BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Ochrana řepky ozimé na počátku jara

30. 04. 2022 Ing. Petr Ort; Bayer s.r.o. Škůdci Zobrazeno 1093x

Prvním významným krokem v časně jarní ochraně řepky je zpravidla insekticidní zásah proti stonkovým krytonoscům. Pěstitelé řepky měli pro tento zásah v minulých letech k dispozici několik osvědčených insekticidních řešení, která však již dnes nejsou k dispozici. Kvalitní jarní insekticidní ochrana tak vyžaduje hledat nová řešení, která zabezpečí dostatečnou ochranu proti škůdcům.

Agrinova

Stejně, jako tomu je v případě stonkových krytonosců, je však třeba hledat nová řešení i v boji proti dalším škůdcům řepky. Uvádí se, že v současné době je v Evropě přibližně 57 druhů hmyzu, které škodí v porostech řepky. Jejich význam a rozšíření se mění v jednotlivých oblastech a letech, ale je evidentní, že řepka je z pohledu insekticidní ochrany nejohroženější polní plodinou v České republice. Přesto, že se hledají nové nechemické cesty ochrany proti těmto škůdcům, zůstává insekticidní ochrana i nadále nejdůležitějším nástrojem v rukách zemědělců při ochraně řepky.

Přesto, že se tlak jednotlivých škůdců řepky postupně mění, zůstávají jarní krytonosci mimořádně významnými škůdci se schopností značně poškodit porosty řepky, zvyšovat nebezpečí poléhání a napomáhat šíření houbových chorob.

V posledních letech zaznamenávám názor agronomů, že dochází postupně k vyššímu výskytu krytonosce čtyřzubého na úkor krytonosce řepkového. Z pohledu insekticidní ochrany to není dobrá zpráva, neboť krytonosec čtyřzubý má méně časově ohraničené období náletu do porostů řepky a určení termínu insekticidního zásahu je složitější a potřeba opakování zásahu je větší.

Postupný zákaz významných insekticidních účinných látek (zejména thiaclopridu a chlorpyrifosu) značně zúžil možnosti boje proti škůdcům a výrazně zvýšil nebezpečí vzniku rezistence. Proto více než v minulosti nabývá na významu dodržování registrování dávek přípravků, jejich střídání (= střídání mechanizmů účinku) a dodržování údajů z etikety. Toto omezení účinných látek je třeba dát do souvislosti s již dnes v mnoha oblastech uváděnou rezistencí některých škůdců - zejména blýskáčka řepkového proti esterickým pyretroidům.

V boji proti stonkovým krytonoscům zpravidla nevystačíme s jednou aplikací. Současná řešení nutně zvyšují nároky na kvalitní monitoring škůdců, znalost jejich bionomie a optimalizaci insekticidního zásahu. Je jisté, že při omezení přípravků z pohledu účinnosti, potřeby střídání účinných látek s odlišným mechanizmem účinku, tolerancí ke včelám, ochranným pásmům a dalším možným kritériím již nezbývá velká svoboda při volbě vhodných účinných řešení insekticidní ochrany.

Firma Bayer přichází pro toto období s blokem insekticidní ochrany řepky pod názvem D-Act. Jedná se o systém ochrany řepky s využitím dvou přípravků - Decis Forte s vysoce koncentrovaným kontaktním deltamethrinem a systémovým přípravkem Yoroi (acetamiprid). Tyto přípravky je možné využít v postřikovém sledu nebo případně i v kombinaci. Nacházejí široké uplatnění v systémech insekticidní ochrany řepky. Jsou tolerantní vůči včelám.

Pro první jarní aplikace proti stonkovým krytonoscům je možné využít nejprve Decis Forte a následně Yoroi. Případně je možná také kombinace těchto přípravků. Dělená aplikace je vhodná zejména v případě proměnlivého počasí v období náletu krytonosců a předpokladu nutnosti více insekticidních zásahů.

Doporučená dávka Decisu Forte je 62,5 ml/ha a přípravku Yoroi 0,12 kg/ha. Kombinace insekticidů Decis a Yoroi je optimální v případě rychlého nástupu jara, silného a časově omezeného náletu krytonosců.

Pokud je proveden následně časný zásah proti blýskáčkům, může i ten zachytit poslední krytonosce.

Ve všech aplikačních termínech doporučujeme využít plných dávek přípravků. Při kombinacích se smáčedly nebo s DAMem je třeba dbát zejména na pravidla stanovená pro ochranu včel.

Druhým, časně jarním zásahem je fungicidní a růstově regulační ošetření řepky na počátku jarní vegetace. Jeho úkolem je ochránit řepku proti chorobám, které se v tomto období vyskytují (zejména fómové hnilobě) a současně napomáhá k optimalizaci vývoje řepky pro rozvoj výnosových parametrů. Jedná se o podporu větvení rostlin, vyrovnání vývoje terminálu a jednotlivých větví, zkrácení porostu a omezení nebezpečí poléhání.

Optimálním přípravkem pro jarní ošetření řepky je přípravek Tilmor, který zabezpečí v jednom zásahu kvalitní fungicidní ochranu a současně také dostatečnou růstovou regulaci. Při volbě vhodného termínu je vhodné vycházet ze stavu porostu.

Řídké porosty, které potřebujeme zahustit, ošetřujeme brzy po zahájení jarní vegetace, husté porosty, u nichž hrozí nebezpečí poléhání, ošetřujeme později v dlouživém růstu, abychom je dále nadměrně nezahušťovali a současně zpevnili jejich stonky. V případě silného tlaku chorob je třeba zasáhnout vždy včas, bez ohledu na hustotu porostu. Doporučená dávka 0,8–1,0 l/ha se řídí stavem porostu (tlakem chorob a intenzitou regulace).

Další možností ochrany řepky proti houbovým chorobám v průběhu vegetace je využití biologických přípravků. Proti fómové hnilobě je vhodné použít přípravek Serenade ASO, proti padlí brukvovitých přípravek Sonata. Tyto biologické přípravky je možné také kombinovat nebo alternovat s konvenčními fungicidy pro ochranu řepky.

Ochrana řepky ozimé v současných podmínkách je pro její pěstitele určitou výzvou, kterou však naši zkušení zemědělci jistě s úspěchem zvládnou.

Související články

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 446x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 438x

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 407x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 612x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 389x

Další články v kategorii Škůdci

detail