Ochrana proti mšici broskvoňové jako přenašeči virů sadbových brambor a žloutenek cukrovky
17. 04. 2026 Škůdci Zobrazeno 832x
Hlavní příčiny nárůstu populační hustoty mšice broskvoňové v posledních 10 letech byly klimatické změny v důsledku oteplování a ukončení registrace moření osiva řepky neonikotinoidy od roku 2014. Očekává se, že k dalšímu nárůstu škodlivosti mšice broskvoňové nastane po roce 2025 na cukrovce zvýšením výskytu virových žloutenek po ukončení moření osiva cukrovky neonikotinoidy. V tomto příspěvku uvádíme změny v rezistenci m. broskvoňové vůči insekticidům a jejich dopady na ochranu brambor, včetně sadbových, a cukrovky proti přenašečům virových chorob.
Analýza letové aktivity mšice broskvoňové na základě odchytů do sací pasti
V rámci výzkumného projektu MZe č. QK22010194 jsme řešili problematiku ochrany sadbových brambor před mšicemi přenášejícími virové choroby. Podrobnější informace lze nalézt v metodice (Kocourek a kol., 2025). V rámci řešení projektu jsme provedli analýzu letové aktivity mšic ze sací pasti umístěné na lokalitě Lípa u Havlíčkova Brodu za období 2002–24 provozované ÚKZÚZ. Analýza byla zaměřena na 3 druhy mšic považovaných za nejvýznamnější přenašeče virů brambor. Za toto období bylo v sací pasti zachyceno celkem 10 395 jedinců mšic, z toho 7928 jedinců m. broskvoňové, 2003 jedinců m. chmelové a 464 jedinců m. řešetlákové. Letová aktivita m. broskvoňové, m. chmelové a m. řešetlákové v letech 2002–24 na základě odchytu mšic do sací pasti je uvedena v grafu 1.
V období 2014–24 došlo u 2 nejpočetnějších druhů mšic k významnému zvýšení populační hustoty oproti období 2002–13. U m. broskvoňové se průměrný počet ročních úlovků za období 2014–24 zvýšil 4,2× a u m. chmelové 2,1×. U m. broskvoňové byl nárůst početnosti způsoben nárůstem podzimních odchytů, které se zvýšily 6×, zatímco u m. chmelové byl nárůst početnosti způsoben nárůstem početnosti v jarním období, která se zvýšila 3×. Pro oba druhy mšic jsme provedli analýzu odchytů v závislosti na průběhu teplot a srážek za každý rok a jednotlivá období jaro, léto, podzim. U m. broskvoňové byla prokázána statisticky průkazná závislost mezi průměrnou roční teplotou a ročním odchytem do sací pasti. Korelační analýza dále prokázala vliv srážek v jarním období a odchytem m. broskvoňové do sací pasti na jaře. Průkazný byl nárůst její početnosti v letech s nízkými srážkami na jaře. Pro odchyt m. chmelové nebyly zjištěny takové závislosti.
Dále byla provedena analýza pro vyhodnocení vztahu mezi celkovým počtem uvedených 3 druhů zachycených na jaře v sací pasti a celkovým počtem zachycených v létě ve žluté misce umístěné v porostu sadbových brambor v okolí pasti. Žluté misky byly umístěny v porostu sadbových brambor na lokalitě Občiny v letech 2019–24. Bylo zjištěno, že na základě úlovků m. broskvoňové a m. chmelové ze sací pasti nelze spolehlivě předpovědět jejich početnost ve žlutých miskách ani posoudit riziko výskytu na polích sadbových brambor. Proto účinná ochrana brambor před mšicemi přenášejícími viry vyžaduje přímé sledování letové aktivity pomocí žlutých misek. Podrobnou analýzu dat bude třeba provést pro m. broskvoňovou a m. makovou ve vztahu k výskytu mšic v porostech cukrovky nebo ve žlutých miskách umístěných do porostů. Pro předpověď výskytu těchto druhů a řízení ochrany v porostech cukrovky bude třeba analyzovat výskyt virů žloutenek cukrovky v přenašečích, což vyžaduje výzkumné řešení.
Graf 1: Letová aktivita mšic na základě odchytu do sací pasti na lokalitě Lípa u Havlíčkova Brodu, 2002–2024
Změny v rezistenci mšice broskvoňové k insekticidům v posledních letech
V rámci plošného monitoringu rezistence škůdců vůči insekticidům prováděného za podpory aktivit z MZe bylo v letech 2019–24 testováno 41 populací mšice broskvoňové proti cypemethrinu, pirimicarbu a acetamipridu. Pro hodnocení citlivosti k přípravkům Vaztak Active (alpha-cypermethrin) 2019–22, Sherpa 100 EW (cypermethrin) 2023–24, Pirimor 50 WG (pirimicarb) 2019–24 a Mospilan 20 SP (acetamiprid) 2019–24 byla použita metoda podle IRAC 019. Jedná se o test, při kterém se do roztoku insekticidu namáčí jednotlivé listy a po zaschnutí se na ně mšice vysazují. Pro testy byly použity mšice F1 generace ze mšic nasbíraných z porostů řepky ozimé na podzim každého roku. Pro biologické testy byly použity 4 koncentrace přípravků. Jako základ pro ředění byla použita koncentrace odpovídající 100% dávce přípravků podle registrace v uvažovaném ředění 400 l vody/ha. Stejná metodika byla použita pro hodnocení citlivosti vybraných populací m. broskvoňové k sulfoxafloru (Gondola), flonicamidu (Teppeki), spirotetramatu (Movento 100 SC), flupyradifuronu (Sivanto Prime) a cyantraniliprolu (Benevia).
Celkem byla citlivost k těmto látkám hodnocena u 19 populací z let 2022–24. Výsledky hodnocení průměrné mortality populací m. broskvoňové po aplikaci přípravků na bázi cypermethrinu/alpha-cypermethrinu, pirimicarbu a acetamipridu v letech 2019–24 jsou znázorněny v grafu 2. Ve 4 ze 6 sledovaných let byla průměrná mortalita cypermethrinu pod 60 %, což v praxi znamená nedostatečnou účinnost nebo úplnou neúčinnost přípravků typu pyretroidů. Pouze jedna populace citlivá k pyretroidu s mortalitou nad 98 % byla zjištěna v roce 2023 na lokalitě Česká Lípa. Za období 2019–24 citlivost populací mšic kolísala meziročně s mírným trendem poklesu citlivosti. Přípravky na bázi pyretroidů nelze v současnosti pro ochranu proti m. broskvoňové v ČR doporučit do žádné plodiny, kde tato mšice škodí.
Průměrná mortalita všech testovaných lokálních populací m. broskvoňové po aplikaci acetamipridu se v letech 2019–24 pohybovala od 97 % do 100 %. V roce 2024 byly 3 z 12 testovaných populací hodnoceny jako mírně rezistentní (graf 3). Citlivost populací m. broskvoňové k acetamipridu je dosud stabilní bez významného trendu poklesu citlivosti. Přípravky na bázi acetamipridu se v současnosti doporučují pro ochranu proti m. broskvoňové na všech plodinách, do kterých je tato účinná látka registrována. Plošný monitoring rezistence m. broskvoňové vůči acetamipridu bude pokračovat v dalších letech. V regionech, ve kterých bude opakovaně zaznamenán pokles citlivosti k acetamipridu bude nutné používat přípravky s odlišným typem účinných látek. V období 2019–24 byl zaznamenán postupný trend návratu citlivosti lokálních populací k pirimicarbu. V roce 2024 bylo však opět několik populací vyhodnoceno jako středně rezistentních k této úč. látce (graf 3). Vzhledem k očekávanému zákazu přípravků na bázi pirimicarbu nejsou tyto přípravky pro ochranu proti mšicím perspektivní. Pěstitelům, kteří mají pochybnosti o účinnosti přípravků s výše uvedenými účinnými látkami v regionu doporučujeme každoročně sledovat výsledky monitoringu rezistence m. broskvoňové na Rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ.
Na populacích m. broskvoňové rezistentních proti pyretroidům byla v laboratorních testech zjištěna vysoká citlivost k insekticidům s dalšími účinnými látkami (úč. l.) insekticidů, které byly nově registrovány nebo registrovány jen do některých plodin. Nejvíce citlivé byly populace m. broskvoňové vůči úč. l. flonicamid (Teppeki) - 100 % průměrná mortalita byla zjištěna u 5 populací z let 2022 a 2023. Další byl flupyradifuron (Sivanto prime). Pro 16 populací z let 2023 a 2024 byla průměrná mortalita 98,8 %. Dostatečně citlivé byly populace mšice broskvoňové vůči cyantraniliprolu (Benevia). Pro 14 populací z let 2023 a 2024 byla průměrná mortalita 96,4 %. Naproti tomu druhá úč. l. diamidů chlorantraniliprol vykazovala v testech v roce 2024 nedostačenou účinnost na m. broskvoňovou pravděpodobně podmíněnou značnou tolerancí. Hodnocena byla také citlivost populací mšice broskvoňové k úč. l., jejich registrace byla ukončena. K sulfoxafloru (Gondola) byla pro 3 populace z roku 2022 průměrná mortalita 99,7 % a k spirotetramatu (Movento 100 SC) byla pro 5 populací z let 2022 a 2023 průměrná mortalita 94 %. Přípravky s úč. l. spirotetramat lze použít v roce 2026 naposledy do spotřebování zásob. Zatímco pro přípravky se spirotetramat je ukončení registrace definitivní, je předpoklad, že registrace přípravků na bázi sulfoxafloru bude v EU obnovena.
Graf 2: Průměrná mortalita populací mšice broskvoňové po aplikaci vybraných účinných látek 2019–24
Graf 3: Mortalita mšice broskvoňové po aplikaci 100% dávky vybraných účinných látek v ČR, 2024
Ochrana sadbových brambor a cukrovky proti mšicím
V poloprovozním pokusu v porostech sadbových brambor na stanici Humpolec (CARC) byla prokázána dostatečná účinnost na mšice přenášející viry brambor u následujících přípravků: V roce 2022 Movento a Gondola, v roce 2023 Movento a Tepeki, v roce 2024 a 2025 Sivanto prime a Mospilan Mizu. Výsledky pokusů jsou uvedeny v metodice (Kocourek a kol., 2025).
Z uvedených přípravků jsou do brambor registrovány přípravky s úč. l. acetamiprid a cyantraniliprol proti mandelince bramborové. Dále je do brambor proti křískům registrován přípravek Sivanto Energy s flupyradifuronem a deltametrinem. Jeho využívání v ochraně proti mšicím je však problematické, protože obsahuje složku s pyretroidem, který není na m. broskvoňovou účinný a posiluje resistenci proti pyretroidům jak mšic, tak dalších škůdců jako je mandelinka bramborová.
V ochraně proti m. broskvoňové na bramborách by bylo vhodnější rozšířit registraci přípravku (Sivanto Prime) se samotným flupyradifuronem a přípravky na bázi flonicamidu, který je registrován do cukrovky a do řepky. Z dalších úč. l. na m. broskvoňovou je cyantraniliprol, který je do brambor registrován proti mandelince bramborové. V případě obnovení registrace sulfoxafloru v EU budou přípravky s touto úč. l. základem ochrany proti mšicím přenášejícím viry nejenom v bramborách, ale i v cukrovce a dalších plodinách.
Účinnost ochrany proti mšicím v sadbových bramborách závisí na včasném zahájení ochrany, obvykle krátce po vzejití na základě náletu mšic do žlutých misek, které lze provádět pro region jako službu. Z ochrany proti mšicím se doporučuje zcela vypustit pyretroidy a rozšířit spektrum úč. l. přípravků registrovaných do brambor v souladu s výsledky našich pokusů uvedených výše.
Z úč. l. insekticidů proti m. broskvoňové na cukrovce jsou registrovány přípravky s flupyradifuron a flonicamid. Mořidla osiva Buteo Start na bázi flupyradifuronu je mnohem méně účinnější, než byla mořidlo na bázi thiomethoxamu. Zabránit šíření virů žloutenky by mohlo jen krátce po vzejití rostlin. Poté bude nutné regulovat mšice přímými postřiky. Přípravky na bázi acetamipridu byly do cukrovky povoleny proti makadlovce a je nezbytné rozšířit jejich registraci proti žravým a savým škůdcům. Dále se navrhuje rozšířit registraci na cukrovce proti mšicím o přípravky s cyantraniliprolem a v případě obnovení registrace s sulfoxafloru.
V prvních letech po zákazu moření osiva cukrovky neonikotinoidy bude možné využívat metody monitoringu mšice broskvoňové a prahy škodlivosti a doporučení k ochraně zpracované v 80. letech. Práh škodlivosti pro m. broskvoňovou na cukrovce je do 20. června 1 a více bezkřídlých mšic v průměru na jednu rostlinu a od 21. 6. do 30. 6. pět a více mšic v průměru/1 rostlina. Vzhledem k pracnosti metody je metoda vhodná pro specializované poradenské služby.;
Proti m. broskvoňové se doporučuje provádět ošetření foliálními postřiky od fáze 3 listů v případě časného a silného odchytu mšic v nasávacích pastech nebo ve žlutých miskách umístěných v porostech cukrovky, nebo při překročení prahu škodlivosti. Hlavní ošetření je nutné provádět před počátkem sekundární migrace, tj. v období, kdy se začnou objevovat první nymfy se základy křídel. Ošetření po 5. 7. je již pro zvýšení odolnosti a tolerance rostlin cukrovky k napadení starších viry žloutenky neúčelné. Orientační práh škodlivosti se může měnit v závislosti na nárůstu promořenosti mšic a rostlin viry způsobujících žloutenky cukrovky.
Závěr
Nárůst škodlivosti hlavních druhů mšic přenášejících virové choroby zemědělských plodin je důsledkem zněn klimatu, zejména spojených s oteplováním. Významným faktorem, který vedl ke zvýšení populační hustoty mšice broskvoňové bylo ukončení moření osiva řepky neonikotinoidy od roku 2014. Lze očekávat, že ukončení moření osiva cukrovky neonikotinoidy od roku 2025 bude mít vliv na zvýšení škodlivosti mšice broskvoňové a mšice makové na cukrovce. Základem pro zvýšení účinnosti insekticidů proti mšici broskvoňové je rozšíření spektra registrovaných přípravků. Za spolupráce dodavatelů pesticidů, výzkumu a státní správy by bylo potřebné zajistit registraci přípravků se stejnými úč. l. do všech významných plodin, na kterých mšice broskvoňová škodí. Jedná se o řepku, kde škodí převážně přímo, dálek o cukrovku, sadbové brambory a zeleninu, kde škodí přenosem virů. Pro zajištění antirezistentní strategie proti mšici broskvoňové je zásadní střídání látek s odlišným mechanizmem působení na všech uvedených plodinách, které zpomalí nebo zabrání selekci rezistence k insekticidům.
Článek byl zpracován z výsledků řešení projektu QL24010167 a z výsledků expertní činnosti pro MZe.
Další články v kategorii Škůdci
RSS
RSS