BASF
BASF
BASF

Kestom - Monas technology

Ochrana proti drátovcům u brambor

17. 05. 2022 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D., Ing. Petra Baštová; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Škůdci Zobrazeno 889x

Drátovci jsou v posledních letech stále významnějšími škůdci poškozující kvalitu hlíz. Vzhledem k jejich druhové rozmanitosti, dlouhodobému vývoji larev, polyfágii a poměrně obtížné předvídatelnosti výskytu, je ochrana velmi obtížná a spočívá u brambor hlavně v preventivních opatřeních.

Proseeds

Drátovci jsou larvy brouků čeledi kovaříkovitých (Elateridae). Na zemědělských plodinách škodí více než deset druhů drátovců, resp. kovaříků. Na bramborových polích se vyskytují nejčastěji druhy rodu Agriotes (A. lineatus - kovařík obilní, A. obscurus - kovařík tmavý, A. ustulatus - kovařík začoudlý, A. sputator - kovařík locikový), dále pak Athous haemorrhoidalis - kovařík narudlý, Limonius pilosus - kovařík travní, Melanotus bummipes - kovařík hnědonohý a Adelocera murina - kovařík šedý).

Studie, která by přesněji vymezila podíl jednotlivých druhů na škodách u brambor, není u nás k dispozici. Rozlišení druhů je navíc značně obtížné a vyžaduje určitou entomologickou praxi, což platí dvojnásob o jejich larvách, které lze odlišit bezpečně až v dospělosti nebo analýzou PCR. Pro praktickou ochranu však není rozlišení druhů příliš důležité, neboť jejich životní cyklus je velmi podobný

Dospělec kovaříka
Dospělec kovaříka

Poškození hlízy larvou kovaříka
Poškození hlízy larvou kovaříka

Po rozkrojení hlízy lze pozorovat v chodbách exkrementy larev
Po rozkrojení hlízy lze pozorovat v chodbách exkrementy larev

Chodbička drátovce může zasahovat velmi hluboko do hlízy
Chodbička drátovce může zasahovat velmi hluboko do hlízy

Bionomie

Dospělci se v polích po přezimování objevují v dubnu a květnu a oplodněné samičky kovaříků kladou vajíčka velikosti kolem 0,5 mm poměrně mělce do prasklin v půdě, pod hroudy a podobně. Jejich vývoj, pro který potřebují vlhkost přes 90 %, trvá kolem 30 dní. Jedna samička naklade přibližně 100 až 200 kusů vajíček.

Vylíhlé larvy jsou velké pouze 2–2,5 mm, živí se převážně humusem a přijímají vodu s koloidními organickými látkami. Teprve později požírají rostlinné zbytky a obvykle až druhým rokem podzemními části rostlin a postupně dosahují délky 10–30 mm. Při vyhledávání potravy se larvy řídí gradienty oxidu uhličitého vylučovaného kořeny hostitelských rostlin. Larvy mají velmi dlouhý vývoj podle druhu a podmínek 3–5 let a za tu dobu se až 9× svlékají. Po ukončení vývoje se v půdě kuklí v průběhu léta v hloubce 10–30 cm.

Stadium kukly trvá přibližně měsíc, ale dospělec přezimuje a půdu opouští až na jaře následujícího roku.

Škodlivost

Drátovci způsobují škody u mnoha druhů planých i kulturních rostlin. Na zemědělské půdě je přirozeně jejich nejvyšší výskyt v trvalých travních porostech, ve víceletých pícninách a v ozimech. Zde nalézají drátovci příznivé mikroklima a dostatek potravy. Vývoj larev příznivě ovlivňuje vyšší vlhkost půdy, ale ztráty na plodinách jsou obvykle vyšší v obdobích s přísuškem, kdy larvy přecházejí na živé části rostlin.

U brambor vyžírají v hlízách dírky a chodbičky do různé hloubky podle druhu a velikosti larev, které jsou vyplněny tmavým trusem. Převážně škodí larvy vyšších vývojových stadií. Znehodnocují kvalitu hlíz a mohou do nich také zanášet některé původce hnilob. Drátovce lze však zastihnout přímo v napadené hlíze jen zřídka, neboť při manipulaci s hlízami při sklizni je rychle opouštějí a vypadávají do půdy. S drátovci se můžeme setkat na jaře už na matečných hlízách, kde však v podstatě neškodí. U nových hlíz se jejich poškození drátovci zvyšuje v závěru vegetace a v době mezi jejím ukončením a sklizní. K napadení hlíz dochází nejen z důvodu doplnění potravy, ale v době přísušku jsou živá rostlinná pletiva pro larvy důležitým zdrojem vody.

Výskyt drátovců a jimi způsobených škod je u brambor nejčastější v zahradách a na menších pozemcích sousedících s travními porosty nebo jsou-li brambory vysázeny po pícninách nebo trvalých travních porostech. Škody jsou také vyšší na zaplevelených pozemcích.

V posledních letech však poškození hlíz brambor drátovci stoupá. Příčiny pravděpodobně spočívají v klimatických změnách, ale také souvisí s minimalizací obdělávání půdy a se změnou struktury rostlinné výroby. Velké plochy kukuřice a řepky v bramborářské oblasti, které zanechávají množství nerozložených rostlinných zbytků, poskytují dostatek potravy také pro larvy kovaříků a při jejich dlouhodobém vývoji se tvoří vysoký potenciál těchto škůdců pro následné plodiny.

Možnosti ochrany

Možnosti ochrany proti drátovcům jsou do značné míry omezené. Spočívají především v agrotechnických opatřeních, jejichž aktivním principem je intenzivní zpracování půdy.

Výběrem odrůd není možné drátovce omezit. I když byly zjištěny některé preference odrůd, nepodařilo se získat průkazné závěry.

Insekticidní přípravky pro aplikaci do půdy v podobě poprachu, granulí nebo jako mořidlo na sadbové hlízy, které by zásadně redukovaly drátovce, nejsou v současné době v Evropě registrovány. Larvy kovaříků jsou navíc poměrně odolné chemickým látkám. Účinné byly např. organofosfáty, ale přípravky na jejich bázi byly již většinou v ochraně rostlin restringovány. Posledním používanou chemickou látkou s velmi dobrým účinkem byl fipronil v podobě přípravku Goldor Bait, který se aplikoval do půdy při výsadbě brambor. Velmi vysokou účinnost prokázal v minulých letech i v pokusech VÚB (graf 1). Jeho použití bylo však také zakázáno, a to přesto, že se hojně uplatňuje ve veterinární medicíně. Hlavní příčinou jeho restrikce v ochraně rostlin je vysoká toxicita vůči včelám. Nahrazení fipronilu je obtížné.

Účinnost látek, které by ho mohly nahradit, není ale dostatečná. Zkouší se například spinosad, registrované jsou některé pyretroidy a teflutrin. Zejména u brambor je nedostatkem krátká doba působení. Problémem je také to, že pokud insekticid nemá dostatečný fumigační účinek, poměrně pohybliví drátovci, a to horizontálně i vertikálně, se insekticidu vyhnou.

Drátovci se v půdě pohybují pomocí čichu a vnímají různé koncentrace oxidu uhličitého vylučovaného kořeny, který je vede k potravě. Tato skutečnost byla proto využita v ochraně k nalákání drátovců k insekticidu nebo k parazitickému agens. Byly vytvořeny kapsle z odbouratelného materiálu, který po nějaký čas vylučují oxid uhličitý a stávají se pro drátovce atraktantem. Na kapsle je pak navázán insekticid nebo entomopatogenní houba. Využití přípravků na tomto principu však nepřináší vždy dostatečně uspokojivé výsledky. Zejména při aplikaci entomopatogenních hub je výsledek velmi závislý mimo jiné na vlhkosti půdy. Z těchto hub jsou využívány především Beauveria bassiana, Metarhizium anisopliae a Metarhizium brunneum.

Kromě klasického použití insekticidů většinou v podobě granulí zapravovaných do půdy se využívalo v některých zemích u brambor podzimní setí mořené předplodiny, většinou obilí, což má snížit populaci škůdce na daném pozemku. S omezením mořidel v poslední době je však tato metoda obtížně realizovatelná.

Graf 1: Účinnost různých insekticidních látek testovaných proti drátovcům v bramborách v roce 2014, odrůda: Rosara, lokalita Valečov
Graf 1: Účinnost různých insekticidních látek testovaných proti drátovcům v bramborách v roce 2014, odrůda: Rosara, lokalita Valečov

Agrotechnická opatření v kombinaci s insekticidním ošetřením před výsadbou
Agrotechnická opatření v kombinaci s insekticidním ošetřením před výsadbou

Neošetřená kontrola - poškozené hlízy drátovci
Neošetřená kontrola - poškozené hlízy drátovci

Integrovaná ochrana proti drátovcům

V současných možnostech spočívá těžiště integrované ochrany proti drátovcům v agrotechnických opatřeních. Do nich lze zařadit výběr pozemku a předplodiny, přípravu půdy a termín sklizně. Doplňkem může být použití chemického přípravku nebo bioinsekticidu. Důležité je mít na zřeteli ochranu proti drátovcům dlouhodobě v rámci celého hospodaření na orné půdě a v konkrétním osevním sledu.

Monitoring drátovců pomocí feromonů, výkopků nebo pastí s návnadou je poměrně pracný a pro konkrétní pozemek obvykle nekoresponduje se skutečností, neboť brambor není primárním hostitelem těchto škůdců. Rovněž sledování náletu dospělců nemá pro ochranu konkrétních porostů praktický význam, neboť hlízy napadají obvykle larvy v pozdějších stadiích vývoje. K dispozici rovněž nejsou u brambor využitelné metody prognózy.

Výběr lokality a pozemku

Výběr lokality a konkrétního pozemku má značný význam především u malopěstitelů a zahrádkářů. Je vhodné vyhnout se lokalitám, které jsou obklopeny rumišti, neobdělávanými pozemky a trvalými travními a jinými víceletými pícninami a kulturami. Čím menší je pozemek pro pěstování brambor a čím více sousedí s výše uvedenými kulturami, tím je ohrožení drátovci větší. Obdobně to platí na částech větších pozemků, kde je častější výskyt drátovců kolem mezí a zatravněných ploch. Nevhodné jsou také pozemky zaplevelené, zejména s výskytem trvalých plevelů.

Osevní sledy

Základem je nevysazovat brambory v prvním nebo i v druhém roce po trvalých travních porostech nebo víceletých travních směskách, kde bývá obvykle výskyt drátovců vysoký a sníží se teprve po intenzivním obdělávání. Není vhodné ani zařazení po ozimech, pokud jsou v oblasti s drátovci problémy. Totéž platí pro kukuřici, která nebyla proti drátovcům ošetřena a množství nerozložených posklizňových zbytků je pro drátovce zdrojem obživy.

Naopak je účelné zařadit brambory po předplodinách, které drátovci méně preferují, a to jsou luštěniny, řepka a hořčice.

Zpracování půdy

Kvalitní zpracování půdy je základním agrotechnickým opatřením v ochraně proti drátovcům. Naopak technologie minimalizující obdělávání půdy populaci drátovců nesnižují. Každá manipulace s půdou je pro drátovce nepříznivá, zásadně jim mění podmínky ekologické niky a potravní příležitosti. Část jich také uhyne, a pokud se dostanou na povrch půdy, jsou navíc krátkodobě vystaveni predátorům.

Pro ochranu proti drátovcům lze proto doporučit tradiční obdělávání půdy v celém osevním sledu. U brambor pak při tradiční technologii podmítku po předplodině, nejlépe dvojitou orbu (zaorání hnoje a hlubokou orbu) a na jaře pak před výsadbou zpracování půdy aktivními rotavátory, pokud možno vícenásobné (2–3×). Účinnost tohoto opatření lze dokladovat výsledky pokusů z let 2020 a 2021 (grafy 2 až 4). V případě velmi rozšířené technologie odkameňování pak celá technologie nahrazuje intenzivní zpracování rotavátory, zejména při fázi prosévání dochází k nejvyššímu úhynu drátovců.

Obecně platí, že každý mechanický zásah do půdy je pro drátovce nepříznivý.

Graf 2: Procento napadených hlíz drátovci v daném stupni v roce 2020, odrůda Secura, lokalita Radostín, stupnice 1 až 5
Graf 2: Procento napadených hlíz drátovci v daném stupni v roce 2020, odrůda Secura, lokalita Radostín, stupnice 1 až 5

Graf 3: Procento napadených hlíz drátovci v daném stupni v roce 2021, odrůda Secura, lokalita Radostín, stupnice 1 až 5
Graf 3: Procento napadených hlíz drátovci v daném stupni v roce 2021, odrůda Secura, lokalita Radostín, stupnice 1 až 5

Graf 4: Intenzita napadení hlíz drátovci v roce 2021, odrůda Secura, lokalita Radostín, stupnice 1 až 5
Graf 4: Intenzita napadení hlíz drátovci v roce 2021, odrůda Secura, lokalita Radostín, stupnice 1 až 5

Technologie odkamenění omezuje výskyt drátovců
Technologie odkamenění omezuje výskyt drátovců

Použití rotavátoru výrazně snižuje výskyt drátovců
Použití rotavátoru výrazně snižuje výskyt drátovců

Včasná sklizeň

Drátovci napadají hlízy kdykoliv ve vegetačním období. V případě nedostatku potravy nebo přísušku a silném výskytu napadají i vysázené matečné hlízy. Zde jsou škody zanedbatelné, neboť není obvykle nijak omezeno klíčení. Nepříliš významné může být urychlení rozkladu matečných hlíz v důsledku zanesení pektinolytických bakterií do hlíz.

Nejčastější a nejvýznamnější ztráty jsou však způsobeny napadením hlíz, ke kterému dochází v závěru vegetace. Škůdci v té době přecházejí na energeticky bohatou potravu před hybernací a zároveň je hlíza zdrojem vody, která často v té době chybí. Proto lze významně omezit požerky včasnou sklizní po ukončení vegetace. Efekt tohoto opatření je velmi významný (graf 5 a 6).

Graf 5: Procento napadených hlíz drátovci a intenzita napadení v roce 2021 při různých termínech sklizně, odrůda Carrera, lokalita Radostín
Graf 5: Procento napadených hlíz drátovci a intenzita napadení v roce 2021 při různých termínech sklizně, odrůda Carrera, lokalita Radostín

Graf 6: Procento napadených hlíz drátovci a intenzita napadení v roce 2021 při různých termínech sklizně, odrůda Rosara, lokalita Radostín
Graf 6: Procento napadených hlíz drátovci a intenzita napadení v roce 2021 při různých termínech sklizně, odrůda Rosara, lokalita Radostín

Aplikace dusíkatého vápna

Použití dusíkatého vápna (kyanid vápenatý), které má v práškové formě také insekticidní a repelentní účinky, se traduje také jako prostředek proti drátovcům. Lze jím částečně ochránit mělce kořenící plodiny, např. obilniny při klíčení a na počátku vývoje kořenového systému.

Jak ale prokázaly výsledky pokusů u brambor (graf 2 až 4), na snížení požerků hlíz nebylo aplikací dusíkatého vápna dosaženo průkazného efektu. Důvodem je především to, že hlízy jsou napadány drátovci až v pozdním létě, kdy je již dusíkatá vápno rozložené.

Aplikace insekticidů

Insekticidy jsou přímým zásahem proti škůdci, a to v případě razantního přípravku velmi účinným. Aktuální možnosti použití insekticidů jsou však velmi omezené, neboť došlo k silné restrikci těchto přípravků zdůvodněného negativní vlivem na životní prostředí, potažmo na necílové organizmy napříč plodinami.

Je proto nutné vycházet z reality, kterou registrace insekticidů v naší republice umožňuje (tab. 1). Účinnost přípravků v pokusech je uvedena v grafech 3 a 4. Nižší účinnost registrovaných insekticidů u brambor oproti jiným plodinám je dána především relativně krátkou dobou působení stávajících přípravků, a také tím, že pouze snižují populaci škůdce ve volné půdě, ale část rostliny, která je škůdcem atakována, tedy hlíza, není nijak chráněna.

Použití přípravku Basamid (úč. l. dazomet) vzhledem k podmínkám aplikace a nutností zakrytí ošetřeného pozemku před výsadbou folií na 4 týdny a registraci pro sadbu má pouze velmi omezený význam.

Tab. 1: Insekticidy registrované v ČR proti drátovcům

Obchodní jméno přípravku

Účinná látka

Dávkování

OL (dny)

Aplikační poznámky

Basamid

dazomet

500 kg/ha

30

příprava půdy pro pěstování, max. 1× za 3 roky, brambory sadbové, při aplikaci na jaře před výsadbou, doba zakrytí fólií 4 týdny

Belem 0,8 MG

cypermethrin

24 kg/ha

AT

aplikace do půdy při výsadbě

Force Evo

tefluthrin

16 kg/ha

-

zapravení do půdy při výsadbě

Zdroj: Registr přípravků ÚKZÚZ + Rostlinolékařský portál, leden 2022

Poznámka: Přesné použití přípravku viz registr přípravků ÚKZÚZ a etiketa přípravku, bez souběžných dovozů

Vysvětlivky: OL - ochranná lhůta ve dnech. AT - ochranná lhůta je dána odstupem mezi termínem aplikace (poslední aplikace) a sklizní nebo jde o způsob použití nebo určení, které stanovení ochranné lhůty nevyžadují.

Biologická ochrana

V současné době není u nás registrován žádný biologický přípravek proti drátovcům. Zahraniční výsledky při použití biopreparátů jsou velmi variabilní. To je pochopitelné, neboť přípravky na bázi entomopatogenních hub, resp. jejich účinnost je silně závislá na průběhu povětrnostních podmínek ve vegetaci, zejména na vlhkosti půdy, ale i dalších faktorech. Je také třeba podotknout, že nejsou selektivní.

Za stávajících možností a na základě výsledků pokusů lze shrnout integrovanou ochranu proti drátovcům do následujících bodů:

  • Ochraně proti drátovcům je třeba věnovat pozornost v rámci celého osevního sledu a v případě potřeby zasahovat i u jiných plodin, kde je to možné (např. insekticidní ošetření kukuřice).
  • Nevysazovat brambory po trvalých travních porostech a dávat přednost předplodinám, které nejsou pro drátovce atraktivní (řepka, hořčice).
  • Věnovat pozornost odplevelení pozemků především od trvalých plevelů.
  • Při problémy s drátovci v rámci osevního sledu neuplatňovat minimalizaci zpracování půdy. V podzimní přípravě použít podmítku po předplodině, následnou hlubokou orbou, případně dvojitou orbou se zaoráním hnoje.
  • Pokud je to to možné, pěstovat brambory v systému s technologií odkameňování, kterou lze dosáhnout podstatné eliminace škod způsobených drátovci.
  • Při jarní přípravě půdy před sázením zpracovat půdu dva až třikrát rotavátorem.
  • Při sázení aplikovat do řádku insekticidy Force Evo nebo Belem 0,8 MG v registrovaných dávkách k tomu určenými aplikátory na sázečích.
  • Sklizeň organizovat co nejdříve po dozrání slupky hlíz.

Související články

Výsledky pokusů s insekticidy proti mšicím v roce 2021

05. 07. 2022 Ing. Petr Doležal, Ph.D., Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petra Baštová; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Škůdci Zobrazeno 184x

Parazitické hlístice v ochraně rostlin II.: Entomopatogenní hlístice

30. 06. 2022 Ing. Jiří Nermuť, Ph.D., Mgr. Vladimír Půža, Ph.D.; Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Škůdci Zobrazeno 142x

Bude hraboš polní škodit i letos?

29. 06. 2022 Ing. Štěpánka Radová Ph.D., Ing. Jakub Beránek, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Škůdci Zobrazeno 154x

Škůdci cukrové řepy

27. 06. 2022 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 166x

Zavíječ kukuřičný - bionomie, výskyt, ochrana

14. 06. 2022 Ing. Martin Bagar, Ph.D.; BIOCONT Laboratory, spol. s r.o. Škůdci Zobrazeno 205x

Další články v kategorii Škůdci

detail