Ochrana proti škodlivým organizmům na přelomu dubna a května

20. 04. 2026 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 934x

Výskyt škodlivých organizmů ve 2. polovině dubna a počátkem května postupně sílí. Teploty bývají proměnlivé a střídá se období s letními teplotami s obdobím četných ranních mrazíků. Rozvoj příznaků chorob a poškození živočišnými škůdci je již však rychlý a ochraně proti nim je nutné věnovat zvýšenou pozornost. Silnější poškození rostlin v tomto období již může nevratně poškodit výnos.

Obilniny

Ve 2. půlce dubna se postupně zvýrazňují příznaky na listech způsobené houbovými patogeny. Na pšenici je to především padlí pšenice (původce Blumelia graminis, obr. 1) a septoriová skvrnitost pšenice (braničnatka, původce Mycosphaerella graminicola, obr. 2). V tomto období nejčastěji dochází k rychlejšímu šíření padlí a dalších chorob ze spodních částí rostlin vzhůru po stéble a na nové listy. V teplých letech se koncem období mohou objevit i příznaky rzí - (původce Puccinia recondita nebo Puccinia graminis).

Na ječmenu se můžeme setkat s příznaky síťovité skvrnitosti ječmene (hnědá skvrnitost ječmene, původce Pyrenophora teres), tmavohnědou skvrnitostí ječmene (ramulariová skvrnitost, původce Ramularia collo-cygni), spálou ječmene (rynchosporiová skvrnitost ječmene, původce Rhynchosporium secalis, obr. 3) a případně i s pruhovitostí ječmene (původce Pyrenophora graminea). Příznaky chorob listů nabývají postupně na intenzitě, nejnápadnější bývají v květnu.

Fungicidní ochrana je u většiny porostů obilnin na jaře nutná. Její intenzita je podmíněna řadou faktorů, v neposlední řadě i ekonomikou pěstování obilnin. U ozimých obilnin určených pro produkci osiva a kvalitních porostů určených pro produkci potravinářské suroviny by bylo vhodné počítat s celkem 3 fungicidnímu postřiky. Při dodržení všech agrotechnických zásahů, včetně vyrovnané výživy, je ale reálné i u těchto porostů aplikovat jen 2 fungicidní postřiky. U ostatních porostů by v závislosti na jejich aktuálním stavu měla stačit i jen 1 aplikace fungicidu. Podle naší dosavadní zkušenosti je proti listovým chorobám potřeba začít ošetřovat nejpozději při zjištění 1. příznaků chorob na spodních listech.

Pro ošetření obilnin proti listovým chorobám je k dispozici celá řada fungicidů na bázi azolů, strobilurinů a SDHI fungicidů. Většinou se používají různé kombinace těchto účinných látek dodávaných již v komerčních přípravcích např. Hutton Forte, Revystar XL, Priaxor EC, Ascra Xpro a mnoho dalších. Konkrétní přípravky je nutno používat vždy v souladu s registrací.

V posledních letech se zkouší aplikovat proti listovým chorobám i biologické přípravky. Zejména jejich včasná aplikace na počátkem dubna (BBCH 35) a následná aplikace fungicidů (BBCH 50) prokazuje poměrně dobrou účinnost a umožňuji snížit aplikaci fungicidů.

Podle průběhu počasí (teplota a srážky) lze zjistit od konce dubna na obilninách výskyt dospělců obou druhů kohoutků - kohoutka černého (Oulema melanopus, obr. 4) a kohoutka modrého (Oulema lichensis). Dospělci, a později larvy, vyžírají vrstvy buněk mezi žilkami listů až na epidermis spodní strany listu, takže vznikají proužkovitá okénka. Po žíru brouků je porušena i dolní pokožka. Po žíru larev zůstává dolní pokožka listů neporušena. Ochrana se provádí pouze proti larvám. Větší škody nastávají v letech se suchým a teplým obdobím v době dozrávání obilnin, kdy se kompenzační schopnost obilnin po poškození listové plochy snižuje. Jařiny jsou poškozovány více než ozimy. K ochraně se používají pyretroidy. Rovněž přihnojení porostu hnojivem DAM výrazně snižuje výskyt larev na listech.

Obr. 1: Padlí pšenice

Obr. 2: Septoriová skvrnitost pšenice

Obr. 3: Rynchosporiová skvrnitost ječmene

Obr. 4: Kohoutek černý

Ozimá řepka

V dubnu, od fáze zřetelně viditelného květenství (BBCH 53), se začínají objevovat příznaky fomového černání stonků řepky (obr. 5), vyvolané houbou Leptosphaeria maculans. Jsou to oválné, tmavě nafialovělé skvrny nejčastěji ve spodní třetině stonku, při silném napadení pletivo stonku praská, později odumírá. Často se projevuje na mechanicky poškozeném stonku po žíru krytonosců. Výskyt významně podporuje deštivé a chladnější počasí.

Od začátku kvetení (přibližně od fáze BBCH 61) se začínají projevovat příznaky napadení bílou hnilobou řepky (původce Sclerotinia sclerotiorum, obr. 6). K napadení přispívá teplé až horké počasí s častými bouřkami, které zvyšují vlhkost v porostu. V důsledku napadení později odumírají stonky, rostlina nouzově dozrává. K infekci může dojít i přímo z půdy vyklíčením sclerocií. V kalamitních letech může být ztráta na výnosech 50 i více procent. Od počátku kvetení a v období plného květu se ošetřuje proti oběma houbovým chorobám fungicidy na bázi azolů, strobilurinů a SDHI fungicidů. Většinou se používají různé kombinace těchto účinných látek dodávaných již v komerčních přípravcích např. Pictor Revy, Propulse, Treso, Belanty a mnoho dalších. Proti infekci z půdy jsou tato ošetření neúčinná. Množství sclerocií v půdě snižuje houba Coniotrichum minitans (přípravek Contans), která se musí aplikovat nejpozději při setí řepky. Výhodnější je aplikace již k předplodině.

V období tvorby poupat se v minulých 2 letech stal nejzávažnějším škůdcem blýskáček řepkový (Brassicogethes aeneus, obr. 7). Jeho výskyt byl na mnoha lokalitách kalamitní. Žír poupat dospělci blýskáčka způsobil společně s opakovanými mrazy jedno z největších poškození květů a šešulí v historii pěstování řepky v ČR.

Dospělci blýskáčka nakusují nerozvitá poupata, aby se dostali k nezralému pylu. Poškozená poupata jsou v celém květenství nepravidelně rozmístěna, žloutnou, usychají a později opadávají, takže zůstává pouze stopka. Důsledkem je nepravidelné nasazení květů, popř. šešulí. V době rozvitých květů již blýskáček neškodí.

Základem pro monitoring blýskáčka řepkového jsou vizuální odpočty dospělců na květenstvích rostlin. Podle výsledků hodnocení lze rozhodnout o ošetření porostu ve srovnání s hodnotou prahů škodlivosti (obvykle 5–8 blýskáčků/květenství). Odpočty je nutné začít včas (od BBCH 50 někdy i dříve). Pro zachycení počátku migrace do porostů řepky jsou vhodné také žluté Mörickeho misky nebo žluté lepové desky. Odchyt do těchto optických lapačů není ale kvantitativní.

Proti všem registrovaným insekticidním přípravkům vykazuje blýskáček rezistenci. Míra rezistence se výrazně liší podle lokalit. Účinnost ošetření těmito přípravky obvykle dosahuje 50–70 %, často však i méně. Někdy dokonce jen 15 %. Běžné výskyty blýskáčků obvykle tyto aplikace uspokojivě sníží, ale kalamitní výskyty (roky 2024, 2025) nezvládnou. Doporučujeme přidávat látku PPB (Pangaea Booster) do tank-mix aplikací s pyretroidy. Je možné také vyzkoušet tank-mix aplikaci pyretroidů s tebuconazolem, který v laboratorních podmínkách výrazně zvyšoval účinnost.

Obr. 5: Fomové černání stonků řepky

Obr. 6: Bílá hniloba řepky

Obr. 7: Silný výskyt blýskáčka

Kukuřice

Kukuřice je náročná na kvalitní přípravu půdy a přesný výsev do správné hloubky (podle hybridu 60–90 mm). Chyby při zakládání porostu či příliš chladná a vlhká půda jsou dispozičním faktorem k padání a spále klíčních rostlin. Onemocnění se objevuje po vzejití. Příčinou je napadení rostlinek půdními houbami, nejčastěji jde o zástupce rodů Pythium, Fusarium, Rhizoctonia, Penicillium. Onemocnění se projevuje buď na jednotlivých rostlinách, nebo v menších ohniscích nepravidelně v porostu, často na déle zamokřených částech pozemku. Při slabším projevu onemocnění, které se projevuje obvykle ve fázi BBCH 12–16, nemusí dojít až k odumírání rostlin, ale pouze k jejich oslabení. Projevem je zpomalení růstu, objevují se diskolorace (barevné změny) listů - žloutnutí, červenání. Tyto příznaky je možné zaměnit s výživovou deficiencí - nedostatkem dusíku, draslíku, popř. hořčíku. Dalším příznakem onemocnění je zasychání špiček listů.

Základní ochranou je nesít kukuřici do chladné a zamokřené půdy. Půda musí být dobře připravená. Zejména škraloup významně zvyšuje náchylnost rostlin k těmto patogenům.

Během vzcházení poškozují kukuřici zejména polyfágní půdní škůdci. Významné poškození mohou způsobit drátovci - larvy kovaříků (obr. 8). Drátovci mají víceletý vývoj a kukuřici poškozují především poslední vývojová stadia. Poškozují klíčící semeno v půdě, později překousávají kořínky. Největší škody způsobují zejména za chladnějšího počasí, kdy kukuřice pomalu roste. Kukuřice by neměla být seta na pozemky se silným výskytem drátovců v předcházejícím roce. Rizikové předplodiny jsou především víceleté pícniny nebo trvalé travní porosty. Před setím je možno pomocí návnad (brambory, naklíčená kukuřice) snadno zjistit výskyt drátovců v půdě.

V posledních letech vzrůstá poškození srdéčkového listu larvou 1.generace drobné mušky bzunky ječné (Oscinella frit, obr. 9). Vajíčka jsou kladena od vzejití do 4. listu kukuřice. Larva způsobuje deformaci rostoucí kukuřice. Listy se nerozvíjí. Rostliny zaostávají v růstu a postupně hynou.

Základní ochranou na ohrožených pozemcích je setí insekticidně mořeného osiva účinnou látkou cyantraniliprol, tefluthrin nebo aplikace granulovaných insekticidů do půdy při setí (Force Evo).

Ochrana se většinou provádí pouze při pěstování kukuřice na zrno v širokém sponu.

Obr. 8: Osivo kukuřice poškozené drátovcem

Obr. 9: Příznaky napadení kukuřice bzunkou ječnou

Řepa cukrová

V průběhu dubna a května, přibližně do fáze BBCH 23, se objevují příznaky spály řepy. Onemocnění je vyvoláno souborem půdních hub (Alternaria, Rhizoctonia, případně Pythium), projevuje se zaškrcováním krčků a odumíráním rostlin. Je to jedna z příčin mezerovitosti porostů. Ochrana je pouze preventivní - výběr vhodného pozemku, pečlivá předseťová příprava a setí. Základem ochrany je ve výsevu zdravého, fungicidně mořeného osiva (Scenic Gold účinná látka fluopicolide a fluoxastrobin). Větší pravděpodobnost výskytu onemocnění je při hlubokém setí, na chladných a mokrých pozemcích či na pozemcích se slévavou půdou při vytvoření půdního škraloupu.

Období vzcházení je z hlediska výskytu škůdců nejkritičtějším obdobím při pěstování řepy. Při setí na konečnou vzdálenost odumřelé rostliny již nic nenahradí. Klíčky a později hypokotyl poškozuje překousnutím drobný brouk maločlenec čárkovitý (Atomaria linearis). Na větších rostlinách již maločlenec škody nezpůsobuje.

Děložní lístky a 1. pravé listy poškozují typickým dírkováním (obr. 10) dřepčík rdesnový (Chaetocnema concinna) a dřepčík řepný (Chaetocnema tibialis).

Základem ochrany je moření osiva přípravkem Buteo Start (Flupyradifuron). Vzhledem k tomu, že účinnost není dlouhá, je proti dřepčíkům obvykle nutné za suchého teplého počasí aplikovat foliárně pyretroidy.

Od začátku května se mohou na malých rostlinách v porostech řepy objevovat mšice. Jsou nebezpečné poškozením rostlin sáním a zejména přenosem virových chorob. Zejména u rostlin do 3–4 listů musí být ochrana provedena rychle i při malém počtu mšic, protože mohou přispět k odumření rostlin.

Tmavě zbarvená mšice maková (Aphis fabae) vytváří na rostlinách rozsáhlé kolonie. Mšice poškozují rostliny přímo sáním, ale i přenosem virových chorob.

Nenápadná žlutozeleně zbarvená mšice broskvoňová (Myzus persicae) nevytváří na rostlinách řepy kolonie, ale vyskytuje se pouze jednotlivě na spodní straně listů. Je to významný přenašeč virových chorob.

První mšice jsou hubeny ještě doznívajícími účinky mořeného osiva (relativně krátká doba).

Později je nutné použít foliární postřiky - účinný je zejména přípravek Movento 100 SC (Spirotetramat) s registrací pouze do 7. 5. 2026 nebo přípravky na bázi acetamipridu.

Obr. 10: Vzcházející řepa poškozená žírem dřepčíka

Jarní mák

Přibližně od poloviny dubna do poloviny května se projevuje spála máku, na jejímž vzniku mohou mít velký podíl houby Pleospora papaveracea a Dendryphiom penicillatum, původci pleosporová hnědé skvrnitosti máku (dříve helmintosporióza máku). Další houby, které se na vzniku spály podílejí jsou často zástupci rodů Alternaria, Rhizoctonia, případně Pythium. Důležitou prevencí je výběr pozemku s neslévavou půdou, pečlivá příprava půdy před setím a setí do správné hloubky (5–10 mm), ne hlubší. Doporučujeme aplikovat nejpozději v polovině dubna biologické přípravky na bázi bakterií. Výrazně snižují onemocnění kořenů houbovými chorobami.

Podle potřeby je nutné stále ošetřovat i proti napadení plísni máku (původce Peronospora arborescens). Zásady ochrany jsou popsány v minulém kalendariu.

Během dubna mohou jarní mák stále poškozovat dospělci krytonosce kořenového (Stenocarus ruficornis - obr. 11). Nebezpečné jsou pouze pro vzcházející porosty a porosty opožděné v růstu. Zvláště nebezpečné jsou za velkého sucha. Mořidlo již pravděpodobně nebude účinné. Jedinou ochranou je foliární aplikace pyretroidů. V tomto období mohou být malé rostliny máku výrazně poškozovány sáním na listech mšicí makovou (Aphis fabae - obr. 12). Sáním poškozují rostliny i drobné ploštice klopušky (Miridae). Mák reaguje na sání žloutnutím listů a výraznými deformacemi. Ochrana je stejná jako proti krytonosci kořenovému.

Obr. 11: Krytonosec kořenový na máku

Obr. 12: Vzcházející řepa poškozená žírem dřepčíka

Ozimý mák

U ozimého máku se mohou rychleji rozvíjet houbové choroby (pleosporové hnědé skvrnitosti máku, šedá plísňovitost máku), možná i bakteriální choroby. Ochranou je aplikace fungicidů na bázi azolů a strobilurinů - Gavial 375 SC.

Ze živočišných škůdců se mohou vyskytnout mšice a klopušky. Ochrana je stejná jako u jarního máku.

Hrách

Ochrana proti chorobám a škůdcům u vzcházejícího hrachu je stejná jako v předcházejícím období.