Ochrana proti živočišným škůdcům řepky v podzimní období

25. 10. 2025 Doc. Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 830x

Ochrana řepky v podzimním období patří z agronomického hlediska k nejsložitějším. Zatímco na jaře je výskyt škůdců druhově omezený a pravidelný (krytonosec řepkový, krytonosec čtyřzubý, blýskáček, bejlomorka kapustová), v podzimním období je výskyt škodlivých druhů mnohem pestřejší. Škodlivé výskyty jsou nepravidelné v jednotlivých letech i v různých regionech. Pěstitelé často nezaznamenají varovné signály 1. výskytu těchto škůdců a ochrana se provádí pozdě a často s nízkou účinností.

Situaci v ochraně značně zkomplikoval zákaz moření osiva řepky mořidly na bázi neonikotinoidů, a také zákaz foliárních postřiků přípravky s účinnými látkami chlorpyrifos a thiacloprid. V současnosti registrovaná mořidla a postřiky pyretroidy neposkytují dostatečně účinnou ochranu. To se projevuje zejména při kalamitním výskytu škůdců.

Řepka je citlivá na zasetí v optimálním termínu, a zejména na podmínky, ve kterých vzchází. Sucho nebo naopak dlouhodobě podmáčené pozemky oslabují rostliny, které jsou následně poškozovány škůdci. Rychlost růstu a mohutnost rostlin v podzimním období významně ovlivňuje míru poškození podzimními škůdci.

Dřepčíci rodu Phyllotreta, zápředníček polní, mšice a pilatky na mohutných, rychle rostoucích rostlinách způsobují hospodářsky nevýznamné škody a ochranu je třeba obvykle řešit jen při suchém počasí nebo při zpomalení růstu rostlin z jiných důvodů.

Dřepčík olejkový, květilka zelná nebo osenice polní významně poškozují i velké mohutné rostliny a správně provedená ochrana na podzim pozitivně ovlivní vývoj porostu až do sklizně.

Na základě uvedených skutečností se v některých letech stává ochrana proti podzimním škůdců klíčová, aby porost řepky dobře vzešel, zapojil se a přezimoval.

Dřepčíci rodu Phyllotreta

V období setí, v případě delšího období suchého počasí, se stávají velkým problémem drobní dřepčíci rodu Phyllotreta (obr. 1). Dospělci ožírají klíčním rostlinkám mělce pod povrchem půdy děložní lístky (obr. 2), rostliny následně nevzcházejí. U vzešlých rostlin vyžírají do listů mělké jamky nebo malé dírky 1–3 mm velké. Listy mohou být někdy hustě proděravělé, tzv. dírkování, rostliny zasychají a hynou. Počáteční poškození na listech je nezaměnitelné. V případě, že mladé rostliny uhynou, je možno poškození zaměnit s poškozením způsobeným plži nebo špatnou klíčivostí vysetého osiva. Záměna může být také s padáním klíčních rostlin, které způsobují původci houbových chorob. U nás je však vzácné. Dřepčíci rodu Phyllotreta se mohou zaměnit s dřepčíkem olejkovým, který je větší, měří 3–4 mm. Mohou se též zaměnit s dalšími druhy dřepčíků (např. d. rdesnový, d. řepný), kteří však na brukvovitých neškodí a mohou se vyskytovat na různých plevelech, zejména merlíkovitých.

Základem ochrany je insekticidní moření přípravky Lumiposa (cyantraniliprole) nebo Buteo Start (flupyradifurone). Oba přípravky sice nedokáží plně nahradit zakázaná mořidla především délkou svého účinku, ale určitě mají význam. Ochrání klíčící a vzcházející rostlinky na úplném začátku vegetace, kdy jiná ochrana není možná.

V případě silného výskytu dřepčíků je nutné ošetřovat opakovaně insekticidy na bázi pyretroidů.

Obr. 1: Dospělec dřepčíka rodu Phyllotreta

Obr. 2: Poškození děložních lístků dospělci dřepčíka rodu Phyllotreta

Dřepčík olejkový

Teplé zimy a přezimování řepky s listy vytvořily nebývale příznivé podmínky pro dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala, obr. 3). Tento škůdce se stává nejzávažnějším škůdcem řepky během celého roku.

Od poloviny září nalétávají dospělci dřepčíka olejkového do porostů řepky a v případě většího množství brouků, mohou být rostliny silně poškozeny žírem na listech. Samičky kladou vajíčka od poloviny října do začátku prosince jednotlivě nebo ve snůškách po 2–8 na povrch půdy nebo do trhlinek v zemi vždy v těsné blízkosti rostlin řepky. Celkem samičky mohou naklást i 100–130 vajíček. Část larev se líhne ještě na podzim a ihned se zavrtává do řapíků (obr. 4) nebo do srdéčkových listů. Během teplých zimních měsíců pokračuje žír do kořenového krčku a báze lodyhy. Přezimují tedy všechna vývojová stadia - dospělci, larvy i vajíčka.

Základem úspěšné ochrany je signalizace nejlépe pomocí žlutých Mörickeho misek. Doporučujeme přidat do vody více smáčedla. Misky musí být rozmístěny zásadně před začátkem náletu dospělců do porostů, jinak nejsou výsledky spolehlivé.

Velké škody způsobují larvy, protože rostliny s poškozenými srdéčky bývají napadeny houbovými chorobami, listy žloutnou, vadnou a zahnívají. V jarním období pokračuje žír přezimujících larev do prodlužujících se lodyh řepky, které se snadno lámou. K žíru se postupně přidávají i larvy vylíhlé z vajíček až v jarním období. Na základě rozsáhlých pokusů s dospělci dřepčíka olejkového byla prokázána účinnost klasických pyretroidů lambda-cyhalothrin, deltamethrin a cypermethrin, která v registrovaných dávkách dosáhla 100% mortality dospělců dřepčíka olejkového. Nedostatečná účinnost proti dospělcům byla zjištěna u acetamipridu. Tento systémový insekticid je vhodné použít až při výskytu larviček v řapíku, ale ochrana také není příliš účinná.

Při aplikaci pyretroidů je nutné dodržovat všechny zásady antirezistentní strategie (zejména nesnižovat dávky a neošetřovat paušálně), protože nebezpečí vzniku plošné rezistence je mimořádně vysoké a v ČR byla již na několika místech prokázána.

Obr. 3: Dospělec dřepčíka olejkového

Obr. 4: Larva dřepčíka olejkového

Květilka zelná

Bez ohledu na průběh počasí po celý podzim významně ohrožuje porosty řepky květilka zelná (Delia radicum, obr. 5). Dospělci této hojně se vyskytující mouchy rostliny nepoškozují. Larvy pronikají z půdy ke kořínkům rostlin, které zpočátku povrchově ožírají. Později způsobují zánik hlavního kořene. Protože rostliny mají silně poškozený kořenový systém, který nezajišťuje potřebné množství vody a živin, jsou listy modrofialové a rostliny zakrnělé. Dají se z půdy snadno vytáhnout. Poškozené rostliny postupně hynou (obr. 6). V případě příznivých vláhových podmínek nahrazují rostliny hlavní kořen adventivními kořínky. Takto zregenerované rostliny ozimé řepky jsou podstatně náchylnější k poškození během přezimování než rostliny s normálně vyvinutým kořenovým systémem.

Pro ozimou řepku je nebezpečná 3. (podzimní) generace. Výskyt poškozených kořenů způsobenými larvami se zvyšuje. V některých letech bylo napadeno až 50 % kořenů. V zahraničí se dává do souvislosti nouzové dozrávání rostlin na konci vegetace způsobené houbami Verticilium sp. s poškozením kořenů larvami květilek na podzim.

Registrované foliární pyretroidní přípravky (deltamethrin, cypermetrin) v ČR jsou účinné nejlépe v kombinaci s mořidlem Lumiposa. Účinnost ochrany však bývá maximálně okolo 50 %. Cílená foliární ochrana se obvykle nepoužívá, protože je obtížné zjistit maximum letu dospělců v porostu a období kladení vajíček probíhá průběžně od září do zámrazu. Přednostně bývají napadány porosty s rostlinami se silným kořenovým krčkem.

Obr. 5: Dospělec květilky zelné

Obr. 6: Poškozená rostlina od larev květilky zelné (vpravo)

Mšice broskvoňová

Kdysi zcela zanedbatelný škůdce, který se v posledních letech stal téměř klíčovým podzimní škůdcem, je mšice broskvoňová (Myzus persicae, obr. 7). Od podzimu 2016 s různou intenzitou poškozuje rostliny řepky. Tato mšice byla v minulosti považována za nebezpečnou spíše přenosem virů, ale v kalamitních letech bylo zjištěno i výrazné přímé poškození sáním -usychání listů i celých rostlin vzcházející řepky. K těmto škodám významně přispívá suché horké počasí během podzimu.

Mezi přenášené viry, které však v současnosti nezpůsobují ekonomicky významnější ztráty, patří virus žloutenky vodnice (Turnip yellows virus, TuYV), dále virus mozaiky vodnice (Turnip mosaic virus, TuMV) a virus mozaiky květáku (Cauliflower mosaic virus, CaMV).

Kalamitní výskyt mšic však obvykle pokračuje až do 1. významnějších mrazů. Mšice přežívají i ranní poklesy teplot k -10 ^oC. Rostliny tak jsou výrazně oslabeny sáním před příchodem zimy.

Nic nenasvědčuje tomu, že tak velké množství mšic se namnoží na rostlinách rostoucích na okolních pozemcích. Při migracích může docházet k šíření mšic na vzdálenosti několika desítek–stovek kilometrů. Bylo zjištěno, že mšice tvoří také významnou součást aeroplanktonu, který se přemísťuje ve vysokých výškách s prouděním větru na stovky–tisíce kilometrů. Je pravděpodobné, že v souvislosti s převažujícími směry větrů dochází k přenosu virulentních mšic ze západní Evropy (Německo, Francie, Velká Británie) na naše území. K jejich přemnožení přispěl zákaz neonikotinoidních mořidel v celé Evropě.

V chemické ochraně je nejvhodnější použít účinnou látku flonicamid, která je obsažena v několika přípravcích např. Teppeki. Ošetření pyretroidy je prakticky neúčinné. Dobrý insekticidní účinek na mšici broskvoňovou byl prokázán i u systémového neonikotinoidu acetamiprid.

Pěstitelům lze také doporučit pěstování deklarovaných rezistentních odrůd řepky proti TuYV. V průměru zkoušených odrůd byl u nich ve všech letech a typech pokusů zjištěn nižší obsah virů a vyšší výnos ve srovnání s odrůdami bez genu rezistence. Ani při pěstování těchto rezistentních odrůd se však nesmí zanedbávat obvyklá pesticidní ochrana.

Obr. 7: Mšice broskvoňová

Osenice

Až k zaorání porostů řepky může vést závažné poškození kořenového systému housenkami osenice (Agrotis sp.). Od poloviny září se v porostech vzcházející řepky mohou objevit 1. výraznější škody způsobené především housenkami osenice polní (Agrotis segetum, obr. 8) a některými příbuznými druhy. Několik set–tisíc vajíček je samicí kladeno na různé rostliny, nejčastěji plevele (merlíky, lebedy aj.). Způsobuje významně lokální škody, v teplých letech vedoucích ojediněle až k zaorání porostů. Výskyt postupně vzrůstá.

Registrován však není žádný přípravek. Účinné jsou všechny insekticidní aplikace do řepky v 1. vývojových stadiích, kdy poškozují housenky osenic listy. Později, když jsou housenky již v půdě, je ochrana prakticky nemožná.

Obr. 8: Housenka osenice polní

Pilatka řepková

Obvykle ohniskové poškození listů řepky, ale výrazně menší škody než housenky osenic, způsobují housenice pilatky řepkové (Athalia rosae, obr. 9). Housenice způsobují hrubý žír až holožír na nadzemních částech brukvovitých rostlin. Poškození se může zaměnit s žírem 1. vývojových stupňů housenek osenic nebo jiných druhů motýlů (můra zelná, kapustová apod.). Podobné poškození na listech způsobují i plži. Housenice lze zaměnit za mladé housenky osenic. Housenice pilatek mají 7 párů panožek, housenky osenic jen 2–4 páry panožek podle vývojového stupně. Mladé housenice jsou šedavé–šedozelené, později larvy tmavnou, a na bocích jsou patrné žlutavé proužky.

Pilatka řepková má 3 generace v roce. V ozimé řepce způsobuje 3. generace v podzimním období obvykle lokální škody v ohniscích.

Většinou stačí ošetření insekticidy v ohniscích výskytu od vzejití do konce října. Registrovány jsou pyretroidy alpha-cypermethrin, deltamethrin a gamma-cyhalothrin nebo neonikotinoid acetamiprid. Přípravky jsou účinné.

Obr. 9: Housenice pilatky řepkové

Zápředníček polní

Od fáze děložních lístků mohou způsobit závažné škody housenky nenápadného motýlka zápředníčka polního (Plutella xylostella, obr. 10). V porostech řepky se vyskytují od roku 2016. Tento škůdce je známější pod dřívějším českým názvem předivka polní. Na řepce na podzim se vyvíjí až 4. a 5. generace tohoto škůdce. Housenky poškozují listy žírem. Hospodářsky významné škody způsobují housenky za teplého a suchého počasí, kdy jsou pomalu rostoucí rostliny poškozovány kromě žíru i intenzivním výparem z poškozených listů, takže často usychají. Ochrana je nutná pouze u rostlin do 3.–4. listu, později již větší rostliny poškození odolávají.

Ochrana je obtížná, protože housenky jsou odolné proti mnoha účinným insekticidním látkám.

Možnosti ochrany proti housenkám zápředníčka výrazně posílila registrace Mospilan 20 SP v dávce 150 g/ha. Podle prof. Kocourka je účinnost Mospilanu 20 SP 90 %. Aplikace by měla být provedena na housenky na začátku vývoje, kdy se využije systémový účinek acetamipridu na minující housenky v listech.

Obr. 10: Housenka zápředníčka polního

Slimákovití, slimáčkovití a plzákovití

Vzhledem k výskytu řady živočišných škůdců v podzimním období se trochu zapomíná na plže, kteří by však mohli způsobit značné škody v případě vlhčího počasí. U ozimé řepky jsou silně ohroženy porosty od klíčení během celého vlhkého a teplého podzimu až do silnějšího ochlazení. Po zasetí mohou tito škůdci poškodit i klíčící semena v půdě, rostliny vůbec nevzejdou. Po vzejití se zpočátku na rostlinách projevuje nepravidelný žír na listech, hypokotylu a koříncích, později sežírají malé i velké rostliny úplně. Na listech bývá často nápadná slizovitá stopa, která však za deštivého počasí může být smyta. Poškození bývá někdy zaměňováno za žír housenek různých můr, zejména osenic.

V současné době jsou povoleny k ochraně granulované nástrahy s účinnou látkou metaldehyde (např. Axcela, Clartex Neo, Lima, Medal, Metarex Inov, Slimax atd.). K přírodě nejšetrnější jsou nástrahy s účinnou látkou fosforečnan železitý (Sluxx HP, Ironmax Pro atd.).

Obr. 11: Slimáček