Ochrana řepky ozimé proti podzimním škůdcům
03. 10. 2024 Škůdci Zobrazeno 296x
V současné době patří řepka ozimá k plodinám, které jsou z hlediska ochrany proti hmyzím škůdcům velmi náročné. Je to dáno především její velkou pěstitelskou plochou v České republice a omezováním účinných látek insekticidů, které lze použít pro minimalizaci škodlivosti u hlavních hmyzích škůdců. Těmito dvěma faktory dochází k hlavnímu posilování hmyzích populací a s tím spojeným vyšším nárokem na minimalizaci jejich škodlivosti v průběhu jejího celého vývoje.
Bionomie a škodlivost
V prvotních fázích (již od počátku vzcházení) se setkáváme se škodlivými výskyty dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala); obr. 1, 2. Tento brouk je 3–4 mm dlouhý, dlouze oválný, černomodrý s kovovým leskem nebo příležitostně hnědě zbarvený. Brouci perforují listy. Samička klade vajíčka cca od konce září jednotlivě do půdy k patám hostitelských rostlin. Mírné počasí na podzim a v zimě podporuje napadení, samice kladou do poklesu teplot pod 5 °C. Brouci jsou aktivní při teplotách nad 6 °C, optimální teplota pro nálet brouků se však pohybuje kolem 16 °C a výše.
U tohoto škůdce jsou škodlivá obě stadia, tzn. jak dospělci, tak následně i larvy (obr. 3) vyskytující se v řapících listů a srdéčku uvnitř rostlin. Žír zde provádí již na podzim i přes celé zimní období a můžeme se s nimi v rostlinách setkat i v období kvetení a těsně po něm.
Rostliny s poškozenými srdéčky snadno vymrzají, nemají hlavní vrchol, listy žloutnou, vadnou a zahnívají. Následně tvoří mnoho postranních větví a mají metlovitý tvar. Takto napadené stonky se pak snadno lámou a praskají. Později se k nim přidávají larvy stonkových krytonosců a následně může docházet k významnému rozvoji houbových chorob uvnitř stonku.
Dřepčík olejkový má jednu generaci v roce. Líhnutí nové generace dospělců probíhá v průběhu června až srpna. Je to poměrně rozvleklý proces. K monitoringu množství brouků, kteří opouští dozrávající porosty, lze použít pasti, tzv. fotoeklektory.
Dospělci dřepčíka olejkového se v dnešní době vyskytují nejenom v porostech ozimé řepky, ale i na podzim setých meziplodinách z čeledi brukvovitých jako je např. hořčice setá či ředkev olejná. I zde svým žírem způsobují na rostlinách obdobné škody jako u řepky. V případě optimálních povětrnostních podmínek ale nedojde k přežití rostlin do jarního období tudíž dojde i k úhynu nakladených a vyvíjejících se larev uvnitř rostlin.
Dřepčík olejkový škodí již ve velmi raných fázích vývoje rostlin. Jako jedna z mála velmi efektivních možností ochrany proti němu bylo použití mořeného osiva. V současnosti již tento způsob ochrany v polních plodinách nelze použít.
Dalším škůdcem, se kterým se na počátku vývoje řepky můžeme setkat, je pilatka řepková (Athalia rosae). Její housenice (obr. 4) při vyšší početnosti mohou rostliny svým žírem na listech poškodit, při velmi vysokém počtu pak mohou způsobit i holožír.
Dále se pak můžeme setkat ještě s květilkou zelnou (Delia radicum). Dospělci se podobají mouše domácí. Jsou však štíhlejší a mají širší křídla. Larvy jsou špinavě bílé, beznohé a bezhlavé, až 8 mm dlouhé. Z půdy pronikají ke kořínkům rostlin, které zpočátku povrchově ožírají. Později způsobují zánik hlavního kořene. Protože rostliny mají silně poškozený kořenový systém, který nezajišťuje potřebné množství vody a živin, jsou listy modrofialové a rostliny zakrnělé. Dají se z půdy snadno vytáhnout. Poškozené rostliny postupně mohou hynout.
Obr. 2: Poškozené rostliny žírem dřepčíka olejkového
Obr. 3: Larva dřepčíka olejkového
Obr. 4: Housenice pilatky řepkové
Monitoring náletu podzim 2023
Výskyt hmyzích škůdců v porostu řepky ozimé byl monitorován pomocí žlutých misek v celkovém počtu 7 na monitorovací lokalitu v jihomoravském kraji (Troubsko). Odběry byly prováděny jednou cca za 3–4 dny.
Za celé sledované období nebyl na této lokalitě zaznamenán významnější nárůst v početnosti u pilatek zachycených ve žlutých miskách. Vrchol náletu byl sledován v polovině měsíce září (1,6 pilatek/misku) s následným postupným snižování početnosti. Při vizuální kontrole porostu pak nebyly zaznamenány ve větší míře housenice pilatek na rostlinách.
U jedinců dřepčíka olejkového byl v prvních fázích vývoje rostlin zjištěn nízký počet dospělců ve žlutých miskách, který dosáhl vrcholu v termínu sledování 25. 9. 2023 (v průměru na jednu misku 9,6 jedinců). Samice, které byli následně schopny klást vajíčka, pak byly zaznamenány v termínu od 2. 10. do 23. 10. 2023 (graf 1). Při monitoringu poškození nebyly na počátku vzcházení řepky zjištěny významné škody na rostlinách.
Ostatní se vyskytující hmyzí škůdci byli zjištěni v menší míře. Dominantně pak v období celého listopadu převažoval výskyt mšic.
Graf 1: Vývoj náletu škůdců do žlutých misek v řepce ozimé (Troubsko, podzim 2023)
Ochrana proti dřepčíku olejkovému
K agrotechnickým (preventivním) opatřením patří setí do dobře připravené půdy, pěstování ve směsi (např. s jetelem alexandrijským nebo ve směsi hořčice a jetele), využití ochranného obsevu či likvidací posklizňových zbytků a dodržování osevních postupů.
Jedním z nejdůležitějších je dodržování agrotechnických termínů pro setí. Cílem tohoto opatření je dosažení rovnoměrně vzešlého porostu. Porosty s hustotou 90 a více nebo naopak 30 a méně rostlin na 1 m2 jsou v nevýhodě. Místa s vyšší početností přitahují kladoucí samice naproti tomu v příliš řídkých stoupá počet larev na rostlinu a s tím spojená vyšší škodlivost. Pozitivní význam má podpora vitality rostlin, jako použití růstových regulátorů a obecně udržování vyrovnaného výživného stavu v půdě a např. i nepřehnojování N.
V České republice je přímo na dřepčíka olejkového registrována celá řada pyretroidních přípravků (úč. l. deltamethrin, gamma-cyhalothrin, lambda-cyhalothrin, zeta-cypermethrin, beta-cyfluthrin). Na dřepčíky (obecně - platí i pro Phyllotreta) je možné použít i biologické přípravky - mořidlo Integral Pro (Bacillus amyloliquefaciens) a foliární insekticid Flipper obsahující draselnou sůl přírodních mastných kyselin.
Po zaznamenání nebezpečného výskytu dospělců (jak na rostlinách, tak ve žlutých miskách) je nutné porost ošetřit insekticidním přípravkem co nejdříve. Jestliže se přidají v tomto období ještě stresové podmínky může dojít k velmi silnému omezení vitality rostlin nebo úplná devastace vzcházejícího porostu a náprava již zpravidla nebývá možná.
V hodnocení citlivosti dřepčíka olejkového k účinným látkám insekticidů bylo pro většinu testovaných látek zaznamenáno významné zvýšení podílů rezistentních nebo silně rezistentních populací. Od roku 2022 se postupně rozšiřují rezistentní populace vůči lambda-cyhalothrinu. Pro taufluvalinát byla již na základě provedených laboratorních testů rezistence prokázána. Tyto přípravky se tak již pro ochranu řepky proti dřepčíku olejkovému nedoporučují. V případě acetamipridu byl prokázán nižší výskyt rezistentních populací. V regionech a lokalitách, kde byla zjištěna rezistence nebo snížená účinnost výše uvedených účinných látek, se doporučuje omezování jejich používání.
Závěr
Ochrana vzcházejících porostů řepky ozimé proti hmyzím škůdcům na konci letního období bývá zcela zásadní pro její optimální vývoj v průběhu celé její vegetace. V případě jejího zanedbání již škody nelze žádným způsobem napravit. Minimalizací těchto škůdců nejenom chráníme rostliny před jejich destruktivní činností, ale zároveň omezujeme početnost, která by se v případě jejího opomenutí nadále velmi intenzivně rozrůstala.
Výsledek vznikl z institucionální podpory MZE-RO1724 a při řešení výzkumného projektu QK21010332 „Mechanismus rezistence řepkových škůdců proti insekticidům, jejich výchozí citlivost k novým insekticidům a dopad insekticidních aplikací na vývoj larev škůdců a jejich přirozených nepřátel“, který financuje MZe ČR prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum.
Další články v kategorii Škůdci