Ochrana proti škůdcům a patogenům v sadech - co nás čeká v nové sezoně
30. 03. 2022 Škůdci Zobrazeno 1515x
Rok 2021 je minulostí a v sadech se pomalu začínáme připravovat na novou sezonu. Probíhá řez a většina sadařů již začíná připravovat postřikové plány a objednávat přípravky. Ochrana ovoce je velmi náročným oborem, kde musíme zpracovávat velké množství informací, včas a dobře se rozhodovat, a hlavně mít dostatek prostředků k řešení jednotlivých situací.
Nyní nastává vhodné období k rekapitulaci problémů, jež nás během předchozího roku provázely a v předstihu promýšlet vhodná řešení. Je dobré opět projít termíny proběhlých aplikací a porovnat je s modely, s teplotními sumami a v případě patogenů i s průběhem srážek. Kromě těchto záznamů mohou být užitečné i pořízené digitální fotografie výskytu škůdců a chorob, kde máme k dispozici nejen přesný datum, ale většinou také fázi fenologického vývoje ovoce. Chyby v rozhodovacím procesu v ochraně mohou nastat velmi snadno a pravidelná forma „sebereflexe“ je určitě na místě. Dobré je ale také připomenout si všechno, co jsme udělali správně a těchto zkušeností se držet i nadále.
Hlavní problémy minulého roku
V této souvislosti stojí za to připomenout hlavní problémy, se kterými jsme se v loňském roce v ochraně sadů potýkali. Velmi náročná byla například ochrana proti strupovitosti, kdy bylo v deštivém počasí nutno zasahovat častěji než obvykle a fungicidní pokryv vyžadoval obnovování v rámci jedné probíhající infekce. Z obdobných důvodů mohla ale selhávat i ochrana proti škůdcům, a to nejen kvůli smyvu přípravku velkou dávkou srážek, ale možná i proto, že déšť přišel příliš brzy po aplikaci nebo i během ní. V takových situacích je těžké rozhodování, zda opět vkládat prostředky do ochrany anebo risknout případné snížení účinnosti zásahu.
Z dalších patogenů nás loni potrápila moniliová spála, kadeřavost broskvoně, suchá skvrnitost listů peckovin a další choroby.
Ze škůdců jsme se mohli dopustit nepřesností v ochraně proti květopasu jabloňovému, mšici jitrocelové, obaleči jablečnému i švestkovému nebo i proti štítenkám.
Jedním z hlavních problémů, který nás v poslední době v ochraně sadů provází, je ubývání účinných látek, často takových, jež doposud hrály klíčovou úlohu ve zvládání důležitých škůdců i patogenů. Velkým otazníkem se nyní stává ochrana proti pilatce jablečné, proti pilatkám na slivoních, puklici švestkové, a také proti šířícím se invazivním druhům, jako je octomilka japonská.
Ubývání účinných látek přípravků
Omezování aplikací širokospektrálních přípravků je určitě správným trendem, neboť má logiku ve vztahu k necílovým organizmům a k biologické rovnováze v sadech. S odstupem času se však ukazuje, že jejich úplné vyřazení z registru však nebylo úplně šťastným krokem a toto rozhodnutí začíná přinášet potíže.
Neexistuje například možnost vhodného tank-mixu insekticidu s olejem při regulaci přezimujících stadií škůdců, kde třeba chlorpyrifos-methyl odváděl dobrou práci a pomáhal snížit potenciál šíření škůdců hned na začátku sezony. Riziko zasažení necílových organizmů v předjarním období bylo přitom vzhledem k nízké aktivitě hmyzu minimální. Bylo k dispozici více možností spojování jednoho zásahu proti dvěma i více škůdcům, což pomáhalo snížit nejen náklady na ochranu, ale v konečném důsledku i počet účinných pesticidních látek vstupujících do prostředí V této souvislosti se v sadech stále více setkáváme s „chronickými“ napadeními některými škůdci, jako jsou třeba štítenky, červec javorový nebo i mšice.
Těžko lze také pochopit, proč bylo ukončeno používání látky methoxyfenozide, jež v mnoha ohledech vykazovala vlastnosti vhodné pro integrovanou produkci, a také pro dětskou výživu.
Pokud se týká přípravků v obecné rovině, musíme se vzhledem k situaci v chemickém průmyslu a v rostoucích cenách energií připravit i na vyšší ceny. Přejme si jen, aby výrobci a dodavatelé byli schopni v letošním roce plně pokrýt požadavky pěstitelů.
Rezidua účinných látek přípravků
K náročnosti ochrany ovoce přispívají i trendy směřující k vyšší zdravotní bezpečnosti produkce. Tlak na pěstitele se v tomto směru neustále zvyšuje, zejména ze strany velkých obchodních řetězců, kam většina ovoce po sklizni směřuje. Zpřísňují se podmínky na obsahy jednotlivých pesticidů i jejich kombinací v procentech MLR, a také je stanoven maximální počet účinných látek detekovaných v produkci. V praxi pak narážíme na problém, že za účelem snížení počtu používaných látek jsme nuceni opakovaně využívat stejný pesticid, což na druhé straně zvyšuje riziko jeho nálezu nad stanovený limit.
Poradenství
Naše ovocnářství si proto potřebuje v dohledné době co nejvíce osvojit biologické a další nechemické metody ochrany, pomocí kterých jsme schopni mít lépe pod kontrolou rezidua a v ideálních případech vypěstovat ovoce v režimu dětské výživy.
V zahraničí, například v severní Itálii nebo v Polsku, se usilovně pracuje na postupné konverzi integrovaných sadů do ekologického režimu. Takové změny ale vyžadují přísun mnoha nových informací spojených s profesním poradenstvím. To u nás bohužel neexistuje v té podobě, v jaké funguje v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Itálii a v dalších zemích. Princip je takový, že jednotliví poradci úzce spolupracují s konkrétními farmáři a krok za krokem je provázejí celou sezonou, kdy pomáhají řešit problémy. Kromě toho se ale pravidelně zúčastňují konferencí a spolupracují s výzkumem nebo naopak samotní výzkumní pracovníci jsou součástí tohoto „on farm“ nezávislého poradenského systému.
Situace v ČR v tomto směru není optimální a poradenský systém pro zemědělce vytvořený zhruba před 6 lety za vynaložení mnoha prostředků na základě požadavků EU a řízený úředníky „shora“, nesplňuje to, co bychom momentálně potřebovali. Jako naléhavé se dlouhodobě jeví, aby například i výzkum a priority projektů, jejich schvalování a fungování, a také podoba výstupů se změnily tak, abychom měli informace, za kterými stojí zkušení odborníci a praktici schopní kdykoliv operativně pomoci řešit problémové situace v ochraně nebo i ve výživě sadů, a to u konkrétních pěstitelů. K čemu je dobré usilovat v aplikovaném zemědělském výzkumu o množství publikací s tzv. impact faktorem, když naléhavě chybí výše zmíněný přísun praktických informací a neexistují lidé schopní je srozumitelně předat? Proč se vytváří metodiky, jež mnohý z pěstitelů ani nečte, neboť postrádají smysluplný obsah, někdy chybí i aktuálnost sdělení a v mnohých případech i formu odpovídající dnešní mediální estetice? Je proto na čase tyto věci zásadně změnit, jinak nebudeme v blízké budoucnosti schopni čelit konkurenci z okolních zemích.
Počasí
Dalším tématem, jež významně zasahuje do dění v ochraně sadů, jsou změny v průběhu počasí a jeho výkyvy zaznamenávané v předchozích letech. Termíny začátku vegetace jsou téměř nepředvídatelné, opakovaně se objevují jarní mrazy v době fenologických fází citlivých k poškození násady, opakovaně jsme procházeli ročníky s extrémním suchem (např. 2018, 2019) a v posledních dvou sezonách se na průběhu a výsledcích ochrany podepsaly nadprůměrné srážky v obdobích největší aktivity klíčových patogenů (strupovitost, moniliová spála, bakteriální spála jabloňovitých).
Měnící se klima se promítá i do změn ve spektru škůdců, hlavně do šíření invazivních druhů, jako je třeba octomilka japonská. Pokud se týká octomilky, nemáme doposud vyřešený výběr účinných přípravků, alespoň takový, jaký existuje v zahraničí. Jsou zde ale i další druhy ohrožující sady v sousedních zemích, jako třeba vrtule Ceratitis capitata nebo ploštice Halyomorpha halys a do spektra invazivních organizmů můžeme zařadit i patogen Marsonina coronaria.
Obnova sadů
Nezbytným krokem k udržitelné budoucnosti ovocnářství je obnova sadů. Doposud máme příliš mnoho přestárlých výsadeb vyžadující mnoho prostředků na ochranu, kterou kvůli klesající kondici stromů, příliš hustému porostu a trvalému osídlení všemi možnými škůdci zvládáme obtížně a ekonomický výsledek pak není uspokojivý. Při zakládání nových sadů je třeba myslet i na to, v jaké lokalitě se nacházíme, což se například týká zdrojů závlahové vody a případného rizika častého výskytu jarních mrazů.
Signalizace
Základem úspěchu v ochraně sadů je kromě dostupnosti přípravků také kvalitní signalizace založená nejen na online modelech a teplotních sumách, ale hlavně na pravidelném monitoringu škůdců a patogenů přímo v sadech. Po této stránce můžeme zahájit sledování již nyní, kdy se v době řezu nabízí příležitost zmapovat výskyty přezimujících stadií a vytipovat ohniska napadení. Jak odebírat vzorky a které druhy sledovat bude tématem příštího příspěvku.
Se změnami ve výběru přípravků narůstají problémy s některými škůdci, jako jsou např. a - štítenky, b - květopas jabloňový, c - mšice
Jednou z cest, jak lépe zvládat ochranu proti některým škůdcům, je zvyšování biodiverzity sadů pomocí kvetoucích pásů
Ohniska výskytu přezimujících škůdců, jako např. mšic, můžeme lokalizovat během řezu
Během mírných zim může již svou aktivitu na hrušních zahájit mera skvrnitá
Další články v kategorii Škůdci
RSS
RSS