Ochrana sadů proti škůdcům a patogenům v roce 2024

05. 01. 2025 Ing. Vladan Falta, Ph.D.; BIOCONT LABORATORY, spol. s r.o. Škůdci Zobrazeno 263x

Vegetační sezonu 2024 máme již za sebou, a tak se pokusme o její zhodnocení z hlediska ochrany sadů proti škodlivým organizmům. V dynamice vývoje škůdců a patogenů hraje důležitou roli průběh počasí, které v letošním roce přineslo některé extrémní situace.

Průběh počasí

První se objevila již na prahu sezony, kdy byly výrazně nadprůměrné únorové a březnové teploty. Tyto podmínky vedly nejen k časnému probouzení některých patogenů a škůdců (kadeřavost broskvoně, mera skvrnitá), ale také k urychlení fenologického vývoje ovocných druhů. Vyjádřeno v číslech (tab. 1), dle statistik ČHMÚ územní průměrné teploty v únoru dosáhly 5,7 °C, což je 6,1 °C nad dlouhodobým normálem. Tento trend pokračoval i březnu, kdy průměrná teplota činila 7,0 °C (+3,8 °C nad normálem). Mírně nadprůměrné teploty s odchylkou +1,4 až +1,5 °C nad normálem setrvávaly i v následujících měsících (duben až červenec).

Z údajů o úhrnech srážek vyplývá, že největší odchylky od normálu byly opět zaznamenány v únoru (57 mm a 154 % normálu) a v březnu (27 mm a 59 % normálu). Podle statistik dostupných v době přípravy příspěvku byl nejdeštivějším měsícem květen (92 mm, 131 % normálu). Více srážek bezesporu spadlo v „povodňovém“ září, kdy například na staničkách na severní Moravě byly zaznamenány úhrny nad 300 mm, na Vysočině kolem 200 mm (Lysice, Borač) a jižní Moravě 180 mm (Starý Lískovec). Z toho je patrné, že hodnocení srážek na základě územních hodnot je složitější, neboť může vykazovat značnou variabilitu podle lokalit.

Vzhledem k nadprůměrným teplotám v únoru a v březnu byl nezvykle rychlý i nástup vegetace. V tabulce 2 jsou uvedeny termíny fenologických fází ovocných druhů v letech 2018–2024 na Jičínsku. Pokud jako dlouhodobý „průměr“ budeme uvažovat rok 2022 (rozkvět jabloní na počátku května), tak v roce 2024 jednotlivé fenologické fáze nastoupily o 10 dnů (květ třešní) až 20 dnů (květ višní) dříve.

Zásadní události v průběhu letošního počasí byly jarní mrazy, jež se dostavily ve třech vlnách mezi 18. 4. a 26. 4. (graf 1). K největšímu poklesu teploty došlo 23. 4., kdy bylo například na Jičínsku naměřeno minimum -4 °C a teploty pod bodem mrazu trvaly téměř 10 hodin. Ve spojení s pokročilým fenologickým vývojem (tab. 2) došlo v řadě sadů k úplné likvidaci násady meruněk a broskví. Silně poškozeny byly i další , a také jádroviny. Na jablkách a hruškách, jež mrazy přežily, se vytvořily korkové jizvy a plody byly často zdeformovány. Dle odhadu sklizně dle ÚKZÚZ z poloviny června 2024 se předpokládalo snížení úrody jablek o 75 %, lokálně však byly ztráty ještě větší. V úvahu je třeba také vzít snížení kvality a následnou neprodejnost plodů.

Tab. 1: Průměrné měsíční srážky a teploty ve srovnání s dlouhodobým normálem (zdroj: ČHMÚ)

Tab. 2: Srovnání termínů fenologických fází v letech 2018–2024 (Jičínsko)

Graf 1: Průběh teplot (Jičínsko, 18. 4.–27. 4. 2024)

Ochrana proti patogenům

Počátek sezony můžeme obecně charakterizovat úzkým vztahem mezi fenologickými fázemi a probouzením jednotlivých škodlivých organizmů.

Toto pravidlo platí obzvláště pro kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans), jež je zároveň prvním patogenem, proti kterému provádíme ošetření. Houba přezimuje v podobě tzv. blastospor (nepohlavní spory vzniklé pučením) na letorostech a na pupenech a riziko infekcí nastává na počátku rašení, kdy se otevírají pupeny. Pohyb šupin pupenů začíná být patrný při dosažení SAT7 = 800 °C; první ošetření pak provádíme při hodnotách SAT7 = 1 100–1 200 °C. Vzhledem k extrémně teplému únoru byla většina prvních ošetření v závislosti na lokalitě provedena již během tohoto měsíce a nejpozději na počátku března. Únor byl zároveň bohatý na srážky (25–90 mm), takže do tohoto období spadala většina hlavních infekcí, a to zejména ve srovnání s měsícem březnem (úhrn srážek do 20 mm). K zásahům byla využívána měď, jež je v obou verzích (hydroxid měďnatý, oxychlorid mědi) nyní jedinou možností ochrany proti kadeřavosti broskvoně.

S počátkem rašení jabloní zahajuje aktivitu padlí jabloně (Podosphaera leucotricha), u něhož životní projevy můžeme pozorovat již ve velmi raných fázích fenologického vývoje. Vzhledem k suššímu a relativně teplému měsíci březnu bylo možno na citlivých odrůdách hojně nacházet příznaky primárních infekcí již v polovině měsíce (mezi fázemi myšího ouška a zeleného poupěte). Rozvoj sekundárních infekcí se odehrával od prvních příznaků v jarním období až do ukončení růstu letorostů na počátku léta. Ochrana proti padlí je poměrně obtížná a termínově ji většinou spojujeme se zásahy proti strupovitosti jabloně, kdy volíme fungicidy s kombinovaným účinkem proti oběma patogenům. Výjimkou je počátek jara, kdy proti strupovitosti jabloně využíváme měď, jež proti padlí neúčinkuje. V tomto období se proti padlí nejvíce osvědčil polysulfid vápenatý, jenž oproti koloidní síře účinkuje i za nízkých teplot.

Pokud se týká strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis), tak riziko první primární infekcí vzniklo v polovině března. Ve většině regionů byla v této době splněna suma pro zralost askospor (SAT = 300 °C) a zároveň se jabloně nacházely ve fázi myšího ouška. Další významné infekce následovaly na počátku a v polovině dubna a především 5. 5.–7. 5. 2024 (graf 2). Na Jičínsku byla největší hodnota vyjadřující míru infekce naměřena 31. 5. 2024. V této době již ale již byla vyčerpána zásoba askospor a převažovaly sekundární konidiové infekce, které pokračovaly až do sklizně. Vzhledem ke značné redukci násady řada ovocnářů snížila intenzitu ochrany, což se ve srovnání s předchozími roky projevilo zvýšením výskytu strupovitosti ve výsadbách. Příznaky bylo možno v nalézat již na přelomu dubna a května, což přispělo k rychlejšímu šíření patogenu prostřednictvím konidiových infekcí.

V době květu hrušní a jabloní věnujeme pozornost bakteriální spále jabloňovitých (Erwinia amylaovora). Srážky, jež jsou potřebné ke vzniku infekcí, byly v období květu slabší, takže riziko napadení spálou bylo nižší než např. v předchozím roce.

Klíčovým patogenem ve výsadbách peckovin, především v meruňkách a ve višních, je moniliová spála (Monilinia laxa). Zdrojem infekcí jsou především mumifikované plody, z nichž v době květu za deštivého počasí dochází k uvolňování konidií. Konidie se zachycují na bliznách, prorůstají přes semeník a stopku až do dřeva a působí usychání květů a celých výhonů. V letošním roce byly příznivé podmínky pro infekce v teplejších oblastech, kde např. meruňky kvetly velmi časně a v témže období se dostavily srážky.

S urychleným fenologickým vývojem se brzy začaly objevovat i příznaky dalších houbových chorob peckovin, jako např. suché skvrnitosti listů peckovin (Stigmina carpophila). Patogen je aktivní přibližně od druhého týdne po odkvětu, kdy se uvolňují askospory ze zdrojů infekce. Napadení bývá časté hlavně na okrajích výsadeb, ale v letošním roce mohlo být díky snaze omezit náklady na ochranu v některých sadech zaznamenáno zvýšení výskytu patogenu.

I když konec léta, resp. období před sklizní hlavního sortimentu jádrovin nebyl příliš příznivý pro infekce skládkovými chorobami, situace se zcela změnila s příchodem extrémních srážek spojených s povodněmi v polovině září. Díky zamokřené půdě nebylo možné rychle obnovit fungicidní pokryv smytý deštěm a komplikace provázely i sklizňové práce.

Příznaky primárních infekcí padlí se objevují velmi brzy

Detail lézí strupovitosti jabloně s patrnými konidiofory

Graf 2: Průběh primárních (A) a sekundárních (B) infekcí strupovitosti jabloně dle programu RIMpro (Jičínsko, 2024)

Ochrana proti škůdcům

Letošní rychlý nástup jara, mírná zima a teplé léto se projevily v populační dynamice jednotlivých škůdců, se kterými se v sadech setkáváme. Jedním z ukazatelů rozvoje fytofágního hmyzu a roztočů jsou teplotní sumy. Z 60leté řady dat získaných v Holovousích vyplývá, že rok 2024 byl ohledně denních SET nad 10 °C (SET₁₀[d]) srovnatelný s velmi teplým rokem 2003 (přibližně 1 400 °C). Nejvyšší suma byla přitom naměřena v roce 2018 (1 700 °C) a zároveň je patrný trend postupného vzrůstu SET (graf 3).

Prvním škůdcem, které v sadech můžeme pozorovat, je mera skvrnitá (Cacopsylla pyri). Nízká hodnota spodního prahu vývoje (2,7 °C) umožňuje tomuto drobnému hmyzu být aktivní i během zimních měsíců a s příchodem jara mít rychlý rozvoj. Letošní únor s teplotami 6,1 °C nad normálem přispěl nejen k aktivitě mery, ale také k rychlému fenologickému vývoji stromů. Zvýšenou intenzitu kladení jsme mohli např na Jičínsku zaznamenat ke konci března (ve fázi zeleného poupěte) a vrchol kladení kolem 5. 4. (počátek květu). Vylíhlé nymfy 1. letní generace se ve větším množství začaly objevovat po odkvětu, zhruba v polovině dubna. V této době jsme zaznamenávali růstové fáze L1 až L3 a toto období bylo hlavní příležitostí pro larvicidní zásah. Během dalších generací, kdy se mera dokázala rychle namnožit, již docházelo k překrývání stadií škůdce a u přímé ochrany již nepřinášela očekávaný efekt.

Lepší strategií bylo omezit se na aplikace hořké soli nebo hydrogenuhličitanu draselného za účelem smyvu medovice. Příležitost k larvicidnímu zásahu nastala ještě na počátku července, kdy v populaci převažovala vajíčka a mladé nymfy. U mery je proto důležité pravidelné sledování zastoupení stadií, abychom nepropásli příležitost k jejich redukci. Samozřejmostí je monitoring přirozených nepřátel, z nichž výsadby napadené merami nejvíce lákají slunéčka, dravé ploštice, dále zlatoočky, pavouky a jiné predátory. V první dekádě srpna již začala aktivita mery slábnout a ve druhé polovině měsíce již bylo obtížné nalézat vajíčka nebo ulovit dospělce do sklepávadla. Popsaný vývoj mery v letošním roce je vcelku v souladu i s výstupem programu RIMpro pro danou lokalitu (graf 4).

Graf 3: Průběh denních sum efektivních teplot nad 10 °C (Holovousy, 1964–2024) (zdroj: AMET)

Graf 4: Aktivita mery skvrnité dle programu RIMpro (Drahoraz-Jičínsko, 2024)

Mera skvrnitá při ovipozici

Násada silně napadená květopasem (K. Bagarová)

Kukla květopasa jabloňového

Obtížným škůdcem se v poslední době stává květopas jabloňový (Anthonomus pomorum), jenž začíná působit potíže v souvislosti s omezením širokospektrálních insekticidů s delším reziduálním účinkem (nyní je povolen pouze spinosad). Proti květopasu zasahujeme v době úživného žíru brouků ještě před vykladení vajíček. Aplikační okno bývá úzké, obzvláště přijde-li rychlé oteplení na počátku rašení pupenů. Broukům pak k páření a k vykladení stačí krátký čas a zaváhání se v takové situaci nevyplácí. Na druhé straně se v tomto případě termín ošetření, stanovovaný hlavně na základě sklepávání, určuje poměrně snadno. Opačný problém nastává, kdy přetrvává chladnější počasí, úlovky brouků nepoukazují na hromadný let a kladení je rozvleklé. Teplotní sumy pro počátek kladení byly letos na Jičínsku splněny na počátku března, na jižní Moravě již v poslední dekádě února. Pokud jde o termíny ošetření, tak ty jak na Jičínsku, tak na jižní Moravě přicházely v úvahu shodně se splněnou sumou, kdy v obou případech následovaly dny s denními maximy nad 15 °C. Pokud se týká dalšího vývoje květopasa, v teplých regionech jsme ve druhé polovině dubna mohli nacházet příznaky poškození květů a vzrostlé larvy; dospělci nové letní generace se zde objevovali již na počátku května.

Mezi první ze škůdců, kteří se na jaře probouzení k životu, můžeme zařadit mšici jitrocelovou (Dysaphis plantaginea). Mšice přezimuje formou černých diapauzních vajíček ve štěrbinách kůry v blízkosti pupenů. Během zimní kontroly a při řezu můžeme provést odhad velikosti přezimující populace a vytipovat ohniska. Ošetření oleji v předjaří není natolik účinné, abychom nemuseli provádět aficidní zásah. Počátek aktivity tohoto významného škůdce bývá symptomaticky spojen s objevením červených puchýřků na rašících listech. Uvnitř puchýřků nalézáme tzv. zakladatelky, jež jsou zároveň cíleným stadiem pro ošetření. I když první puchýřky můžeme pozorovat již krátce po stadiu myšího ouška, je třeba vystihnout hromadné líhnutí zakladatelek. K němu většinou dochází mezi zeleným a růžovým poupětem a nejpozdější ošetření provádíme ve stádiu balónku. Ideální je zasáhnout dříve, než zakladatelky začnou vytvářet nové mšice. Aplikační okno pro zásah proti mšici jitrocelové spadalo v letošním roce na Jičínsku do první dekády dubna, v teplých oblastech pak na přelom března a dubna. Jabloně se v této době nacházely ve fázi zeleného poupěte.

Z dalších druhů mšic tradičně pěstitele potrápila mšice třešňová (Myzus cerasi), mšice broskvoňová (Myzus persicae), mšice slívová (Hyalopterus pruni), mšice svízelová (Dysaphis pyri) na hrušních a ve větší míře také mšice chmelová (Phorodon humuli) na meruňkách.

Z druhového spektra mšic je třeba zmínit vlnatku krvavou (Eriosoma lanigerum), jež každoročně působí škody na jabloních, kde sáním poškozuje letorosty, pupeny a jako všechny mšice produkuje medovici. Nepříjemností je tvorba voskových povlaků, které znesnadňují ochranu a komplikují sklizňové práce. V přímé ochraně dosahujeme střídavé úspěšnosti v závislosti na mnoha faktorech, jako je řez, hustota korun a bujnost růstu, výživa a průběh počasí. Před insekticidním zásahem, kde využíváme pirimicarb, flonicamid nebo případně i acetamiprid, se vyplatí smýt voskové vrstvy draselným kokosovým mýdlem.

V ochraně proti všem mšicím hrají důležitou roli přirození nepřátelé (afidofágové), což platí i pro vlnatku. Hlavním zástupcem přirozených nepřátel, jež tuto mšici regulují, je parazitická vosička mšicovník vlnatkový (Aphelinus mali), která dokáže vlnatku významným způsobem redukovat. V koloniích vlnatky se také hojně setkáváme se slunéčky, pestřenkami i zlatoočkami. Dá se říci, že oproti předchozím sezonám bylo letos vlnatky méně, alespoň podle pozorování na Jičínsku a v dalších sadech ve východních Čechách.

Červené puchýřky na rašících listech poukazují na líhnutí zakladatelek mšice jitrocelové

Zakladatelka mšice jitrocelové

Slunéčko východní v blízkosti kolonie mšice jit­rocelové

Larva pestřenky v kolonii mšice třešňové

Snůška slunéček a vylíhlé larvičky

Kolonie vlnatky s patrnou parazitací A. mali

Další skupinou škůdců, jimž věnujeme pozornost v jarním období, jsou pilatky na slivoních (Hoplocampa flava, H. minuta) a pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea). V obou případech zasahujeme buďto adulticidně ve fázi balónku až na počátku květu anebo larvicidně ve fázi červených očí. Termín ošetření proti dospělcům pilatek ve slivoních spadal na Jičínsku na konec března, larvicidní zásah pak do první dekády dubna. V první dekádě dubna byl fenologicky vhodný termín pro zásah proti dospělcům pilatky jablečné; larvicid pak přicházel na řadu mezi 15.–20. 4. (graf 5).

V době rašení se v sadech setkáváme se širokým spektrem polyfágních škůdců působících žír na mladých listech a poupatech. V jádrovinách se ve fázi zeleného poupěte (na Jičínsku termínově na konci března) objevily housenky slupkových a pupenových obalečů a píďalek; později ve fázi růžového poupěte zobonosky a další zástupci nosatcovitých, především listohlodi rodu Phyllobius. Zobonosky pak ještě působily škody po odkvětu jabloní na mladých plůdcích v poslední dekádě dubna.

Období po odkvětu peckovin, obzvláště meruněk, je každoročně spojeno s výskyty různých druhů píďalek (píďalka podzimní, píďalka zhoubná, zejkovci). Píďalky škodí žírem na mladých listech a příležitostně i na mladých plodech. Přítomnost housenek zjišťujeme vizuální kontrolou požerků a zápředků, neboť tímto způsobem (na rozdíl od sklepávání) zachytíme malé housenky. Píďalky pak např. na jižní Moravě letos také škodily v době květu a dokvétání (počátek dubna).

Graf 5: Výstup programu RIMpro pro signalizaci larvicidního zásahu proti pilatce jablečné (Starý Lískovec, 2024)

Housenka některého z pupenových obalečů

Zásadním tématem v ochraně jádrovin je obaleč jablečný (Cydia pomonella). První motýli přezimující generace jsme mohli v teplých oblastech v lapácích nalézat již v polovině dubna, na Jičínsku pak na počátku května a vrchol letu 1. generace byl v tomto regionu zaznamenán na počátku července. Přestože teploty a s nimi související teplotní sumy byly příznivé pro vývoj a reprodukci škůdce, druhá generace byla kvůli redukci násady (a ve spojení s ochranou) velmi slabá (graf 6). Zároveň ale bylo možné na okrajích výsadeb nalézat vysoké napadení s výskytem i více housenek v jednom plodu. První larvicidní ošetření na Jičínsku spadalo do první poloviny května, další následovala dle letu. Podmínky pro kladení s kratšími přestávkami trvaly kontinuálně téměř po celé léto až do 8. 9. 2024, a to i v chladnějších regionech (graf 7). Kvůli tomu bylo možné i těsně před sklizní nalézat závrtky s malými housenkami.

U dalšího z obalečů, obaleče švestkového (Grapholita funebrana), bylo rovněž patrné časnější zahájení aktivity. Vrchol letu první generace jsme zaznamenali již v první dekádě května a odhad počátku druhé generace bychom mohli vztáhnout ke druhé dekádě června (v běžných letech termín odpovídá počátku července).

Další z obalečů, obaleč zimolezový (Adoxophyes orana), létá v poslední době slaběji a ve srovnání s obalečem jablečným nebo obalečem švestkovým v kratších intervalech, a tak tomu bylo i v letošním roce. Úlovky první generace se objevily na konci května, druhá generace pak v poslední dekádě července.

Graf 6: Aktivita obaleče jablečného dle programu RIMpro (Slaný, 2024)

Graf 7: Podmínky pro kladení obaleče jablečného (Klášterec nad Ohří, 2024)

Housenka obaleče jablečného (L5)

Úlovky obaleče švestkového v lapáku

Naopak nesytka jabloňová (Synanthedon myopeaformis) pravidelně pokrývá svým letem velkou část sezony. Letos jsme úlovky nesytek nacházeli v lapácích od počátku května do konce července s vrcholem kolem 3. 7. 2024 (graf 8). Proti nesytkám přímou ochranu většinou neprovádíme, ale lapáky nám mohou pomoci sledovat velikost populace škůdce.

Z dalších škůdců z řádu motýlů stojí za zmínku podkopníček spirálový (Leucoptera malifoliella), který měl letos kvůli teplému počasí příležitost k namnožení. Sumy pro kladení byly splněny na přelomu dubna a května, pro larvicidní ošetření v polovině května a o dva měsíce později zahájila aktivitu druhá generace. Čerstvé miny jsme mohli nalézat také na konci srpna, což svědčí o možném vzniku třetí generace. Ochrana proti podkopníčku je obtížná, neboť housenky se z vajíček vykladených na spodní stranu listů zavrtávají přímo do mezofylu listů. Využíváme ovicidy nebo ovilarvicidy se systémovým účinkem; využít můžeme acetamiprid, spinosad, chloratraniliprole a pyriproxyfen.

Graf 8: Průběh letu obaleče švestkového (GF), obaleče jablečného (CP), obaleče zimolezového (AO) a nesytky jabloňové (SM) (Jičínsko, 2024)

Kokon s kuklou podkopníčka spirálového

Ve výsadbách třešní a višní každoročně věnujeme pozornost vrtuli třešňové (Rhagoletis cerasi), u níž obdobně jako obaleče jablečného mohlo kvůli redukci násady docházet ke zvýšenému napadení plodů. Mouchy začaly létat již v první dekádě května, vrchol letu vrtule spadal přibližně do poloviny června a vzhledem k časnějšímu zrání a sklizni aktivita dospělců ustávala již v polovině července. V ochraně proti vrtuli nastaly komplikace po vyřazení tradičně využívaných razantních insekticidních látek (thiacloprid, chlorpyrifos-methyl). Nyní je k dispozici acetamiprid, cyantraniliprole, spinosad a spirotetramat.

V posledních letech dochází v sadech k šíření teplomilných druhů škůdců, jako je např. štítenka zhoubná (Quadraspidiotus perniciosus). Štítenka je považována za škůdce starších oslabených sadů, ovšem nevyhýbá se ani mladým výsadbám, obzvláště nacházejí-li se v sousedství zdrojů napadení. Zasahujeme proti pohyblivým L1 nymfám 1. generace (nebo i 2. generace), a to dříve, než vytvoří ochranné štítky. Cílem je také zabránit, aby se nymfy rozšířily na plody, které znehodnocují červenými skvrnami po sání i přítomností samotných štítků. V signalizaci využíváme kombinace feromonových lapáků teplotních sum a vizuálních kontrol. Sumy pro líhnutí L1 nymf byly v teplých oblastech splněny kolem 20. 6. 2024; výskyt nymf dle pozorování přímo v sadech (Jičínsko) byl zjištěn v poslední dekádě června, kdy již nymfy pomalu začínaly vytvářet štítky.

Plod silně napadený štítenkou zhoubnou

Teplé letní počasí svědčilo také sviluškám, jež ale ve většině sadů nepůsobí takové škody jako v minulosti. Svilušku ovocnou (Tetranychus urticae) během vegetace spolehlivě najdeme uvnitř korun na nejstarších listech v růžicích, odkud se může šířit dále. Sviluška chmelová (Panonychus ulmi) se často objevuje ve větší míře po herbicidních zásazích v příkmenných pásech, kdy je nucena se za potravou přestěhovat do korun stromů.

Z netradičních škůdců se ve výsadbách slivoní stále více setkáváme s tmavkou švestkovou (Eurytoma schreineri), jejíž přítomnost jednak prozrazuje předčasný opad plodů, dále výletové otvory v peckách, a konečně beznohé krémově zbarvené larvičky uvnitř pecek. Jde o blanokřídlý hmyz taxonomicky blízký užitečným parazitickým vosičkám. Zdá se, že tmavka upřednostňuje některé odrůdy a ve větší míře napadá například švestku domácí. Ošetření provádíme v době vrcholu letu, jenž spadá do období přibližně týden po opadu květních plátků. Zásahem proti pilatkám let tmavky pokryjeme jen zčásti, což je možná jeden z důvodů jejího šíření.

Výletový otvor tmavky švestkové

Závěr

Sezona 2024 se vyznačovala několika aspekty, kvůli kterým ji můžeme považovat v rámci dlouhodobějšího sledování za výjimečnou. Mimořádně rychlý byl nástup vegetace, jenž vyplýval z nadprůměrných únorových a březnových teplot. Předstih ve fenologickém vývoji ve srovnání s „běžnými“ činil 2–3 týdny a tento náskok byl patrný až do sklizně peckovin i jádrovin. Dubnové mrazy zastihly ovocné druhy po odkvětu, což v mnoha případech vedlo k téměř kompletnímu zničení násady.

Zároveň také došlo k nezvykle rychlému vývoji škodlivých organizmů, což kladlo vyšší nároky na sledování termínů v signalizaci. Snahy o úspory po zničení násady ke snížení intenzity ochrany, což mohlo vést ke zvýšení výskytu některých patogenů i škůdců. Patrný byl například nárůst napadení strupovitostí i v sadech, kde bylo v minulých letech obtížné najít příznaky. Redukce násady se také projevila zvýšením napadení plodů obaleči nebo vrtulí třešňovou.

Zatímco letní měsíce provázely vyšší teploty a podprůměrné srážky, v září se dostavily extrémní deště s úhrny několika set mm. Došlo tak ke ztížení sklizňových prací a většímu riziku napadení skládkovými chorobami.