Ochrana proti živočišným škůdcům v sadech v roce 2020

14. 02. 2021 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT, spol. s r.o. Škůdci Zobrazeno 2238x

Blížící se konec roku je příležitostí ke zhodnocení právě uplynulé sezony. Jaký byl letošní rok v sadech z pohledu ochrany proti škůdcům a čím se lišil od let předchozích? Především jsme se dočkali většího množství srážek a nižších teplot v rozhodujících obdobích, což se například projevilo na nižší aktivitě obaleče jablečného i dalších druhů, jejichž vývoj vyžaduje teplé počasí.

I zkušené sadaře ovšem zaskočila mšice jitrocelová, která způsobila velké škody na násadě. Svou daň si vybraly další druhy, třeba štítenky, vlnatka krvavá a ze skupiny invazivních škůdců octomilka japonská. Z méně tradičních druhů bychom ještě mohli zmínit vrtuli ořešákovou a vrtuli rakytníkovou, jejichž význam postupně narůstá.

Jaké bylo počasí

Zkusme se v úvodu podívat na průběh meteorologických podmínek, které nejen určují výskyty škodlivých organizmů, ale také mohou působit abiotická poškození. I když je letošní rok dle statisticky vyhodnocen jako teplotně nadprůměrný (asi i díky teplé zimě), samotná vegetační sezona byl oproti předchozím rokům určitě chladnější. Rychlý příchod jara tomu sice nenasvědčoval, neboť již ve druhé polovině března denní maxima dosahovaly 15 °C. Časně narašené květní pupeny však hůře odolávaly nočním mrazům, které se například podle meteorologických údajů z Jičínska dostavily nejprve v období od 22. 3. a 3. 4. a potom ještě mezi 14. 4. a 16. 4. K poklesu pod 0 °C došlo ještě 12. 5. , avšak hlavní škody vznikly během předchozích mrazů. Je třeba ještě poznamenat, že nástup jara urychlil i mírný průběh zimy - teplotního minima (-7,7 °C) u zmíněné stanice nebylo dosaženu v lednu či v únoru, ale paradoxně právě v době jarních mrazů, a to 1.4. Poškozeny byly hlavně meruňky (na jižní Moravě téměř celoplošně) a broskvoně, k nežádoucí probírce plodů ale došlo i jádrovin, zejména u raněji kvetoucích odrůd. U násady, která přežila, často vznikly korkové jizvy, což způsobilo úbytek produkce v konzumní kvalitě.

Po několika letech sucha se konečně dostavily očekávané srážky, které pouze s výjimkou regionů situovaných ve srážkovém stínu (např. oblast Českého středohoří), doplnily deficit vody v půdě a zlepšily celkový stav zdrojů vláhy v krajině. Extrémní byly hlavně červnové deště, kdy třeba na Jičínsku spadlo kolem 150 mm srážek a za celé léto pak okolo 350 mm. Voda pomohla k oživení vegetace a k růst plodů, ovšem potíže vznikaly v ochraně proti strupovitosti i dalším patogenům. Deštivým počasím v červnu utrpěly hlavně třešně, višně i meruňky, které praskaly a podléhaly sekundárním houbovým infekcím. U jabloní, u nichž mrazy způsobily redukci násady, plody kvůli nadměrným srážkám přerůstaly příliš a trpěly hořkou pihovitostí. Slunné a teplé počasí v září naopak přálo sklizni a dozrávání středně pozdních odrůd jablek i slivoní. Ve druhé polovině září a poté v říjnu se deštivé počasí vrátilo zpět, což vedlo ke ztížení podmínek pro sklizeň.

Období před rašením a počátek rašení

Ochrana proti škůdcům v základu každoročně kopíruje vývojové cykly jednotlivých druhů, což svádí k tomu, přistupovat k řešení jednotlivých problémů rutinně. Tento způsob se ale v letošním roce nemusel úplně vyplatit, zejména na počátku sezony. Odlišnosti jsou nejen meziroční, ale v prvních týdnech i regionální - například podle SET pro zásah může ke splnění termínu dojít v teplých regionech i 14 dnů dříve než v chladnějších lokalitách.

Aplikace prvních zoocidů zahajujeme těsně před rašením zásahy sírou nebo oleji proti hálčivcům a vlnovníkům, a také proti molovce pupenové. Letos bylo třeba jednat rychle, neboť termíny ošetření spadaly již do první poloviny března. Kolem 15. 3. již byly narašené pupeny i u jabloní a například u meruněk se objevovaly květní plátky. Použití olejů proti ostatním přezimujícím škůdcům se doporučuje přesouvat do období mezi myším ouškem a zeleným poupětem. Tuto fenologickou fázi jsme mohli u jabloní pozorovat na jižní Moravě v posledním březnovém týdnu, kdy naplno kvetly meruňky i broskvoně.

S počátkem vegetační sezony je rovněž spojeno zahájení aktivity mery skvrnité, která měla příznivé podmínky ke kladení již během února a sadaři již v této době zahajovali aplikace kaolínu a olejů. Podle pozorování v terénu (Jičínsko) ale rozhodující podíl vajíček byl na hrušních vykladen poměrně pozdě, a to těsně před květem.

Bezprostředně po hálčivcích, molovce i merách přichází na řadu květopas jabloňový. Díky teplému a slunnému počasí se kladení brouků většinou odehrálo během několika málo dnů, takže stanovení termínu aplikace se dalo zvládnout vcelku dobře. Podle SET na www.amet.cz došlo ke splnění podmínek ke kladení květopasa ve většině regionů kolem 20. 3. I když je květopas označován spíše za příležitostného škůdce, jeho význam v poslední době narůstá. A potíže budou pokračovat nadále, a to kvůli zákazu chlorpyrifosu a thiaclopridu, jediných účinných látek, jež brouky spolehlivě usmrcovaly. Doufejme, že v dohledné době bude k dispozici alespoň přírodní pyrethrum, primárně sice určené do ekologických výsadeb, ale možná přijde vhod i v integrovaných sadech.

Období před květem

Před květem je třeba věnovat pozornost mšici jitrocelové, jež saje na rozvíjejících se listech v růžicích a do pletiv vypouští toxické látky inhibujících růst plodů. Po zaváhání v ochraně pak sklizni v sadech nalézáme jen torza očekávaných kvalitních jablek. K těmto škodám došlo v letošním roce v nebývalé míře, dokonce i ve výsadbách, kde mšice jitrocelová byla v předchozích letech pod kontrolou. Zkusme se podrobněji podívat na zásady ochrany proti této mšici a zamyslet se nad tím, kde bychom mohli najít zdroje vzniklých problémů. V praxi se často uplatňuje spojení zásahu proti mšicím s adulticidním ošetřením proti pilatce jablečné ve fázi balónku až prvních otevřených královských květů. Termín aplikace aficidu ale musíme načasovat na líhnutí zakladatelek z diapauzních vajíček, k němuž dochází dříve, zhruba v období mezi fenologickou fází myšího ouška a růžovým poupětem. Mšice musí insekticidní dávku obdržet co nejdříve, v juvenilních fázích, a také, aby jejich sání trvalo co nejkratší dobu.

Neobejdeme se proto bez pravidelných vizuálních kontrol výskytu mšic rodu Dysaphis, které svou přítomnost prozrazují červenými puchýřky na rozvíjejících se listech. Mšici jitrocelovou (D. plantaginea) zároveň předchází D. devecta, což nám může pomoci k včasnému naplánování ochrany. Pro signalizaci jsou užitečnou pomůckou i nastavené sumy efektivních teplot, jejichž splnění např. na jižní Moravě (Starý Lískovec) proběhlo 19. 3. K reálným nálezům příznaků sání a výskytům zakladatelek však došlo o týden později, což např. u odrůdy ´Gala´ fenologicky odpovídalo počátku zeleného poupěte. U raněji kvetoucích odrůd, jako je třeba ´Idared´ nebo ´Julia´, jsme ale mohli v době tohoto líhnutí nacházet růžové poupě.

Řídit se v signalizaci pouze podle fenologické fáze proto může vést k nepřesnostem v určování termínu zásahu proti mšicím. Vzhledem k reprodukčnímu potenciálu této skupiny škůdců je třeba i po dobře načasované aplikaci provést kontrolu účinnosti zásahu a dle situace aficidní ošetření zopakovat, a to co nejdříve po odkvětu. V době širokospektrálních insekticidů jsme mohli zákrok proti mšicím spojit s larvicidem na pilatku, což nyní prakticky není možné (kromě účinné látky acetamiprid). A konečně, do systému ochrany proti mšici jitrocelové (i dalším mšicím) musíme zahrnout i podpůrný zimní postřik na diapauzní vajíčka. I zde ovšem začínáme „tahat za kratší konec lana“, neboť samotné oleje bez organofosfátů na vajíčka mšic nepůsobí dostatečně účinně. Možná i proto letos „řádily“ i další druhy mšic, které v nebývalém měřítku napadaly třešně, broskvoně, slivoně a dokonce i meruňky. K selhávání ochrany mohla přispět i nižší mortalita vajíček během nezvykle mírné zimy, a také opoždění v nástupu slunéček i dalších přirozených nepřátel.

Do skupiny mšic patří také vlnatka krvavá, která se obvykle začíná probouzet k životu krátce před květem. Tak tomu bylo i letos, avšak největší nápor vlnatky nastal na počátku léta, kdy se stromy po dlouhodobých deštích probudily k intenzivnímu vegetativnímu růstu. Nejvíce byly napadeny sady s násadou redukovanou jarními mrazy a srovnatelně více i stromy bez provedeného letního řezu. Vlnatce podléhají nejvíce odrůdy s bujným vegetativním růstem a s menší násadou (´Rubín´, ´Rubinola´), ale třeba i ´Golden Delicious´, ´Jonagored´, ´Idared´ a další s tím, že problémy se prohlubují u sadů pod sítěmi. Během léta vlnatka pod tlakem přirozených nepřátel (Aphelinus mali a slunéčka) ustoupila a k obvyklému obnovení kolonií před sklizní docházelo tentokrát mnohem méně.

Před květem jabloní také probíhá k líhnutí svilušky ovocné. I když svilušku bylo možno v sadech nalézat po celou sezonu, její výskyty nedosahovaly takového rozsahu, jako v předchozích letech.

Období květu a krátce po odkvětu

V polovině dubna již byly téměř odkvetlé meruňky a broskvoně a naplno kvetly slivoně, kde v daném období zahajujeme monitoring letu a kladení pilatky žluté a pilatky švestkové. I když pilatky na slivoních škodí spíše lokálně a selektivně podle odrůd, není dobré je podceňovat a při nálezech dospělců na lepových deskách nebo vajíček na kališních listech ošetřovat buď adulticidy nebo larvicidem ve fázi červených očí. Pilatky na slivoních se líhly již v poslední dekádě dubna, kdy zároveň kvetly jabloně a bylo nutno zaměřit se na pilatku jablečnou. Podle modelu RIMpro se např. ve Starém Lískovci pilatka jablečná měla líhnout na přelomu dubna a května, na Jičínsku o týden později a v Klášterci nad Ohří až 11. 5.

V období květu, a také 1–2 týdny po odkvětu v posledních letech celoplošně škodí soubor listožravých housenek, kde převažuje několik druhů píďalek (píďalka podzimní a zhoubná, zejkovci), dále slupkoví a pupenoví obaleči, a také můry. Píďalky nacházíme nejvíce na peckovinách (meruňky, višně), kde působí rozsáhlá poškození listů, slupkoví a pupenoví obaleči se naopak více vyskytují na jádrovinách. Píďalky snadno odhalíme nejen podle požerků, ale také sklepáváním; housenky obalečů a můr musíme hledat soustředěněji (prohlížením jednotlivých růžic), protože při sklepávání své úkryty opředené vlákny opouštějí méně ochotně.

Ve stejné době do sadů nalétávají fytofágní brouci z čeledi Curculionidae, zejména zobonosky a listohlodi. Zatímco listohlodi příležitostně poškozují květní orgány a po odkvětu se postupně ze sadů vytrácejí, zobonosky svůj pobyt na stromech prodlužují až do počátku růstu plůdků, kde působí požerky, vyvíjející se posléze v typické korkové jizvy na slupce jablek. Z netradičních druhů brouků se letos ve škodlivé míře v některých sadech na kvetoucích jabloních projevili zlatohlávci, z nichž jmenujme například zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta).

Starší výsadby nebo i okraje mladých výsadeb v posledních letech stále více napadá doposud opomíjená štítenka čárkovitá, a to především tím, že kromě sání na kmenech a kosterních větvích přechází i na jednoleté výhony, růžice a často i na plůdky. Štítenka čárkovitá má oproti příbuzné štítence zhoubné pouze jednu generaci a líhnutí pohyblivých nymf začíná přibližně o 1 měsíc dříve - v letošním roce k němu došlo v polovině května (střední Čechy).

Po odkvětu zahajuje let a kladení také podkopníček spirálový. Tento drobný motýlek, který na celou řadu let ze sadů prakticky vymizel, začíná stále více škodit. Nejvyššího účinku jsme dosahovali pomocí ovicidních látek, neboť housenky se do mezofilu listů prokousávají přímo z vykladených vajíček a jsou tak méně zranitelné vůči larvicidům nevykazujících alespoň částečný systémový účinek. Bez možnosti použití ovicidních látek, a také kvůli vysokému reprodukčnímu potenciálu je boj s tímto škůdcem v době populační exploze velmi obtížný. Potýkáme se sním hlavně ve starších výsadbách, kde mají podkopníčci více úkrytů a příležitostí pro přezimování. Kladení první generace letos probíhalo přibližně od druhé poloviny května (východní Čechy) s vrcholem na konci měsíce. Udává se, že až 50 % housenek bývá parazitováno, což ovšem při velkém tlaku škůdce nestačí a bez cílené ochrany se neobejdeme.

Přibližně ve stejné době jako podkopníček začala létat i nesytka jabloňová. Jde o druh v ohniscích napadající hlavně oslabené stromy, buďto starší jedince anebo i sady v plné plodnosti situované se na nevhodných stanovištích stresovaných nepříznivými poměry v půdě a s výskyty patogenů napadajících kořenový systém (např. Phytophtora).

Období po prvním fyziologickém propadu

Nyní se pomalu dostáváme do období, kdy jsou již po 2–3 týdny všechny ovocné druhy odkvetlé a na stromech se objevují plůdky. Ty postupně rostou a zároveň dochází k jejich fyziologickému propadu. Ten byl letos zesílen poškozením jarními mrazy i poklesy teplot pod 0 °C v polovině května.

Soubor škůdců spjatých s jarním obdobím postupně nahrazují druhy zaměřující pozornost na postupně rostoucí plůdky, jako jsou obaleč švestkový, obaleč jablečný, zobonoska třešňová a vrtule třešňová. Obaleč švestkový začal létat již na přelomu dubna a května, avšak kladení se dalo předpokládat později, kdy plůdky již byly zbaveny zbytků květních orgánů a dosahovaly velikosti 1–1,5 cm. Obaleč švestkový létal o poznání méně než loni, ovšem k takovému poklesu aktivity, jako třeba u obaleče jablečného nedošlo. Ten zahájil let také velmi brzy a ke splnění teplotních podmínek pro kladení docházelo například na jižní Moravě již v první dekádě května. Pozdější červnové ochlazení a deštivé počasí však způsobily útlum v jeho aktivitě v době, kdy se vytváří předpoklady pro vznik druhé generace. Ta byla oproti předchozím rokům mnohem slabší a nálety omezilo i chladnější a deštivé léto. Zásahů proběhlo méně a několikanásobně nižších hodnot dosahovala i sklizňová červivost na pravidelně sledovaných okrajích ploch v rámci hodnocení sadů, kde je využívána metoda matení. Přesto obaleč bez prováděné ochrany mohl způsobit poměrně velké škody, což bylo možno pozorovat v sadech poškozených kroupami, kde se uplatňovala úsporná opatření.

Z dalších škůdců se po propadu plůdků se ve velké míře projevovaly mšice včetně vlnatky krvavé. Postupně ale přibývali přirození nepřátelé, zejména slunéčka, jež v jarním chyběla. Později přibývaly i pestřenky, zlatoočky, dravé bejlomorky, škvoři i blanokřídlí parazitoidi. Obzvláště obtížný byl boj s vlnatkou, které vyhovuje chladnější deštivé počasí a intenzivní vegetativní růst.

V tomto období začala létat vrtule třešňová, na hrušních kladla druhá generace mery skvrnité, probíhal vrchol kladení podkopníčka spirálového a v růžicích postupně narůstaly příznaky sání sviluškami. Na okrajích sadů jsme mohli nalézat plůdky poškozené zobonoskami. Let také zahájil obaleč zimolezový, ovšem význam tohoto škůdce v posledních letech spíše klesá - s výjimkou závěru sezony, kdy pravidelně působí požerky na pozdních odrůdách jablek.

Počátek léta až podzim

Na přelomu jara a léta se dostavilo ochlazení s intenzivními dešti, jež se projevily ve zmíněném útlumu aktivity obaleče jablečného. Tuto „mezeru“ ovšem v plné míře nahradily jiné druhy škůdců a sadaře nadále zaměstnávaly mšice, vlnatka krvavá i mery.

Na počátku června se líhla letní generace puklice švestkové a ve druhé polovině měsíce pohyblivé nymfy štítenky zhoubné. V červnu také vrcholila ochrana proti vrtuli třešňové a nepříjemným překvapením v některých sadech byly výskyty octomilky japonské na raných odrůdách zrajících třešní, višní i dalších peckovin. S octomilkou si zatím nevíme rady, neboť chybí nejen povolené insekticidy, ale také zkušenosti. Rychlý vývojový cyklus, plodnost a překrývající se stadia octomilek jsou velkou překážkou v účinné ochraně, kterou je třeba provádět až do samotné sklizně. Narážíme tak i na otázku ochranných lhůt a reziduí v produkci. Podle zahraničních studií dosahujeme uspokojivé účinnosti u organofosfátů, pyretroidů a u látek ze skupiny spinosynů. Potřebný reziduální efekt je nižší u neonikotinoidů (udává se 5 dnů) a nepříliš uspokojivé jsou výsledky s přírodním pyrethrem. V zahraničí zároveň systematicky pracují na hledání účinných metod nechemické ochrany včetně introdukce přirozených nepřátel, například parazitoidů.

Ve druhé polovině sezony jsme již mohli zhodnotit výsledky ochrany prováděné v předchozích měsících. Rozsáhlé škody na násadě způsobené mšicí jitrocelovou byl asi jeden z prvních vjemů při návštěvě mnohých sadů. Během léta ale mšice postupně ustupovaly ze scény, ať už v souladu s vlastním vývojovým cyklem nebo pod tlakem přirozených nepřátel.

V srpnu se ovšem opět vrátila octomilka japonská, které doslova zdecimovala dozrávající pozdní odrůdy kanadských borůvek. S octomilkami jsme se pak mohli setkávat i na podzim na slivoních, a také ve výsadbách jabloních na hnijícím ovoci.

Jak již bylo zmíněno, druhá generace obaleče jablečného zdaleka nedosáhla takové síly, jako v předchozím roce. Obaleč ale ze sadů nevymizel, neboť při sklizňových hodnoceních bylo možné v tradičních ohniscích na okrajích ploch i letos nalézat červivé plody. Slunné počasí v první polovině září vyhovovalo blanokřídlému hmyzu, hlavně sršním a vosám, které poškozovaly zrající plody. Před sklizní se jako každoročně objevily požerky způsobené obalečem zimolezovým, i když v menším rozsahu než obvykle.

Výstup mo­delu RIMpro pro obaleče jablečného na jižní Moravě v roce 2020

Výstup modelu RIMpro pro signalizaci ochrany proti pilatce jablečné na jižní Moravě v roce 2020

Závěr

Sezona 2020 se od předchozích dvou let v mnohém lišila a o změnu se hlavně zasloužilo chladnější a deštivé počasí. Došlo například ke snížení aktivity obaleče jablečného, avšak rozvoji jiných druhů, jako je například vlnatka krvavá, tyto podmínky vyhovovaly. Pokusíme-li se hledat odpověď na enormní výskyty mšic, mohlo dojít k souhře více faktorů: mírná zima, pomalý nástup přirozených nepřátel a možná i zpoždění v signalizaci ochrany. Svou roli zřejmě sehrála i omezení v aplikacích širokospektrálních insekticidů, jež pomáhaly hlavně v tank-mixu s oleji k redukci velikosti vstupní populace mšic přezimujících ve stadiu diapauzních vajíček. Na předchozí roky naopak navazuje trend v šíření invazivních druhů, z nichž se jako hrozba pro některé druhy ovoce v blízké budoucnosti ukazuje octomilka japonská. Mnoho škod opět způsobily jarní mrazy a s přívalovými dešti také krupobití.

Pokud bychom měli zhodnotit výsledky uskutečňované ochrany, lépe obstály mladší intenzivní výsadby s vysokou plodností, s menším sklonem k vegetativnímu růstu a s příznivějšími poměry pro distribuci postřiku. Tyto sady také mívají i méně zdrojů pro šíření škodlivých druhů organizmů, což umožňuje lépe zvládat ochranu i v době velkého tlaku škůdců a patogenů. Z hlediska vyšší efektivity ochrany se jako nezbytnost se proto do budoucna jeví i obnova výsadeb. Na druhé straně je třeba vytrvat v tvorbě vhodného prostředí pro výskyt přirozených nepřátel, bez nichž budeme s takovými škůdci, jaké představují mšice, bojovat stále obtížněji.

Mšice jitrocelová - ošetření provádíme brzy na jaře na líhnoucí se zakladatelky

Mšice jitrocelová - líhnoucí se zakladatelky způsobují typické červené puchýřky na listech

Mšice jitrocelová - detailní ohled do kolonie mšic

Mšice jitrocelová - po­škozené plody

Mšice třešňová

K šíření mšic vydatně přispívají i mra­venci (v tomto případě jde o mšici jabloňovou)

Vlnatka krvavá se šířila hlavně v sadech, kde došlo k redukci násady mrazem

Kolo­nie vlnatky po ošetření draselným mýdlem a aficidním zásahu

Bez slunéček se v ochraně proti mšicím neobejdeme

Vajíčka slunéčka

Dravá larva slunéčka

Housenka podkopníčka spirálového

Zlatohlávek tmavý lokálně škodil žírem na kvetoucích stromech

Plůdek poško­zený zobonoskou

Kukly květopasa jabloňového se letos objevily již v první polovině května

Housenka můry

Poškozený plod housenkou můry

Housenice pilatky švestkové

V letošním roce bylo oproti loňsku méně obaleče jablečného

Larva zlatoočky pátrající po potravě v blízkosti závrtku obaleče

Obaleč švestkový

Obaleč švestkový - housenka

Plod poškozený sáním nymfy štítenky zhoubné

Štítenka čárkovitá s novými nymfa­mi, které již pomalu vytvářejí štítky (v blízkosti štítenek diapauzní vajíčka svilušek)

Ne­sytka jabloňová bývá obdobně jako štítenky problémem ve starších nebo oslabených výsadbách

Proti bejlomorkám zatím nemáme spolehlivou metodu ochrany

Hrozbou pro měkkoplodé ovocné druhy začíná být octomilka japonská - larva a kukly v napadeném ovoci na počátku léta (foto: M. Kubištová)

Dospělec octomilky japonské v jabloních z podzimního období