Ochrana proti škodlivým organizmům v srpnu

13. 08. 2026 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 139x

V srpnu se provádí ochrana proti chorobám a škůdcům již v mnohem menším měřítku než v předchozích měsících. Sklizeň obilnin, řepky a máku již pokračuje jen ve vyšších nadmořských výškách a zvláště v letošním extrémně teplém a suchém roce bude končit pravděpodobně nezvykle brzy.

Řepka

Ozimá řepka je plodina, která je na pozemku 11 měsíců v roce. V srpnu by měly být všechny plochy pro sklizeň v roce 2027 zasety.

V posledních letech nebyly příznivé podmínky pro rozvoj bílé hniloby, způsobené houbou Sclerotinia sclerotiorum. Sklerocia však mohou přetrvat v půdě mnoho let. Jedinou možnou ochranou proti sklerociím v půdě je aplikace biologického přípravku, jehož účinnou složku tvoří houba Coniothyrium minitans, která parazituje na klíčících sklerociích patogena. Aplikuje se na strniště, s rychlým zapravením do půdy (podmítka). Podpůrným opatřením je hluboká orba, kdy dochází k zaklopení většího množství sklerocií do hloubky, ve které ztrácejí životaschopnost. Střídání plodin nemá příliš velký význam, sklerocia si uchovávají životnost několik let a houba napadá řadu dalších plodin - téměř všechny, s výjimkou obilnin. Odstup mezi hostitelskými plodinami by musel být nejméně 5 let.

Osivem řepky se přenášejí další původci jejích chorob (Leptosphaeria maculans, Peronospora brassicae, Alternaria spp.). Proto i u řepky platí, že základním ochranným opatřením je výsev kvalitního, zdravého osiva.

V období od zasetí do objevení 2–4 pravých listů při deštivém počasí jsou vzcházející rostliny řepky vážně ohroženy především žírem plžů (obr. 1). Jejich výskyt sice není tak velký jako v minulosti, ale lokálně mohou způsobit výrazné škody. Ochrana se provádí proti slimáčku síťkovanému (Deroceras reticulatum), slimáčku polnímu (Deroceras agreste) a plzáku španělskému (Arion lusitanicus) rozhozem nástrah nejčastěji na bázi metaldehydu nebo fosforečnanu železitého.

Pravděpodobnější poškození vzcházejících rostlin v suchém období způsobují drobní dřepčíci rodu Phyllotreta (obr. 2). Dospělci těchto 2–3 mm velkých brouků ožírají klíčním rostlinkám mělce pod povrchem půdy děložní lístky, rostliny nevzcházejí. U vzešlých rostlin vyžírají do listů četné mělké jamky nebo malé dírky 1–3 mm velké, rostliny zasychají a hynou.

Dřepčíci se mohou vyskytnout v letech s horkým a suchým létem a podzimem v mimořádně velkém množství. Kalamitní poškození vzcházejících porostů může nastat během několika dnů. Insekticidní moření osiva řepky ochrání rostliny při vzcházení a v období děložních lístků. Později je nutné aplikovat přípravky na bázi pyretroidů, a to i opakovaně. Současné insekticidní moření neposkytuje tak dlouhou ochranu jako dříve používaná neonikotinoidní mořidla.

Obr. 1: Slimáci na vzcházející řepce

Obr. 2: Dřepčík rodu Phyllotreta na vzcházející řepce

Kukuřice

V srpnu je stále nutné sledovat výskyt dospělců bázlivce kukuřičného (Diabrotica virgifera virgifera). Brouci poškozují žírem všechny nadzemní části rostlin. Nálet se sleduje pomocí feromonových lapáků, kde se odchytávají samci. Ve 2. polovině měsíce již mohou samičky klást vajíčka do půdy, která přezimují. K ochraně se používají postřiky s účinnými látkami pyretroidy a acetamiprid. Aplikace je však do vyrostlých porostů již obtížná a v praxi se již používá minimálně.

Letošní rok je mimořádně teplý, a proto se může objevit nejen na jižní Moravě, ale také v teplých oblastech Čech 2. generace zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis, obr. 3). Doporučuji sledovat signalizaci na stránkách ÚKZÚZ nebo si občas zkontrolovat výskyt pomocí improvizovaných světelných lapačů. Poškození stébel a palic má význam nejen přímý, ale zvyšuje také riziko následného napadení palic houbami rodu Fusarium a kontaminace mykotoxiny.

Aplikace insekticidů proti oběma škůdcům by byla v srpnu ve vzrostlých porostech již obtížná a v praxi se bude realizovat minimálně.

Obr. 3: Housenka zavíječe kukuřičného v nezralé palici (vlevo) a otvory ve stonku (vpravo)

Slunečnice

V srpnu se mohou v porostech slunečnice vyskytnout choroby, které byly popsány v minulé části kalendária. Zejména bílá hniloba, šedá plísňovitost a fomové černání stonku nebo verticiliové vadnutí. Některé porosty mohou být i silně poškozeny. V srpnu se fungicidní ochrana již neprovádí. Význam má především posouzení rozsahu napadení, vlivu na dozrávání (obr. 4) a kvalitu nažek a následné zohlednění zdravotního stavu porostu při volbě hybridu a pozemku v dalších letech.

Obr. 4: Nouzové dozrávání slunečnice v důsledku poškození houbovými chorobami

Cukrová řepa

V srpnu je základem ochrany porostů cukrové řepy ochrana proti cerkosporové listové skvrnitosti řepy (původce houba Cercospora beticola, obr. 5). Na listech vznikají drobné šedé až světle hnědé skvrny s tmavším lemem. Při silném napadení listy postupně odumírají a rostliny vytvářejí nové listy na úkor tvorby cukru. Všechny porosty je nutné pravidelně fungicidně ošetřovat, včetně odrůd, které se prodávají jako tolerantní nebo odolnější k této chorobě. U těchto odrůd je však účinnost fungicidního ošetření výrazně vyšší než u běžných odrůd. Používají se účinné látky na bázi azolů, strobilurinů a SDHI fungicidů. Účinné jsou zejména jejich kombinace.

V srpnu se v cukrovce mohou objevit také další listové choroby, zejména padlí řepné (Erysiphe betae, obr. 6), ramulariová skvrnitost řepy (Ramularia beticola), fomová skvrnitost řepy (Phoma betae) nebo alternariové skvrnitosti (Alternaria spp.). Prakticky je důležité jejich odlišení od cerkosporové skvrnitosti, protože rozhodování o ošetření se často řídí celkovým zdravotním stavem listového aparátu a očekávaným termínem sklizně. U porostů určených k pozdější sklizni má udržení zdravé listové plochy v srpnu a září zásadní význam.

Při suchém počasí může způsobit škody motýl makadlovka řepná (Scrobipalpa ocellatella). Druhá generace motýlů létá od července, 3. generace pak od srpna do října. Jednotlivé generace se překrývají, v průběhu vegetace se tedy vyskytují všechna vývojová stadia. Samice klade vajíčka na mladé listy řepy. Po 7–10 dnech se líhnou mladé housenky, které působí deformace a poškození srdéčkových listů řepy. Postupně poškozují žírem i horní část bulvy. V důsledku hromadění vody v prohlubních dochází k rozvoji bakteriální nebo houbové hniloby a bulva může být silně poškozena. Housenky žijí skrytě mezi listy a obtížně se nacházejí. Housenky mají 4 instary a kuklení probíhá v suchých listech nebo mělce v půdě. Makadlovka řepná přezimuje ve stadiu kukly. Ochrana se provádí postřiky pyretroidy.

Virové žloutenky řepy mohou být v srpnu již dobře patrné podle žloutnutí, zčervenání a křehnutí starších listů. Ochrana proti přenašečům v této době již obvykle nemá rozhodující význam, ale výskyt příznaků je vhodné zaznamenat pro hodnocení rizika v následující sezoně.

Obr. 5: Poškození cerkosporovou listovou skvrnitostí v srpnu

Obr. 6: Padlí na listech cukrovky

Brambory

U pozdnějších odrůd brambor pokračuje intenzivní ochrana proti plísni bramboru (původce pravá plíseň Phytophthora infestans, obr. 7). Riziko infekce výrazně roste při častých srážkách a dlouhodobém ovlhčení listů. Používají se přípravky na bázi cymoxanilu, fluzinaminu, zoxamidu, mandipropamidu, metalaxyl-M, propamocarbu a mnoha dalších látek. Používají se i jejich kombinace.

Mnoho porostů brambor se však již sklízí. Doporučujeme nejlépe mechanicky zlikvidovat nať napadenou chorobami a sklízet za 14–21 dnů. Tím se minimalizuje nebezpečí přenosu na hlízy, které si vytvoří pevnou slupku. Tím se zlepšuje skladovatelnost.

Za horkého počasí může listy brambor poškozovat terčovitá skvrnitost bramboru (alternariová skvrnitost bramborových listů, původci houby Alternaria solani, Alternaria alternata). Příznaky bývají zaměňovány s plísní bramboru, avšak ochrana vyžaduje odlišný přístup a vhodnou volbu účinných látek přípravků na bázi azolů a strobilurinů.

Obr. 7: Nať brambor zničená plísní bramboru