Chemap Agro s.r.o.

Ochrana proti živočišným škůdcům sadů v roce 2019

04. 02. 2020 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT spol. s r.o. Škůdci Zobrazeno 863x

Konec sezony je již tradičně příležitostí k zamyšlení nad tím, co podstatného se od jara až do sklizně odehrálo v ochraně ovocných výsadeb. Co o výskytu škůdců (ale i patogenů) rozhodovalo a jaké trendy můžeme pozorovat?

Polní dny Sója 2020

V prvé řadě je celková situace v sadech ovlivňována změnami klimatických podmínek, zejména vzrůstajícími teplotami, deficitem srážek, a také opakovanými jarními mrazy. Za druhé se zmenšuje výběr účinných látek insekticidů a fungicidů, zejména přípravků se širokospektrálním a dlouhodobým působením. K tomu přistupují další omezení vyvolaná tlakem trhu na minimalizaci výskytu reziduí pesticidů v produkci. Z ekotoxikologického a zdravotního hlediska jde jistě o správný směr, ale je třeba mít k dispozici dostatek vhodných alternativ, zejména z oblasti biologických metod tak, aby celý systém měl perspektivu do budoucna. Jejich hledání a zavádění do praxe by mělo být celospolečenskou prioritou - od výzkumu až po proces registrace přípravků a metod. Na druhé straně můžeme např. kvůli redukci používání širokospektrálních insekticidů v sadech pozorovat vyšší výskyty přirozených nepřátel, kteří s ochranou proti mšicím, merám i sviluškám pomáhají.

Čerstvé závrtky obaleče jablečného bylo možno nalézat i v podzimních dnech
Čerstvé závrtky obaleče jablečného bylo možno nalézat i v podzimních dnech

V posledních letech přibývá úlovků obaleče jablečného v lapácích i v chladnějších oblastech
V posledních letech přibývá úlovků obaleče jablečného v lapácích i v chladnějších oblastech

Požerky obaleče zimolezového se pravidelně objevují před sklizní
Požerky obaleče zimolezového se pravidelně objevují před sklizní

Stromy oslabené abiotickým stresem jsou příležitostí pro nesytku jabloňovou
Stromy oslabené abiotickým stresem jsou příležitostí pro nesytku jabloňovou

Průběh počasí

Vývoj škodlivých organizmů je do značné míry určován průběhem počasí. Věnujme proto pozornost tomu, jaké meteorologické podmínky nás provázely v uplynulé sezoně. Ze statistik Českého meteorologického ústavu (tab. 1) je patrné, že v celorepublikovém měřítku zůstal zachován trend z předchozího roku: vyšší teploty a méně srážek oproti dlouhodobému normálu a strmý přechod počasí z jarního na letní spojený s rychlým střídáním fenologických fází. Průměrná březnová teplota činila 5,8 °C (normál = 2,9 °C) a v dubnový průměr dosáhl 9,4 °C (normál = 7,9 °C). V dubnu jsme také zaznamenali největší srážkový deficit (60% normálu). Sucho ale nebylo v celkovém měřítku tak intenzivní jako v roce 2018. Data, která jsme mohli např. sledovat na serveru www.intersucho.cz, ukazují, že ke zlepšování bilance v povrchové vrstvě půdy (do 40 cm) došlo v první polovině srpna, což se příznivě projevilo i na růstu plodů jablek před sklizní. Na dosycení vláhy v hlubších vrstvách půdy (40–100 cm) jsme si ale museli počkat déle - příznivý stav data zobrazují až ke 39. týdnu (konec září) v souvislosti s dalším přísunem srážek a snížením evapotranspirace. Podle aktuálních informací došlo v ČR i k mírnému zlepšení stavu podzemních vod. V roce 2019 jsme se bohužel nevyhnuli květnovým mrazům, které především postihly dokvétající nebo odkvetlé výsadby jabloní na jižní Moravě, ve východních, středních a západních Čechách, na Vysočině i na jiných místech. Celkový rozsah škod byl ale menší než v letech 2011, 2013 nebo 2017.

Tab. 1: Statistické údaje k průměrným měsíčním srážkám a teplotám na území ČR během vegetační sezony 2019 ve srovnání s dlouhodobým normálem za období 1981–2010 (Zdroj: ČHMÚ)

Parametr

Měsíc

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

Srážky 2019

48

25

91

53

58

77

62

Srážky (normál 1981–2010)

48

42

69

79

88

80

58

Srážky (% normálu)

0

60

132

67

66

96

107

Srážky (odchylka od normálu v %)

0

-40

+32

-33

-34

-4

+7

Průměrné teploty 2019 (°C)

5,6

9,4

10,7

20,7

18,8

18,9

13,3

Průměrné teploty (normál 1981–2010)

2,9

7,9

13,0

15,8

17,8

17,3

12,8

Teploty - odchylka od normálu (°C)

+2,7

+1,5

-2,3

+4,9

+1,0

+1,6

+0,5

Graf 1: výstup programu RIMpro pro obaleče jablečného v roce 2019 (Velké Bílovice)
Graf 1: výstup programu RIMpro pro obaleče jablečného v roce 2019 (Velké Bílovice)

Graf 2: RIMpro výstup pro signalizaci ochrany proti pilatce
Graf 2: RIMpro výstup pro signalizaci ochrany proti pilatce

Co se odehrálo v ochraně?

V úvodu kapitoly o škůdcích se ještě vraťme k průběhu teplot v roce 2019. Z historických podkladů z Holovous vyplývá, že teplotní sumy nad 10 °C dosáhly rekordního záznamu z extrémně teplého roku 2003, kdy byla zaznamenána částečná 3. generace obaleče jablečného (Cydia pomonella) i zimolezového (Adoxophyes orana).

Právě obaleč jablečný je příkladem druhu citlivě reagujícího na změnu abiotických podmínek a jeho výskyty v posledních letech zaznamenávají viditelný nárůst. Charakter náletů se i v chladnějších oblastech začíná podobat teplým regionům: objevují se velké počty úlovků v lapácích (desítky jedinců za 2–3 dny) a let trvá kontinuálně prakticky od prvního vylíhnutí dospělců až do sklizně. Počty motýlů v lapácích se zvyšují hlavně na okrajích sadů v sousedství neošetřovaných ploch, kde se obaleč může nekontrolovaně množit. Mimořádně teplé počasí umožnilo škůdci projevovat aktivitu až do samého sklonku léta, a ještě v první polovině září jsme mohli nalézat čerstvé závrtky s novými housenkami. Pro ilustraci je průběh aktivity obaleče vyjádřen na příkladu výstupu programu RIMpro podle dat z meteorologické stanice ve Velkých Bílovicích (graf 1). Ochrana proti obaleči jablečnému se také ztížila po vyloučení ovicidů typu fenoxycarb, diflubenzuron aj., neboť většina larvicidů (metoxyfenozide, indoxacarb, acetamiprid, thiacloprid, aj.) má kratší reziduální účinek a aplikace musíme opakovat častěji. To znamená nejen vzrůst nákladů na ochranu, ale i větší riziko rozvoje rezistence.

Druhý jmenovaný druh, obaleč zimolezový, nebývá během sezony v posledních letech takovým problémem a objevuje se ve zvýšené míře hlavně před sklizní pozdních odrůd jádrovin. Je možné, že současné spektrum tortricidů (= látek hubících obaleče) dokáže obaleče zimolezového redukovat efektivněji než obaleče jablečného. Je to asi také tím, že aktivita obou generací obaleče zimolezového spadá do relativně krátkého časového úseku. Letos se např. ve východních Čechách motýli první generace začali chytat do lapáků na počátku června a let trval cca 2–3 týdny.

Z dalších obalečů nás délkou letové aktivity každoročně trápí obaleč švestkový (Cydia funebrana), který se letos objevil již na počátku května a v sadech byl aktivní až do sklizně pozdních odrůd slivoní. I ochranu proti obaleči švestkovému komplikují zvýšené nálety z okolních zdrojů a absence ovicidů.

Zůstaneme-li z taxonomického pohledu u stejné skupiny škůdců, tak nelze opomenout podkopníčka spirálového (Leucoptera malifoliella), který se začíná v sadech objevovat ve stále větším množství. Příčiny zjevně spočívají v ukončení registrace ovicidů využívaných donedávna proti obaleči jablečnému. Housenky podkopníčků se totiž do mezenchymu listů zavrtávají přímo z vajíček vykladených na spodní stranu listů a jejich zasažení larvicidy je obtížné. Podkopníček začíná létat a klást dříve než obaleč jablečný (většinou těsně po larvicidním ošetření na pilatku), takže spojování ochrany proti oběma motýlům není úplně ideální. S ovicidy jsme tímto způsobem postupovat mohli, neboť i obaleč začíná klást v tomto období a nebylo potřebné s ošetřeními na obaleče jablečného čekat pod dobu embryonálního vývoje. V poněkud nepříjemné situaci se po namnožení podkopníčků ocitají sadaři zaměření na dětskou výživu, a ještě hůře na tom mohou být ekologičtí pěstitelé. Ti mají na výběr pouze ekotoxikologicky nepříliš vítaný spinosad anebo azadirachtin, kde je možnost současně zasáhnout proti mšicím. V zahraničí je k tomuto účelu upřednostňováno vyžívání extraktu z dřeviny Quassia amara. Podkopníčka je třeba podchytit již od samého začátku a pokusit se jej zlikvidovat už během první generace. Zásahy proti dalším generacím (až 3) jsou kvůli rozvleklému letu obtížné a méně efektivní. Pokud se týká přirozené biologické ochrany, tak jsou z nejčastějších přirozených nepřátel u podkopníčka v literatuře zmiňováni zástupci dravých ploštic, vosíci, lumčíci a hlavně široké spektrum chalcidek (drobných parazitických vosiček kladoucích do vajíček).

Ve výčtu škůdců z řádu Lepidoptera také nesmí chybět nesytka jabloňová (Synanthedon myopaeformis), k jejímuž rozvoji přispívá i oslabení stromů abiotickým stresem (sucho). Jedinou možností přímé ochrany proti nesytce je odchyt pomocí atraktantu a feromonů do nádobových lapáků.

Pokud nebereme v úvahu zásahy proti přezimujícím stadiím škůdcům, tak v kalendářním sledu ochranu zahajujeme květopasem jabloňovým (Anthonomus pomorum). Brouci v letošním roce měli příležitost k úživnému žíru a ke kladení mnohem dříve než loni, a to již v polovině března. Kvůli ochlazení trval let delší období, a tak volba termínu ošetření byla obtížnější než v roce 2018.

V předstihu bychom se měli zabývat i mšicemi, které si letos v sadech opravdu přišly na své a zbavit se jich během vegetace stálo hodně úsilí. Jako modelový příklad uveďme mšici jitrocelovou (Dysaphis plantaginea), kterou můžeme považovat za jeden z hospodářsky nejvýznamnějších druhů. Pokud jsme ošetřovali již v době zeleného, nejpozději růžového poupěte proti zakladatelkám líhnoucím se z diapauzních vajíček, problém byl z větší části vyřešen. Velice dobře a dlouhodobě tímto způsobem funguje botanický insekticid na bázi azadirachtinu. I když se ve výběru chemických aficidů objevily nové účinné látky, jako např. flonicamid, spirotetramat a imidacloprid, k úspěchu vede hlavně zmíněná časnost zásahu, jež platí i u všech dalších druhů mšic. Základem je proto pravidelný monitoring, abychom ošetření provedli dříve, než jsou stromy mšicemi obalené. Nezastupitelnou roli v ochraně proti mšicím hrají přirození nepřátelé, hlavně slunéčka, v jejichž populacích v poslední době převažuje slunéčko východní (Harmonia axyridis) schopné kolonie mšic sežrat během pár týdnů.

V rámci mšic tvoří samostatnou kapitolu tvoří vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum), která nachází vhodné podmínky pro rozvoj hlavně v bujněji rostoucích výsadbách a velmi dobře se jí daří pod sítěmi. Tato nepříjemná mšice s chutí obsazuje rány po řezech větších větví, takže třeba radikálnější zásahy při přechodu na tzv. řez „na klik“ mohou být pozvánkou právě pro tohoto škůdce. Ale jinak jsou principy ochrany stejné jako u ostatních mšic: systematický postup, zásahy co nejdříve, a hlavně rozumnou volbou přípravků šetřit přirozené nepřátele. Zde hraje úplně zásadní roli mšicovník vlnatkový (Aphelinus mali), který letos dokázal i silně napadené výsadby od kolonií vlnatky dokonale vyčistit. Mšicovník je ale citlivý na neonikotinoidy a organofosfáty, takže v přímé ochraně jsme odkázáni na osvědčený pirimicarb. Ten ovšem dlouhodoběji zanechává rezidua, takže později během sezony nemusí být pro mnohé pěstitele použitelný. Účinnost aficidních zásahů proti vlnatce výrazně podpoříme předchozí aplikací draselného mýdla schopného umýt ochranné voskové vrstvy mšic.

Systematický přístup je nutný také v ochraně proti meře skvrnité (Cacopsylla pyri) na hrušních. Spodní práh vývoje mer činí 2,7 °C, takže příznivé podmínky pro páření a kladení dospělců vznikají již velmi záhy, pravidelně i během zimy. Letos nástup mer urychlily vyšší březnové teploty a na počátku dubna jsme mohli nacházet nové nymfy. S merou se většina pěstitelů naučila žít a odklání se od nesmyslného plýtvání prostředky na neselektivní larvicidy aplikované během sezony. Přímou ochranu je rozumné soustředit pouze na úplný počátek vegetace, kdy nastává příležitost pro aplikace kaolínu a olejů následovaná 1–2 larvicidními ošetřeními. Pak je lepší přenechat „práci“ přirozeným nepřátelům a snažit se pouze odstraňovat medovici a zabránit vzniku černí na plodech i listech. K tomuto účelu je využíván hydrogenuhličitan draselný nebo draselné mýdlo; v zahraničí se s vynikajícími výsledky uplatňuje kombinace obou prostředků. Z přirozených nepřátel v porostech napadených merami převažují slunéčka a pavouci, méně pak zlatoočky, škvoři a další organizmy. U pavouků je známo, že aktivně hubí mery i během jejich zimní diapauzy a často i v jejich blízkosti hledají úkryty.

Oproti loňsku v předstihu zahájila svou aktivitu i pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea), a také pilatky na slivoních (H. flava, H. minuta). V návaznosti na fenologický vývoj pilatky na slivoních začaly létat již v první polovině dubna a pilatka jablečná asi o týden později. Příklad letošního průběhu vývoje pilatky je znázorněn na výstupu programu RIMpro ze sadů ve Velkých Bílovicích.

V době rašení, prakticky až do květu, se v sadech pravidelně setkáváme s listožravými housenkami, kde převažují různé druhy píďalek. Je možné, že v posledních nacházející větší prostor pro své působení díky vyloučení TM organofosfátů a olejů z ošetření na přezimující vajíčka. Píďalky se s oblibou soustřeďují na meruňky, třešně i višně, kde během několika dnů dokážou na pletivech mladých listů způsobit velké škody, takže z některých listů zůstanou jen řapíky. Přítomnost housenek poznáme nejen podle požerků, ale snadno je můžeme ulovit do sklepávadla. Letos jsme hromadné výskyty píďalek zaznamenávali přibližně od počátku dubna, a to v několika vlnách až do pozdního jara. Píďalky jsou dosud citlivé na všechny selektivní tortricidy včetně biologického přípravku na bázi B. thuringiensis.

Pravidelnými jarními návštěvníky sadů jsou zobonosky (zobonoska ovocná, z. jablečná, z. třešňová), proti nimž je ochrana dosti obtížná. Zobonosky sice nenacházíme ve vysoké populační hustotě, ale ze zimovišť (obdobně jako u květopasa jde o neošetřovanou zeleň v sousedství sadů) se vracejí dlouhou dobu. Část populace brouků pokryjeme zásahy proti pilatkám, ovšem typická poškození na plůdcích od zobonosek pocházejí z pozdějšího období (cca lískový oříšek). V tuto dobu se v ochraně začínáme soustřeďovat na obaleče jablečného, strupovitost, padlí, i další časově náročná témata a zobonosky pak unikají naší pozornosti. Ve višních škodící zobonoska třešňová (Rhynchites auratus) má relativně úzkou vazbu na fenologický vývoj stromů a v sadech se objevuje na počátku růstu plůdků (letos cca v první dekádě května). Zobonosky jsou velmi odolní brouci a za jediné účinné prostředky v současné době považujeme neonikotinoidy a spinosad.

Zobonosku třešňovou ve výsadbách třešní a višní bezprostředně následuje vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi), která začala létat přibližně ve druhé polovině května. U ochrana proti vrtuli je většinou upřednostňován systém adulticidních ošetření, kterými je potřeba pokrýt celé období letu trvající až do sklizně pozdních odrůd. Mít plně pod kontrolou výskyty reziduí v plodech je ovšem u konvenční insekticidní ochrany obtížné, což poukazuje na potřebnost nabídky nechemických metod.

V souvislosti s abiotickým stresem byly zmíněny výskyty nesytky jabloňové a obdobný vztah můžeme najít i u štítenek. Nejčastější je štítenka zhoubná (Diaspidiotus perniciosus) a v poslední době také štítenka čárkovitá (Lepidosaphes ulmi). Zatímco štítenka zhoubná vytváří za sezonu 2 generace (výjimečně i částečnou třetí) a pohyblivé L1 nymfy nacházíme na počátku léta, štítenka čárkovitá zvládá jen 1 generaci a k rojení L1 nymf dochází již v první polovině května. Štítenky nejen oslabují růst stromů, ale s oblibou sají na plodech, které esteticky poškozují vytvářením červených skvrn. V signalizaci ochrany zaměřujeme pozornost na pohyblivá stádia L1 nymf a účinné jsou neonikotinoidy, spinosad; uváděna je i účinnost u látky spirotetramat, ovšem zatím bez dlouhodobějších zkušeností v terénu. Štítenky jsou velmi drobní živočichové a z přirozených nepřátel je regulují blanokřídlí parazitiodi. Z nich je u štítenky zhoubné nejčastějším zástupcem pukličník štítenkový (Encarsia perniciosi) taxonomicky náležející do stejné skupiny jako mšicovník vlnatkový (Mšicovníkovití, Aphelinidae). Tato vosička je rovněž citlivá na neonikotinoidy a spinosad, což komplikuje zkombinování přímé chemické ochrany s přirozenou biologickou rovnováhou. Vedlejší účinky nové látky spirotetramat jsou pravděpodobně méně negativní, soudíme-li podle údajů vztažených k vosičce Encarsia formosa (www.sideeffects.koppert.com), takže v případě dostatečné účinnosti by mohlo jít o lepší volbu nežli spinosad či neonikotinoidy. U štítenky zhoubné byl v předchozích letech experimentálně prokázán slibný účinek přípravku na bázi entomopatogenní houby Bauveria bassiana (Naturalis), který ale zatím není registrován.

V sadech jsme jako každoročně mohli setkávat s příznaky poškození sviluškamihálčivci. Populace svilušky ovocné (Panonychus ulmi) většinou dokážou poměrně dobře udržet pod kontrolou draví roztoči a případný akaricidní zásah, například po invazi svilušky chmelové (Tetranychus urticae), můžeme provést prakticky kdykoli, u hálčivců je kvůli jejich bionomii nezbytné zasahovat preventivně. Zde hrají důležitou roli postřiky v předjaří pomocí síry nebo polysulfidu vápenatého.

Závěr

Rok 2019 se v mnohých ohledech podobal předcházejícímu. Opět jsme se dočkali rychlého nástupu jara, dlouho trvajícího letního počasí a období sucha, i když celkových srážek spadlo více než loni. Rekordní teploty přispívaly k vysokému výskytu řady škůdců, což bylo patrné třeba u  obaleče jablečného, mšic a dalších druhů.

S obdobným trendem musíme počítat i příští rok, a to nejen v souvislosti s měnícím se klimatem, ale i kvůli prostému faktu, že zdroje napadení škůdci budou po takto „příznivé“ sezoně bohaté.

Použitá literatura:

Kocourek, F. a kol. 2015. Integrovaná ochrana ovoce. Profi Press, 318 str.

Fischer-Colbrie, P., Gross, M., Hluchý, M., Hofmann, U., Pleininger, S., Stolz, M. 2015. Atlas der Krannkenheiten, Schädlinge und Nützlinge im Obst- und Weinabu. Leopold Stocker Verlag, Graz-Stuttgart, 511 p.

V jarním období v sadech pravidelně škodí píďalky
V jarním období v sadech pravidelně škodí píďalky

Požerky píďalek na meruňkách
Požerky píďalek na meruňkách

Cílenou jarní ochranu proti píďalkám můžeme spojit se zásahy proti housenkám slupkových a pupenových obalečů
Cílenou jarní ochranu proti píďalkám můžeme spojit se zásahy proti housenkám slupkových a pupenových obalečů

Během sklepávání můžeme kromě škůdců sledovat i výskyty užitečných organizmů - páteříček
Během sklepávání můžeme kromě škůdců sledovat i výskyty užitečných organizmů - páteříček

Slunéčka si dokážou poradit i s velkými výskyt mšic
Slunéčka si dokážou poradit i s velkými výskyt mšic

Kolonie vlnatky zdecimovaná parazitoidem Aphelinus mali
Kolonie vlnatky zdecimovaná parazitoidem Aphelinus mali

Miny podkopníčka spirálového
Miny podkopníčka spirálového

Podkopníček spirálový - dospělec odpočívající na plodu
Podkopníček spirálový - dospělec odpočívající na plodu

Předčasný opad listů po silném napadení podkopníčkem v roce 2019
Předčasný opad listů po silném napadení podkopníčkem v roce 2019

Larva zlatoočky v blízkosti kokonů podkopníčka spirálového
Larva zlatoočky v blízkosti kokonů podkopníčka spirálového

V některých sadech se začíná více objevovat květopas jabloňový - poškozené květy
V některých sadech se začíná více objevovat květopas jabloňový - poškozené květy

Květopas jabloňový - kukla
Květopas jabloňový - kukla

L4–L5 nymfy mery skvrnité
L4–L5 nymfy mery skvrnité

Výskyty štítenky čárkovité na plodech přibývají
Výskyty štítenky čárkovité na plodech přibývají

Puklice švestková - nymfy na listech
Puklice švestková - nymfy na listech

Puklice švestková - výskyt černí v důsledku tvorby medovice
Puklice švestková - výskyt černí v důsledku tvorby medovice

Jedním z méně tradičních škůdců je ostnohřbetka ovocná (Stictocephala bisonia)
Jedním z méně tradičních škůdců je ostnohřbetka ovocná (Stictocephala bisonia)

Takto hluboký požerek na plodu zřejmě způsobila housenka některého ze zástupců můr
Takto hluboký požerek na plodu zřejmě způsobila housenka některého ze zástupců můr

Běžnými zástupci užitečných bezobratlých v sadech jsou i pavouci - křižák zelený
Běžnými zástupci užitečných bezobratlých v sadech jsou i pavouci - křižák zelený

Pavouk - skákavka s kořistí
Pavouk - skákavka s kořistí

Vosíci jsou také predátory a občas můžeme jejich hnízdo najít i v sadech
Vosíci jsou také predátory a občas můžeme jejich hnízdo najít i v sadech

Kvetoucí byliny poskytují alternativní potravu i útočiště pro mnohé přirozené nepřátele
Kvetoucí byliny poskytují alternativní potravu i útočiště pro mnohé přirozené nepřátele

Související články

Larvy stonkových krytonosců v roce 2020

26. 06. 2020 Ing. Milena Bernardová; ZS Kluky Škůdci Zobrazeno 298x

Praktické poznámky a postřehy z boje proti hrabošům

18. 06. 2020 Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek a kol. Škůdci Zobrazeno 541x

Přezimování kříska polního a WDV na ozimech

07. 06. 2020 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 257x

A ještě stále hraboš?

25. 05. 2020 Doc. RNDr. Marta Heroldová, Ph.D., Doc. Ing. Josef Suchomel, Ph.D., Mgr. Jan Šipoš, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Škůdci Zobrazeno 685x

Škůdci máku v jarním období

22. 05. 2020 Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Škůdci Zobrazeno 650x

Další články v kategorii Škůdci

detail