlost vývoje porostu. Časně seté a rychleji se vyvíjející porosty (myšleno na podzim) jsou později (myšleno na jaře) při stejné úrovni napadení vlnovníkem více poškozeny (větší podíl nažek je přetvořen na hálky), neboť se prodlužuje doba působení fytotoxických látek produkovaných roztoči na základy květenství vytvořené na vegetačních vrcholech (obr. 3) i pravděpodobnost toho, že roztoči do jejich vývoje zasáhnou před nástupem zimy. Z tohoto hlediska je mnohem lepší, když se základy květenství a květů diferencují na vegetačních vrcholech až během jarních měsíců.

Dalším faktorem, který může značně ovlivnit vývoj porostu, jeho výsledné poškození a tedy i výnos je volba ochranného postupu. Ochranná opatření můžeme rozdělit na preventivní opatření a chemickou ochranu, i když tato má z důvodu v praxi obtížně proveditelného monitoringu škůdce také spíše preventivní charakter. Prvním důležitým opatřením je používání osiva získaného z nenapadených porostů. Přenos vlnovníka kmínového na nažkách nebyl sice experimentálně ověřen, ale pravděpodobně k němu dochází. Dalším důležitým opatřením je výběr pozemku. Nově zakládaný porost by měl být lokalizován co nejdále od dozrávajícího kmínoviště, zejména je-li starší porost napaden a poškozen. Dost problémů může ušetřit, vybere-li se pozemek, který není vzhledem k dozrávajícímu porostu po větru (znát převládající směry proudění). Vhodným ochranným opatřením je také setí kmínu jako podsevu pšenice jarní nebo ječmene jarního. Přítomnost krycí plodiny snižuje celkovou úroveň napadení a ovlivňuje distribuci škůdců v porostu (podsev zabraňuje roztočům šířit se hlouběji do porostů). Z akaricidů je registrován (navíc jen do spotřebování zásob: konec užívání 30. 10. 2016) pouze jediný přípravek: Sanmite 20 WP (pyridaben 200 g/kg) v dávce 0,375 kg/ha. Existuje-li na základě dřívějších zkušeností podezření na možné napadení porostů anebo byl-li zjištěn výskyt asi 5 % napadených rostlin (je třeba laboratorní rozbor rostlin), je dobré u nově založeného porostu v průběhu července přistoupit k postřiku. Na lokalitách s opakovaným výskytem vlnovníka kmínového je vhodné postřik opakovat. První aplikaci provést v první polovině července, druhou ke konci července. Nejpozději aplikovat v první půli srpna. Pozdější postřiky jsou z hlediska účinnosti na vlnovníka bez významu. Mohou naopak situaci zhoršit neboť mají negativní vliv na přítomné dravé roztoče, kteří vlnovníka kmínového ničí.

Obr. 1: Vlnovník kmínový není viditelný pouhým okem

Obr. 2a: Prakticky až do počátku období kvetení není pouhým okem poznat, která květenství ponesou normální květy a později nažky a která jen bezcenné hálky; v narušených pletivech hálek nedochází k degradaci chlorofylu a udržují si zelenou barvu

Obr. 2b: Silně napadený blok dozrávajícího kmínu; silné poškození je patrné zejména v pravém okrajovém pásu

Obr. 3: Vegetační vrchol s diferencovanými základy květenství (okolíků a okolíčků)
Obr. 3: Vegetační vrchol s diferencovanými základy květenství (okolíků a okolíčků)

Plochuška kmínová

(V registru je vedená nesprávně pod jménem mandlovka kmínová.) Housenky mohou poškodit velkou část okolíků (poupat, květů, tvořících se nažek), a tím výrazně snížit výnos. Na některých lokalitách bývají problémy pravidelně každý rok.

U tohoto druhu přezimují dospělci (motýli). Samičky pak na jaře kladou vajíčka na spodní část již vytvořených květních stopek. Malé (jen několik mm dlouhé), nenápadné světlé housenky se zpočátku vyskytují na povrchu rostlin (doba pro nejúčinnější zásah insekticidem), později se zažírají do květních stopek, lodyh i řapíků listů, kde živí vnitřními pletivy. Poslední dva instary žijí v chuchvalcích spředených z okolíků, jsou dosti žravé a mají velký potenciál snižovat nasazení nažek. V tomto stadiu jsou obtížně hubitelné insekticidy, zejména kontaktními. Housenky během svého vývoje mění vzhled. Zpočátku jsou světlé, později tmavnou. V posledním instaru jsou nezaměnitelné (obr. 4). Tyto housenky se po ukončení žíru zavrtávají do stonků (spíše v dolní polovině), kde se kuklí. V jednom stonku může být nad sebou více takovýchto komůrek a otvorů (flétnatost). Nová generace motýlů opouští stonky v průběhu července až srpna. Tito budou zimovat (druh vytváří jednu generaci v roce).

Od objevení se prvních květních poupat je nutné porosty kmínu pravidelně kontrolovat a hledat housenky. Z hlediska účinnosti ochrany je nutné zachytit počátek výskytu housenek nižších instarů. Monitoring provádět při okrajích (na všech stranách).

Při zjištění 5 % napadených rostlin zvážit insekticidní zásah. Vzhledem k tomu, že vhodný termín pro aplikaci je nejčastěji na počátku kvetení, je nutné při výběru insekticidu zohlednit fakt, že kmín je navštěvován včelami a celou řadou dalších druhů užitečné či necílové entomofauny. Výběr z insekticidů není veliký. Registrována je pouze jedna účinná látka (pyretroid deltamethrin). Z hlediska významu, chování i období výskytu škůdce (často vysoké teploty) by bylo dobré spektrum registrovaných přípravků rozšířit o další látky s odlišným mechanizmem účinku (např. o neonikotinoidy, methoxyfenozid či fenoxycarb). Není možné již využít ani biologické přípravky Biobit XL a WP (Bacillus thuringiensis), jejichž registrace do kmínu skončila v roce 2015. Z pokusů vyplývá, že při promeškání vhodného termínu k aplikaci se účinnost insekticidů snižuje.

Obr. 4: Poslední larvální instar housenky plochušky kmínové

Ostatní škůdci

Na kmínu může škodit několik druhů mšic. Nejvýznamnější je dutilka topolová (Pemphigus bursarius). Jejím primárním hostitelem je topol. Vyvíjí se zde v charakteristických hálkách na řapících listů (obr. 5). V červenci a srpnu okřídlené samičky opouští hálky a vyhledávají sekundární hostitele. Mezi ně patří i kmín. Kolonie zde vznikají na kořenech. Napadení je nebezpečné v roce zásevu pro slabší, zpožděné porosty v suchých letech v období července až srpna. Nadzemní části žloutnou, rostliny zaostávají v růstu. Neboť se mšice nevyskytují na nadzemních částech, je někdy obtížné zjistit příčinu tohoto stavu. Přítomnost mšic na kořenech často prozradí vyšší výskyt slunéček v porostu (zejména slunéčko dvoutečné). Ochranný zásah pomocí insekticidu je nemožný. Není registrován žádný přípravek k těmto účelům. Více ohroženy jsou porosty zakládané na polích lemovaných topoly (topol černý).

Další dva druhy mšic, mšice bršlicová (Cavariella aegopodi) a mšice hlohová (Dysaphis crataegi) vytváří na kmínu často kolonie při bází rostlin. Nejsou ale vážnými škůdci.

Na kmínu se v některých letech ve větších počtech (zejména v menších ohniscích) mohou vyskytovat i housenky obalečů rodu Cnephasia (často jde o různé druhy - mohou poškozovat např. i klasy obilí, obr. 6). Škody jsou na úrovni porostů většinou zanedbatelné. Housenky obalečů nižších instarů jsou snadno zaměnitelné s mladšími (světlými) housenkami nebezpečnější plochušky kmínové.

Obr. 5: Dutilka topolová vytváří na listech topolu černého typické hálky, z nich vyletují v červenci až srpnu okřídlené samičky na sekundární hostitele, mezi ně patří i kmín

Obr. 6: Jednotlivá vývojová stadia housenek obaleče; některá jsou značně podobná housenkám plochušky kmínové

Výsledky prezentované v tomto příspěvku byly získány při řešení projektů NAZV č. QJ1230077.