Chemap Agro s.r.o.

Ochrana řepky proti škůdcům rezistentním vůči insekticidům na podzim

09. 09. 2021 Ing. Tomáš Hovorka a kol. Škůdci Zobrazeno 385x

Podíl škod působených škůdci na řepce v podzimním období oproti škodám v jarním období se zvyšuje. Hlavními škůdci řepky v podzimním období se stali dřepčík olejkový a mšice broskvoňová. V období od vzcházení řepky do vytvoření 4 pravých listů mohou významné škody způsobit dřepčíci rodu Phyllotreta.

Proseeds

Změny ve škodlivosti škůdců a nedostatečný sortiment účinných látek pesticidů

Podíl škod působených škůdci na řepce v podzimním období oproti škodám v jarním období se zvyšuje. Hlavními škůdci řepky v podzimním období se stali dřepčík olejkovýmšice broskvoňová. V období od vzcházení řepky do vytvoření 4 pravých listů mohou významné škody způsobit dřepčíci rodu Phyllotreta. Jejich škodlivost je proměnlivá a vzrůstá v letech a regionech při nedostatku srážek a teplé periodě.

Na podzim může škodit řada dalších minoritních škůdců, z nichž v poslední době na řepce roste význam zápředníčka polního.

Ochranu řepky proti škůdcům na podzim nejvíce ovlivnil zákaz moření osiva řepky neonikotinoidy od roku 2013. V roce 2020 byla v EU ukončena registrace účinných látek dvou organofosfátů (chlorpyrifos a chorpyrifos-methyl) a jednoho neonikotinoidu (thiacloprid). V roce 2019 dosahovala v řepce spotřeba přípravků na bázi chlorpyrifosu 63 % a thiaclopridu 17 % z objemu insekticidů. Přípravky s uvedenými účinnými látkami byly na cílové škůdce vysoce účinné. Protože to byly přípravky širokospektrální s dlouhou dobou perzistence, nepřesně zvolený termín jejich aplikace neměl významný vliv na jejich účinnost. Naproti tomu při aplikacích méně perzistentních přípravků, jako jsou pyretroidy a jiné skupiny více selektivních přípravků, je nezbytné pro dosažení dostatečné účinnosti přípravků ošetřovat v optimálním termínu.

Obr. 1: Dřepčík olejkový
Obr. 1: Dřepčík olejkový

Obr. 2: Mšice broskvoňová
Obr. 2: Mšice broskvoňová

Zvyšování rezistence škůdců řepky vůči insekticidům

V rámci řešení výzkumného projektu QK1820081 byla v letech 2018 až 2020 z podzimních škůdců řepky prokázána rezistence vůči insekticidům pro dřepčíky rodu Phyllotreta, dřepčíka olejkového, zápředníčka polního a mšici broskvoňovou. Přitom u každé uvedené skupiny škůdců je rezistence více nebo méně odlišná vůči účinným látkám pesticidů s různým mechanizmem účinku.

Dřepčíci rodu Phyllotreta a dřepčík olejkový byli do roku 2020 až na výjimky dostatečně citliví k pyretroidům. U dřepčíka olejkového (obr. 1) byla prokázána rezistence vůči neonikotinoidům thiaclopridu (již není povolen) a acetamipridu. Od roku 2018 se začínají objevovat lokální populace dřepčíka olejkového mírně rezistentní vůči pyretroidům. V grafech 1 až 3 jsou uvedeny ukázky z hodnocení citlivosti dřepčíka olejkového z let 2018 až 2020 k pyretroidu lambda-cyhalothrin. Ze 13 až 18 hodnocených populací byly v jednotlivých letech 2 až 3 populace středně rezistentní vůči pyretroidu lambda-cyhalothrinu, v roce 2018 dokonce 2 populace rezistentní vůči této účinné látce. To naznačuje, že riziko selekce rezistence dřepčíka olejkového vůči pyretroidům je u nás vysoké. Pokud bude ochrana proti dřepčíkům prováděna výhradně pyretroidy, dojde k plošnému výskytu rezistentních populací a k neúčinnosti pyretroidům vůči nim. Takový stav vývoje rezistence je dokladován ze západní Evropy.

V grafu 4 je ukázka plošného výskytu rezistence dřepčíka olejkového vůči pyretroidu na bázi tau-fluvalinate, která se plošně rozšířila v roce 2020 také u dřepčíků rodu Phyllotreta. Přípravky na bázi tau-fluvalinatu (Mavrik 2F) se nedoporučuje používat v ochraně proti dřepčíkům.

Vysoký stupeň rezistence vůči pyretroidům byl prokázán u mšice broskvoňové a zápředníčka polního. K ochraně řepky před těmito dvěma škůdci je nezbytné používat jiné skupiny pesticidů.

Rezistence zápředníčka polního vůči pyretroidům byla dosud prokázána na několika populacích ze severních Čech, ale lze předpokládat, že rezistence tohoto škůdce bude rozšířena u populací na celém území ČR. Současně byla na populaci rezistentní vůči pyretroidům zjištěna vysoká účinnost neonikotinoidů (včetně acetamipridu). Vysoká účinnost na tyto populace byla prokázána také u přípravku Steward (na bázi indoxacarbu) a dalších insekticidů SpinTor a Lepinox povolených také do ekologického zemědělství.

Plošný výskyt vysokého stupně rezistence vůči pyretroidům byl prokázán u mšice broskvoňové (obr. 2). V grafu 5 je ukázka výskytu rezistence mšice broskvoňové vůči přípravku Vaztak Active ze vzorků populací odebraných z řepky na podzim z celého území ČR. Všech 8 hodnocených populací bylo rezistentních nebo vysoce rezistentních vůči pyretroidu a 6 z nich bylo rezistentní také vůči karbamátu Pirimoru 50 WG. V grafu 6 je ukázka vysoké účinnosti nových přípravků s různým mechanizmem účinků Transform, Teppeki, Movento 150 OD na 3 populacích mšice broskvoňové ve srovnání s nedostatečnou účinností Pirimoru 50 WG.

Graf 1: Účinnost pyretroidu lambda-cyhalothrin na dřepčíka olejkového po 100% polní dávce v roce 2018 (populace: zeleně - vysoce citlivá, žlutě - citlivá, světle modře - středně rezistentní, modře - rezistentní)
Graf 1: Účinnost pyretroidu lambda-cyhalothrin na dřepčíka olejkového po 100% polní dávce v roce 2018 (populace: zeleně - vysoce citlivá, žlutě - citlivá, světle modře - středně rezistentní, modře - rezistentní)

Graf 2: Účinnost pyretroidu lambda-cyhalothrin na dřepčíka olejkového po 100% polní dávce v roce 2019 (populace: zeleně - vysoce citlivá, žlutě - citlivá, světle modře - středně rezistentní, modře - rezistentní)
Graf 2: Účinnost pyretroidu lambda-cyhalothrin na dřepčíka olejkového po 100% polní dávce v roce 2019 (populace: zeleně - vysoce citlivá, žlutě - citlivá, světle modře - středně rezistentní, modře - rezistentní)

Graf 3: Účinnost pyretroidu lambda-cyhalothrin na dřepčíka olejkového po 100% polní dávce v roce 2020 (populace: žlutě - citlivá, světle modře - středně rezistentní)
Graf 3: Účinnost pyretroidu lambda-cyhalothrin na dřepčíka olejkového po 100% polní dávce v roce 2020 (populace: žlutě - citlivá, světle modře - středně rezistentní)

Graf 4: Účinnost pyretroidu tau-fluvalinate na dřepčíka olejkového po 100% polní dávce v roce 2020 (populace: světle modře - středně rezistentní, modře - rezistentní)
Graf 4: Účinnost pyretroidu tau-fluvalinate na dřepčíka olejkového po 100% polní dávce v roce 2020 (populace: světle modře - středně rezistentní, modře - rezistentní)

Graf 5: Účinnost organofosfátu Reldan 22 (modře), karbamátu Pirimor 50 WG (zeleně) a pyretroidu Vaztak Active (oranžově) na mšici broskvoňovou po 100% polní dávce v roce 2019
Graf 5: Účinnost organofosfátu Reldan 22 (modře), karbamátu Pirimor 50 WG (zeleně) a pyretroidu Vaztak Active (oranžově) na mšici broskvoňovou po 100% polní dávce v roce 2019

Graf 6: Účinnost nových přípravků s různým mechanizmem účinků Transform (modře), Teppeki (oranžově), Movento 150 OD (zeleně), Pirimor 50 WG (červeně) v 100% dávce na mšici broskvoňovou v roce 2018
 Graf 6: Účinnost nových přípravků s různým mechanizmem účinků Transform (modře), Teppeki (oranžově), Movento 150 OD (zeleně), Pirimor 50 WG (červeně) v 100% dávce na mšici broskvoňovou v roce 2018

Nepřímé metody ochrany řepky proti podzimním škůdcům

Pro dlouhodobou udržitelnost ekonomické efektivnosti pěstování řepky je nezbytné zvýšit podíl nepřímých metod ochrany. Jedná se o dodržování doporučení k osevním postupům a provádění agrotechnických opatření, která omezují škodlivé výskyty škůdců. Dodržování odstupu mezi pěstováním řepky na jednom pozemku je vhodnějším opatřením pro regulaci výskytu škůdců, než dosud používané doporučení podle procenta pěstování řepky v osevním postupu v podniku. Na stejném pozemku by se měla řepka opakovaně pěstovat nejdříve po 4 letech, pouze výjimečně po 3 letech. Čím blíže se nachází řepka k pozemku s řepkou pěstovanou v předchozím roce, tím vyšší jsou rizika škodlivých výskytu škůdců a potřeba chemické ochrany proti nim.

Pro některé druhy škůdců může být škodlivý výskyt podpořen ponecháním výdrolů řepky. Na výdrolech se namnožují zápředníček polní, květilka zelná a mšice broskvoňová. Ukazuje se, že ponechání výdrolů řepky nemá významný vliv na podporu výskytu dřepčíka olejkového. Tento druh má v letním období diapauzu, kdy nepřijímá potravu a přežívá toto období v keřích, na okrajích lesů a na mezích s vyšší vegetací. Čím je průběh počasí v létě sušší a teplejší, tím je diapauza dřepčíka olejkového delší a tím později migruje do nově založených porostů řepky. Ve většině let dřepčík olejkový se na výdrolech vůbec nevykytuje. Pouze v některých letech, při krátké letní diapauze může na výdrol migrovat na přelomu srpna a září v době, kdy časně seté porosty řepky vzcházejí. Pro omezení výskytu škůdců na řepce na podzim lze doporučit provádět zaorávky výdrolů dříve, než začnou vzcházet nově založené porosty řepky.

Výskyt škůdců na podzim na řepce také podporují některá opatření greeningu, jako je pěstování hořčice na zelené hnojení. Při migraci dřepčíka olejkového do porostů řepky na podzim dřepčík olejkový preferuje časněji seté porosty a také více vyvinuté porosty hořčice. Na hořčici proběhne úživný žír (obr. 3), který trvá asi dva týdny, než dozrají samicím vajíčka. Z porostů hořčice se pak brouci stěhují na okolní porosty řepky, zejména v období jejich zaorávek, a bezprostředně po přesunu na řepku mohou klást vajíčka. V případech opakovaných škodlivých výskytů dřepčíka olejkového se nedoporučuje pěstovat hořčici na zeleno v okolí pozemků s výsevem řepky.

Obr. 3: Poškození hořčice dřepčíkem olejkovým
Obr. 3: Poškození hořčice dřepčíkem olejkovým

Ochrana proti škůdcům řepky na podzim

Pro dostatečnou účinnost insekticidů je nezbytné monitorovat výskyt klíčových škůdců a podle výskytu na pozemku nebo v regionu ošetřovat v optimálním termínu s využitím doporučených prahů škodlivosti. Stupeň výskytu škůdců i jejich škodlivost na řepce je významně závislá na průběhu počasí daném roce v regionu. Proto není možné dávat předem univerzální doporučení k provádění ochranných opatření. Pro rozhodování pěstitelů řepky o ochranných opatřeních jsou nezbytné informace o výskytu rezistence škůdců k insekticidům v regionu (informace dostupné na Rostlinolékařském portálu) a podle nich provádět výběr přípravků. Určitým vodítkem pro rozhodování pěstitelů podle průběhu počasí mohou být informace uvedené níže.

Ochrana vzcházející řepky

Nejúčinnějším opatřením v ochraně vzcházející řepky bylo moření osiva neonikotinoidy jako byl thiamethoxam. Od zrušení jejich používání v roce 2013 se začalo rozšiřovat používání mořidla Lumiposa s účinnou látku cyantraniliprole. Oproti insekticidnímu mořidlu z předchozího období je účinnost Lumiposa významně nižší, s kratším obdobím působení a více proměnlivá podle průběhu počasí. Přesto lze mořidlo Lumiposa doporučit, zejména pro časné výsevy řepky a v regionech, ve kterých dochází k opakovanému poškození vzcházející řepky dřepčíky rodu Phyllotreta, anebo přetrvává gradace výskytu dřepčíka olejkového a hrozí jeho časný přelet do porostů řepky.

Výsledky dosud provedených pokusů a sledování účinků moření Lumiposa v ČR na škůdce řepky lze shrnout takto. Mořidlo je účinné v období vzcházení řepky proti dřepčíkům rodu Phylottreta, ale jeho účinnost proti dřepčíkům se může snižovat při suchu od vzcházení do 4 pravých listů. Při takovém průběhu počasí a silném výskytu dřepčíků obou skupin je nutné provést doplňkovou foliární aplikaci pyretroidy.

V širokém spektru registrovaných pyretroidů nejsou významné rozdíly v účinnosti mezi různými účinnými látkami. Výjimkou jsou přípravky na bázi tau-fluvalinatu (Marvik), které jsou nedostatečně účinné proti dřepčíkům rodu Phyllotreta i proti dřepčíku olejkovému. Moření přípravkem Lumiposa zabraňuje poškození listů řepky žírem brouků dřepčíka olejkového při jejich časném náletu do řepky. Škodám působených larvami dřepčíka olejkového však nezabrání. Moření přípravkem Lumiposa snižuje napadení řepky květilkou zelnou. Je třeba počítat, že účinnost moření přípravkem Lumiposa klesá po 4 týdnech od setí a výskyt škůdců je třeba stále monitorovat.

Škůdci v další fázi vývoje porostů

Obvykle od fáze 2 až 4 pravých listů se, zejména u časně setých porostů řepky, objevují další druhy škůdců a to i bez ohledu na moření osiva Lumiposou. V tomto období dochází k náletu na řepku a postupně k vývoji populací pilatky řepkové, zápředníčka polního, polyfágních motýlů jako jsou osenice a můry, a také začíná migrace mšice broskvoňové. V této fázi vývoje porostů ve většině let dochází k počátku migrace brouků dřepčíka olejkového do řepky.

V tomto období je třeba aplikovat přípravky po překročení prahu škodlivosti škůdce a přípravky volit podle výskytu druhu škůdce v porostu. V tomto období je možné používat pyretroidy proti většině uvedených škůdců. Pouze při výskytu zápředníčka polního a mšice broskvoňové je třeba volit jiný typ přípravku. Je reálný předpoklad, že již letos budou k dispozici pro ochranu řepky na podzim proti těmto škůdcům přípravky na bázi acetamipridu (jako je Mospilan 20 SP) v rámci schválení rozšíření aplikace, která je ve fázi projednávání.

Ochrana proti dřepčíku olejkovému

Rezistence dřepčíka olejkového vůči klasickým pyretroidům (např. lambda-cyhalothrin) byla prokázána na 10 až 20 % lokálních populací a vůči tau-fluvalinatu se v letech 2017 až 2020 zvýšila na 100 % ze všech testovaných populací. Přípravky na bázi tau-fluvalinátu (Mavrik, Mavrik Smart) se proti dřepčíku olejkovému ani proti dřepčíkům rodu Phyllotreta nedoporučuje používat. Neonikotinoidy včetně acetamipridu (Mospilan 20 SP, Gazelle 20 SP) nejsou na dřepčíka olejkového dostatečně účinné.

Pro rok 2021 jsou zatím jedinou možností ochrany proti dřepčíku olejkovému esterické pyretroidy. Termíny jejich aplikací by měly být cílené. Ošetření ve fázi děložních listů až prvních 2 pravých listů by mělo být výjimečné, pouze v případě časného náletu dospělců do porostů po studeném a vlhkém létě nebo na pozdě setých porostech. Tato aplikace je cílená na brouky v době úživného žíru, kdy škodí obdobně jako dřepčíci rodu Phyllotreta. Hlavní termín ošetření pyretroidy, případně dalšími insekticidy, je cílen na brouky dříve, než samice začnou klást vajíčka. V konkrétních regionech je možné jej stanovit poměrně přesně pitvou samic a sledováním vývoje vajíček.

Nálety dřepčíka olejkového do řepky jsou každoročně rozdílné (podle délky letní diapauzy) od poloviny září do konce října. Po náletu do řepky probíhá úživný žír, takže ke kladení dochází asi 14 dnů po náletu do porostů. Termíny ošetření se v posledních letech pohybovaly od konce září (v roce 2020 někde od první poloviny září) do konce října, nejčastěji v první polovině října. V některých letech je nálet brouků do řepky rozvleklý, takže je potřeba dvou aplikací.

Při cíleném řízení ochrany by počet ošetření řepky pyretroidy na podzim měl být dvakrát, výjimečně třikrát. Jedná se však o dočasné doporučení, než budou povoleny proti dřepčíku přípravky s jiným mechanizmem účinku. Pro rok 2021 byla na ÚKZÚZ podána žádost o rozšíření registrace nebo o povolení na výjimku pro přípravky na bázi indoxacarbu (Steward) a chlorantraniliprole (Coragen 20 SC), které jsou na dřepčíka dostatečně účinné a mohly by přispět ke zpomalení selekce rezistence dřepčíka olejkového vůči pyretroidům. Bez rozšíření registrace insekticidů účinných na dřepčíka olejkového hrozí riziko postupné neúčinnosti dosud účinných pyretroidů a nárůst ztrát na výnosech v důsledku opakovaného přemnožování dřepčíka olejkového.

Ochrana proti mšici broskvoňové

Rezistence mšice broskvoňové vůči pyretroidům a vůči Pirimoru 50 WG byla prokázána na 11 lokálních populacích mšice z odběrů z ozimé řepky v letech 2018 a 2019. V ochraně řepky je z povolených přípravků v současné době účinný jediný přípravek - Teppeki (flonicamid), který na mšici broskvoňovou neumožňuje zajistit antirezistentní strategii a riziko rychlé selekce rezistence populací mšice vůči jeho účinné látce je vysoké.

Pro rok 2021 byly zástupci pěstitelů podány žádosti o rozšíření registrace přípravků na mšici broskvoňovou do řepky pro podzimní období na bázi sulfoxafloru (Transform) a spirotetramatu (Movento 150 OD, Movento 100 SC). Vysoká účinnost přípravků na bázi sulfoxafloru a spirotetramatu na rezistentní populace mšice broskvoňové byla prokázána v laboratorních i polních podmínkách. V době psaní rukopisu nebyly dostupné informace, zda bude těmto žádostem vyhověno, anebo zda zájmu zástupců pěstitelů vyhoví producenti přípravků.

Pro rok 2021 tak bude řešení ochrany proti mšici broskvoňové provizorní a vedle přípravku Teppeki bude možné využít vedlejších účinků acetamipridu (Mospilan 20 SP), který bude pravděpodobně povolen do řepky proti zápředníčku polnímu.

Závěr

Z výše uvedených informací je zřejmé, že ochrana řepky na podzim založená na aplikaci pyretroidů nebude pro většinu hlavních druhů škůdců dlouhodobě udržitelná, pro některé druhy škůdců je již neúčinná v současnosti.

Pro zabránění škod na výnosech a současně pro zpomalení selekce rezistence k dalším skupinám účinných látek je nezbytné dodržovat antirezistentní strategie. Dodržování takových antirezistentních strategií pro podzimní škůdce řepky bude pro některé škůdce možné jen v případě rozšíření spektra účinných látek přípravků s rozdílným mechanizmem účinku.

Podrobnější informace o rezistenci škůdců řepky k insekticidům a o účinnosti jiných přípravků jsou uvedeny v metodice „Biologické metody hodnocení rezistence škůdců k insekticidům a antirezistentní strategie“ (dostupné na www.vurv.cz). Mapy rezistence nebo citlivosti škůdců k insekticidům jsou na Rostlinolékařském portálu ÚKZÚZ (dostupné na www.eagri.cz).

Příspěvek byl zpracován v rámci projektu MZE-RO0418 s využitím výsledků z projektu QK1820081 a závěrečných zpráv aktivit MZe za roky 2017 až 2020 „Plošný monitoring rezistence škodlivých organismů k přípravkům na ochranu rostlin v ČR“.

Ing. Tomáš Hovorka, Ing. Jitka Stará, Ph.D., Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně
foto: T. Hovorka

Související články

Bázlivec kukuřičný na jižní Moravě v roce 2020

12. 09. 2021 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 201x

Háďátko řepné - biologie a možnosti ochrany

03. 09. 2021 Ing. Ondřej Douda, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 336x

Rezistence škodlivých hlodavců vůči rodenticidním nástrahám

31. 08. 2021 RNDr. Marcela Fraňková, Ph.D. a kol. Škůdci Zobrazeno 416x

Okénko do zahraničí: Upravené bakterie mohou zachránit včely

28. 08. 2021 Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 390x

Ochrana obilnín proti voškám

19. 08. 2021 Ing. Ján Tancik, PhD.; Ecophyta s. r. o., Nitra Škůdci Zobrazeno 471x

Další články v kategorii Škůdci

detail